Profesional 2009 06

Posdka Vykov PROFESIONL slo 6/2009

2

Nvtva byla organizovna v rmci International Study programs, jeho prostednictvm kadeti mli monost navtvit Polsko a R s clem prohlouben jejich znalost politiky, mezinrodnch vztah a vojensk a bezpenostn spoluprce v regionu stedn Evropy.

Delegaci v posdce Vykov pivtal velitel Velitelstv vcviku Vojensk akademie (VeV VA) plukovnk gt. Jaromr Zna. Pi vodnm briefingu zstupce velitele VeV VA plukovnk gt. Zbynk Janeka seznmil hosty s lohou a poslnm VeV VA. Nelnk Oddlen ppravy do mrovch operac Institutu rozvoje major Vladimr Hork pot vystoupil s prezentac pracovn skupiny NATO WG TEPOSO.

Po tomto oficilnm pijet se kadeti odebrali k praktic-km ukzkm nkterch specilnch pracovi v posd-ce Vykov. Se zjmem si tak prohldli napklad prostoryOdboru simulanch a tre-narovch technologi (OSTT), kde pro n byla pi-pravena ukzka a pedsta-ven cviit jzdy tanku pod vodou a ukzka idiskho simultoru T-T2 M CZ. Dle si mli monost prohld-nout Halu vcviku vzdu-nch sil. Program pldenn nvtvy v posdce Vykov kadeti zakonili prohldkou horolezeckho trenaru JAKUB.

Text: kpt. Mgr. Monika Novkov,

dstojnk humanitn sluby VeV VAFoto: Hana Jurov

Nvtva West Point Military Academy v posdce Vykov

Dne 8. ervna 2009 navtvilo v odpolednch hodinch posdku Vykov 10 kadet Americk Vojensk

akademie ve West Pointu v doprovodu

instruktora americk politiky a strate-

gie US Military Academy at West Point

majora Paula Oha.

Posdka Vykov PROFESIONLslo 6/2009

3

Vichni vyazen vojci absolvovali v dob od 1. 4. 2009 tmsn vcvik v kurzu zkladn ppravy u Institutu vcvi-ku VeV VA ve Vykov. V prbhu intenzivnho a nro-nho vcviku absolvovali vechna povinn zamstnn. Vyvrcholenm vcviku byl komplexn poln vcvik ve vojen-skm vcvikovm prostoru a non zamstnn v peko-nvn pednho okraje obrany protivnka s pestelovnm

ostrou munic. Tento systm imituje explozemi grant a kulometnou palbou relnou bojovou situaci, piem pal-ba ostrou munic je s dodrenm bezpenostnch opate-n vedena proti jednotce cvic tok.

V prbhu slavnostnho vyazen byli odmnni dva nejlep absolventi zkladn ppravy, a to rotn Vladimr Fencl a rotn Martin Mika. Dle byli odmnni: rotn Ale

Klimek za dosaen nejlep vsledky ve steleck pprav a rotn Jana Petrov, rotn Ji Horek a rotn Josef Moravcsk za dosaen nejlep vsledky ve sportovn innosti.

Odmnni byli i instruktoi vcviku, a to nadrotmistr Frantiek Ptek z Institutu vcviku a rotmistr Pavel Kalus, pslunk V 4423 Pslavice za vten splnn ko-l v prbhu vcviku novch vojk z povo-ln.

Text: kpt. Monika Novkov,

dstojnice humanitn sluby VeV VA

Foto: Olga Karaffov

VYAZEN ABSOLVENT VCVIKOVCH KURZ ZKLADN PPRAVY

Dne 25. 6. 2009 probhlo u Velitelstv vcviku Vojensk akademie ve Vykov (VeV VA) za ptomnosti

zstupce nelnka Generlnho tbu

nelnka tbu generlmajora Josefa

Beve, velitele VeV VA plukovnka gt.

Jaromra Zny, hlavnho praporka AR

nadpraporka Miroslava vadleny, nel-

nka Institutu vcviku plukovnka Jozefa

Michla, nelnk vech dalch institu-

t VeV VA a dalch host slavnostn

vyazen absolvent vcvikovch kurz

zkladn ppravy. Za asti rodinnch p-

slunk a blzkch bylo vyazeno celkem

282 novch vojenskch profesionl AR.


4

Konzulrn vzdlvac kolen bylo rozdleno na dv na sebe navazujc sti. Pro teoretickou st ve dnech 23. 24. ervna 2009 v reii Ministerstva zahraninch vc (MZV) R byla vybrna Praha.

Potkem ervna pak probhlo v prostorch Velitelstv vcviku Vojensk akademie (VeV VA) ve Vykov jed-nn se zstupci Ministerstva zahraninch vc esk republiky, na kterm bylo potvrzeno konn praktick sti u VeV VA ve Vykov a upesnn jej program. Tomuto rozhodnut pedchzela i velmi dobr a neustle se vyvjejc spoluprce VeV VA a MZV R zejmna pi pprav a organizaci kurz speciln ppravy pro krizov situace diplomat lenskch stt EU, juniornch i senior-nch zamstnanc MZV R a pracovnk humanitrnch organizac.

Ppravou a organizac tohoto praktickho zamstnn byl poven Odbor ppravy do mrovch operac Institutu rozvoje VeV VA. Clem bylo nacviit adekvtn zvldn krizovch situac z pohledu konzulrnch innost, co zahr-nuje napklad zjitn potu oban v nouzi, komunikaci mezi lenskmi stty EU a institucemi EU, organizovn zdravotn pomoci, en informac i vydvn relevantnch doporuen, varovn a prohlen.

Tm 40 zahraninch delegt konzulrn-vzdlva-cho kolen pro zstupce lenskch stt Evropsk unie, Rady Evropsk unie, Evropsk komise a Ministerstva zahraninch vc esk republiky tak dne 24. 6. 2009 ve veernch hodinch slavnostn pivtal v prostorch Spoleenskho klubu kasren Ddice velitel Velitelstv vcviku Vojensk akademie plukovnk gt. Jaromr Zna. Po oficilnm pivtn seznmil hosty zstupce nelnka Institutu rozvoje podplukovnk Jaroslav Medek s posl-nm a innost VeV VA a pot pozval jmnem velitele VeV VA vechny ptomn na slavnostn veei, poda-nou k tto velmi vznamn pleitosti.

Ve tvrtek 25. 6. v dopolednch hodinch byla ve Spoleenskm klubu zahjena samotn praktick st semine, a to nejprve pednkou zamenou na specifika souasnch operac pod vedenm vedoucho psychologic-

kho pracovit Ministerstva vnitra esk republiky dokto-ra tpna Vymtala a uvedenm do nsledn taktick situ-ace. Pot se vichni pesunuli do Vojenskho vcvikovho prostoru (VVP) Bezina, kde nsledovaly ukzky zamen na nkter innosti v krizovch situacch lka, vzn-n, vysvobozen pod vedenm pslunk Institutu rozvoje a rovn specialist Institutu vzdlvn. Pobyt delegt v posdce Vykov byl zakonen spolenm obdem.

Text: kpt. Monika Novkov, dstojnice humanitn sluby VeV VAFoto: Olga Karaffov

Diplomat EU koleni ve Velitelstv vcviku Vojensk akademii

Na zklad meziresortn dohody mezi 1. nmstkem ministra zahraninch vc esk republiky a 1. nmstkem

ministra obrany esk republiky, v rmci

pracovn skupiny Rady EU pro konzulrn

zleitosti (COCON) vyvstal pro R zvazek

zorganizovat v prbhu jejho pedsednic-

tv konzulrn vzdlvac kolen.


5

Po pjezdu tto zahranin delegace do posdky Vykov a srdenm pivtn velitelem Velitelstv vcviku Vojensk akademie plukovnkem gt. Jaromrem Znou, pi kterm nechybl zpis do kroniky a spolen foto, se delegace pe-sunula k neoficiln sti programu, a to na Mohylu mru a ur.

Oficiln st programu zahranin nvtvy pak byla zah-jena 25. 6. briefingy o innosti a posln Velitelstv vcviku Vojensk akademie, pod vedenm ZV VeV VA plukovnka gt. Zbyka Janeky a Odborn koly vojensk policie (OVP) jejm velitelem plukovnkem Ladislavem Tvrdm. Clem tch-to briefing pak bylo tak prodiskutovn monost spolupr-ce se Srbskou stranou. Dal st programu byla vnovna nvtv Institutu vzdlvn, kde byla delegace seznmena se systmem ppravy na tomto institutu s ukzkou nkte-rch specializovanch ueben. Soust programu byla i nv-

tva Odboru ppravy do mrov operac, kter se velkou mrou podl na mezinrodnm vcviku, a to nejen vojk, ale i civilnch zamstnanc (novin, diplomat, humanitrnch pracovnk, civilnch zamstnanc NATO atd.). V rmci jejich innosti byla projednvna monost uspodn kurzu pozo-rovatel OSN pro Srbskou stranu ve druhm pololet leton-ho roku. Delegace krtce zavtala i na Institut doktrn, jeho hlavnm poslnm je rozvoj doktrinln soustavy.

V odpoledn sti programu pak delegace zavtala do Haly vzdunch sil a v samotnm zvru oficiln sti jednn nav-tvila Odbor simulanch a trenarovch technologi, kde absolvovala briefing velitele Centra simulanch a trenaro-vch technologi plk. Ladislava Havelky o monostech vyuit tohoto specializovanho pracovit, doprovzen ukzkou samotnch pracovi.

Text: kpt. Mgr. Monika Novkov, foto: Olga Karaffov

Nelnk odboru vcviku a doktrn G ozbrojench sil Sbska ve Vykov

Ve dnech 24. 26. ervna 2009 navt-vila posdku Vykov delegace, vede-n nelnkem Odboru vcviku a doktrn

G ozbrojench sil Srbska generlmajorem

Petarem ornakovem v doprovodu plukov-

nka Dragana Veljkovie a podplukovnka

Boka Zorie. Clem tto zahranin nvt-

vy bylo seznmen se s vcvikem a ueb-

n vcvikovou zkladnou (UVZ) Velitelstv

vcviku Vojensk akademie.

V nedli 21. ervna 2009 posdka Vykov opt pivtala instruktory Texas Army National Guard (TXNG). V rmci jejich zdejho trnctidennho pobytu se celkem pt pslun-k TXNG podl svmi zkuenostmi, znalostmi a dovednostmi na prbhu dvou po sob nsledujcch tdennch specializo-vanch kurz, kter organizuje Velitelstv vcviku - Vojensk akademie prostednictvm Odboru ppravy do mrovch operac Institutu rozvoje.

V pondl 22. ervna 2009 byl zahjen za ptomnosti zstup-ce velitele Velitelstv vcviku Vojensk akademie plk.gt. Ing. Zbyka Janeky, zstupce nelnka Institutu rozvoje pplk. Ing. Jaroslava Medka, nelnka Odboru ppravy do mrovch ope-rac pplk. Ing. Petra Dutka a velitele kurzu kpt. Ing. Ladislava uty prvn z tchto ji zmnnch kurz - Improvised Explosive Device (IED) specializovan na nstran vbun systmy a

innosti zamen proti nim. Od 29. ervna pak nsledn pro-bhne tdenn kurz Mout techniques zamen na boj v urbani-zovanm prosted. Kurz se astn krom pslunk TXNG 20 pslunk VeSpS (4.brn, 7.mb, VeV VA). Vcvik je situ-ovn do pedem vybranch prostor Vojenskho vcvikovho prostoru Bezina.

Obsahem obou tchto kurz je zskn pedevm praktic-kch dovednost pi innostech vyskytujcch se velmi etn pi plnn kol v zahraninch misch. Clem kurz je vak souas-n pipravit dal velitele a instruktory, kte budou po jeho absol-vovn schopni podobn vcvik vst u svch jednotek.

Text: kpt. Mgr.

Monika Novkov

Foto:

Olga Karaffov

Texask nrodn garda se opt spolupodl na kurzech

ve Vykov


6

Jednn konference bylo zameno na 2 zkladn okruhy otzek tkajcch se:1. vsledk een vzkumnho zmru stavu OPZHN

Univerzity obrany Vzkum novch metod a technologi ochrany ped inky jadernch a chemickch zbran;

2. zskanch poznatk a vmny zkuenost v oblasti zmn v chpn hrozeb na potku 21. stolet a jejich vlivu na metody, technologie a prostedky detekce, analzy, dekon-taminace a ochrany proti ZHN a prmyslovm nebezpe-nm ltkm.Vlastn jednn bylo po zahajovacm bloku spojenho s pivt-

nm astnk, seznmen s programem a vodnmi projevy edi-tele stavu OPZHN plk. prof. Ing. Duana Viara, CSc. a zstup-

ce ze SV MO Ing. Josefa Rosy rozdleno celkem do ty blok, kter se zaobraly:- seznmenm s dosaenmi

vsledky een vzkumn-ho zmru stavu OPZHN;

- ochranou proti chemickm zbranm;

- souasnost a perspektiva-mi chemickho vojska;

- vzdlvnm v oblasti OPZHN.Na konferenci aktivn

vystoupilo se svmi pspvky 33 astnk jednn, piem tm vechny pspvky byly glosovny a diskutovny. Mnohdy byly rovn doplnny velmi zajmavmi informace-mi a to zejmna ze strany dlouholetho pslunka armdy a nestora vzkumu a vvoje prostedk chemickho vojska prof. Ing. Jiho Matouka, DrSc. Pi een otzek souasnosti a perspektiv chemickho vojska AR se rozproudila iv deba-ta zejmna k problematice chemickho zabezpeen a OPZHN a sjednocen jejich obsahu v souladu s normami a pojetm v ostatnch armdch NATO. Neformln jednn a diskuse probhaly takt o pestvkch a v rmci spoleenskho vee-ra. Ve sbornku konference, kter obdreli vichni astnci konference je uveejnno celkem 36 pspvk. Tento sbornk je opaten ISBN a je tedy k dispozici jak vojensk, tak i irok veejnosti.

