Profesional 2009 04

5/26/2018 Profesional 2009 04

1/20

5/26/2018 Profesional 2009 04

2/20

Posdka Vykov PROFESIONL slo 4/2009

2

Jako cel spolenost, tak i my vnmme den naroze-n Jana mose Komenskho jako SVTEK UITEL, aletak velitel, zkrtka vech, kte se podlej na vchova vzdlvn lid.

Vyuvme pleitosti zamyslet se nad tm: Co vbecznamen bt uitelem? Co je smyslem na prce? Jakpoadavky si tato profese klade? Je to povoln jako ka-d jin, jeho clem je pedevm uivit rodinu?Nebo vyaduje daleko vce pirozenzjem o vdn a snahu pedvat totovdn mlad generaci?

V zkladu uitelovy prce jepedstava typickch kolnchpodmnek a standardnchzpsob. Typinost peda-gogickch situac je vyj-dena v klasifikaci klo-vch innost uitele,jako je zpsob pe-zkouen a hodnocenposluchai reakcena nekze poslu-cha. Kad uitel

m pro tyto opaku-jc se momenty svinnosti promylena mnohokrt ov-en postupy, ktermu znan usnadu-j prci. Jsou vlastnpedpokladem k tomu,aby se mohl sousteditna vlastn cle vyuov-n a podle nich plnovati hodnotit vchovn-vzd-lvac prci jako celek. Naeprce uitel je ponkud spe-cifick, nebo je vykonvna vevojenskm prosted, kter je samoo sob specifickm. koln podmnkynejsou zcela typick, nebostudenti jsou v pr-v advojci, na kter se vztahuj pravidla vojenskhochovn a vystupovn tedy zkladn vojensk dy.A tmito dy je zena i prce uitele.

Dynamika a variabilita podmnek pedagogick prcevak asto uitele pivd i do situac, kter se odchylujod bn rutiny, od bnch pedstav a na n uitel pi-praven nen, ba ani neme bt. Mus se mnohdy oka-

mita operativnrozhodnout a jednat. V nejrznjchsituacch se tak projevuje nejen odborn, pedmtovi pedagogick zpsobilost, ale rovn psychick, osob-nostn a sociln zpsobilost uitele. V souasn dob

vstupuje do poped pedevm ji zmiovan socilnzkuenost uitele a s n spojen vlastnosti, jako je smyslpro humor, odvaha riskovat, schopnost studenty pocho-pit a zrovemt na nvysok nroky. Nezapomnejme,e na hodnocen prce uitelse vraznou mrou podlejprvposluchai. Pro nse uznvanmi autoritami st-vaj pouze ti uitel, kte svm pedagogickm umnmdovedou zskat nejen pro specializaci, ale dovedou vzbu-dit ctu k posluchai i ke kole, kterou reprezentuj.

Tak, jako osobnost lovka, tak i osobnost uitele seformuje a dotv ve sv podstatnepetrit. N ivot-n styl, povaha a charakter se formuj cel ivot. Kadin vytv i upevuje nvyk, kad nvyk pispvk njakmu povahovmu rysu u uitel i zpsob prce

a komunikace se studenty.Co znamen bt dobrm pedagogemv dobzsadn reformy na armdy?

Bt dobrm uitelem znamen

bt v prvn advojenskm pro-fesionlem, kter je vzorem

pro sv posluchae. Uitelmus bt na slovo vzatm

odbornkem ve svmoboru. Mus se stleseznamovat s nejno-vjmi trendy ve svspecializaci. Velitelety a drustva musbt schopen samo-statn eit nalha-

v vzvy doby. Naevuka mus reago-vat na vzvy praxea nesm zstvatve vyjetch kolejch.Musme umt vytv-et skuten funk-

n a soudrn tmy.Pouze drustvo a eta

sloen ze pikovvycviench vojk je

schopna bojovho nasaze-n. Musme se nauit poslu-

chae vysoce motivovat a for-movat jejich charakter nam

osobnm pkladem. Posluchai jsounam nastavenm zrcadlem.

A teprosm, zaptrejme ve svm svdoma zamysleme se, jak se s tmito poadavky vyrovnvmemy sami. Vzpomnme klasick citt J. A. Komenskho,jeho osobnost a dlo postavilo roli uitele do velkchvin a my bychom mli ve sv prci tuto tafetu ped-vat v pln kvalitdl:

KDO ZSKV NA VDOMOSTECH, ALEZTRC NA MRAVECH, CELKOVZTRC.

Tento vznamn den jsme si pipomenuli na slavnost-nm shromdn Institutu vzdlvn v ptek 27. bezna2009.

Text: kpt. Mgr. Stanislav Balk

DEN UITEL

5/26/2018 Profesional 2009 04

3/20

Posdka Vykov PROFESIONLslo 4/2009

3

Clem tohoto prestinho kurzu, akreditovanho u Veli-telstv vcviku Vojensk akademie (VeV VA) je poskyt-nout znalosti a praktick dovednosti potebn k bezpe-nmu a spnmu nasazen ve prospch mis a operacNATO v rznch oblastech.

Po vodnm briefingu velitele VeV VA plukovnka gt.

Jaromra Z

ny o loze a posln VeV VA a slavnostnm zpi-su do kroniky VeV VA navtvil brigdn generl Jan PeterSpijk posledn den polnho vcviku NATO CIVILIANSPRE-DEPLOYMENT COURSE ve Vojenskm vcviko-vm prostoru Ddice. S organiztory kurzu z Oddlenppravy specilnch kurz Institutu rozvoje VeV VAi studenty ml monost pohovoit na spolenm ob-d i pi zvrenm vyhodnocen celho kurzu. Od17 hodin se pak zastnil spolu s dalmi vznamn-mi hosty pedstaviteli vojenskch subjekt, sttnsprvy a samosprvy slavnostnho ceremonilu vya-zen posluchaNATO CIVILIANS PRE-DEPLOYMENT

COURSE v prostorch Divadelnho slu baroknho zmkuve Slavkovu Brna. Spolu s velitelem VeV VA plukovn-kem gt. Jaromrem Znou pedali absolventsk certifik-ty, potvrzujc pipravenost pro zahrani mise, a pamtnmince CIVILIANS PRE-DEPLOYMENT COURSE celkem32 civilnm zamstnancm z velitelstv a agentur NATO

z Belgie, Francie, Holandska, Itlie, Kanady, Nmecka,Polska, panlska, USA, Velk Britnie a Turecka.

Text: kpt. Monika Novkov

Foto: Olga Karaffov, Hana Jurov

Zstupce nelnka tbu SHAPE ve Vykov

Dne 28. dubna 2009 nav-tvil posdku Vykovzstupce nelnka tbu

(ACOS J1) SHAPE brigd-

n generl Jan Peter Spijk.

Jeho nvtva smovala pe-

devm k prv koncmu

10. bhu NATO CIVILIANS

PRE-DEPLOYMENT COURSE

(Kurz pro ppravu civilnho

personlu NATO ped vysl-

nm do mis).

5/26/2018 Profesional 2009 04

4/20


4

Po zahjen semine a uvtn host velitelemCentra simulanch a trenarovch technologi pod-plukovnkem Ing. Ladislavem Havelkou, Ph.D., pronesl

vodn slovoeditel Institutu vzd

lvn plukovnk Ing.Jaromr Durna v zastoupen velitele VeV VA, ktermu

plnn nalhavjch kolneumonilo osobn ast nasemini.

Clem semine bylo si vzjemnvymnit zkuenos-ti z vyuvn STT pi pprav vojenskch profesionla seznmit astnky semine s novmi monostmia trendy v oblasti uplatovn simulanch a trena-rovch technologi (STT) nejen v pprav vojenskchprofesionl, ale tak pi plnovn vojenskch operac,ovovn zavdnch doktrn nebo ve vvoji a vzku-mu, napklad cestou testovn parametrnovch zbra-ovch systm a techniky na modelech v relnmprosted simultor.

