Profesional 2009 09

Posdka Vykov PROFESIONL slo 9/2009

2

Clem tohoto prestinho kurzu akreditovanho u Velitelstv vcviku Vojensk akademie (VeV VA) je poskytnout znalosti a praktick dovednosti poteb-n k bezpenmu a spnmu nasazen ve pro-spch mis a operac NATO v rznch oblastech. V dopolednch hodinch navtvil Douglas Dempster posledn den polnho vcviku NATO CIVILIANS PRE-DEPLOYMENT COURSE ve vcvikovm pro-storu Bezina a st zamstnn osobn absolvoval s astnky. S organiztory kurzu z Oddlen ppravy specilnch kurz Institutu rozvoje VeV VA i studen-ty ml monost pohovoit na slavnostnm obd i pi zvrenm vyhodnocen celho kurzu.

Od 17 hodin se pak zastnil spolu s pidlen-cem obrany Rakouska v R brigdnm generlem Romanem Fischerem a dalmi vznamnmi hosty pedstaviteli vojenskch subjekt, sttn sprvy a samosprvy slavnostnho ceremonilu vyazen poslucha NATO CIVILIANS PRE-DEPLOYMENT COURSE v prostorch Divadelnho slu barokn-ho zmku ve Slavkov u Brna. Spolu s velitelem VeV VA plukovnkem gt. Jaromrem Znou pe-dali absolventsk certifikty, potvrzujc pipravenost pro zahrani mise a pamtn mince CIVILIANS PRE-DEPLOYMENT COURSE celkem 31 civilnm zamstnancm z velitelstv a agentur NATO z Bel-gie, Francie, Holandska, Itlie, Kanady, Nmecka, Polska, panlska, USA, Velk Britnie a Turecka.

Asistent generlnho tajemnka NATO ve Vykov

Dne 20. jna 2009 navtvil posdku Vykov asistent generlnho tajemn-ka NATO pro vkonn zen pan Douglas

Dempster. Jeho nvtva smovala pe-

devm k prv koncmu 13. bhu NATO

CIVILIANS PRE-DEPLOYMENT COURSE

(Kurz pro ppravu civilnho personlu

NATO ped vyslnm do mis).Text: kpt. Mgr. Monika Novkov

Foto: Olga Karaffov

Posdka Vykov PROFESIONLslo 9/2009

3

Na slavnostnm aktu, jemu byli ptomni sentor Parlamentu esk republiky (PR) Ivo Brek, poslanec PR a starosta msta Vykova Petr Hjek, poslanec PR Michael Hrbata a dal host, pipomenul velitel posdky Vykov velitel Velitelstv vcviku Vojensk akademie (VeV VA) plukovnk gt. Jaromr Zna nejen tento his-torick pedl v djinch eskho nroda a esk stt-nosti, ale rovn s nm souvisejc formovn a budovn nov eskoslovensk armdy. Jako velitel rezortnho vzdlvacho zazen v tto souvislosti zmnil vznam vzniku eskoslovensk Vojensk akademie v Hranicch, na jej odkaz a systm ppravy pslunk armdy nav-zala prv Vojensk akademie ve Vykov, nositelka historickho nzvu Hranickch akademik. Pedseda Jednoty eskoslovensk obce legionsk ve Vykov podplukovnk v zloze Miroslav Zeman pot v krtkos-ti pipomenul vytvoen samostatnho eskoslovenska v kontextu eskoslovenskch legi, ve kterm mimo jin zdraznil: Dky legim bylo eskoslovensko po skonen vlky povaovno za jednu z vtznch mocnost. Je veli-ce potujc, e se tradice eskoslovenskch legion nezapomn a daleko pekrauje teritoriln hranice esk republiky. Po jeho zvrenm legionskm pozdra-vu Vrnost za vrnost nsledovalo udlen medail AR, pedn podkovn a pochvalnch list nelnka

Generlnho tbu AR za pomoc obanm R pi zpla-vch v letonm roce, a to pslunkm Stediska obslu-hy vcvikovch zazen (SOVZ) Libav a udlen odmn a pochval velitele VeV VA.