Z jednn konference vyplynuly nsledujc zvry:- ochrana vojsk a obyvatelstva proti ZHN a prmyslo-

vm nebezpenm ltkm (PNL) je stle aktulnm problmem;

- pro rozvoj a modernizaci systmovch opaten a technic-kch prostedk k ochran proti ZHN a PNL je nezbytn zk spoluprce mezi vrobn sfrou a pracoviti s vzkum-nou a vvojovou psobnost;

- poteba aktivnho zapojen vzkumnch a vvojovch pra-covi do program obrannho vzkumu a vvoje MO R a projekt bezpenostnho vzkumu MV R;

- ze strany kompetentnch orgn MO R, G AR a MV R vytvoit personln, finann a materilov zdroje a pedpo-klady pro een kol ochrany proti ZHN a PNL se zame-nm na vzkum a vvoj modernch a vkonnch prostedk, systm a techniky odpovdajcch souasnm potebm a svtovm trendm;

- chemick vojsko AR vce orientovat jeho materilnm vybavenm a ppravou specialist na efektivn a vznam-nou podporu sil IZS R a jejich vzjemnou spoluprci pi een krizovch situac spojench zejmna s nikem PNL;

- vznamnou pozornost nadle vnovat pprav specialis-

Nov metody a technologie ochrany proti ZHN a prmyslovm kodlivinm

Pod tmto nzvem probhla ve dnech 17. 18. ervna 2009 konferen-ce s mezinrodn ast, kterou podal

stav OPZHN Univerzity obrany. Jedn se

v poad ji o tet konferenci podanou

stavem OPZHN od jeho zaloen v roce

2004 se zamenm na een problematiky

ZHN a prmyslovch nebezpench ltek

a ochrany proti nim. Konference se usku-

tenila v prostorch spoleenskho klubu

kasren Ddice za asti tm 90 ast-

nk z ad MO R, AR, OSSR, HZS R,

vysokokolskch univerzit a firem s vvo-

jovou, vrobn, konzultan a poradenskou

psobnost.

Vystoupen editele stavu OPZHN Pohled do jednacho slu


7

t chemickho vojska AR a HZS s vyuitm vysoce sofistikovanho pstrojovho a materilnho vybaven. Od AR 2010/2011 bude zahjena vysokokolsk pprava budoucch pslunk HZS R v modifikovanm studijnm oboru vojensk chemie zabezpeovanm OPZHN na Univerzit obrany.Zvrem bylo konstatovno, e konference splnila vyte-

n cle. editel stavu OPZHN podkoval astnkm jednn za jejich aktivn ast a vyjdil pesvden, e se opt setk-me na nsledujc konferenci podan stavem, kter je pl-novna na rok 2011.

Chtli bychom touto cestou podkovat vem zamstnan-cm stavu OPZHN UO, kte se podleli na pprav a zabez-peen tto vznamn konference, vem vystupujcm za jejich aktivn ast a firmm za prezentaci vrobk. Rovn tak pat podkovn zamstnancm VeV VA za ppravu slu a instalaci audiovizuln techniky a zamstnancm VOLAREZY za zabezpeen oberstven a spoleenskho veera.

Text: Ing. Petr uja, foto: Andrej Luk (oba stav OPZHN))

Spolen foto astnk konference

Pedsednictvo konference Diskuse pi jednn konference

Diskuse k pednesenm pspvkm


8

Po oficilnm pijet nsledovala prohldka specilnch ueben Odboru ppravy do mrovch sil. Host si dle mli monost prohldnout Halu vzdunch sil a pot se pesunuli k prohldce vrtulnkovho trenaru Koloseum a Vojenskho vcvikovho prostoru (VVP) Bezina. Program nvtvy byl ukonen spolenm obdem, po kterm se vojent dchod-ci naplnni novmi dojmy a zitky rozjeli zpt do Jihlavy.

Velitelstv vcviku Vojensk akademie uzavelo s Kraj-skm vojenskm velitelstvm Jihlava v letonm roce Smlouvu o partnerstv, jejm elem je rozvjen vzjemn spoluprce, a to v irok kle oblast. Bylo nm tedy velkou ct uspodat program nvtvy v Posdce Vykov prv pro leny Klubu vojenskch dchodc pi tomto Krajskm vojenskm velitel-stv.

Klub vojenskch dchodc pi KVV Jihlavav posdce Vykov

Dne 3. ervna 2009 navtvi-lo posdku Vykov 25 p-slunk Klubu vojenskch

dchodc pi Krajskm vojen-

skm velitelstv (KVV) Jihlava

v doprovodu zstupce editele

pplk. Ing. Frantika Heidekera.

Po srdenm pivtn velitelem

posdky Vykov plk. gt. Ing.

Jaromrem Znou si mli mo-

nost nejprve prohldnout S

tradic VeV VA a pot je nel-

nk tbu VeV VA plk. gt. Ing.

Joachim Dvid seznmil nejen

s posdkou Vykov, ale rovn

s koly a poslnm VeV VA.

Text: kpt. Mgr. Monika Novkov,

dstojnice humanitn sluby, VeV VAFoto: Hana Jurov


9

Clem tohoto projektu bylo vytvoit podmnky pro trva-l profesn rst pslunk VeV VA, pedevm na funk-cch uitel, lektor a instruktor vcviku. Nvrh a reali-zace vlastnch vzdlvacch aktivit, kter budou soubn vyuiteln pro stl stav (vzp i o. z.), ale tak pro poslu-chae dlouhodobch kurz. Vstupem tohoto projektu byl nvrh a pprava 18 kurz v oblastech: pedagogicko-psychologick ppravy, informanch a komunikanch technologi, jazykov ppravy.Nabdka jednotlivch kurz byla koncem roku 2008 zve-

ejnna na Intranetovm portle VeV VA. Administrativu spojenou s pihlaovnm do kurz a jejich obsazovnm zabezpeilo Oddlen profesn ppravy Institutu rozvoje.

Od potku letonho roku byly, v rmci tohoto pro-jektu, zahjeny krtkodob i dlouhodob kurzy, na jejich pprav a proveden se podleli pslunci Oddlen vuky veobecnch pedmt Institutu vzdlvn, Odboru infor-manch technologi Institutu rozvoje a Skupiny jazykov ppravy Institutu rozvoje.

Rmcov pehled o kurzech a asti pslunk velitel-stv na nich je uveden v tabulce:

Z ve uvedench daj je mon provst plron bilanci projektu Uc se organizace. V uvedenm obdob bylo zorganizovno celkem 26 krtkodobch a dlouhodo-bch kurz, do kterch se zapojilo celkem 162 pslunk VeV VA (112 vzp a 50 o. z.) a 44 pslunk cizch tvar z posdky Vykov i mimo ni. Nejvt zjem byl o jazykov kurzy a kurzy v oblasti informanch technologi.

Tento projekt bude pokraovat i ve druhm pololet, kdy pedpokldme opakovn nkterch kurz a tak zaazen novch typ kurz. Jsou pipraveny tak dal formy vzd-lvacch aktivit, jako nap. cyklus pednek zamench na oblast vyuit vpoetn techniky pro podporu ppravy personlu, oblast elektronickho publikovn a tvorby stu-dijnch pomcek. Nabdka tchto vzdlvacch aktivit bude vas zveejnna na Intranetovm portle VeV VA.

Zvrem mi dovolte, abych podkoval vem pslu-nkm oddlen VeV VA, kte se podleli a podlej na pprav a proveden kurz, za jejich prci, kterou napom-haj k trvalmu profesnmu rstu svch koleg a tm tak k naplnn stanovenho posln Uc se organizace.

Text: o. z. RNDr. Frantiek Herodek

Foto: Olga Karaffov

Projekt Uc se organizace

V dubnu 2008 vyhlsil editel editelstv vcviku a doktrn plk. gt. Ing. Jaromr Zna, MSc., 14 rozvo-

jovch projekt, kter mly napomoci

pi zahjen innosti novho Velitelstv

vcviku Vojensk akademie. Jednm

z nich byl tak projekt Uc se

organizace.

OblastTypkurz

Poetkurz

VeV VA Ciz tvary

Celkemvzp o. z. Celkem

Pedagogicko-psychologick pprava 8 9 32 5 37 8 45

Pprava v oblasti informanch technologi

6 9 23 27 50 36 86

Jazykov pprava 4 8 57 18 75 0 75

CELKEM 18 26 112 50 162 44 206


10

Kadoron setkvn ptpk na Libav m ji svou tradici. zem VVP Libav je toti poslednm innm vojen-skm zemm v republice, kde v padestch letech vojen-sk tbor nucench prac psobil. Dnes ji na Libav, ale i na mnohch jinch mstech po tborech nenajdeme d-n stopy. Jen vzpomnky bvalch astnk zstaly. Proto jejich setkvn m i v dnen dob velk vznam. Nejde jen o vzpomnn na tkou dobu jejich mld, ale pedevm na vzjemn setkvn kamard a ptel na cel ivot. Poutav, mnohdy smutn ivotn pbhy bvalch PTP maj zvlt pro mladou generaci, kter nezaila totalitn systm, neoce-niteln vznam. Je jen chvlyhodn, e Armda R si vzala ztitu nad setkvnm PTP. Napklad zabezpeila autobuso-v spojen do Msta Libav a Star Vody, poskytla budovu Posdkovho domu armdy a pipravila obd pro astnky setkn.

Leton setkn mlo opt slavnostn rz a bohat program. Zastnilo se ho 280 pslunk svazu PTP, jejich rodinnch pslunk a pozvanch host. Po pjezdu zastnnm vyhrvala ped PDA posdkov hudba z Olomouce. Pot nsledovalo na kinosle PDA slavnostn zahjen setkn, pi-vtn a pedstaven host. Mezi nejvznamnjmi hosty byli olo-mouck arcibiskup mons. Jan Graubner a Ing. Martin Tesak, hejtman olomouckho kraje. Armdu R zastupovali plk. Ing. Vladimr Kubisa, G Praha, plk. Ing. Karol mehil, zstupce N VeSpS, plk. gt. Ing. Jaromr Zna, velitel VeV VA, pplk. Ing. Ladislav Zakuansk, nelnk SOVZ Libav, a mjr. Frantiek Kril, sprvce posdky Olomouc. Z veden svazu PTP byli ptom-ni Vladimr Lopauk, pedseda svazu PTP R, JUDr. Bohumr

Dufek, mstopedseda svazu a pedseda Moravskoslezskho svazu, Jan Nmeek, zstupce pedsedy eskho svazu PTP, a dal. Z ostatnch host je teba jmenovat hlavn pana Boetcha Kostelku, mstopedsedu Orla R, a Leoe dka z konfederace politickch vz. Za pozornost jist stl v dopo-ledn sti projev olomouckho arci-biskupa Graubnera a hejtmana Ing. Tesaka.

Setkn pokra-ovalo kladenm vnc u pomnku PTP na nms-t Msta Libav a krtkou vzpomn-kou na zemel bval pslun-ky PTP. Program pokraoval v neda-lek Star Vod,

kde v chrmu sv. Anny slouil mi arci-biskup Graubner. Dle nsledovala pro-hldka blzkho msta Krlovsk studnky, kterou opravili a do pvodn podoby se sna uvst skauti z cel Moravy.

Odpoledn setkn pokraovalo na PDA

XIV. celosttn setkn PTP s AR ve Mst Libav

Dne 4. 6. 2009 probhlo ve Vojenskm vcviko-vm prostoru Libav celosttn

setkn bvalch pslunk

Vojenskch tbor nucench

prac Pomocn technick

prapory. V poad ji 14. setkn

zorganizoval svaz PTP ve spo-

luprci s Armdou R v Posd-

kovm dom armdy ve Mst

Libav.


11

v srden atmosfe, kdy si astnci vyslechli dal projevy od plk. mehila a pplk. Zakuanskho. Moudr slova pronesli pnov Kostelka a Nmeek a na zvr setkn vyhodnotil a zakonil pedseda svazu Vladimr Lopauk. Pamtn medai-le za dlouhodobou spoluprci se svazem PTP obdreli Ing. Tesak, mjr. Frantiek Kril, mons. Josef Vesel z Opavy a mjr. Ing. Ivan estk, N SOVZ Libav.

Co dodat na zvr? Setkn bvalch pslunk PTP a jejich host se opt vydailo tak dky spoluprci a podpoe Armdy R. astnci se opt setkali, proili na Libav p-jemn den a ujistili se, e demokratick spolenost v dnen dob i pes rzn svoje problmy dovede pochopit, ocenit a vytvoit prostor pro takov skupiny spoluoban.

Text a foto: Jaroslav Spina, SOVZ Libav

Tto oslavy se zastnili i vznamn host v ele s veli-telem Velitelstv vcviku Vojensk akademie Vykov plk. gt. Ing. Jaromrem Znou, MSc. Dle se oslav zastnili editel Hlavnho finannho adu MO Praha Ing. Ivo Burek, zstupce editelky Odboru internho auditu MO Praha Ing. Peter Obernauer, velitel Praporu zabezpeen pplk. Ing. Vclav Podrpsk a nelnk Posdkov oetovny Vykov pplk. MUDr. Ji Vrzal.

U pleitosti 15. vro udlil editel RFO 634 Vykov Ing. Ji Novk estn medaile a pamtn list.

Zamstnanci i host se mohli tit z pestrho programu, kter po cel veer uvdl modertor Mgr. Michal Mucha. Po zahjen nsledovalo tanen vystoupen latinsko-americkch tanc v podn t dtskch tanench pr z tanen koly H+L Vykov. Sv umn pedvedl i zkuen barman ve sv show, o em se mohl pesvdit kad, kdo ochutnal jeho mchan npoj. Dle bhem veera vystoupily dvky z tanenho studia FREE DANCE z Prostjova, kter nm pedvedly sv tanen umn ve stylu HIP HOP, a dle to byly skladby propleten prvky baletu a jazzu. Tak degustace vn z vinnch sklep Lechovice pispla k dobr nlad zastnnch. Po celou dobu k tanci i poslechu hrla hudebn skupina NAOSTRO. Slavnostn veer byl zakonen magickou show.