V rmci semine vystoupili se svmi pspvky kro-m pslunk CSTT zstupci stavu strategickch

a obrannch studi,Fakulty ekonomikya managementu

a Fakulty vojen-skch technologiUniverzity obranyv Brn, pslunciSekce rozvoje dru-h sil Operansekce Ministerstvaobrany R, ale takzstupci civilnch spolenost zabvajcch se vvojemprostedk STT pro poteby ozbrojench sil. Zvremdali organiztoi prostor ke strun diskusi.

Semine se zastnil tak zstupce veliteleSpolench sil AR velitel Pozemnch sil brigdngenerl Ing. Miroslav ika. Ve svm vystoupen se zm-nil o poteb vchovy a vcviku mladch velitel hnedod koly. Upozornil, e nm chyb kategorie dobe vycvi-ench velitelnich stup. Do nronch situac sednes bndostvaj velitel ji od rovneta, co jerove, na kter zanaj absolventi Univerzity obrany.Napklad v Afghanistnu jsou to velitel MOT (MilitaryObservation Team), kte plnuj a d operace sv jed-notky a nesou plnou odpovdnost nejen za ni, ale takza osoby podlejc se na spolench kolech jejich mise.Proto by podle generla iky ml bt ucelen taktickvcvik soust studia vojenskch bakalskch a magis-

terskch studijnch program na Univerzit obranyv Brn. Vzhledem k ekonomick, ale i praktick a asovnronosti realizace skutenho polnho vcviku je tebahledat rozumn pomr mezi polnm vcvikem a vyui-

Semink vyuit simulac v soudobch operacch

V ter 14. dubna 2009 podaloCentrum simulanch a trenarovch

technologi (CSTT) celoarmdn semin

k vyuit simulac v soudobch operacch.

Nad seminem, kter se konal v prosto-

rch Univerzity obrany v Brn, pevzal zti-

tu plukovnk gt. Ing. Jaromr Zna, MSc.

velitel Velitelstv vcviku Vojensk akade-

mie Vykov. I pes nepzniv datum bezpro-stednpo Velikonocch dorazilo do Brna na

edest zjemco novinky z oblasti vyuit

STT, zstupcvech vevojskovch brigd

AR.

5/26/2018 Profesional 2009 04

5/20


5

tm STT pro vtpen a rozvoj zkladnch velitelskchschopnost a dovednost. Pan generl zdraznil pravidlo:systmy STT se mus uzpsobovat me a poadavkm

vcviku, nikoliv naopak. Prv zde by mohlo bt CSTT

svm know-how npomocno.

Na podobn riziko upozornil tak plukovnk ve vslu-bIng. Jindich Vvra z Odboru zen projektu nadzvu-kovho letounu ministerstva obrany (OPNL MO), kdyve svm diskuznm pspvku zmnil o monosti negativ-nho vlivu simulanch technologi na vcvik nejen pilo-t. Piloti bhem cvien na simultoru mohou zskvatfalen nvyky v dsledku nevrohodnho i nepesn-ho chovn nkterch jeho soust. Tyto nvyky se pakmus sloitodstraovat v relnm vcviku. Kromtohose pan plukovnk zmnil o nutnosti eit otzky zabez-peen penosu dat mezi simulanmi systmy pi pro-vdn distribuovanch cvien. Zmnil se tak o oblastibezpenosti (zejmna informan) pi vyuvn STT.

Zajmav byly tak pspvky plukovnka gt. Ing.Miloslava Bauera z Univerzity obrany o vyuit STT proppravu odbornost FAC (Forvard Air Controller), Ing.Michaela Borvku ze stejnho pracovito monostechCAS (Close Air Support) pi cviench velitel, tbi jednotek nebo podplukovnka ve vslub JaroslavaKulka, nyn obanskho zamstnance SRDS MO. Tendemonstroval monosti vyuit vlench her pi plno-vn operac, pesnji pi vyhodnocovn monch vari-ant jejich proveden. Na druh stranpodplukovnk Ing.Vclav Blha ukzal na praktick monosti vyuit vle-nch her s vyuitm STT pi vcviku specialistPVO.

V zv

ren diskusi poznamenal p

slunk SOPSMO Ing. Miroslav vejda, e mu na semini trochu chy-

bla ir konfrontace nzor na vyuit STT k ppravvojenskho profesionla se zstupci od vojsk. Nicmnsemin naplnil sv cle a vme, e bude pokraovatnejen diskuse mezi provozovateli STT v rezortu obranyR a vojsky, tedy jejich klienty, ale i iny smujck realizaci nkterch mylenek, kter v Brn v ter14. dubna zaznly.

Text a foto: npor. Ing. Vt Rapan,

tiskov a informan dstojnk CSTT

Peduren: Pro vechna systemizovan msta se sta-novenou hodnost podpraporka a praporkaTyp studia: karirov kurzDlka studia: 8 tdn(294 hodin)

Dne 2. bezna 2009 nastoupilo k Velitelstv vcviku Vojensk akademii 121 pslunkletonho prvnho bhuZkladnho praporickho kurzu. Posluchai byli rozdlenicelkem do 4 et s oznaenm ZP 001 ZP 004. I pespoten problmy, kter byly zpsobeny pedevm sys-tmovm nedostatkem (do kurzu byla zaazena vtinapraporkbez potebnho vzdln a praxe), se spn

rozbhla vuka a vcvik vech pedmt, plnovanch protento karirov kurz.

Vyvrcholenm jejich dvoumsn ppravy pak byloKomplexn poln vyveden, kter probhlo ve dnech14. 15. 4. 2009 pro ety ZP 001 a ZP 002 a 16. 17. 4.2009 pro ety ZP 003 a ZP 004, kde si pslunci kurzuv prbhu nronch zamstnn ovili sv zskan teore-tick znalosti v praxi.

Konenm vyvrcholenm a dstojnm zvrem kurzubyly zvren zkouky, kter probhly v obdob od 20. 4.do 22. 4. 2009. Zvren zkouky byly organizovny vedvou etapch. Prvn etapa zvren sdruen zkou-

ka, kter se skldala z pedm

t: taktick p

prava, st

e-leck pprava, komunikan a informan systmy, enijn

pprava, humanitrn prvo, pedagogika a psychologie,metodika vcviku, veden lid, OPZHN, OUI a logistickpprava. Z vsledkdosaench v tto sti je patrna sna-ha o co nejlep vsledky, co dokazuje i fakt, e nebylnikdo hodnocen nevyhujc znmkou. Mezi nejlep pati-li: pprap. Tom Jank, pprap. Jan Tom, pprap. JosefKleka a rtm. Martina Pospkov. Druh etapa byla tvoe-na tlesnou ppravou. Zde ji bylo celkem 17 pslunkkurzu nespnch.

Dne 24. 3. byl tento kurz zakonen v aule kasrenDdice slavnostnm vyazenm celkem 100 spnchabsolventza asti velitele Velitelstv vcviku Vojenskakademie plukovnka gt. Jaromra Zny, vrchnho pra-porka Velitelstv spolench sil (VeSpS) nprap. MarcelaFiuryho a dalch pedstavitel vrcholovho managmentuVeV VA. Pi slavnostnm aktu bylo velitelem VeV VAodmnno 5 nejlepch poslucha praporickho kurzu.Vcn dar tak z rukou plukovnka gt. Jaromra Zny pe-vzala rtm. Martina Pospkov a psemn pochvaly pprap.Pavel Beran, pprap. Tom Kettner, pprap. Marek Pizura pprap. Jan Tom.

Text: kpt. Ing. Rostislav Juppa, IVz

Zkladn praporickkurz

5/26/2018 Profesional 2009 04

6/20


6

Zajiuje ppravu novch vojenskch profesionl-speci-alistv zkladnch, odbornch a specilnch kurzech.

kolem Institutu vcviku je zabezpeit:

- vcvik v zkladn ppravjednotlivce;- vcvik v karirovch odbornch kurzech specialistenij-

nch, zdravotnickch a logistickch odbornost;- vcvik v elovch kurzech (speciln typov, zdokona-

lovac a pekolovac, profesn) pro specialisty enijnch,zdravotnickch a logistickch odbornost, pyrotechnikya potpe;

- ppravu specialistaktivnch zloh.V rmci zahranin spoluprce zce spolupracuje se

Zkladn vcvikovou kolou Velitelstv vcviku Ozbrojenchsil Slovensk republiky pedevm v oblasti vmny zkue-nost z innosti instruktorvcviku.