Text: kpt. Mgr. Monika Novkov, foto: Olga Karaffov, Hana Jurov

Ve Vykov si pipomnli 91. vro Dne vzniku samostatnho eskoslovenskho sttu

V ter 27. jna 2009 se v prostorch kasren Ddice ve Vykov za asti pedstavitel mstn sprvy a samosprvy,

tvar a zazen posdky Vykov a spole-

enskch organizac uskutenil slavnostn

nstup u pleitosti Dne vzniku samostat-

nho eskoslovenskho sttu.


4

Tato akce byla podna Odborem ppravy do mrovch operac Institutu rozvoje VeV VA ve spoluprci se Spolenm operanm centrem (SOC) MO pod ztitou zstupce neln-ka Generlnho tbu Armdy esk republiky editele SOC MO generlmajora Jiho Halaky. Hlavnm clem astnk tto konference z ad soust MO R, operan-taktickch velitelstv, velitelstv brigd, VeV VA, oslovench tvar zazen AR a Policejnho prezdia Ministerstva vnitra (MV) bylo zhodnocen zkuenost z ppravy do mrovch operac a navrhnut optimlnho modelu ppravy.

Po pivn astnk konference velitelem VeV VA plu-kovnkem gt. Jaromrem Znou nsledoval jejich pesun do Vojenskho vcvikovho prostoru (VVP) Bezina, kde mli monost shldnout dynamick ukzky monosti vcvi-ku v arelu vcvikovho zazen pro boj v zastavn oblasti Jesenk. Po tchto ukzkch, kter provdli prv zde cvic pslunci 7. mechanizovan brigdy v rmci sv ppravy do zahranin mise, se astnici vrtili do prostor Spoleenskho klubu kasren Ddice.

Zde, za asti ZNG editele SOC MO generlmajora Jiho Halaky, nelnka tbu pro operace G ozbrojench sil SR generlmajora Jna Salaganie, pidlence obrany R na Slovensku generlmajora Jiho Janka a zstupce velite-le Spolench sil velitele pozemnch sil brigdnho generla Miroslava iky oficiln konferenci zahjil velitel VeV VA plukovnk gt. Jaromr Zna, kter po vystoupen generlma-jora Jiho Halaky a generlmajora Jna Salaganie seznmil

tak vechny ptomn s rol VeV VA pi prohlubovn expe-dinho charakteru AR.

Po vech nslednch odbornch pspvcch, tkajcch se pedevm systmu ppravy jednotek AR do zahrani-nch mis, probhla diskuse a celkov shrnut zvr konfe-rence. Zskan poznatky vyplvajc z tohoto jednn by mly bt vyuity k dalmu zkvalitnn ppravy vojenskch profe-sionl.

Text: kapitnka Monika Novkov

Foto: Hana Jurov

Dne 20. jna 2009 se u Velitelstv vcviku Vojensk akademie ve Vykov (VeV VA) uskutenila celo-

armdn odborn konference z tmatickm

nzvem Pprava do operac.

Pprava do operac tmatem odborn konference v posdce Vykov


5

Jednn dil pedseda koordinanho vboru zstupce nelnka Generlnho tbu nelnk tbu generlmajor Ing. Josef Bev. Jako host se jednn zastnili JUDr. Eleonora Pnikov za odbor legislativn a prvn KaMO a Ing. Ignc arlk za IMO. Celkem se jednn koordinan-ho vboru zastnilo 19 len koordinanho vboru.

V prbhu jednn koordinan vbor projednal zprvu o innosti jeho sekretaritu za uplynul obdob, nvrh Plnu tvorby, novelizac a reviz vojenskch doktrn, vojenskch pedpis a sluebnch pomcek na rok 2010 a pln innos-ti sekretaritu koordinanho vboru do 20. 4. 2010.

Koordinan vbor konstatoval, e koly stanoven sekretaritem koordinanho vboru vyplvajc z jeho 10. zasedn byly a jsou plnny.

Po projednn nvrhu Plnu tvorby, novelizac a revi-z vojenskch doktrn, vojenskch pedpis a slueb-nch pomcek na rok 2010 koordinan vbor doporuil, po zapracovn dlch pipomnek vznesench k tomuto dokumentu, pedloit tento pln ke schvlen nelnkovi Generlnho tbu AR.