Cel veer probhal ve velice ptelsk a p-jemn atmosfe a za to pat velk dk zejmna tm, kte se na ppra-v oslav podleli.

15. vro vzniku RFO 634 Vykov

Dne 28. kvtna 2009 se v Akademickm klubu posdky Vykov uskutenily osla-vy 15. vro vzniku Regionlnho finannho

odboru 634 Vykov. Regionln finann odbor

634 Vykov vznikl dne 1. 4. 1994, tehdy pod

nzvem Vojensk finann ad 634 Vykov.

Text: Lenka Pechov

Foto: Ing. Jn Kotr


12

Ji pedem jsme mli zjitno, e tuto zkouku v AR je-t nikdo neabsolvoval. Po dohovoru s nelnkem oddlen ppravy enijnch odbornost kpt. Ing. Radkem Prochzkou a vedoucm instruktorem prap. Ing. Jaroslavem Lazarem, kter ml cel tento nelehk test na svch bedrech, jsme se rozhodli plavbu PTS-10 s naloenou osmsetdestkou realizovat.

Bhem ty tdn se podailo dky prap. Lazarovi a vstcnosti funkcion Institutu vcviku a V 8660 Vykov pipravit techniku, obsluhy a veker zabezpeen plaveb. Test jsme spojili s vcvikem kurzu obsluh lun MO 2000 Veronika a kurzu obsluh AV-15, kte spolen s pslunky oddlen ppravy potp zabezpeovali zchrannou a vyproovac slubu. S pozenm fotodoku-mentace nm jako vdy velmi ochotn pomohli pslunci oddlen multimediln tvorby Institutu rozvoje.

Ve bylo pipraveno, a tak 14. kvtna v 9.15 mohl dt nelnk Institutu vcviku plk. Ing. Jozef Michl, kter pe-vzal ztitu nad tmto testem, pokyn k zahjen zamst-nn. Vcvik zaal zkoukou asov normy nakldn tatry na PTS-10. Dky pipravenosti obsluhy PTS rtm. Zdekovi Horkovi a rtm. Martinu Dziubovi a idie tatry rtn. Petru Dosedlovi (vichni pslunci V 8660) probhlo nakl-dn bez vtch problm a rovn dosaen as hovoil o vtenm vsledku. Ihned po naloen nastal prvn zlomo-

Vykovt enist maj dal primt!

V rmci zdokonalovac ppravy instruktor u Odboru ppravy enij-nch a muninch odbornost Institutu

vcviku ve Vykov probhly ve dnech

13. 14. 5. plavby PTS-10 (plovouc

transportr stedn) na VMC Myslejovice.

V prbhu tohoto zamstnn byla rovn

provedena praktick zkouka v peprav

vozidla T-810 pes vodn pekku vetn

oven asovch norem podle stvajcho

pedpisu en 4-1. Pedpis ovem nezn

techniku T-810, ale pouze P-V3S, a tak

jsme netrpliv oekvali, co nm tento

test odhal.


13

v okamik v historii T-810, a to prvn vjezd do vody v rm-ci ncviku zchrann a vyproovac sluby. Strojnk PTS ani na okamik nezavhal a T-810 se projdla suchm kolem po pehrad. Pot nsledovalo cvin vyprotn PTS z vodn pekky za vyuit spoluprce mezi obsluhou lunu, kter dil nrtm. Petr Novk, potp a vyproo-vacho jebu. Rovn i dal testy dopadly nad oekvn dobe, a to jak samotn peprava pes vodn pekku, tak i sloen osmsetdestky z PTS.

Na samotn zvr mli monost vichni zastnn pozorovatel vystdat tatru na korb PTS a vyzkouet si pocity plavby na klidn hladin Myslejovick pehrady.

Dky vysoce profesionlnmu pstupu vech zaintere-sovanch se podailo veker stanoven koly splnit a tm piknout vykovskm enistm dal prioritu v rmci cel AR.

PS. A vte, za jak dlouho osmsetdestka pejede Myslejovickou pehradu? Za necel dv minuty.

Text: Nelnk OPenMunOdbpplk. Ing. Petr OtsalFoto: Olga Karaffov


14

Na slavnostnm aktu pedali brigdn generl Miroslav ika a plukovnk Jaromr Durna absolventsk certifikty, potvr-zujc pipravenost pro zahranin mise, a pamtn medaile CIVILIANS PRE DEPLOYMENT COURSE 28 civilnm zamst-nancm z velitelstv a agentur NATO.

Kurz v jeho praktick sti ve dnech 15. 16. ervna navt-vila delegace Diplomatick akademie Ministerstva zahranich vc, veden jej editelkou Irenou Kvasnicovou, v rmci jed-nn o nkterch dalch monostech spoluprce pi pprav kurzu diplomat lenskch stt EU, kter u Velitelstv vcviku Vojensk akademie probhne v prvnm tdnu msce z. Vedouc vzdlvn juniornch diplomat Diplomatick akade-

mie MZV Veronika Hirzel se pak rovn zastnila mezi hosty ji zmnnho slavnostnho vyazen.

Podle plnu se dal kurz tohoto typu bude konat v termnu 14. 21. jna 2009.

Text:

Monika Novkov,

Velitelstv

vcviku Vojensk

akademie

Foto:

Olga Karaffov

Slavnostn vyazen absolvent

NATO CIVILIANS PRE-DEPLOYMENT COURSE

Dne 16. ervna 2009 od 17 hodin se v prostorch Divadelnho slu baroknho zm-

ku ve Slavkov u Brna uskutenil

slavnostn ceremonil certifikace

absolvent NATO CIVILIANS PRE-

DEPLOYMENT COURSE (Kurz pro

ppravu civilnho personlu NATO

do mis) za ptomnosti zstupce

velitele Spolench sil velitele

pozemnch sil brigdnho gene-

rla Miroslava iky, nelnka

Institutu vzdlvn Velitelstv

vcviku Vojensk akademie ve

Vykov plukovnka Jaromra Durny, nelnka tbu Britskho vojenskho poradnho tmu

ve Vykov (BMATT CZ) colonela A. C. Roye, mstostarosty msta Slavkova Jiho Doleela,

editele Slavkovskho zmku Alee ilhnka a dalch vznamnch host.


15

13. kvtna 2009 se ti civilist z NATO z Velitelstv spojeneckch vzdunch sloek v Ramsteinu zastnili kurzu pro ppravu civilist do zahraninch mis.Nkup z obchodnho oddlen Frank Edinger, vedouc dodava-telskho oddlen Jack Whiting a pekladatel velitelstv Manfred Reudenbach pijeli v pozdnch odpolednch hodi-nch na Vojenskou akademii do Vykova na Morav, ani by si byli jisti, co je tam oekv. Poueni z elektronic-kch lekc a mnohmi fmami, rozhodli se, e to zaij na vlastn ki. Prvn dojmy, kter Ramsteint z Vojensk akademie ve Vykov zskali, byly velice pozitivn a profe-sionln, kdy vedouc kurzu pan Ji Neduenko rozdlo-val osobn vstroj pro nadchzejc dny.

Frank patil do modrho tmu, Jack a Manfred pat-ili do tmu ervenho podle toho, jak mli pracovn odv. Prvnm svtlm momentem byl Ice Breaker, kdy se seznmili s dalmi 33 kolegy z celho NATO.

Ve tvrtek rno pivtal skupinu vedouc dstojnk kurzu major Ji Adamec. Ta se rozdlila na ti tmy kvli teoretick sti trvajc ti dny. Tmata zahrnovala topo-grafii, ochranu proti ZHN, dovednosti a znalosti k pei-t, lkask kolen, povdom o minch a nstranch vbunch zazench, haen por, povdom o rozd-lech v kulturch, radiovou komunikaci a specifick psy-chologick aspekty nasazen v misch. Po vech tchto teoretickch ppravch vichni dychtiv touili po tom, aby si to vyzkoueli v praxi v polnch podmnkch.

V nedli, krsnm to slunenm dni, vyrazila cel skupina spolen s vedoucm kurzu autobusem za kul-turou do Brna, msta vzdlenho asi 35 km od Vykova. V tomto druhm nejvtm mst v R nejdve skupina navtvila ctyhodn brnnsk hrad. Nai Ramsteint se rozhodli, e se piprav na vcvik peit a orientanch schopnost a vyrazili na exkurzi do tohoto bjenho msta sami. Se zbytkem skupiny se seli o nco poz-dji v restauraci. Po nvratu do Vykova se vtina brzy odebrala do postele. Nicmn nkte kolegov neodolali a vythli mapy, aby se pipravili na dal den

A dal den se to opravdu rozjelo. Poueni o situaci, kurz byl opt rozdlen na skupiny. Prvn den se vtinou skldal z pochodu vcvikovm prostorem a aplikac naby-tch znalost bhem nkolika namhavch praktickch cvinch situac. Skupinm bylo ukzno, jak pet v poli, jak reagovat pi silninm ztarasu, kdy je obtuje mstn milice, nebo jak reagovat, kdy nklak vjede na minu, jak poskytnout prvn pomoc, jak mluvit s mstnm staei-nou a samozejm, jak stle pouvat vyslaku sprvnm zpsobem.

Koncem prvnho dne vzali celou skupinu do tbora, kter vypadal jako poln kemp v Afghnistnu. Po klidn noci zaal erven tm poslednch 5 hodin cvien v poli.

Ji cvien ochrany proti ZHN bez vbavy bylo skute-nou vzvou. Avak tohle kolen opravdu doshlo svho cle seznmit kadho s adekvtnm vybavenm a spo-lehnout se na nj. Na cest k dalmu stanoviti skupinu zastavila vojensk tlupa. Po mnohm postrkovn, van, kdy mli hlavn zbran zapchnut do krk, byli vichni nemluvn a ekali, co se stane. Tahle stresov situace pokraovala, a byla konen nhle ukonena, aby to specialista-psycholog mohl zhodnotit.

Nejnronj st vak mla jet pijt, a to kdy byla skupina odvedena z bojov zny. Se svmi ruksaky a vstroj se za doprovodu pchotn ety vydali na zdnli-v nekonenou cestu pekrsnou krajinou Moravy co asi mlokdo ocenil. Pod slyeli lehnout a bte. Pak doli ke dvma BVP a tankm. Nacpni do tchto vozidel, vyrazili na hodn kodrcavou 20minutovou ces-tu. A idii tanku neminuli jedin vmol. Ml jsem pocit, jako bych sedl v mchace na beton s koleny u krku a neprstelnou vestou na brad, uvedl jeden ze stu-dent a kdy konen motor zhasl a dvee se otevely, vdli jsme, e je konen konec.

A zase se vrtili na akademii a pospchali, aby ode-vzdali svoji vstroj a pipravili se na pedvn certifikt v nedalekm Slavkovskm zmku. Veer na absolventy kurzu ekali v dstojnickm klubu na velitelstv vichni instruktoi a herci s verkem na rozlouenou a tak studentm zatleskali. Vykovt organiztoi jim dokonce pustili film a ukzali fotky, kter podili bhem kurzu. Byla to sranda. Po skvlm verku se vichni rozlouili a dal-ho dne vyrazili Ramsteint autem zpt to Palatinate.

Vichni ti se shodli na jedn vci cvien ve Vykov bylo vynikajc, realistick, nron a dobr na team buil-ding. Pokud by se vak mli vrtit do Vykova, pak by-chom si mli zlepit fyziku.

Text: Manfred Reudenbach

Peloila: Mgr. Jitka Tomkins

Jak jsem jezdil v mchace na betonCivilist z NATO se pipravuj do zahraninch mis ve Vojensk akademii ve Vykov


16

Sedm s kuklou na hlav, nade mnou stoj nosci a bez pestn mi sprost nadvaj. Musm se plazit po kamen, kle-et s rukama nataenma ped sebou a mlet. Ostatn mezi-tm prochzej waterboardingem. ek m vslech, povstalci z ns chtj dostat co nejvc informac.

Spolu s dalmi novini a humanitrnmi pracovnky prv prochzme zvrenou fz kurzu peit, kter pod esk armda. Nachzme se ve fiktivn republice Magella, kde zu boje mezi vldnmi vojky a povsta-leckmi skupinami o vtek z tby bauxitu a diamant.

Dosud jsme byli pod ochranou vldnch vojk, v noci ns zajali povstalci.

Jsme vedle sebe s kolegou z m skupiny cvime, klikujeme, dlme depy. Jeho asi po pti minutch odvdj, ek ho waterbo-arding, brutln metoda simulujc topen. J zstvm sedt na svm mst asi dvacet metr od msta muen.

Vechno slym z prvn ruky. Nejdv jen plouchn vody, zoufal lapn po dechu, zvracen a prosby o ukonen muen. Kolega

prozrazuje informace, po nich nosci prahnou, pesto nen vemu konec.

Muen pokrauje, jeho hlas je m dl zoufalej. J u nic nevm, j u nechci. Ukate mi je na obrzku, j je poznm.

Na nic u si ale nevzpomnm! Trpm v duchu s nm. Kdy si neme

rychle vzpomenout na poadovan informa-ce, eptm a napovdm. Samozejm pln zbyten.

Do o se mi derou slzy, bhem chvili-ky se zanm tst a neovladateln vzlykat. Snam se zhluboka dchat a uklidnit se, ale je to marn. Ms se ve mn beznadj, sou-cit, ltost, strach i vztek. Chtla bych, aby u ve skonilo.

Pak m vedou kousek stranou. Cestou slym dalho kolegu, kter tak zvrac. A bhem chvilky zan muen vodou pro dalho. U se ani nesnam uklidnit, vm, e je to marn. Brem, tesu se a nevnmm okol.