Institut vcviku je organizanlenn na:1. Odbor zkladn ppravy;2. Odbor ppravy enijnch a muninch odbornost;3. Odbor ppravy logistickch a zdravotnickch odbornost;4. oddlen vnitn sprvy.

ODBOR ZKLADN PPRAVYKad, kdo se rozhodne pro kariru vojka z povoln

v AR , mus absolvovat zkladn vcvik.Je to transformace civilnho obana v profesionlnho

vojka. Tento proces zabezpeuj Vcvikov kurzy zkladnppravy.

Po nstupu do Vcvikovho kurzu zkladn ppravy sekad zjemce o slubu v AR stv profesionlnm voj-kem a je zaazen do kategorie k ppravn sluby.

Vcvikov kurzy zkladn ppravy uskuteuj prvot-n kontakt ka ppravn sluby s vojenskm prostedma podmnkami ivota ve vojenskm kolektivu. ci zkladnppravy jsou po celou dobu zkladn ppravy ve zkuebndob, ve kter mou ukonit sluebn pomr, nebo bt pro-putni ze sluebnho pomru podle 21, psm. a) zkona221/1999 Sb.

Zkladn pprava je realizovna v souladu s vojenskoupublikac Pub-70-00-01, Programy zkladn ppravy v nsle-

dujcch organizanch formch:- v dlce trvn t mscpro nov profesionly na zklad-

n funkce;- v dlce trvn t mscpro vznan specialisty v obo-

ru, kte zkladn ppravu vykonvaj v kombinaci s praxna odbornch pracovitch;

- v dlce trvn dvou mscpro nov studenty UO Brno;- v dlce trvn dvou mscpro skupiny vojkv dopl-

kovch nstupnch termnech podle rozhodnut editeleePP. Zkladn pprava v tomto rozsahu je organizov-na podle nazen NG AR ke splnn rekrutanho cledanho roku;

- zvltn skupinou jsou vojci, kte na zkladrozhodnu-t ePP zkladn ppravu neabsolvuj a jsou po rekrutacizaazeni pmo k vkonu funkc u tvara zazen AR;

- v dlce trvn esti tdnpro vojky v aktivn zloze, ktenevykonali zkladn nebo nhradn slubu.

Zkladn pprava je organizovna v dlce dvancti tdn.Pevn st zkladn ppravy je provdna formou nepe-tritho vcviku, kter jako forma vcviku m legislativnoporu v ne uveden prvn norma internch normativnchaktech.

Vymezen pojmu Nepetrit vcvik je definovnonsledujcmi normami a pedpisy: Zkon . 221/1999 Sb., O vojcch z povo-

ln, 31, odst. 1: Pi nepetritm vojenskm vcvikunle vojkovi za kad ukonen dva dny vcviku den vol-

na, kter se poskytuje v den, kter je jinak jeho dnem sluby

podle rozvrhu slueb. Zkl-1, l. 238:Nepetrit vcvik (cvien) se

neomezuje potem vcvikovch hodin, trv bez peruen

nkolik dn, uskuteuje se zpravidla s vojenskou technikou

mimo tvar na cviitch (ve vojenskch vcvikovch prosto-

rech) a pod taktickm nmtem.

Pub-70-00-01, Programy zkladn ppravy:Nepetrit vojensk vcvik se realizuje v souladu s usta-

novenm zkona . 221/1999 Sb., a Zkladnho du OS R

(Zkl-1), neomezuje se potem vcvikovch hodin a trv bez

peruen i nkolik dn.

Vedle nepetritho vcviku je v prbhu zkladn p-

pravy organizovn i komplexn poln vcvik (dle jen KPV).KPV je v systmu provdn zkladn ppravy dal formounepetritho vcviku. KPV je organizovn v celkov dlce72 hodin, zpravidla v devtm tdnu vcviku, s vyvedenmkzkladn ppravy do vcvikovch prostorpod taktic-km nmtem.

V prbhu nepetritho vcviku jsou ci bezplatnstra-vovni a za kad dva ukonen dny vcviku je jim poskyto-vno volno, podle 31 zkona . 221/1999 Sb., O vojcchz povoln.

Kapacita kurzu zkladn ppravy je 320 k v jednomnstupnm termnu.

Strukturu Odboru zkladn ppravy tvo:1. Vcvikov kurz zkladn ppravy2. Vcvikov kurz zkladn ppravy

POSLN INSTITUTU VCVIKU

Institut vcviku je centrem ppravy vojen-skch profesionlpro vkon zkladnchfunkc u jednotek a tvarAR a specialis-

taktivnch zloh.

5/26/2018 Profesional 2009 04

7/20


7

3. Vcvikov kurz zkladn ppravy4. Vcvikov kurz zkladn ppravy

Hlavnm kolem Vcvikovch kurzzkladn ppravy jenauit vojka v zkladnm vcviku innostem potebnmk peit na bojiti a k boji, zvldnout obsluhu a stelbu z ru-nch zbran roje mechanizovanho drustva a zvyovat fyzic-kou zdatnost a psychickou odolnost pro vkon sluby vojen-skho profesionla.

Soust vcviku je i teoretick vybavenost v oblasti prv-nho vdom.

Po nstupu jsou vojci rozdleni po dvojicch do Battlebuddy team. Clem je vyuvat siln a slab strnky vojk,nauit je vzjemnsi pomhat, zvyknout si na odpovdnostnejen za sebe, ale tak za ostatn.

Pedmty vcviku ve Vcvikovch kurzech zkladnppravy:- taktick pprava- steleck pprava- tlesn pprava- zkladn dy a vojensko-obansk pprava- poadov pprava- ochrana proti zbranm hromadnho nien- zdravotnick pprava- topografick pprava- enijn pprava- komunikace v jednotce.

Zkladn pprava je organizovna ve tyech fzch: prvn fze "Jsem vojk!"(3 tdny); druh fze "Steleck pprava"(4 tdny); tet fze "Taktick vcvik jednotlivce"(3 tdny); tvrt fze "Jsem profesionl!"(2 tdny).

Hlavnm clem prvn fze je dosaen poadovanchfyzickch a psychickch vlastnost a schopnost pi pem-ncivilnho obana na vojka. Je charakterizovna vysokounronost s limitnm zatovnm po odborn, fyzick a psy-chick strnce.

Druh fze je zamena k zskn maximln dovednos-ti v praktickm ovldn runch zbran, umoujcch jejichpouvn v boji a udrovn v nepetrit bojov pohotovosti.Stl pozornost je vnovna zvyovn tlesn zdatnosti.

Hlavn npln vcviku ve tet fzi je vcvik ve vech tak-tickch innostech. Pokrauje vcvik ve steleck pprav

a proven fyzick zdatnosti.Vyvrcholenm tto fze je tydenn komplexn poln

vcvik, kter je organizovn pod taktickm nmtem s vyve-denm kdo vcvikovho prostoru.

Ve tvrt fzi probh nejnronj vcvik zamen navyvrcholen steleck a taktick ppravy. Zvrem tto fzevcviku je organizovno slavnostn vyazen kzkladn p-pravy a jejich peloen k tvarm a zazenm AR, nebo kekolnmu praporu VeV VA. Zde pokrauj ve sv ppravnabudouc povoln v rotmistrovskch kurzech.

Kad k je v prbhu zkladn ppravy sledovn a objek-tivnhodnocen. V prvn a druh fzi vcviku jsou plnna kri-

tria postupovch zkouek (kritria, fzov testy, zkladnbojov dovednosti). Vsledky zkouek slou jako zptnvazba pro velitele a instruktory vcviku k docvien nezvld-nut nebo zamekan problematiky. Podmnkou pro sp-n absolvovn zkladn ppravy je splnn vech kritrizvren zkouky, organizovan ve tet fzi vcviku.