Nsleduje vslech. Povstalci ve vyh-t mstnosti chtj znt souadnice letit,

noscm vechno vyklopm.Nevzpomenu si ani, jak dl kachna!

Scn28. kvtna 2009

0:00 Zajet povstalec-kou skupinou0:45 Pjezd do zajatec-kho tboraNsleduj vslechy, muen, fyzick cvien6:15 Za zajatce bylo zaplaceno, pevoz7:00 Pjezd na dal- msto, k novmu majiteli8:15 Osvobozen vld-nmi vojky

Redaktorka iDNES.cz (na snmku uprosted) po ukonen armdnho kurzu peit (28. 5. 2009)


17

ze kterho mme z Magelly odltat, a telefonn slo, kam mme volat v ppad nouze. Zajmaj je i jmna vldnch voj-k, kte se o ns starali.

Nemm ani nejmen chu nic zaprat, jet pod nejsem schopn se uklidnit. Dostvm aj a hroznov cukr a mm krtce ct, co v Magelle dlm a s km jsem pila do styku. Vechno vyklopm. Stejn jako odpovdi na dal otzky.

Chtla jsem utajit aspo telefonn slo a snam se nos-ce obalamutit tm, e u sebe nemme mobiln telefony, a s-lo by nm tedy bylo k niemu. Po argumentu o existenci tele-fonnch budek zanm slo okamit diktovat. Nechci nic jinho ne se vyhnout dalm trapm.

Z mstnosti m odvedou na mtinku, kde ek dal z nosc. ept mi do ucha hlasem, ze kterho bh mrz po zdech. Tak jak to bylo? A mysl, e pijde jet nco horho? A zvldne to? Pesn ty otzky, o kterch sama pemlm.

Zaalo to poplachemDo zajet jsme padli o plnoci. Poplach, poplach, rozl-

h se budovou asi po hodin spnku. Vybhme ven s narychlo sbalenmi batohy a s helmami

na hlavch. Rychle se potme, jestli jsme vichni, a ekme na dal pkazy. Zhy zjiujeme, e u kolem sebe nemme vldn vojky, ale e ns zajala povstaleck skupina. Rychle ns cpou do pipravench dodvek, musme si dt hlavu mezi kolena a jedeme neznmo kam.

Na mst na ns ek asi dvactka muitel. Rozdluj ns do ty skupin, kad dostv svho hlavnho tyrana. Musme odevzdat vechno, co mme po kapsch, prstnky, nramky, etzky. Na hlavu dostvme kukly. A zan osmi-hodinov peklo, bhem kterho se vichni bez vjimky dosta-nou na dno svch sil, a u fyzickch nebo psychickch.

Nevte, jak dl kachna, vy debilov?Prvn hodiny ns ek obrovsk fyzick npor. Stdav

musme dlat kliky, depy s pedpaenma rukama, plazit se, chodit jako kata a zpvat.

Sname se vymyslet njakou psniku, kterou bychom znali vichni, ale konme u dtskch popvk. Nkolikrt opakujeme Traviku zelenou, J mm kon, vran kon a Pr, pr. Nic jinho nejsme schopni vymyslet.

A dost. To neumte zazpvat nco podnho? Do de-pu, chytit za ramena a jdeme jako kata. A rychle, jak dl

Drama na ostrov Magella

Reie: prap. Martin JaneekProdukce: Velitelstv vcviku Vojensk akademie VykovMsto konn: Vojensk prostor Bezina, arel Velitelstv vcviku Vojensk akademieObsazen: 23 novin, humanitrnch pracovnk a dalch pracovnk, pipravujcch se na dlouhodob pobyt v zahra-ni (sedm en a 16 mu), profesionlov z Armdy R. Hodnocen redakce iDNES.cz: ***** (z pti monch)Obzvl vydaen byl vkon armdnch specialist, kte pedvedli brilantn prci ve vech ohledech. Vyuvali poznat-k z praxe, pedvali je ptomnm novinm a dalm astnkm. Naprosto profesionln vkon. Ale ani vkon ostatnch zastnnch nebyl patn. Vichni si vyzkoueli, jak se chovaj v meznch situacch, a po svm se s tm vypodali.


18

kachna? Dlejte zvuky jako kachna, ve na ns jeden z nos-c. Strach a nava zpsob, e jedin zvec zvuk, kter nm vytane na mysl, je kva, kva.

Sborov to opakujeme. Vy debilov, vy kretni, to ani nevte, jak dl kachna? Jste snad by, e dlte kva, kva? Ka, ka a makejte.

Neustle se skupinov povzbuzujeme. Jakmile je to jen trochu mon, chytneme se za ruce, stiskneme se a dodv-me si tak slu a odvahu. Pomh i lehk, jindy sotva znateln dotyk prst.

Vechny fyzick kony se nkolikrt za sebou opakuj. Nejvc trp kolena; musme se plazit po utrech, dlouho na nich kleme. Jak levn je, kdy si meme lehnout na bi-cho. Nevad ani, kdy u oblieje tkaj rozzuen psi a obas vm pebhnou po zdech.

A te er a opova se nco upustitnosci si pr nechtj zadlat na mezinrodn problmy,

proto nm pravideln dvaj napt. Vdy nathneme rozede-n pinav ruce, udlme mistiku a hltav pijeme.

Ani bez jdla nezstaneme. Tak do pipraven mistiky dostvme kad pdl tepl, mazlav hmoty, zejm rov kae. Mme vichni slepenou pusu, kae je neslan nemast-n a ne moc chutn. Jak to, e erete tak pomalu? To vm to nechutn? vou na ns.

Kdy nkomu kousek upadne na zem, ek jej dal spr-cha nadvek. Ke svmu pdlu navc dostv jdlo, kter mu upadlo, pkn obalen v prachu, kterho je tady vude neu-viteln moc.

A zase pokraujeme dl ve fyzickch cviench. Jen a se pkn unavme a nemme slu vzdorovat. Stejn pokrauje-me i po muen a vslech. Kolem tvrt na sedm rno nm svitne nadje. Povstalci nm oznamuj, e za ns bylo zapla-ceno vkupn a pemstme se.

Nae nadje zhasn, kdy na ns po pjezdu ek dal tyran. Zaplatil za ns a my mu te mme slouit. Pod dohle-dem pemsujeme haldy deva, pot ns zavraj do psch klec a podzemnch kryt.

Krtce nato se ozv stelba, vkiky a bhem pr minut jsme voln. Konen. Vldn vojci ns rychle poslaj do takzvanch bvpek (bojov vozidla pchoty, pozn. red.) a vydvme se dom. Napt opad, do o se mi opt derou slzy. Tentokrt u je to ale levou a tstm.

Text: redaktorka Barbora Nmcov iDNES, foto: Olga KaraffovUveejnno se souhlasem autorky

Kurz peit zabt krtu i oetit rannho

Profesionln vojci chtj bhem jednoho tdne nau-it astnky kurzu pet v extrmnch podmnkch. astnci si vyzkou napklad pohyb v hocch pro-storech, zklady prvn pomoci, nau se rozpoznvat miny i podomcku vyroben vbuniny. Dleit je tak samotn peit v prod novini a dal dosta-nou napklad krtu, kterou mus sami zabt a pipravit, mus si postavit v lese psteek nebo latrnu. Kurz se konal u popatnct. Sname se pipravit lidi na psoben v zahrani a hlavn krizovch oblas-tech. Bhem kurzu poznaj siln strnky a sv rezervy a mohou na nich dl pracovat, popsal vedouc kurzu prapork Martin Janeek. Dleit je podle nj zejm-na poslit psychickou odolnost.

Po tdnu ve Vykov

Jsem zptky doma, a msto abych se radovala, e mm kurz spn za sebou, je mi divn smutno. Pipadm si, e bn ivot jde njak mimo m a netk se m. Jdu po mst a pipadm si tam ciz. Vude vidm sig-nly monho nebezpe, v noci m trp non mry. Ale pesto vzpomnm na ten tden s nostalgi tden nabit zitky a emocemi, kdy si kad shne na dno svch sil. Kdo to nezail, nepochop. Proto jsou mi dal- astnci tak blzko. Proli jsme si spolen peklem a sta ct jedno slovo a vme, o em mluvme. Proto je mi te tak smutno a vichni mi chyb. A nejen vichni, vechno. Disciplna a d, bhem kter-ho si uvdomte, co je v ivot opravdu dleit. Pet. Te u aspo trochu vm, jak se chovm v extrmnch situacch, vm, co od sebe mu ekat. Ale pesto dou-fm, e to nebudu v budoucnu potebovat.


19

Odborn taktick cvien spojovacho vojska bylo zeno funkcioni SKIS MO, pslunky J6 VeSpS, G-6 VeSPod, p-slunky O-6 VeV- VA a UO Brno.

Spojovacho cvien se dle astnili spojovac funkci-oni (osdky) spojovacch prostedk od 13. db, 14. blogp, 31. brchbo, 14. b, 53. bPSEB, 25. plrb, 4. brn. 102. przpr a 101. spjpr.

Clem odbornho taktickho cvien bylo: 1. Organizace a zen pesun.2. Pesun jednotek do prostoru cvien.3. Zaujet prostoru zasazen. 4. Zzen spojovacch prostedk.5. Vybudovn a manvr MMV SOC MO.6. Vybudovn tranzitn st.7. Navzn spojen a dosaen pohotovosti spojen.8. Propojen polnch komunikanch provozoven (MPP

100M1p, MPP 40M1p, MRRP 4M1p) k SVRRS a vytvoe-n rozshl poln hlasov a datov st.

9. Manvry spojovac soustavou.10. Proven spoluprce mobiln rdiov provozovny R 150p

(BODVA) ve specilnch reimech provozu s vyuitm nov vybudovanho uzlu rdiovho pstupu Doln Slivno.

11. Pesun jednotek do posdek.

Ve dnech 18. 5. 22. 5. 2009 probhlo pod vedenm editele SKIS MO NSV AR v prostorech VVP Hradit, VVP

Boletice a VVP Libav odborn taktick cvi-

en spojovacho vojska AR.

NETWORK CHALLENGE 2009

Text: pplk. Ing. Vclav Martnek


20

Vyvrcholenm praktick ppravy byl KPV (komplexn poln vcvik). Zde vtina, nkte i s velkm sebezapenm splnili koly vcviku. Naopak i v tomto obdob se nali jed-notlivci, kte nenali vli pekonat pekky polnho vcvi-ku. Tm prvnm pat uznn, ti druz by se mli zamyslet nad svm dalm psobenm v OS AR.

Nutno jet dodat, e vyvrcholenm prvn sti vcviku v zkladn pprav pro vechny bylo proveden slavnost-n vojensk psahy v Praze. Zde zastnn ci prokzali vysokou rove zvldnut poadov ppravy.

Zvrem chci dodat, e koly vcviku byly splnny na velmi dobr rovni. Podkovn pat nejen tm, kte postoupili zaslouen do dalch odbornch a karirovch kurz, ale i jejich velitelm a instruktorm vcviku, kte se o n starali a zabezpeovali jejich vcvik.

V prbhu zkuebn doby ukonilo na vlastn dost vcvik osm k a jeden adatel do AZ. Bez udn dvodu byli proputni 4 ci.

Text: pplk. Ing. Ji Hemansk

Proveden zkladn ppravy nstupn termn duben 2009

Ve II. tvrtlet roku 2009 byl vcvik k zkladn ppravy organizovan v termnu 1. 4. 30. 6. 2009. V em byl jin

oproti pedchozmu? Na zklad zskanch

zkuenost a ppravy zmn v Pub 70-00-01,

Programech zkladn ppravy jsme vcvik

upravili jak do potu hodin, tak omezen

i ve skladb nkterch pedmt. Zsadn

rozdl byl v provdn hodnocen k za

jednotliv fze. Nesplnn podmnek jed-

notlivch fz nebylo brno jako dvod

k ukonen vcviku ve zkuebn dob.

Kad k dostal pleitost splnit koly

postupovch zkouek v nhradnm term-

nu, nejpozdji do zatku dalch zkouek.

Vichni tedy dostali pleitost absolvovat

vcvik v rozsahu 12 tdn.

Nkolik statistickch daj:

Poty k ppravn sluby NT duben 2009 II. tvrtlet

Pedpokldan poet Nenastoupilo eny Mui Celkem nastoupilo

Pm nstup rekruti AZ

30511

41

351

2669

30110

Opakovn zkladn ppravy 11 0 3 8 11

Celkov poet 327 5 39 283 322


21

Ve dnech 8. 6. 12. 6. 2009 probhla u Velitelstv vcvi-ku Vojensk akademie (VeV VA) Nrodn pprava p-slunk AR ped vyslnm do operac NATO a Evropsk unie.

Ppravy se zastnilo 24 pslunk AR ji pso-bcch v mezinrodnch tbech NATO, a to zejmna z Monsu, Heidelbergu, Ramsteinu, Reidhalenu, Uedemu, Brunssumu, tetna a 8 pslunk AR, kte nastupuj dnem 1. 8. 2009 do mezinrodnch tb NATO.

Clem bylo je pipravit na splnn kol v misi ISAF na zem Afghnistnu.

Pprava byla zakonena slavnostnm pednm osvd-en o absolvovn pplk. Ing. Jaroslavem Medkem.

Text: o. z. Ing. Josef Peek, IRO OPMOp

Nrodn pprava pslunk AR


22

Vznikem Velitelstv vcviku Vojensk akademie dolo k zavren transformanch zmn, zapoatch v roce 2002. Clem tchto zmn bylo soustedn vcvikovch a vzdlvacch kapacit do posdky Vykov, optimalizovat cel systm ppravy personlu AR a vybudovat zazen rezortn kolu, kter na zklad kvalitativnch i kvantita-tivnch poadavk rezortu obrany zabezpe profesn p-pravu jejich pslunk.

K tomu, aby VeV VA mohlo tuto funkci zabezpeit, m k dispozici potebnou organizan strukturu, kvalifiko-van personl, vybudovanou uebn a vcvikovou zklad-nu a vojensk vcvikov prostory. VeV VA je schopno zabezpeit v rmci stanovench kapacit ppravu nejen pslunk AR, ale v rmci mezinrodnch aktivit se podlet tak na pprav len Aliance, ppadn na ppra-v personlu NATO, EU a OSN.

VeV VA je zazen, kter je schopno realizovat kom-plexn individuln ppravu pslunk rezortu obrany na velmi dobr rovni v souladu s poadavky nejen nrod-nch norem, ale v mnoha ppadech i norem nadnrod-nch. Jedn se napklad o ppravu personlu vzdunch sil, kter je pipravovn podle standard EASA a vcviko-vch doporuen znmch pod oznaenm ESARR-5.

Jednou z vznamnch soust VeV VA je Institut rozvoje, kter svoj organizan strukturou, rozsahem svch psobnost a objemem vcviku pat k nejvtm soustem VeV VA.

Institut rozvoje je tvoen tmito soustmi: odbor rozvoje vzdlvn a vcviku; odbor plnovn a rozvoje UVZ; odbor ppravy do mrovch operac; odbor informanch technologi; oddlen vnitn sprvy.

U podle organizan struktury Institutu rozvoje je zejm, e rozsah innost, kter jednotliv sousti zabezpeuj, je velmi velk a rznorod. V dalm textu se pokusm vysvtlit, m se tedy zabvme a jak koly pslunci jednotlivch soust pln.

1. Odbor rozvoje vzdlvn a vcvikuOdbor rozvoje vzdlvn a vcviku je st, kter

zabezpeuje profesn ppravu pslunk VeV VA, zpra-covv nvrhy Koncepc vzdlvn, vcviku a ppravy personlu AR a v podmnkch VeV VA podporuje vcvik, vuku a personl pedagogicko-psychologickmi a jazykovmi slubami.

Odbor zabezpeuje koordinaci ppravy personlu AR s ostatnmi subjekty, kter se rovn podlej na p-prav personlu a spolupracuje s odbornmi pracoviti AR a zahraninmi partnery na zefektivnn a zkvalitnn

vcviku a vzdlvn v podmnkch VeV VA. Koordinuje profesn ppravu pslunk VeV VA a v podmnkch VeV VA spolupracuje s ostatnmi subjekty v rmci pro-jektu Uc se organizace.

Organizan strukturu odboru rozvoje vzdlvn a vcviku tvo:a) oddlen profesn ppravy;

pracovit profesn ppravy; pracovit ppravy vedoucch pracovnk, velitel

a velen tbu VeV VA;b) oddlen rozvoje metod a forem vzdlvn a vcviku;c) oddlen psychologicko pedagogickch slueb;d) skupina jazykov ppravy.

Oddlen profesn ppravy ve sv innosti koordinuje ppravu a vzdlvn zamstnanc VeV VA. Pracovit profesn ppravy shromauje informace o potebnch a poadovanch profesnch pedpokladech zamstnanc a ve spoluprci s personlnm oddlenm tbu vyhledv potebn kurzy k naplnn profesnch poadavk pslu-nk VeV VA. Dle oddlen koordinuje velitelsk ppra-vy jednotlivch institut a na zklad pokyn nelnka tbu pipravuje obsahovou npl tchto zamstnn.

V souasn dob je oddlen profesn ppravy koor-dintorem projektu Uc se organizace. Podle ped-loench poadavk na jednotliv kurzy zaazuje pslu-nky jednotlivch soust VeV VA do tchto kurz. Jednou z nejlpe fungujcch st tohoto projektu je jazykov pprava. O tu se star dal ze soust odboru nov zaloen skupina jazykov ppravy.

Skupinu jazykov ppravy tvo tyi uitel anglickho jazyka, kte organizuj krtk kurzy s rznm zamenm pro zlepen komunikace v anglickm jazyce. V dlouhodo-bm kurzu pipravuj instruktory-lektory, kte jsou pedur-eni pro ast na zahraninch kolench, cviench nebo

Institut rozvoje Jestlie lovk sebejist kr vstc svm snm a usilovn se sna t ivot tak, jak si ho vdycky pedstavoval, pak se setkv s spchem, kter nelze v bnm ivot oekvat

Henry David Thoreau


23

stch. S jejich prac se mete nyn setkat i v naem asopise Profesionl, kam zaadili svj pravideln kou-tek anglickho jazyka. V ppad poteby jsou pipraveni poskytnout vm i svoje pekladatelsk sluby pro zabez-peen jednn v anglickm jazyce.

Oddlen rozvoje metod a forem vzdlvn je kon-cepnm orgnem velitele VeV VA a spolupracuje pi zpracovn dokument se zstupci Sekce personln, editelstvm personln podpory, editelstvm zahrani-nch aktivit a dalmi podle poteby a zadn velitele. Pi sv innosti hled mon zpsoby een zlepen a opti-malizace ppravy osob nejen u VeV VA, ale i pro pslu-nky rezortu obrany.

Vznamnou soust odboru je i oddlen psychologic-ko-pedagogickch slueb. Pslunci tohoto oddlen se aktivn zapojuj do psychologick ppravy pslunk kurzu zkladn ppravy, ale tak aktivn vstupuj do karirovch a specilnch kurz. Pkladem me bt psychologick dozor v Kurzu pro pslunky Ministerstva zahraninch vc, humanitrn pracovnky a novine, kter pipravu-je tyto osoby na vysln do krizovch oblast. Tento kurz pravideln organizuje Odbor ppravy do mrovch opera-c jako jeden ze svch kurz. Zkuenosti s tmto kurzem a zitky astnk poslednho kurzu peit mete na-jt na http://zpravy.idnes.cz tak, jak je popsala redaktorka idnes.cz Barbora Nmcov.

Pslunci oddlen jsou tak pipraveni ve sv porad-n poskytnout pomoc a radu vem zamstnancm posdky Vykov.

2. Odbor plnovn a rozvoje UVZOdbor plnovn a rozvoje UVZ je odbornm a kon-

cepnm orgnem pro ppravu a plnovn UVZ v rm-ci VeV VA s psobnost do cel organizan struktury AR, kter plnuje a d investin a bn vdaje v rm-ci rozvoje a modernizace UVZ, VVP a STT AR. Odbor d a koordinuje innosti v oblasti plnovn vcviku, pi-dlen a ppravy vcvikovch zazen a cvii v rmci VeV VA s psobnost do cel struktury AR. O asti na jednotlivch kurzech vede jasnou a pehlednou evi-denn dokumentaci. Dle provd koordinaci vcviku ve vech vcvikovch prostorech nejen podle poadavk tvar a zazen AR, ale i podle poadavk zahraninch partner, se ktermi uzavr Technick dohody o vyuit VVP. Posledn jednn byla vedena s Maarskem, kter na zklad uzaven dohody provede v ervenci vcvik svch PL jednotek ve VVP Hradit.

V souinnosti s jednotlivmi instituty VeV VA, tvary a zazenmi AR pipravuje a zpracovv podklady k zaa-zen akc modernizace a rozvoje UVZ do Stedndobho plnu.

Organizan strukturu odboru plnovn a rozvoje UVZ tvo:a) oddlen plnovn vcviku a vzdlvn;b) oddlen zen a plnovn UVZ; c) oddlen rozvoje UVZ.

Oddlen plnovn vcviku a vzdlvn d proces plnovn, vyhodnocovn a veden evidence a statistiky v oblasti vcviku a vzdlvn v karirovch, elovch

a specilnch kurzech pro-vdnch VeV VA. Na zklad vsledk pezkou-en pipravuje a eviduje certifikty o absolvova-nch kurzech a v ppad poteby vystavuje dupli-kty. Protoe je mnoho kurz organizovno nejen podle vojenskch vcviko-vch pedpis, ale i pod-le pedpis nrodnch a mezinrodnch, mus bt tedy i evidence o pezkou-en vedena pracovitm, kter spluje podmnky tchto norem.

Oddlen svou innost zabezpeuje souinnostn vaz-by se slokami VeV VA, tvary a zazenmi posdky Vykov a ostatnmi soustmi rezortu MO R v oblasti pl-novn vcviku a vzdlvn a zabezpeen jejich ppravy UVZ, technikou, specilnm materilem a personlem.

V souinnosti se kolnm praporem a odborem zklad-n ppravy Institutu vcviku zveejuje v rozkaze velitele VeV VA zzen, zahjen, ukonen, vyhodnocen jed-notlivch kurz a seznam zaazench a vyazench ast-nk tchto kurz.

Oddlen zen a plnovn UVZ d a koordinuje pl-novn pidlen uebn vcvikov zkladny v podzenos-ti VeV VA mimo posdku Vykov, tvarm a zazenm AR a OS R vetn sloek integrovanho zchrannho systmu a dle d a koordinuje ppravu vcvikovch zazen a cvii u SOVZ a CSTT k zabezpeen vcviku vojsk. Z dvodu vyuitelnosti vcvikovch zazen VVP AR a CSTT vede pehled o provedenm vcviku a o roz-mstnn simulan a trenarov techniky v podzenosti VeV VA.

Oddlen se dle zabv metodickou pomoc pod-zenm tvarm pi zpracovn odborn dokumentace UVZ (Statuty, Provozn dy vcvikovch zazen apod.) a vestrann metodicky d ppravu odbornch orgn UVZ. V souinnosti s oddlenm logistiky a ekonomickm oddlenm d a vestrann zabezpeuje centrln nku-py a vrobu materilu UVZ v psobnosti VeV VA.

Oddlen tak spolupracuje pi zpracovvn podklad pro tvorbu a aktualizaci Koncepce rozvoje a moderni-zace UVZ AR a strategie vyuvn VVP a CSTT AR a provd analytickou innost pi zpracovvn souhrn-nch informac o plnn opaten v rmci rozvoje UVZ.

Oddlen rozvoje UVZ je koncepnm orgnem v oblasti plnovn a zen investinch a bnch vdaj v rmci rozvoje a modernizace UVZ, vcvikovch zazen VVP a STT AR s psobnost do struktury podzench tvar a zazen VeV VA. Oddlen zpracovv podkla-dy k vyhotoven investinch zmr, koordinaci zpraco-vn specifikac zakzek v rezortu MO, nvrh takticko-technickch poadavk a zadvac dokumentace veejn zakzky investinch akc programu reprodukce majetku v oblasti vstavby, rozvoje a modernizace vcvikovch


24

zazen VVP AR, STT AR a UVZ. Dle se zapojuje do ppravy a vlastn realizace vojskovch zkouek v rmci AR pi zavdn nov STT a technickch prostedk UVZ. Oddlen zodpovd zen (koordinaci) opaten asa-nan a rekultivan opaten (dle jen ARO) v psobnosti VeV VA a plnovn finannch prostedk pro zabez-peen kol ARO AR. Oddlen provd koordinace vztah v oblasti spoluprce s dodavatelskmi a oprav-renskmi firmami a koordinuje souinnosti orgn pso-bcch ve VVP AR (jezdn ad vojenskch jezd, VLS R, VUSS, VOP) v oblasti rozvoje a modernizace VZ VVP AR a v oblasti ARO.

3. Odbor ppravy do mrovch operacast AR v operacch mimo zem esk repub-

liky se stv jednou z nejvznamnjch a souasn nejnkladnjch innost z hlediska materilovch a lid-skch zdroj.

Pprava pslunk AR pro plnn kol v zahrani m celou adu specifickch poadavk. Vzhledem k rych-lm zmnm veden operac v zahrani je vedena snaha o maximln zintenzivnn a zefektivnn ppravy pslu-nk AR do mis. Clem ppravy pslunk AR na ope-race mimo teritorium esk republiky je zabezpeit, aby vyleovan personl byl kvalitn pipraven a vestrann zabezpeen k pouit v celm spektru pedpokldanch kol. Kad operace v zahrani je jedinen svm poli-tickm rmcem, mandtem, podmnkami, za kterch je vedena, a charakterem plnnch kol. Charakter opera-c a operanho prosted se v poslednm desetilet vraz-n zmnil a je pravdpodobn, e se bude mnit i nadle. Navc je vyadovno pizpsobit obsah ppravy pslun-k AR novm podmnkm a poadavkm tak, aby odpo-vdaly standardm mezinrodnch spoleenstv.

Pprava pslunk AR do mis je provdna formou elovch kurz speciln ppravy a podporou velitel-skch pprav velitel a pslunk tb ped nasazenm do mnohonrodnch operac mimo zem R.

Pi stanovovn obsahu jednotlivch pprav a kurz se vychz z poznatk a zkuenost pedchozch opera-c, zkuenost shromdnch a vyhodnocench v rmci programu Lessons Learned. Jsou zaazovna praktick zamstnn, je v maximln me pibliuj situace skute-nm podmnkm, jako nap. nedostatek informac, zten

komunikace, ptomnost civilnch osob v operanm pro-storu, omezen kvality a mnostv odpoinku a stravy, asymetrick formy psoben protivnka, psychick vyer-pn, cizojazyn komunikace apod.

Ppravou personlu do zahrani se u Velitelstv vcviku Vojensk akademie (VeV VA) zabv Odbor ppravy do mrovch operac (OPMOp) Institutu rozvo-je (IRo). V souasn dob je jedinm odbornm praco-vitm v rezortu MO, kter se v praktick i teoretick rovin specializuje na oblast mrovch operac. OPMOp organizuje irok spektrum vzdlvacch a vcvikovch kurz pro pslunky OS R ped vyslnm do mis a na zahranin pracovit, pedevm v individulnch for-mch ppravy.

sil je zameno na individuln ppravu vojenskho personlu AR ve specilnch krtkodobch elovch kurzech a na podporu kolektivn ppravy velitel a t-b kontingent vyslanch do zahraninch mis. Obsah ppravy je zamen na zpravodajsk informace, geo-grafick informace, kulturn a sociln prosted, historie konfliktu, prvn aspekty a pravidla pouit zbran, vlen a humanitrn prvo, zdravotnick pprava, psychologick pprava, pouit spojovacch prostedk, minov nebez-pe, Force Protection, OPZHN a informace usnadujc adaptaci novho personlu po pevzet operanho kolu v mst nasazen. Clem komplexu tchto zamstnn je vytvoit podmnky pro plnn kol v misi, een kritick, nestandardn a nepedvdan situace, schopnosti snet obte sluby v nezvyklch geografickch a klimatickch podmnkch, pizpsobit se odlinmu kulturnmu pro-sted za podmnek dlouhodobho odlouen od rodiny. V rmci tohoto druhu pprav bv dn tak prostor veli-teli kontingentu k doeen administrativnch a perso-nlnch zleitost, logistickho zabezpeen a zpravidla i okovn personlu.