V ppadnesplnn podmnek stanovench pro spnabsolvovn zkladn ppravy je dal setrvn ka zklad-n ppravy ve sluebnm pomru vojka z povoln eenov souladu s ustanovenm 21, psm. a) zkona . 221/1999Sb., O vojcch z povoln.

ODBOR PPRAVY ENIJNCH A MUNINCHODBORNOST

Odbor ppravy enijnch a muninch odbornost je struk-turovn na:1. Oddlen ppravy enijnch odbornost2. Oddlen ppravy potp3. Oddlen pyrotechnickch a muninch odbornost.

1. Oddlen ppravy enijnch odbornost

Oddlen je organizanlenno na:a) Vcvikov skupina zemnch strojb) Vcvikov skupina enijnch zchranc) Vcvikov skupina pepravnch a mostnch prostedk.

Hlavnm kolem oddlen je pprava vojka po strnceteoretick i praktick na zkladn funkce vech odbornos-t strojnkenijnho vojska, podlejcch se na plnn kolenijn podpory v rmci zabezpeen boje (ton a obran-

5/26/2018 Profesional 2009 04

8/20


8

n operace). V rmci nevojenskho ohroen se podl naodstraovn nsledk ivelnch pohrom, prmyslovchhavri a humanitrnch akc.

Vcvik v karirovch a elovch kurzech je organizovnv dlce 12 18 tdnpodle druhu enijn techniky, s celko-vou kapacitou 80 k.

Oddlen ppravy enijnch odbornost realizuje vukua vcvik nsledujcch odbornost:- enista-zchran- strojnk psovch obojivelnch vozidel- strojnk-vdce vojenskch plavidel pro motorov lun

MO 2000- strojnk automobilovho lopatovho rypadla- strojnk psovho dozeru- strojnk kolovho nakladae- strojnk kompresoru- strojnk pojzdnho zemnho vrtku- obsluha mostnho automobilu

- obsluha motorov etzov pily- obsluha pravy vody- obsluha elektrocentrl- obsluha motorovch kalovch erpadel- obsluha minovch vrha

- obsluha rmovch pil- obsluha mostnho tanku.

Speciln pprava je organizovna v dlce 3 a 12 tdna je zamena na vuku pedmtpodle jednotlivch odbor-nost. Zvrem kadho kurzu jsou organizovny zvrenzkouky, kter organizuje a provd zkuebn komisaV.

2. Oddlen ppravy potp

Hlavnm kolem oddlen ppravy potp je ppravatchto specialistpo teoretick i praktick strnce:a) v zkladnm odbornm vcviku;b) v odbornm vcviku jednotlivch kvalifikanch stup

potpAR;c) ve zdokonalovacm a pekolovacm vcviku potp

a osdek tank.Vcvik je realizovn v odbornch, elovch a specilnch

kurzech potppro poteby jednotek a tvarAR.

3. Oddlen ppravy pyrotechnickch a muninch

odbornost

Oddlen je organizanlenno na:a) Vcvikov skupina pyrotechnickch odbornost

b) Vcvikov skupina pyrotechnickho przkumu a provozumunice.Vcvik je organizovn jako elov kurz zamen na zs-

kn pyrotechnickho oprvnn skupiny A, B, C.

5/26/2018 Profesional 2009 04

9/20


9

Dlka kurzu: sk. A - nejmn4 tdnyDlka kurzu: sk. B - nejmn20 tdnDlka kurzu: sk. C - nejmn12 tdnKapacita kurzu: maximln15 kOddlen realizuje vuku a vcvik:

- specialist-pyrotechnik jednotlivch skupin, vetnperiodickho pezkouen pyrotechnik;

- specialistpro provdn pyrotechnickch asanac zem;- pslunk Vojensk policie, specilnch a zsahovch

jednotek AR, PR a VS R;- zskn odborn zpsobilosti pro prci s munic a

vbuninami.Do kurzje mono zaadit jen adatele star 21 let s pl-

nm stedokolskm vzdlnm po spnm absolvovnvbrovho zen, kter se skld z:- psemnho testu z oblasti konstrukce munice;- provozu munice a een jednoduchho elektrickho

obvodu.

Kurz je ukonen zvrenou zkoukou, kter se skldz psemnho testu, stnho pezkouen z teorie a praktick-ho nien vybranho druhu munice nebo nstranho syst-mu na trhac jm.

spn absolvent kurzu obdr pyrotechnick oprvn-n pslunho stupn.

ODBOR PPRAVY LOGISTICKCH A ZDRA-VOTNICKCH ODBORNOST

Odbor ppravy logistickch a zdravotnickch odbornostje organizanlenn na:

1. Oddlen ppravy logistickch odbornost2. Oddlen ppravy zdravotnickch odbornost3. Oddlen ppravy pornch odbornost.

Organizuje a provd vcvik v karirovch kurzechs kdem vzdln 01, odbornch, specilnch a elovchkurzech. Vcvik je organizovn v dlce 1 a 12 tdnpodletypu kurzu. Celkov kapacita kurzlogistickch odbornostje 80 k.

Vuka v odbornch kurzech probh v pedmtech ve-

vojskov, odborn a speciln ppravy. Na zvr odbornppravy je provedena postupov zkouka obsahovzam-en na probranou tematiku. spn zvldnut zkoukyopravuje vojka k postupu do speciln ppravy.

V zvru kadho kurzu jsou organizov-ny zvren zkouky v souladu se zkonem. 96/2004 Sb., 51 a 52 a dle dle vyhlky . 394/2004Sb., 8 a 13.

1. Oddlen ppravy logistickch odbornost

a) Vcvikov skupina provozu a oprav tankov a automobil-n technikyVcvikov skupina pipravuje ky k obsluze, drb

a opravm nejpouvanjch druh kolov a psov techni-ky a jejich nstaveb.

Souasnzabezpeuje opakovan kolen obsluhy zdvi-hacch zazen a vysokozdvinch motorovch vozk.

b) Svesk kolaSvesk kola zabezpeuje formou elovch kurz

vcvik sve plamenem, elektrickm obloukem, hlinku,nerezu a svaovn v ochrann atmosfe. kola dle zabez-

peuje periodick kolen sve.

c) Vcvikov skupina proviantnch odbornost a sprvcskladVcvikov skupina pipravuje specialisty pro:

- ppravu stravy- obsluhy polnch proviantnch prostedk- zsobovn a skladovn PHM- zsobovn a skladovn proviantu- skladovn materilu osobnho pouit- veobecnou logistiku.

2. Oddlen ppravy zdravotnickch odbornost

kolem oddlen je pipravit vojensk profesionlya obansk zamstnance rezortu obrany pro vkon funkcezdravotnickho instruktora u tvarAR. Kurz je akredito-vn u MZ R jako akreditovan kvalifikan kurz Veobecnsanit. spn absolvent zsk osvden k vkonu zdra-votnickho povoln pod odbornm dohledem v oboru ve-obecn sanit.

Vcvik je zamen do oblast poskytovn prvn pomoci,oetovatelstv, somatologie, organizace a taktiky zdravot-nick sluby, odsunu rannch, prvn a psychologick pro-blematiky. Soust kurzu je st ve VN Brno.

5/26/2018 Profesional 2009 04

10/20


10

Oddlen dle pipravuje:- specialisty pro vkon funkce idie dopravy rannch

a nemocnch (VO 19). Absolvent kurzu je vykolenv oblasti poskytovn prvn pomoci, somatologie, orga-nizace a taktiky zdravotnick sluby, odsunu rannch,prvn a psychologick problematiky, organizace a pro-vozu dopravy nemocnch a rannch. Soust kurzu jest ve VN Brno. Kurz je akreditovn u MZR. spnmabsolvovnm kurzu zsk k Osvden k vkonu zdra-votnickho povoln pod odbornm dohledem v oboruididopravy rannch a nemocnch;

- specialisty pro samostatnou obsluhu PDP. Absolventzsk Osvden o absolvovn kurzu a Topisk prkazIV. tdy.

Oddlen zabezpeuje i kurzy 1. pomoci pro pslunkyvyslan do zahraninch mis a pslunky VHJ a VP.