Organizan struktura odboru je tvoena tmito soustmi:a) oddlen ppravy do mrovch operac;b) oddlen ppravy specilnch kurz;c) oddlen specialist vcviku;d) oddlen vsadkov ppravy a SAR;e) BMATT CZ.

Pslunci vech oddlen jsou zapojeni do organizace a zabezpeen elovch kurz a pod-pory velitelskch pprav kontingent.

elov kurzyTypickm pedstavi-

telem specilnho elo-vho kurzu je kurz vojen-skch pozorovatel.

Kurz vojenskch pozo-rovatel OSN/OBSE UNMOC je titdenn elov kurz ke splnn kvalifikanch pedpo-


25

klad k vysln do pozorovatelskch mis OSN/OBSE. Praktick zamstnn kurzu jsou vedena v anglitin a v ad situac bv vyuvn i tet jazyk (arabtina, sva-hiltina, srbochorvattina). astnky kurzu jsou dstoj-nci v hodnostech kapitn-major s ptiletou prax bez roz-lien specializac, je spluj poadavky mezinrodnch vldnch organizac (rove dovednosti anglickho jazyka podle normy STANAG 6001 SLP 2 (2 2 1 1).Kurz je ukonen vydnm osvden o jeho absolvovn v anglic-km jazyce.

Zkladn kurz pro ppravu osob na prci ve struktu-rch NATO CONAMS (Course of NATO Military Staff) je dvoutdenn elov kurz ke splnn kvalifikanch ped-poklad vojk AR v hodnostech prapork a plukovnk vech specializac bez rozdlu odbornosti, jeho clem je pipravit vojensk personl AR pro plnn kol v mno-honrodnch tbech a strukturch NATO. Po absolvov-n kurzu obdr astnci osvden o absolvovn kurzu.

Po ukonen kurzu jsou absolventi pedureni k zaa-zen na zahranin pracovit NATO. Na kurz CONAMS navazuje nrodn pprava jako specializan pprava ped vyslnm do mis ze struktur mnohonrodnch velitelstv NATO.

Nrodn pprava pslunk AR ped vyslnm do operac NATO a EU je tdenn elov kurz, zame-n na splnn kvalifikanch pedpoklad vojenskho personlu AR psobcho v mnohonrodnch tbech a strukturch NATO a EU. Tato pprava navazuje na kurz CONAMS. Poadavky jsou stanoveny pslunmi zahra-ninmi pracoviti. Po absolvovn jsou astnci tohoto kurzu zpsobil k vysln do operac v rmci mezinrod-nch sil NATO a EU, o em obdr osvden v anglic-km jazyce. Absolvent Nrodn ppravy mus bt pipra-ven na vysln do mis a operac NATO a EU v rmci jeho psoben v mezinrodnch tbech.

Obsahov obdobnou ppravou je pprava vojenskho personlu AR do mise NTM NATO Training Mission.

Clem tto tdenn ppravy je vykolit pslunky AR k plnn kol vcvikov mise NATO a k prci v mnohonrodnm prosted mezinrodnch tb NATO v operanch prostorech zahraninch mis. Poadavky jsou stanoveny pslunm velitelstvm NATO a zohled-uj specifick poadavky danch funknch zaazen. Po absolvovn jsou astnci tto ppravy zpsobil k vysl-n do vcvikov mise v rmci mnohonrodnch sil NATO.

Dal skupinu tvo kurzy pro ppravu civilnho perso-nlu jak z esk republiky (kurzy novin a diplomat), tak i z Aliance (Kurz pro civiln zamstnance NATO). Pro rok 2009 je pipraveno celkem 26 typ kurz.

Velmi vznamnm kurzem je ji zmnn Kurz pro civiln zamstnance NATO. Tento kurz byl akreditovn a certifikovn na zklad poven Nelnka tbu spoje-neckho velitelstv NATO pro transformaci dne 25. kvt-na 2007 . (5000 T) 3110/Ser. NU 0324.

Jedn se sedmidenn teoreticko-praktick kurz vede-n kompletn v anglickm jazyce. Dosud absolvovalo p-pravu v tomto kurzu 363 civilnch zamstnanc NATO. Zstupce nelnka tbu (ACOS J1) SHAPE brigdn generl Jan Peter SPIJK pi sv nvtv ve Vykov

dne 28. 4. 2009 zdraznil zjem NATO na zven potu vykolench osob v jednotlivch Kurzech pro ppravu civilnch zamstnanc NATO a souasn vyslovil poada-vek na dal zven potu tchto kurz. Vzhledem k sou-asnm kapacitnm monostem VeV VA vak ji nen mon tyto poty navyovat.

Kurz je veden instruktory Oddlen speciln ppra-vy kurz a Oddlenm specialist vcviku. Realizace vybranch specilnch sti vcviku v kurzu je zabezpe-ena cestou odbornch lektor z ostatnch soust VeV VA. Za vbr astnk kurzu zodpovdaj orgny NATO v Bruselu.

S obdobnm rozsahem a npln jsou dle organizov-ny tyto kurzy: Kurz krizovch situac pro diplomaty EU diplomat

EU zadavatel Ministerstvo zahraninch vc; Kurz krizovch situac pro diplomaty seniory (pro MZV)

zadavatel Ministerstvo zahraninch vc; Kurz krizovch situac pro diplomaty juniory (pro

Diplomatickou akademii MZV) zadavatel Ministerstvo zahraninch vc;

Kurz krizovch situac pro novine a pracovnky huma-nitrnch organizac zadavatel Ministerstvo obrany.

Velitelsk ppravyPodpora velitelsk ppravy kontingent AR je

tdenn elov pprava vybranch pslunk kontin-gent AR bez rozlien VO pedurench pro psobe-n v zahranin misi. Bvaj organizovny bezprostedn ped nasazenm kontingentu a zaazovny jako jedna z st komplexu dalch odbornch pprav a cvien podle Souhrnnho plnu ppravy kontingentu vydanho NG.

Clem velitelsk ppravy je pipravit funkcione kon-tingentu na plnn jejich funknch povinnost a ped-pokldanch kol a vytvoit tm podmnky pro spch jejich nasazen v operaci. Kad velitelsk pprava mus bt pizpsobena poadavkm plnn operanho kolu, teritoriu nasazen, zkuenostem a vycvienosti person-lu. Obsahovou npl ppravy zpravidla tvo seznmen s psobnost, kolem a souinnost kontingentu v kolo-vm uskupen, s vojenskou a bezpenost situac, zpra-vodajskm hodnocenm situace, s clem a mandtem operace a jejmi civilnmi a vojenskmi aspekty, s cha-rakterem prosted (klimatick a geografick podmnky, historick a kulturn souvislosti, etnick sloen obyvatel-


26

stva, politickou a ekonomickou situaci, situaci uprchlk a bezdomovc, humanitrn situaci, dodrovn lidskch prv, rove veejnho podku a ochranu obyvatelstva, stav zkonnosti, stability a vkonnost veejnch instituc atd.), s hygienickmi a epidemiologickmi podmnkami, zdravotn ppravou (podmnky MEDEVAC, CASEVAC), minov nebezpe a Force Protection jednotek, mezin-rodn prvo vlen a humanitrn, pravidla pouit sly atd. Tato pprava je provdna nejen pslunky Odboru ppravy do mrovch operac, ale v mnoha ppadech z dvodu zabezpeen relevantnch informac i externmi koliteli.

Formami velitelsk ppravy jsou zpravidla teoretick a praktick zamstnn na uebnch i v ternu. Vyuv se komplex specilnch ueben GRANT, jejich vybave-n bylo poskytnuto americkou vldou ke zven efekti-vity ppravy do mnohonrodnch koalinch uskupen. Zazen a vybaven ueben umouje provdt praktick innosti, simulovat vcerovov proces velen a zen, tdit informace a zpracovvat dokumenty, vytvet ope-ran stediska pro teoretickou a praktickou ppravu a jej zen podle jednotlivch mis. Tak lze racionln vyu-vat danho asu a materiln bze k naplnn vukovch a vzdlvacch cl. Specializovan uebny umouj p-pravu tb, klovho personlu a ppravu jednotlivc.

Ve prospch OPMOp byla rovn ve VVP Bezina vybudovna zkladna pro praktick poln vcvik jedno-tek, velitel a tb do zahraninch mis a rovn i pro ppravu v rmci krizovho managementu. Zkladna pro praktick poln vcvik je propojena s komplexem specia-lizovanch ueben na uebnch blocch (GRANT) a umo-uje tak rozehru taktickch innost a procviovn st-lch operanch postup mezi jednotkou na zkladn a nadzenm tbem (linkov spojen, radiov spojen, komunikace po sti). Zkladna pro praktick vcvik umo-uje rozsah ppravy odpovdajc innostem na zkladn v misi.

Takto organizovan vcvik me bt dle rozen o kapacity Centra simulanch a trenarovch technolo-gi (CSTT). innost cvicch me bt modelovna, jako by zamstnn probhala v mst nasazen, a tm zkrceno obdob adaptace po pjezdu do mise a pevzet plnn operanho kolu.

Pes svou lenitost tvo pprava personlu do zahra-ninch mis jeden systm, kdy zmna proveden v rmci jedn aktivity, jednoho kurzu nebo ppravy i procesu ovlivuje procesy i kurzy ostatn a cel systm ppravy jako celek. To vede pirozenou cestou ke zkvalitovn vcviku a zven rovn pipravenosti personlu OS R. Vznam ppravy do operac mimo zem R bude v budoucnu narstat s tm, jak se trvale zvyuje pote-ba kvalifikovanho personlu v mezinrodnch koalinch uskupench a jak se utv vojensko-politick ambice R na zapojen do operac tchto struktur.

Oddlen SAR (Air Search And Rescue leteck pt-rac a zchrann sluba) a CSAR (Combat Search And Rescue bojov leteck ptrac a zchrann sluba) je velmi specifickou soust Odboru ppravy do mrovch operac. Oddlen vzniklo jako soust zkladn organi-

zan struktury Vojensk akademie ve Vykov v roce 1996. Clem oddlen bylo plnit kol vcvikovho centra k zabezpeen zchrann a vsadkov ppravy AR, jako pracovit pmo odborn zen Oddlenm zchrann a vsadkov sluby G AR.

Poznmka: Sluba SAR je ve vech signatskch sttech Chicagsk mluvy zzena za elem vasn-ho poskytnut pomoci a zchrany osdek a cestujcch v havarijnch situacch, a u se jedn o letouny civiln i vojensk v mrovch podmnkch. Zchrana lidskch ivot je zkladnm a prioritnm kolem sluby ptrn


27

a zchrany, proto je teba si pedevm uvdomit, e pi kad leteck nehod mohou bt lid, kte udlost peij, potebuj pomoc a jejich nadje na peit nehody se zmenuje s kadou uplynulou minutou, tzn. rychlost vyhledn osob v ohroen a rychlost proveden zsahu je klov pro jejich spnou zchranu.

V souasn dob je oddlen jedinm vcvikovm centrem zchrann a vsadkov ppravy AR. Organizuje a provd zkladn vsadkov kurzy, speciln vsadko-v kurzy, kurzy zchrannch innost s vyuitm letoun a vrtulnk i kurzy bojov zchrany a pijet podpory CSAR pro poteby AR. Zabezpeuje odbornou ppravu specia-list zchrann a vsadkov sluby AR pro vkon funkc pi vcviku a speciln ppravu leteckho personlu.

Organizuje a astn se vojskovch zkouek vsad-kovho materilu (padky VTP-100 apod.), leteckho materilu (W3A Sokol, L-159 nouzov dvka, FASTROPE Rychl lano) a zkouek vstroje a dalho zchran-nho a vsadkovho materilu. V roce 2005 se podlelo na organizaci a proveden vojskovch zkouek trenaru KOLOSEUM vetn zpracovn veker vcvikov doku-mentace k tomuto trenaru.

Mimo hlavn oblasti jsou pslunci oddlen zaaze-ni do stlho hotovostnho systmu leteckho ptrn a zchrany (SAR) zenho a aktivovanho odbornm orgnem G AR. V rmci tohoto zalenn pslunci oddlen plnili koly leteck zchrany pi niivch povod-nch v letech 1997 a 2002. V prbhu nasazen zachr-nili samostatn nebo v souinnosti celkem 261 osob z ohroench mst. Za sv pkladn nasazen obdreli Zslun k MO, estn uznn prezidenta a vldy R a dal ocenn.

Pslunci oddlen se aktivn podleli na plnn kol mezinrodnch cvien COOPERATIVE GUARD, SAR MISSION 1996 s pslunky 10 SFG RANGERs a CSAR MISSION 1998 s pslunky NAVY SEALs USA, TRIOSAR, RESCUE a RESCUE DIVER, vcvik v SRN (LLT Altenstadt) a USA (vcvik tandemovch pilot).

Ukzky innost oddlen patily a pat k velmi zaj-mavm a atraktivnm na kad akci, podan pro iro-kou vojenskou a civiln veejnost. Mezi hlavn akce v tto oblasti patily leteck dny tvar, Dny velitele vzdu-nch sil, CIAF, Dny dt, Dny vcviku a doktrn, IDET, Darkoviky, Cihelna, soute O pohr NG AR, Leteck trojboj, Dny NATO v Ostrav a dal.