3. Oddlen ppravy pornch odbornostkolem oddlen je pprava vojenskch profesionl

a obanskch zamstnanc pro vkon sluby hasiskchodbornost v AR. Pprava je provdna v souladu s para-grafem 72 zkona .133/85 Sb. Vcvik je organizovn for-mou elovch kurz.

Vcvik je uskuteovn v nsledujcch odbornostech:- nstupn odborn vcvik;- chemicko-technick

sluba;- lezen LEZ II;- taktick zen

I. a II. stupn;- hasistrojnk;

- hasistrojnk-oven;- obsluha vyproovac

soupravy;- obsluha etzov

motorov pily;- specialista porn

ochrany v zahraninchmisch.

Text: plk. Ing. Jozef Michl

Foto: Olga Karaffov, archiv

Na zklad dosti velitele Velitelstv podpory StarBoleslav byl v termnu 6. 10. 4. proveden Kurz propslunky AR peduren pro krtkodob psobenv zahraninch operacch. Pro proveden kurzu byl pouitspn model Kurzu pro ppravu civilnch pracovnkNATO ped vyslnm do operac. To znamen rozdlenna teoretickou a praktickou st (poln vcvik). Kurzu sezastnilo 17 osob, z toho 13 vojkz povoln a 4 oban-t zamstnanci z Velitelstv podpory a jeho podzenchtvar (Lzn Bohdane, Bystice pod Hostnem). Nazvr kurzu probhlo vyhodnocen kurzu formou besedys astnky, kter pineslo jak zajmav podnty pro ptbhy kurzu, tak i slova chvly smrem k profesionlnmu

proveden kurzu ze strany personlu VeV VA. Kurz bylpot ukonen pednm certifikto absolvovn velitelemkurzu mjr. Ing. Jim Adamcem.

Text: prap. Martin Janeek, OPMO/OdPSK

Kurz pro pslunky AR

peduren pro krtkodob psoben

v zahraninch operacch

DEN DT

v posdce VykovMotto: Mj tta je vojk, mj tta je policista

Dne 1. ervna 2009 se v dobod 8 do 12 hodinuskuten v arelu kasren Ddice ji tradin Dendt, podan Velitelstvm vcviku Vojenskou aka-demi pro dti z Vykova a nejbliho okol. V letonmroce jsme navzali velmi dobrou spoluprci s Policiesk republiky a Ministerstvem dopravy BESIP tea-mem. Kromtradinch vojenskch ukzek a souttak bude program obohacen o velmi atraktivn ukzkya soute (ukzky vcviku policejnch ps, zsahovjednotky, daktyloskopie, dtsk dopravn hitatd.),jejich clem je mimo jin formou koly hrou roz-it vzdlvac proces dt v oblasti prevence, osvtya znalost nkterch socilnnedoucch jev. Akceje tak urena pro dti ve vkov kategorii 415 let.

Dne dt se zastn i dti pslunkSprvy Jiho-moravskho kraje Policie R v Brn, kter se velkoumrou na akci spolupodl, a rovn ci nkterchbrnnskch mateskch a zkladnch kol. Vemdtem tak budeme moci spolens PR piblit jakprci vojka, tak prci policisty.

Text: kpt. Mgr. Monika Novkov,

dstojnice humanitn sluby, VeV VA

5/26/2018 Profesional 2009 04

11/20


11

Prvnm praktickm vcvikem u Odboru karirov ppravyv letonm roce bylo celodenn zamstnn u rotmistrovsk-ho kurzu.

Vcvik posluchaprobhal na ohov drze za ne zrov-na idelnch klimatickch podmnek, kdy teplota nezd-ka klesla pod -10oC a rychlost vtru dosahovala kolem

20 m.s-1

. Nzk teplota a siln vtr odhalil zsadn nedostatkyve vystrojen vojk, kte nebyli vybaveni zkladnmi zimnmidoplky jako jsou napklad zimn epice, tepl spodn prdlo,kvalitn rukavice a vhodn obuv. Z tohoto dvodu se zpotkupro mnoh snaha o naerpn vdomost zmnila ve snahuzachrnit si hol ivot. Je spodivem, e si dn s posluchaneodnesl omrzliny nebo zpal plic. Cle zamstnn vak musbt splnny za jakchkoli podmnek, vlka si tak nevybr,co se taky povedlo.

Zamstnn bylo eeno kolobhem na tyech stanovi-tch: taktick pprava, topografick pprava, spojovac ppra-va a chemick pprava.

Tmatem pracovit taktick ppravy byla innost jed-notlivce u vozidel a na vozidlech. Hlavn draz byl kladen nazkladn drily pi nastelen vozidla, kde si posluchai praktickyvyzkoueli innost sesedn z vozidel po kontaktu s nepte-lem z rznch smr.

rovebojovho chovn odpovdala jejich zatm tm-sn slubv AR, a proto vcvik probhal jen v krtkch kro-cch za neustlho odstraovn nedostatk. Pekvapujcmzjitnm pro vyuujc byla neznalost elementrnch nvykpi zachzen se zbran a pohybu po bojiti. Obrovskm kla-dem vak byla vysok aktivita posluchaa zjem o danouproblematiku. Vem bylo jasn, e doba hjen jednou skona poznatky nabyt pi vuce budou muset pedvst v praxi.

Dalm pracovitm byla topografick pprava. V rm-ci vevojskov ppravy tvo topografick pprava jeden zestejnch pedmt. A to z nkolika prostch dvod. Jednmz nich a meme ci, e tm hlavnm dvodem je navzat

na vsledky zskan ze zkladn ppravy. Je nutno zdraznit,e tyto zklady jsou na dobr rovni. Zejmna vyuvn zna-lost systmu pravohlch rovinnch souadnic. Nicmnnadruhou stranu je teba po pravdci, e existuj i oblasti kte-r je poteba neustle rozvjet a zdokonalovat. Jednou z nichje zkladn orientace v prostoru. Akoliv si meme myslet,e v dnen petechnizovan dob ji takov vci jako jezkladn orientace v prostoru nebudeme potebovat, opakje pravdou. Ne vdy m vojk monost pout pstroj GPSa i kdy je jm vybaven, nem nikdy 100% jistotu, e vdybude mt dostaten signl. Prvz tchto dvodbyla vu-ka zamena na orientaci v prostoru.

Na pracoviti chemick ppravy byli poslucha

i seznme-ni se zkladnmi vlastnostmi a zpsobem pouit automobiln

odmoovac soupravy AOS-3. Vichni si prakticky vyzkoue-li kompletaci soupravy a seznmili se s monmi zpsobyodmoovn automobiln techniky.

V rmci spojovac ppravy probhal vcvik s vyuitmmalch vkv rdiovch stanic, ncvik veden zejmna fonic-kho provozu v rdiovm smru a v rdiov sti. Taktbylo vyzkoueno provovn rdiov stanice, pechodna zlon kmitoet, odesln telegram, signl a zprv.Pi odesln zprv byla vyuvna i monost penosuflash zprvy. Zajmavou st vcviku bylo pouit duplexnhoprovozu stanice, vyzkouen innosti selektivn volby a cho-vn stanice a vlivu penosovho prosted pi pouit omezo-vae umu nebo vestavnho maskovae hovoru. Nedlnousoust vcviku byla prce se zkladn dokumentac vedenpi provozu rdiovou stanic.

I pes vechna protivenstv prody byly cle zamstnnsplnny. Z reakc samotnch poslucha se dalo usoudit,e naerpali spoustu novch uitench vdomost, kterjsou pro nv prbhu dal sluby v AR dleit a e bylise zamstnnm spokojeni. I uitel si z tohoto zamstnnodnesli jeden dleit poznatek: nen dleit ped zamst-nn pozorovat pouze vnj vzhled vojk, ale i to, zda jsoudostatenvybaven do sloitjch klimatickch podmnek.

Zvltu mnzkuench vojkje vhodn ped zamstn-n kontaktovat jejich nadzen a jejich cestou zajistit poteb-n vybaven.

Pslunci Odboru karirov ppravy

ROTMISTROVSK KURZ PED POLRNM KRUHEM

Rok 2009 je rokem zm

n v procesu vzd

-

lvn profesionlAR a prvn zmnou

byla spolen vevojskov pprava vtiny

pslunkpozemnch sil v rotmistrovskch

kurzech. Clem tto vevojskov ppravy je

provst ucelenou ppravu u vech odbornost

v pedmtech vevojskov ppravy.Nemalou

vhodou je i as vytvoen pro pslunky

Odboru ppravy pozemnch sil na ppravu

a proveden dalho bhu odbornch a elo-

vch kurz.

5/26/2018 Profesional 2009 04

12/20


12

Frekventanti museli pro pijet do kurzu splnit psnpedpoklady vyplvajc ze zkona 247/2000 Sb. a jehoprovdc vyhlky . 167/2002 Sb. ve znn pozdjchprav. Zmnn poadavky jsou stedn vzdln zakonenmaturitn zkoukou, dosaen vku 24 let, kladn hodnoce-n dopravnpsychologickho vyeten pro uitele auto-kol, nejmntlet dren idiskho oprvnn skupinynebo podskupiny, k jeho zskn budou provdt vcvik.

Naproti tomu nesmli mt v poslednch tech letech uloentrest zkazu zen motorovch vozidel.

Dva z uchazenesplnili poadavek na vzdln ukon-en maturitou a proto, opt podle ji citovan legislati-

vy, mohli zskat pouze profesn osvden jako instruktoivcviku, nikoliv jako uitel teoretick vuky.

Prbh kurzu uitelidisilninch vozidel

Kurz trval celkov

devt tdn

; 230 hodin vuky a vcvi-ku bylo navc doplnno o 30 hodin samostudia. Teoretick

vuka byla zamena pedevm na pedmty jako je legis-lativa a jej vklad, teorie zen a zsady bezpen jzdy,dopravn psychologie a ovldn a drba vozidla. Dleitbyla samostatn vystoupen budoucch uitelk vybranmtmatm. Pi vuce pila ada tak na vklad zsad peda-gogiky a rtoriky. Praktick vcvik se soustedil na vt-povn sprvnch nvykadatelm pi metodice vcvikuv zen vozidla, pi innosti na diskm trenaru, pi prcina autocviiti, pi zen vozidla v provozu a v neposlednadpi praktick drbvozidla.

Jednm ze stejnch clkurzu bylo pipravit astnkyna sloen nronch zvrench zkouek. Pro zafixovnzskanch odbornch poznatka prohlubovn vdomosta dovednost potebnch pro uitele autokoly se jako vel-mi inn metoda osvdily nslechy. Jejich vznam spo-val v tom, e kad astnk kurzu provdl pednkuna pedem pipraven tma a jeho kolegov se podleli nahodnocen, zda dodrel veker didaktick zsady a napl-nil formln i obsahovou strnku dan vukov tmatiky.Pi praktickm vcviku mly nezastupiteln vznam jzdyastnkkurzuv relnm provozu, pi nich instruktoi jz-dy hodnotili jejich idisk nvyky, upozorovali na chybya pomhali jim nedostatky ihned napravovat. Obzvlt

uiten byla metodick pprava budoucch uitelve vozi-dlech za bnho provozu. Pi tomto druhu vcviku zkue-n instruktoi imitovali adepty zskn idiskho oprvnni s astmi chybami.

Nov uitel idipro AR

Zatek letonho roku zastihl pslunkyInstitutu dopravn vchovy v pln prci,co ostatnnen dnou vjimkou. Ji 5. led-

na 2009 mimo dal vukov a dopravnbezpenostn aktivity toti zahjili vuku

v prvnm letonm kurzu uitel idi sil-

ninch vozidel.Tento odborn specializa-

n kurz je u IDV pravidelnorganizovn na

zkladpoptvky od tvara zazen na

armdy, zpravidla dvakrt ron. Tentokrt

byl kurz podn pro deset vybranch ast-

nk

zad profesionlnch vojk

a ob

an-

skch zamstnancvojensk sprvy.

5/26/2018 Profesional 2009 04

13/20


13

Zvren zkouky a ukonen kurzuZvren zkouky probhly ve dnech 2. a 4. bezna.

Provovn znalost absolventkurzu provedly dvps-

n zkuebn komise za zen odbornch pracovnkkraj-skho adu Jihomoravskho kraje, kte byli samozejmtak leny obou komis. O nronosti cel zkouky svdfakt, e byla provedena z celkem osmi pedmt.A) Pedpisy o provozu na pozemnch komuni-

kacch a zdravotnick pprava.Toto psychickynron pezkouen probhlo formou elektronickhotestu totonho s testy pro pezkuovn idi, pod-statn rozdl byl vak v tom, e nai absolventi nesm-li udlat ani jedinou chybu.

B) Vklad tmatu z pedpiso provozu na po-zemnch komunikacch.Jednalo se tedy vlastn

o pednku na vybran tma a odpov

di na dotazylenkomise.

C) stn pezkouen z pedpis souvisejcchs pedpisy o provozu na pozemnch komu-nikacch a provdn jejich vuky. Uchazeio profesn osvden museli bt obeznmeni pibli-nse edesti legislativnmi normami, jejich znalostprokazovali.

D) stn pezkouen z ovldn a drby vozi-dla a provdn jejich vuky.Znamenalo vysvt-len technickch een, principinnosti a drby jed-notlivch technickch celkuplatnnch ve vozidle.

E) Teorie zen a zsady bezpen jzdy.S toutozkoukou si adatel dlali nemal starosti. Je totiznmo, e lenov komise daj o vysvtlen kadhodetailu z projednvan problematiky, m testuj, dojak mry je ltka zvldnuta.

F) Praktick drba vozidla. Zde uchazei muselipmo na vozidle popsat, ukzat a detailn vysvtlitfunkci a zpsob oetovn urench konstruknchcelk.

G)Pi zkouce z provdn praktick-ho vcviku v zen vozidla nebyla nouzeo dramatick okamiky. Bylo to tm, e len komiseumn vytvel v silninm provozu problmov situ-

ace, na kter musel adatel okamit reagovat buslovnnebo zsahem do zen i pedlvozidla.

H)Posledn pezkouen se tkalo praktickho ovl-dn vozidla. Pi tto zkouce musel adatel ped-

vst bezproblmovou jzdu s vozidlem pslun sku-piny svho idiskho oprvnn tedy s autobusem,vozidlem Tatra 810 nebo Tatra 815 8x8 s pvsem.

Pes ji popsanou znanou nronost zkouek usplov dnm termnu z celkovch deseti zastnnchsedmadatelo udlen profesnho osvden. Ti vichni vyho-vli poadavkm zkuebnch komis ve vech pezkuo-vanch pedmtech a ken profesn osvden jim bylaihned vystavena. Ti zbyl uchazei museli absolvovatpezkouen v opravnm termnu, kter byl stanoven na19. bezna. Na zkladdosaench vsledkopakovan-ho pezkouen, hodnotc komise konstatovala pronikavzlepen ve vech ppadech a udlila profesn osvdenuitele idi silninch vozidel i poslednm tem absol-ventm kurzu.

S pihldnutm ke zmnnm vsledkm lze konsta-tovat, e kurz byl proveden se 100% spnost. Dkytomuto povzbudivmu vsledku byly tvary a zaze-n AR obohaceny o dal dobe pipraven odbornkyk provdn vcviku a kolen vojenskch idi. Zrovese jedn o nemal, i kdy dl pspvek pslunkVelitelstv vcviku Vojensk akademie ve Vykovk zajitn vy rovn bezpenosti provozu vozidel

AR.

Text: Bedich Sedlk, Jan Lutonsk

Foto: archiv IDV

5/26/2018 Profesional 2009 04

14/20


14

Po pjezdu do ndhernzasnench hor je ek uby-tovn na chatUniverzity obrany zvan Veronika.

Po obdov pauze zan vcvik nejdve seznme-n se zkladn vbavou, kterou budou cel tden pouvat,tedy skialpov lye, stoupac psy, teleskopick hlky,a nastavenm veho monho, co jde.