Soust Odboru ppravy do mrovch operac je tak vcvikov tm, kter je soust Britskho vojen-skho poradnho a vcvikovho tmu v esk republice (BMATT), kter v posdce Vykov pracuje od roku 2000 na zklad Memoranda o porozumn mezi Ministerstvem obrany R a Ministerstvem obrany Spojenho krlovstv Velk Britnie a Severnho Irska. Tento tm zabezpeuje ppravu nich dstojnk, prapork a rotmistr z part-nerskch zem. Celkem je ron u BMATT organizovno 8 typ kurz, ktermi ron prochz kolem 450 frek-ventant. Instruktoi BMATT pln svoje vcvikov koly nejen v posdce Vykov, ale tak vyjdj k jednotkm a tvarm AR, ale taky do partnerskch zem v souladu s Memorandem.

Poslnm BMATT CZ je organizovat vojensk vcvi-kov kurzy, vcvikov poradenstv a podporu partner-skm nrodm (Albnie, Alr, Armnie, zerbajdn, Bulharsko, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, esk republika, Estonsko, Gruzie, Maarsko, Kazachstn, Kyrgyzstn, Lotysko, Libye, Litva, Makedonie, Malta, Moldvie, Maroko, Nigrie, Polsko, Rumunsko, Srbsko, ern Hora, Slovensko, Slovinsko, Tdikistn, Tunisko, Ukrajina, Uzbekistn) s clem pomoci jim pi budovn profesionlnch a ekonomicky pijatelnch vojenskch sil pod civiln demokratickou kontrolou.

4. Odbor informanch technologi S innost Odboru informanch technologi se

v posdce Vykov setkal kad, kdo m ve sv kanceli na svm pracovnm stole jakkoliv typ vpoetn tech-niky. Ale innost odboru nen jen o vpoetn technice a slubch spojench s tmto fenomnem. Organizan strukturu odboru tvo:a) oddlen datovch st;b) oddlen provozu informanch systm;c) oddlen uivatelsk podpory;d) oddlen knihovnickch slueb;e) oddlen multimediln tvorby;f) vydavatelsk oddlen.

Oddlen datovch st je odbornm pracovitm VeV VA pro komplexn sprvu kmenovch potao-vch st, server, sovch operanch systm a ostat-nho sovho software. Provd specifikace poadavk a nslednou pejmku dodvek sovho hardware a soft-ware vetn jeho ovovn a uvdn do provozu v so-vm prosted. Zajiuje optimln vyuvn st a vech sovch prvk. Administruje aktivn prvky kmenovch datovch st a monitoruje jejich provoz. Provd pipo-jovn uivatel do st. Aplikuje provozn bezpenostn politiku spravovanch server.


28

Oddlen provozu informanch systm je odbornm pracovitm VeV VA pro komplexn projektovn a vvoj webovch portl a aplikanho programovho vybave-n, urenho pro podporu vzdlvac, plnovac, dc, vyhodnocovac a hospodsk innosti. Provd kurzy IT pro stl stav AR.

Oddlen uivatelsk podpory je odbornm pracovi-tm VeV VA, provdjcm optimalizaci vyuvn infor-man infrastruktury, instalovn novch prvk a modul vpoetn techniky jako jsou operan systmy, jejich nadstavby, programovac prostedky, vvojov nstroje programovacch jazyk, multimediln systmy, IS, gra-fick, kancelsk a jin aplikace pro koncovho uiva-tele. Zajiuje funknost a bezpenost provozovn po-taov techniky, jej pebrn od dodavatel, ovovn a uvdn vpoetn techniky do provozu, nastavovn parametr operanch systm pota pro sov pro-sted, diagnostiku operanch systm, e odstrao-vn softwarovch a hardwarovch zvad u uivatel a na potaovch specilnch uebnch a trenarech. Realizuje drobn opravy vpoetn techniky, pi kterch nedochz ke zhodnocen majetku (vmna jednotlivch pokozench komponent). Formou ppravy techniky do opravy, pedvnm a pebrnm z opravy se podl reali-zac mimotvarovch a mimorezortnch oprav pesahuj-cch rozsah drobn opravy.

V ppad poteby een problm s vpoetn technikou se obrate na HELPDESK, www.vev-va.ispovy.acr/node/247.

Oddlen knihovnickch slueb je odbornm praco-vitm VeV VA zabezpeujcm pstup k publikovanm informacm a informanm zdrojm zveejnnch tiskem nebo v elektronick podob, kter jsou ureny pro vzd-lvn, vchovu, vdu, vzkum a uspokojovn kulturnch zjm stlho stavu posdky Vykov, poslucha kurz a pslunk tvar a zazen AR cvicch v posdce. Komplexn zabezpeuje geografick produkty (mapy).

Oddlen knihovnickch slueb se podle okruhu in-nost vkonu psobnosti dle len na:

a) Vdeckou knihovnu;b) Vojensko odbornou knihovnu;c) klasifikovanou knihovnu a vdejnu geografickch

produkt.

Oddlen multimediln tvorby je odbornm praco-vitm VeV VA pro vyuvn audiovizuln techniky v procesu vzdlvn, vcviku, propagace AR a doku-mentovn innosti a ivota vojsk. Ve spoluprci s tisko-vm a informanm dstojnkem VeV VA a na zklad analzy pln innosti VeV VA a poptvky tmatickch okruh na audiovizuln tvorbu v oblasti multimediln

podpory vzdlv-n, vcviku, vele-n, zen a propa-gace VeV VA, zpracovv dlou-hodob koncep-ce tvorby a dra-maturgick pln VeV VA vetn nvrh na asov rozloen tmat a forem zpraco-vn. V souladu s dramaturgickm plnem a ve spo-luprci s odbor-nmi garanty jed-notlivch projekt realizuje vrobu aud iov i zu ln ch produkt.


29

Oddlen spravuje shromaovac mstnost aulu a na zklad plnu innosti VeV VA a mimodnch poadav-k plnuje a nsledn zabezpeuje jej vyuit.

Vydavatelsk oddlen je elovm polygrafickm pracovitm VeV-VA, kter realizuje redakn vydavatel-skou innost a zabezpeuje titnou informan zkladnu vzdlvacho, plnovacho, dcho a vyhodnocovacho procesu VeV VA a tvar a zazen AR dislokovanch v posdce Vykov.

5. Oddlen vnitn sprvyJe vkonnm orgnem nelnka Institutu rozvoje pro

vestrann zabezpeen innost. d rozhodujc pod-systmy Institutu a je vkonnm orgnem pro organizaci velen, zen a logistickho zabezpeen.

Ven teni, pokud jste doetli a sem, dkuji vm za pozornost, kterou jste vnovali monosti seznmit se s innost Institutu rozvoje. Kad z vs se tm den-n setkv s na aktivitou v posdce Vykov. Dkujeme vm za vyuvn naich slueb a je na vs, jak hodno-cen od vs zskme. Vte vak, e vichni pslunci Institutu rozvoje jsou pipraveni ke spoluprci s vmi a e je nam clem i v budoucnu poskytovat servis, kam se budete rdi vracet.

Zastupujc nelnk Institutu rozvojepplk. Ing. Jaroslav Medek

Foto: archiv

Souasn mi dovolte podkovat touto for-mou vem pslunkm Institutu rozvoje za pochopen a toleranci, kterou mi prokazovali v dob mho zastupovn ve funkci nelnka Institutu rozvoje.

Z Drnholec je zapojena do projektu EU My na to mme, kter e mimo jin i volbu povoln. K dosti ui-tel o seznmen k s vojenskou problematikou v rozsa-hu dvou hodin byla velenm Velitelstv vcviku Vojenskou akademi doporuena ukzka pozemn a leteck techniky s doprovodnm komentem v Hale vzdunch sil. kolu se velmi dobe zhostili pslunci Odboru ppravy vzdu-nch sil Institutu vzdlvn a ety techniky letectva a pro-tiletadlovho raketovho vojska (PLRV) praporu zabezpe-en, kte svou poetnou ptomnost umonili km pod dohledem volnj pohyb po technice. ky zaujala zejm-na dobe pipraven a zajmav technika v sekci PLRV a leteck technika v sekci inenrsk leteck sluby (ILS), ve kter se mohli vt i do role pilot s monost ovldn prvk v kabin pi nasazen pilotn pilb. Vtina k si odnesla z posdky Vykov nezapomenuteln zitky.

Text: mjr. Ing. Jaroslav Bill, Oddlen ppravy ILS Foto: Hana Jurov

Jak potit ky na konci kolnho roku

Vletn cestu do Aquaparku Vykov si dne 18. ervna 2009 zpjemnili ci 7. a 8. td Zkladn koly v Drnholci (okres

Beclav) dopolednm zavtnm do na

posdky.


30

Styl jzdy idie Zaht motoru na provozn teplotu trv pi volno-

bhu velice dlouho. Bhem ohevu jsou jeho opote-bovn a tvorba kodlivin obzvlt vysok. Proto po nastartovn (i v zim) je vhodn okamit rozjezd a do zaht motoru se vyhbat vysokm otkm a rychl jzd. Studen motor zvyuje spotebu o 200 %.

sporn rozjezd auta pedpokld minimln dobu jzdy na prvn rychlostn stupe. Pi jzd na dvojku je dvakrt vy spoteba ne pi jzd stejnou rychlost na ptku (men otky motoru). Lze pout metodu peskakovn rychlostnch stup tj. adit stupe ob jeden vy (nap. 1-3-5). Take pi rychlosti 50 km/h (nejni ekonomick rychlost) je na rovin vhodn jet i na ptku. Pokud to motor nezvld (drn, klepou ven-tily), peadit o stupe n. Je vhodn adit v oblasti otek max. toivho momentu motoru. Ty jsou uve-deny v nvodu k obsluze technick data. Tyto otky se snait udrovat na kad rychlostn stupe.

V prbhu jzdy se musme vyhbat plnmu selp-nut pedlu plynu, protoe spoteba vzroste dvojnsob-n oproti vyuit vkonu motoru jen ze t tvrtin. m

Cesta na dovolenou bezpen a s sporou

V souasn dob opt dochz ke zdraen benzinu a nafty, co se p-mo pen do zvench vdaj na letn

dovolenou. Jezd-li nkdo ekonomic-

ky, jezd i bezpenji. Plynulou a mn

agresivn jzdou kles nejen spoteba

paliva, ale i riziko vzniku dopravn neho-

dy. Spotebu ovlivuje styl jzdy idie

a jeho pe o vozidlo. Sprvnm zp-

sobem jzdy lze snit spotebu a emise

vypoutn do ovzdu a o 20 procent

normovan spoteby automobilu.


31

dle jede auto ustlenou rychlost na nejvy rychlost-n stupe, tm lpe. Pitom je vhodn pedl plynu ne-ustle povolovat, a poctme, e auto zpomaluje. Do t doby se toti sniuje pouze spoteba a ne rychlost.

Je potebn odhadovat situaci ped sebou. Pokud v dlce vidme pekku i kiovatku se semaforem, nezrychlovat, ale sundat nohu z plynu nebo adit neu-trl. Sniovat rychlost je teba plynule a brzdit jen pi plnm zastavovn. Pokud bude auto stt dle ne 30 sekund, je vhodn vypnout motor. Mnostv paliva po tto dob, potebn pro nastartovn, je men ne mnostv paliva, kter je potebn pro chod motoru na volnobh.

Pi jzd do stoupn je optimln vyut setrvanosti auta, tj. zvyovat rychlost ped kopcem a ne a v jeho stoupn. Zatek stoupn se pekonv na co nejvy- rychlostn stupe. Na pt rychlostn stupe jedeme nap. a do poklesu rychlosti na 60 km/h. azen zle na tom, jestli dme auto s benzinovm nebo naftovm motorem. U benzinovho motoru jedeme s pedlem plynu stlaenm na polovinu (asi 2500 ot/min). Naftov motory dovoluj jzdu pi pln selpnutm plynu. Pokud se ji motor zan trpit, vas podadit na ni rychlostn stupe.

Pi jzd v klesn lze u starch aut adit neutrl, spoteba je pak pouze 0,5 l/100 km. Vyazovnm na neutrl se tak prodluuje ivotnost motoru. Pi zaa-zenm rychlostnm stupni (brzdn motorem) je u elek-tronicky zenho motoru nulov spoteba do 1500 ot-ek/min. Pi dalm poklesu otek se obnovuje pvod paliva, aby se nezastavil motor. pln vypnut motoru je nebezpen, protoe pestv fungovat posilova zen a brzd, hroz uzamen volantu. Pi optovnm startovn zaazenm rychlostnho stupn hroz poko-zen katalyztoru.

Pi jzd po dlnici je nejlep rychlost s ohledem na spotebu 90 km/h. Pi zrychlen na 130 km/h se zv spoteba o 3 l/100 km. Kadch 10 km/h nad dovolenou rychlost 130 km/h se zvyuje spoteba paliva o 8 %. Pouit tempomatu umouje udren stabiln rychlosti a zmenen spoteby paliva.

Jzda v zvt autobusu i kamionu m vznam pouze pi vzdlenosti pl metru od nich, ale to je sebe-vrada. Pi vzdlenosti 10 m a vce toto eten ztrc smysl.

Stav vozidla a jeho systmyPneumatiky tak ovlivuj spotebu paliva. Zimn

pneu pi pouit v lt zvyuj spotebu o 0,3 l/100 km. Jzda s menm tlakem o 10 % ne je stanoveno zna-men nrst spoteby o 0,5 l/100 km. Tlak se m u studench pneu, tj. ped jzdou nebo minimln hodi-nu po jzd.