Pak zpt do tepla chaty na pouen o bezpenm

pohybu na horch v zimnch podmnkch a tak ze stranyinstruktorproven, co vlastnjejich svenci v o mate-rilu, se kterm budou pracovat. Je to krtk testk...,informuje pprap. Tvarek bedlivnaslouchajc skupinku

a dodv: neopisovat test nebude hodnocen, chcemejen vdt, na co se mme bhem kurzu zamit.Vtinasedcch za stolem si s vdechem ulevuje.

V podveer na chatu dor jetstudent FTVS prap.Hemansk spolens doc. Landou z CASRI, kte v rmcikurzu prov, jak na kurzisty psob fyzick zt, a nsled-njim dodaj vsledky, se ktermi budou moci v ppadzjmu dle pracovat.

V mlhavm ternm rnu vyr skupina provit lya-sk schopnosti zastnnch a odpoledne je to ji trochut, protoe se pohybujeme po skoro dvoumetrov sn-hov pokrvce ji se zt, ale i v blch taktickch pevle-cch. Nutno podotknout, e jako skupina jsme stle lep tedy technitj a rychlej.

Veer opt v teple na dal pednce o vem, co k pe-sunm a peit v zimnch podmnkch pat. Prezentacepana Tvarka je spe nekonen seril, konstatujejeden z kurzist, nsledn na chodb vysvtluje, e tonemyslel patn, ale e tch informac je u mooc.

Steden rno ns vt slunko, co se tady na morav-skm ledovci asto nestv vyrme na snnicch namstn Horskou slubu, kde mme ji domluvenou ped-nku o lavinch. S smvem ns vt jeden z lenHSMartin Chalupa, kter m ten den slubu. Bhem sv ped-

nky, kterou chrl skoro jednm dechem, si neodpoutzvdav otzky k tmatu na nae svence (kolik je stuplavinovho nebezpe, sklon lavinovch pol apod.).

Uf odpovdaj sprvn, take pednky padly na

Dstojnick kurz cviil pod Praddem

Na kurz, kde mli frekfentanti zskatzkladn informace o tzv. skialpo-v vbav a pobytu na horch v zimnch

podmnkch, vyr dva instruktoi peit

v tsni a pesun na snhu pprap. Zdenk

Tvarek a prap. Jaroslav Badzik pod ps-

nm dohledem velitele kurzu kpt. Duana

Nease z OdTlP. Patnct astnk kur-

zu vyjd z Vykova v pondl rno smr

Jesenky plni oekvn.

5/26/2018 Profesional 2009 04

15/20


15

rodnou pdu a len horsk sluby souhlasnpokyvujehlavou Dobe, dobe nco vs nauili.

Teoretick st kon a hur do praxe, ti skupiny za-naj pracovat. Prvn pracuje s lavinovm vyhledvaem funknost , zkouka atd. Druh nacviuje prce s nostkyUT 2000. A tet je na nejaknjm pracoviti, kde zkou,jak je to bt zasypn pod lavinou. Tet skupina se zapoti-la nejvce nejen pi hlouben zhrab, ale i pi komunikacise zasypanm pomoc lavinov sondy. Nkte si i zkounajt sondou kolegu pod hromadou snhu. Peili vichni,ale zapotili jsme se nejen pi prci s lopatouhlsil pozamstnn prap. Badzik veliteli kurzu. A kdo tam byl, v

pro.Pokud se frekventanti dopoledne zapotili, tak po obd-

ku na jedn z chat v okol jetvce pipravuj si nonbivak tedy buduj v haldch snhu zhrab na pespn.Skupinky buduj veledla, kde najdete i oknka, polikyapod. Pespn do tvrtenho rna po nkolika nonchkontrolch od instruktorprobhlo bez vnjch probl-m. Ne zalehli do svch novch domek, nafasovali je-tod dr. Landy sportestry tak, aby se dalo vyhodnotit, jakna npespn venku psobilo.

Po bivaku venku nastv zaslouen odpoinek na cha-tv postelch a pak pprava na zvren nron pesun,kter je vyvrcholenm tdennho kurzu je to nco jakopezkouen dovednost, kter zskali dstojnci bhem

kurzu. Je dna celkov trasa pesunu a mezi jednotlivmi

body povede celou skupinu vdy jeden z frekventantkur-

zu,podotk kpt. Duan Neas.Vyrme od VZ Ovrna vzhru k Petrovm kamenm

pomoc stoupacch psa pknna prudkm svahu traver-zujeme, jako kdyby skupinu vedl zkuen horsk vdce.

Mnme velitele a sundvme psy jedeme doltzv.kem na lehce zmuldovatlm svahu docela mazec,ale po tdennm vcviku skupinka jzdu ikmo svahemzvld bez vnjch problm.

Jsme dole a nov f trochu nevhodntaktizuje, e dal-

st trasy budeme stoupat zpt na cestu. Uf nats-t mu to ostatn rozmlouvaj, e to jde i jinudy. Tak optpsky na lye a vyrme do lesnho porostu, kde nsek nco jako freeride, ale mrndo kopce. Dalo by se

ci romantika jen my na lych, vzrostl smrky a hromadysnhu.

Po nkolika minutch se objevujeme ped chatouBarborka. Drobn pauza na oberstven a tiskovka s mst-nm lyaskm kurzem, kter udiven sleduje nai lya-skou vbavu.

P vstupu a k mstn dominantPraddu se vichnizapotili, i kdy se lo v horn sti proti nepjemnmu vt-ru. Natst mizme v trobch vyslae.

Cesta k dalmu bodu postupu se stv dky stle sil-njmu mrazivmu protivtru nesnesitelnj, a tak nasedlku mn vedouc kurzu trasu pesunu. Msto povst-

nch borvkovch knedlk

na chat

vcrna se spout-me zpt po magistrle.

U Kurzovky konen pijdou ke slovu tzv. tka tedy pesun zrannho. Rychl oeten a za pomocinstruktora lana vznik plnfunkn tyspe, kter uv-d nostka do pohybu. Kolemjdouc s udivenm sleduj pe-sun na skupiny a pnov z horsk sluby jen souhlasnpokyvuj nad naim konnm. Bez ztrt dorme zpt naVeroniku.

Pichz vyhodnocen kurzu.Je krsn, jak se vstupn test li od toho vodnho

pvodn snhov pchtka se bhem tdne promnilav lavinovou sondu, takov ty pptka v lavinov vyhled-vazvan pps a pod.

Asi jim to tady nco daloshodli se vichni instruk-toi, kte jsou spokojeni.

I pestoe jsme nabzeli astnkm tohoto zjezdu podPradd, e nm mohou dodat i hodnocen tzv. z druh stra-ny, tak neuinili. Tedy se jich budete muset zeptat sami,jestli jim tden na horch s nmi nco dal anebo to bylo jenutrpen ppadnztrta asu.

Dkujeme vldci Jesenku ddu Praddu, e nm uk-zal opt jak je jeho zvykem vechny mon druhy poa-s, kter v jeho rajonu je mon potkat, a lenm Horsksluby Ovrna za as, kter nm bhem kurzu vnovali.

Stejntak dkujeme panu Haluzovi za ubytovn a pomocpi een drobnost, se ktermi jsme dopedu nepotali.

(ba)

Foto: kpt. Duan Neas, pprap. Zdenk Tvarek

5/26/2018 Profesional 2009 04

16/20


16

DOPISY OD VS

5/26/2018 Profesional 2009 04

17/20


17

Test your grammar mixture of tenses while youlearn something about one of many amusing places tovisit if in London!

The London DungeonFill the gaps with the correct tenses.1. The London Dungeon ___________ (lie) in the oldest

part of London - in an old subterranean prison (thatswhat the word Dungeon _____________ (stand) for).

2. The museum ________ (take) its visitors on a journeythrough Englands bloody history.

3. It ________________ (demonstrate) the brutal killingsand tortures of the past.

4. You ___________________ (experience / can) for exam-ple how people ________ (die) on the Gallow or duringthe Plague of 1665.

5. The Dungeon also __________ (show) scenes of Jackthe Ripper or the beheading of Anne Boleyn, who ____

______ (be) one of Henry VIIIs six wives.6. The atmosphere at the Dungeon ______ (be) really sca-

ry - nothing for the faint-hearted.7. While you ________ (walk) around the Dungeon, watch

out for creepy creatures - the Dungeon ___________(employ) actors to give its visitors the fright of theirlives.

8. The actors, dressed as monsters, ghosts or executers,__________ (hide) in the dark corners of the Dungeonand then suddenly _________ (jump) out and __________ (grab) one of the visitors.

9. And the horror _____________ (end / not) at the exit of

the exhibition.10. ________________________ (you / eat / ever) a pizzawith fingers and eyeballs on it?

11. Well, if you ___________ (fancy) that kind of food, you_________ (love) the meals at the Dungeon restaurant.

12. The museum ________ (want) to provoke, shock, edu-cate and delight.

13. And this it _________ (do) extremely well.14. Since its opening in 1975, the Dungeon _____________

__ (attract) many visitors from all over the world.15. Besides the regular opening hours, the Dungeon some-

times also ___________ (open) at night.16. If you _______ (have) enough money and nerves of

steel, you _________(book / can) the Dungeon for parti-es, conferences or charity events at night.

17. And on 31 October, a frightfully good Halloween Party______________ (take place) at the Dungeon everyyear.

Answers:

1. lies, stands

2. takes

3. demonstrates

4. can experience, died

5. shows, was

6. is7. are walking, employs

8. are hiding, jump, grab

9. does not end

Just to let you know that a new English team arrived,and Jitka, Eva, Dana, Va are here to give you a hand withyour English.

First Lesson

Test your animal logic. The following four questionsdetermine how well you fit in the dog-eat-dog world.Answer each one before you move on to the next.

1. How do you put a giraffe into a fridge?2. How do you put an elephant into a fridge?3. The Lion King is holding an animal conference. All the

animals attend except one. Which animal does notattend?

4. You must cross the jungle river, but lots of alligatorslive there. You have no boat. How do you do it?

Answers:

1. Open the fridge, put in the giraffe, then close the door.

(This question tests whether you tend to make simple

things complicated.)

2. Open the fridge, take out the giraffe, put in the ele-

phant and close the door. (This tests whether you pay

attention to the consequences of earlier actions.)

3. The elephant. It is in the fridge. (This tests memory.)

4. You swim across. All the alligators are attending the

animal conference. (This tests your ability to think

logically.)

test your animal logic otestujte si svou pudovou logikudetermine zjistit, urit, stanovitdog-eat-dog world svt je konkurenn dunglefridge lednika

Your New English Team

10. Have you ever eaten

11. fancy, will love

12. wants

13. does

14. has attracted

15. opens16. have, can book

17. takes place

5/26/2018 Profesional 2009 04

18/20


18

Bhem tdennho zvodu absolvovali zvodnci pt

soutnch discipln: st

elbu z malorky, p

ekkovoudrhu NATO, hod grantem na cl a do dlky, plavn

s pekkami a pespoln bh. V much zskal prvenstvnestrnouc prap. Jaroslav Matouek. Ve 42 letech zv-tzil s nskokem 250 bod, kdy pedvedl nejlep vko-ny z celho startovnho pole na pekkov drze NATO(2:47,2 min) a v hodu grantem. Stbrn rtn. Milan Wurstztratil nadje na vtzstv nevydaenm grantem, domino-val ale ve stelba pespolnm bhu na 8 km (27:54 min).Ze souboje o bronz vyel vtznpor. Kamil Doleal, tvrtskonil rtm. Ivo Vrba. Vrbovi vbec nevyla stelba, pestopedvedl nejhodnotnj vkon mistrovstv, kdy zaplaval50 m s pekkami za 26,8 sec.

V ench kralovala zkuen reprezentantka AR npor.Kateina Ddkov. Zvtzila ve tyech z pti discipln stelb, pekkov drze NATO (3:07,8 min), 50 m pla-vn s pekkami (38,7 sec) a grantu. Vyrovnan vkonyj v celkovm soutu zajistily luxusn nskok 560 bodpeddruhou pprap. Marktou Janatovou. Debutantka Janatovse prezentovala krom stelby vyrovnanmi vkonya o 95 bodnechala za sebou bronzovou pprap. HelenuHolekovou. tvrtou v celkovm poad kpt. BlankuJirovou vyadila ze souboje o medaile slab pekkovdrha NATO, pesto byla nejrychlej v pespolnm bhu na4 km (15:46 min).

Text: o. z. Radoslav Kala, IVz

Foto: o. z. Olga Karaffov

MISTROVSTV AR VE VOJENSKM PTIBOJI

MUA EN

Mistrovstv AR ve vojenskm pti-

boji mu a en probhlo ve dnech

22. 24. dubna ji tradin ve Vykov.

Pro astnky peboru a poadatele to byla

zrove generlka na regionln Evropsk

pohr, kter se na stejnm mstuskuten

v ervnu.

5/26/2018 Profesional 2009 04

19/20


19

5/26/2018 Profesional 2009 04

20/20


20

POSDKA VYKOV msnk pslunkvykovsk posdky. Vydv: Velitelstv vcviku Vojensk akademie. IO 60162694. Adresaredakce: Velitelstv vcviku Vojensk akademie ve Vykov, Vta Nejedlho 691, 682 03 Vykov. fredaktor: kpt. Ing. Pavel KOVARA,mobil: 602 259 994, e-mail: [email protected]. Tisk: VydOd-OIT VeV VA. Distribuce dle zvltnho rozdlovnku. Grafick nvrh tituln strany,grafick prava a typografie: Bronislava EBELOV. Foto na tituln stran: Olga KARAFFOV. Registran slo: MK R E 11238. Uzvrka pt-

ho sla: 22. 5. 2009. Nevydan rukopisy, kresby a fotografie se nevracej. Tento vtisk neproel jazykovou korekturou.

Elektronickou podobu asopisu Posdka Vykov PROFESIONL najdete na informanm portlu posdky Vykov:http://intranet.ispovy.acr.

Pslunci kurzu byli prvn den uvtni editelemVeV VA plukovnkem gt. Ing. Jaromrem Znou, MSc.,kter je seznmil s psobnost, organizan strukturoua hlavnmi koly velitelstv. Zvren diskuze byla poloe-

na na oblasti vcviku, odborn ppravy a tvorby dokrn,kter jsou dleitmi ukazateli stability Armdy eskrepubliky.

Druh den bylvnovn pprava vcviku pslu-nk vzdunchsil. Kurzanti mlimonost se zast-nit taktickho letuMi-171 a Mi-24a procviit si tak-

tick vysedna nasedn v praxi.Odpoledne si ast-nci kurzu vyzkoue-li orientaci jednotliv-ce v ternu ve VVPBezina.

Tet den bylikurzanti svdky ukzky vcviku jednotlivce s bojovou tech-nikou, bojovm vozidlem pchoty a tankem T-72 vedoucke zvyovn psychick odolnosti vojka. Tento druh vcvi-ku si poslze pslunci kurzu vyzkoueli na vlastn ki,aby poznali jeho nronost. Na zvr programu kurzantinavtvili Centrum simulanch a trenarovch technolo-gi, kde je s innost tohoto pracovitseznmil mjr. Ing.Vclav Cyprin. Kurzanti se zajmali pedevm o monostisimulace jednotlivch bojovch situac a monostmi poui-t simultorna celho spektra techniky AR.

Zvrem nvtvy se pslunci22. Kurzu Generlnho tbu kon-senzuln shodli, e bez znalostistupnvycvienosti jednotlivce nel-ze relnplnovat jakkoliv akce naoperan a strategick rovni.

Text: J. Osterreicher

Ve dnech 14. 16. dubna 2009 navt-

vili pslunci 22. kurzu Generlnhotbu Velitelstv vcviku Vojenskou aka-

demii v posdce Vykov v rmci pedmtu

Vstavba ozbrojench sil.

se neobejde bez taktiky

Strategie a operan umn

Profesional 2009 04

Documents

Transcript of Profesional 2009 04