Pevet nklad na stee znamen o 25 % splen-ho paliva vce ( sten box o 1 litr, kola na nosii dokon-ce o 5 l na 100 km). Ale i przdn sten nosi zvyuje spotebu o 8 % a sten box o 16 %.V zavazadlovm prostoru nen dobr pevet zbyten vci. Kadch 100 kg navc zvyuje spotebu o 1 litr na 100 km.

m vce spotebi je zapnuto, tm vce je zaten alterntor a tm vce spotebuje motor na jeho pohon. Zven odbr proudu m vyhvn zadnho skla (o 1 litr na 10 h jzdy), sedadel a zrctek, el. otevrn oken, naplno zapnut ventiltor topen (0,3 l/100 km). Klimatizace zvyuje spotebu o 0,5 litru na 100 km. Proto by se mla pouvat pouze, je-li to nutn. Na krt-k cesty se vyplat nezapnat dn spotebie.

Pi jzd po mst je lep vtrat okny ne pout klimatizaci. Pi rychlosti nad 60 km/h je u ale spoteba pi otevench oknech o 10 % vy ne pi zapnut klimatizaci.

Osvtlen auta zvyuje spotebu nepatrn (o 1 %) vnj osvtlen 0,1 litru za hodinu, souasn rozsv-cen pedn a zadn mlhov svtla o 0,15 l/h.

Zjednoduen se d ci, e kad elektrick pstroj s pkonem 100 W zv spotebu paliva o 0,1 l/100 km.

Pi jzdch za dovolenou a nejen tam nen dlei-t jenom sporn jzda. Nezapomete na sprvnou polohu za volantem, bezpenou vzdlenost a psy.

Sprvn poloha za volantem je nutn pro rychlou reakci v kritick situaci a snen navy. Posunut seda-dla je sprvn, kdy idi selpne spojkov pedl a na podlahu a noha zstane ohnut v koleni. Vka seda-dla m bt takov, aby mezi stropem a hlavou zsta-la mezera pro sevenou pst. Opradlo sedadla m bt ve vzpmen poloze. idi sed sprvn, kdy se jeho nataen ruce dotkaj vrcholu volantu v zpst. Horn hrana oprky hlavy mus bt 5 cm nad temenem hlavy.

Bezpen vzdlenost mezi vozidly se dodruje pomoc metody 21-22. Spov v tom, e si zvol-me njak pevn bod na okraji silnice (patnk, strom). Od okamiku, kdy vozidlo jedouc ped nmi tento bod mj, zanme potat sekundy. Je-li interval, ne pi-jede k bodu nae vozidlo, za sucha men ne 2 s (za mokra 3 s), vzdlenost bezpen nen. Pi popojdn v kolon je bezpen vzdlenost tehdy, kdy je vidt zadn pneumatiky auta ped nmi a kousek silnice za nm. Nebezpe hroz, kdy je vidt pouze nraznk auta ped nmi.

Nepipoutan osoba umr na pednm sedadle 6x (v obci 8x) astji, na zadnm sedadle 3x (v obci 5x) astji ne osoba pipoutan. Jenom airbag k ochran osob nesta. Nepipoutanho idie me airbag v-n ohrozit nebo dokonce zabt (bezpen vzdlenost hrudnku je 25 cm). Nraz v rychlosti 50 km/h m na jakoukoli nepipoutanou osobu stejn inek jako pd ze tetho patra.

I kdy klimatizace zvyuje spotebu, je dleit. Po 1,5 hod. jzdy v aut s 35 stupni tepla, jsou reakce idi-e podobn jako by ml 0,5 promile alkoholu v krvi. Teplotu uvnit auta se doporuuje nastavovat max. o 5 stup ni oproti vnj teplot.

Zvrem vem peji o przdninch nzkou spotebu, malou navu a dnou nehodu.

Text: pplk. Ing. Jaroslav Krl

Foto: o. z. Pavel Plotn


32

Toto je posln TyfloCentra Brno, o. p. s., kter posky-tuje sociln sluby, jako jsou sociln aktivizan sluby, prvodcovsk a peditatelsk sluby nebo vzdlvac kurzy pro zrakov postien.

Velitelstv vcviku Vojensk akademie se pipoji-lo k tomuto ulechtilmu cli a uspodalo pro klienty regionlnho pracovit Vykov dne 26. 5. 2009 zcela netradin exkurzi v Hale vzdunch sil. Byla urena pro nevidom i velmi patn vidc klienty, jejich vel-km pnm bylo prohldnout si ve hmatem za velmi podrobnho slovnho komente, kter tak vypln nedo-staten zrakov vjemy. Akce byla v tomto duchu velmi dobe pipravena Institutem vzdlvn Odbor ppra-vy vzdunch sil, jmenovit mjr. Ing. Jozefem Zajacem. Velk dk pat praporu zabezpeen. Ten vylenil nejen potebn prostory a techniku, ale zejmna dostaten poet osob, kte se nevidomm a jejich asistentm v doprovodu sociln pracovnice Mgr. Zdeky Plkov cel dopoledne velmi trpliv vnovali. Odmnou jim pak byli astn tve klient, pro kter bylo z hlediska

jejich postien takto strven dopoledne nepedstavi-telnm zitkem.

Text: kpt. Mgr. Monika Novkov, dstojnk humanitn sluby VeV VAFoto: Hana Jurov

Klienti TyfloCentra v Hale vzdunch sil

Slepotou ivot nekon Nejsme vae oi, ale nabzme pomocnou ruku na cest tmou.


33

Exkurze do haly vcviku pslu-nk vzdunch sil oima ast-nka

V ter 26. kvtna jsem se se skupinou zrakov postiench lid zastnil exkurze do haly vcvi-ku pslunk vzdunch sil v Ddicch u Vykova, kterou podalo vykovsk pracovit brnnskho TyfloCentra.Bhem exkurze jsme si mohli prohldnout spoustu zajmav vojensk techniky, kter souvis s obranou vzdunho prostoru na republiky.Dostali jsme tak monost osahat si rozmontova-nou raketu (zemvzduch), podvat se do kokpitu vrtulnku, prohldnout si tyhlavov leteck kulo-met, jako i penosn raketomet. Vidli jsme stroje, kter slou k prav leti (sekaku na trvu, vz s kartem na itn letitn plochy anebo soupra-vu pro zsobovn letadel kapalinou pro hydraulick systm).Bhem cel exkurze ns provzeli velice pjemn pslunci zdejho tvaru a ke vemu nm poskytli vyerpvajc a velice detailn vklad, za co bych jim chtl touto cestou tak podkovat.Cel dopoledne jsme pak zakonili v nedalek restauraci, kde jsme svlaili sv hrdla jednm pkn vychlazenm pivem.

Pavel Ondra

Dovolte nm, mil teni, abychom se pidali k Pav-lu Ondrovi a jet jednou podkovali Armd esk republiky, pedevm pracovnkm Haly vzdunch sil H007 pslunkm praporu zabezpeen V 8660, a Institutu Vzdlvn pslunkm V 1970, kte ns velice vele pijali, vnovali nm cel dopoledne a umonili nm na chvli nahldnout do sv prce. Velk dky pat tak panu majoru Jozefu Zajacovi z Institutu vzdlvn, kter ns celou exkurz pro-vzel.

Klienti TyfloCentra


34

Pvodn zmysl, zveejnn ve VMO, bylo prokolen celkem 40 osob ve dvou bzch kurzu. Vzhledem k obrov-skmu zjmu ze strany pracovnk EP a vsledkm jednn mezi pslunmi slokami VeV VA a zstupci S KIS MO byl poet kurzant naven a na 31 osob v kurzu a ji zmnn tynsobn opakovn kurzu. Celkem tedy bylo vykoleno 121 osob z podzenosti vech sloek rezortu MO.

Obsahem pednek bylo pedevm rozen teore-tickch znalost v oblasti prvnch dokument a internch normativnch akt a jejich vkladu v kontextu realizovanch zmn v systmu veden etnictv a evidence majetku v rez-ortu MO. Semine byly vyplnny eenm konkrtnch pro-blm, kter pin aplikace teoretickch vchodisek do praktickho ivota.

Z diskuz astnk kurzu vak tak vyplynulo, e jejich snaha i alespo ochota realizovat systm zmn v eviden-ci a etnictv majetku asto nar na neochotu nebo p-

mo zatvrzelost nkterch jejich nadzench. Mezi ast poadavek patilo prokolit ve stejnm rozsahu dc org-ny majetkovch uskupen a nelnky logistiky vlastnch nkladovch stedisek a upesnn nkterch postup a vyadovanch dokument mezi NS a nktermi zabez-peujcmi RFO. Dalm poadavkem bylo organizovat jedno- a dvoudenn spolen odborn shromdn pracov-nk EP, O MU, NL a RFO alespo jedenkrt v roce, a to za ptomnosti vrcholnch zstupc OF SE MO, ISL, OKM a sprvc a manaer poloek tak, aby pede vemi zaintere-sovanmi byly odprezentovny tyt informace s pouze jedi-nm vkladem, ppadn aby ve uveden vrcholn zstupci rezortu zskali zptnou vazbu a dal tvr podnty pro svou prci.

Dne 16. 6. 2009 navtvil VeV VA manaer subprojektu ISL pplk. Ing. Ji Stuchlk, kter udlil Velitelstv vcviku Vojensk akademii a pslun-km OdLogP kpt. Ing. Liboru Stolikovi a kpt. Ing. Zdeku Bahenskmu dkovn listy za zabezpe-en ppravy a proveden kurz pracovnk evi-dennch a etnch pracovi.

aZ, StL

Kurz pracovnk EP

V prbhu 1. poloviny roku 2009 byly organizovny u OdLogP (IVz) tyi bhy tdennho Kurzu pracovnk EP. Krom

vlastnch lektor OdLogP vznamnou mrou

provedli vuku externist: pplk. Ing. Jaroslav

Tahovsk (S KIS MO), pplk. Ing. Richard Vtek

(OF SE MO), o. z. Ing. Josef Dvok (OKM)

a o. z. Rostislav Geryk (V 3255 tpnov),

kte ve svch pednkch pinesli astn-

km nejnovj informace z oblasti tovn,

evidence a katalogizace majetku.


35

DOPISY OD VS


36

Pro kad karirov kurz je pipraven jeden Etick semin v rozsahu ty vyuovacch hodin. Uveden do etickch tmat zan u v zkladn pprav, kde maj vojent novci monost zjistit, e armda se zajm nejen o jejich fyzick schopnos-ti a dovednosti, ale tak o jejich etick a duchov-n rozmr. Semine jsou zameny na jejich ct-n a vnmn vojenskho ivota, jejich radosti i sta-rosti a tak na seznme-n s lidmi, kte je budou v tto oblasti bhem jejich vojensk kariry dopro-vzet, toti s vojenskmi kaplany, vrchnmi prapor-ky a psychology.

Na etick semin pro kurz zkladn ppravy navazuj semine v pokraovacch karirovch kurzech. Ty jsou vnovny tmatm spojench s funknm zaazenm, na kter se astnci kurz pipravuj, a tak samozejm nejastjm problmm v tto oblasti. Draz je poloen na etick aspekty prce s lidmi, velen, autoritu a mravn integritu lovka a pslunka ozbrojench sil. Tmata vech semin vychzej z kodexu profesionlnho vojka, kter je nosnm prvkem vchovy k vojenskm hodnotm.

U zkladnho rotmistrovskho kurzu je tmatem vrnost z pohledu loajality a korektnosti. U vyho rotmistrovskho kurzu je to obtavost a hovo se zde pedevm o zzem a prioritch vojka s vdomm

dsledk pro jeho rodinu. V praporickch kurzech se pak semine zamuj na odvahu v pohledu zodpovd-nosti za zsady, kter armda nesm pekroit, a tak za schopnost prosazovat sprvn postupy i proti lenos-ti a nedslednosti. tbn praporci jsou pak vedeni k diskusi o odpovdnosti velitele, smyslu pro povin-nost a autorit. V dstojnickm kurzu je tmatem est morln integrita dstojnka.

Jako stejn forma vuky je pouvna zitkov pedagogika. Ta umouje vtaen poslucha do pro-blmu, kter je dle diskutovn a uzaven zobecnnm. Draz je poloen na otevenost diskuse bez oficilnch proklamac a na propojen hodnot s prax ivota na tva-rech a v zahraninch misch. Velk pozornost je vno-

ETICK SEMINE v Pastoranm centru Duchovn sluby AR v Luli

Dostat se bhem sv vojensk kariry na kurz do Vykova, to se povedlo u asi vtin pslunk AR. ast na Etickm semini se ale kad pochlubit neme. Tato zamstnn byla v minulosti pipravena pouze pro kurz zkladn ppra-

vy. Od ledna letonho roku se vak etick semine, kter probhaj v Pastoranm

centru Duchovn sluby AR v Luli u Vykova, staly soust vech karirovch kur-

z. Nekasrensk prostory v rekonstruovan budov fary usnaduj otevenou diskusi

a vyuit nefrontlnho vyuovn. Efektivita takto zskanch poznatk a zvr bv

mnohem vy ne u forem standardn pednky nebo prezentace, na kter jsou voj-

ci z Vykova zvykl.


37

vna zalenn etiky do funk-nho systmu, kter vyaduje specifick nastaven hod-notovho rmce. Stejn tak se pozornost zamuje i na ryze osobn postoje, kter se mohou s tmi systmovmi dostvat do konfliktu.

Etick semine vedou lektorsk tmy sloen z vojk, kte slou ve Vykov, tak i u rznch tvar AR, jedn se, jak u bylo zmnno, zejmna o kapla-ny a vrchn praporky, poppad vojskov psycholo-gy. Garantem etickch semin je Duchovn sluba AR.

Text: kpt. Mgr. Josef Konen, kpt. Martin Vaeka

Dne 29. kvtna 2009 nhle odeel z naeho kolektivu dlouholet spolupracovnk, kolega a kamard

JOSEF ROTEJNSK,pslunk SOVZ Hradit.

Zeme

Profesional 2009 06

Documents

Transcript of Profesional 2009 06