Zstupcem OLP SLPPZ MO byl lenm koordinanho vboru objasnn Rozkaz ministra obrany slo 29 ze dne 20. srpna 2009 o pprav, schvalovn a vyhlaovn vnit-nch pedpis v psobnosti Ministerstva obrany a vydv-n Vstnku Ministerstva obrany. Vzhledem k zvanosti tohoto dokumentu, z hlediska tvorby vnitnch pedpis, probhla k tomuto dokumentu rozshl diskuze s clem doshnout sjednocen nzor na realizaci ve uvedenho rozkazu.

Na zvr zasedn koordinan vbor projednal a schv-lil pln innosti sekretaritu koordinanho vboru na dal- obdob. Jednn koordinanho vboru bylo vestrann pipraveno, v plnm rozsahu projednalo stanoven koly a splnilo stanoven cle.

Text: plk. gt. Ing. Tom Rak,

nelnk Institutu doktrn VeV VAFoto: Olga Karaffov

11. zasedn Vboru pro koordinaci tvorby vojenskch doktrn,

vojenskch pedpis a sluebnch pomcek

V souladu s Plnem innosti rezortu MO na rok 2009 probhlo dne 13. jna 2009 na

Velitelstv vcviku Vojensk

akademii ve Vykov 11. zase-

dn Vboru pro koordinaci

tvorby vojenskch doktrn,

vojenskch pedpis a slueb-

nch pomcek (dle jen koor-

dinan vbor).


6

Kurz ve Vykov probh ji po nkolikt, a to na zklad mezirezortnch dohod mezi MZV a MO. editelka Diplomatick akademie Irena Kvasnick ji v ervnu leto-nho roku Velitelstv vcviku Vojenskou akademii osobn navtvila v rmci jednn o monostech dal spolupr-ce tchto kurz. Mimo jin pi tto nvtv mla mo-nost shldnout zvrenou fzi polnho vcviku NATO CIVILIANS PRE-DEPLOYMENT COURSE (Kurz pro ppra-

VeV VA: kurz speciln ppravy pro krizov situace slavnostn ukonen!

Ve tvrtek 8. jna 2009 byl u Velitelstv vcviku Vojensk akademie (VeV VA) slavnostn ukonen tdenn kurz speciln

ppravy pro zamstnance ministerstva zahra-

ninch vc (MZV) a studenty Diplomatick

akademie, jeho samotnou organizac byl

poven Odbor ppravy do mrovch operac

Institutu rozvoje VeV VA. Za asti zstup-

kyn editelky Diplomatick akademie MZV

v Praze Aleny Prouzov, nelnka tbu

VeV VA plukovnka gt. Josefa Kopeckho,

nelnka Institutu rozvoje plukovnka gt.

Karla Klnovskho a dalch host pevzalo

osvden o spnm absolvovn tohoto

kurzu 16 z 18 diplomatickch pracovnk,

u nich se pedpokld vysln k plnn ko-

l mimo zem esk republiky.


7

vu civilnho personlu NATO do mis), pravideln zabezpe-ovanho prv pslunky Odboru ppravy do mrovch operac.

Zkuen instruktoi se ve frekventantech snaili upevnit zkladn nvyky pi pobytu v rizikovch oblastech, souvise-jc s vlenmi konflikty, teroristickmi akcemi, prodn-mi katastrofami apod. Bhem vcviku byl draz kladen na zsady peit v neznmm ternu a na zpsoby orienta-ce za ztench podmnek. Poznali, jak dleit je tmov spoluprce. V teoretick pprav i praktickm vcviku byl

draz kladen na problematiku minovho nebezpe a impro-vizovan vbun systmy, topografie, zkladn znalosti a dovednosti v prvn pomoci, psychologick aspekty zajet a vyjednvn, ochrana proti chemickmu, biologickmu, radianmu a nuklernmu nebezpe a jin.

Text: kpt. Mgr. Monika Novkov

Foto: Olga Karaffov

Dne 5. jna 2009 byl u Veli-telstv vcviku Vojensk aka-demie ve Vykov (VeV VA) za asti jeho velitele plukovn-ka gt. Jaromra Zny slavnost-n zahjen leton ji 2. bh zkladnho dstojnickho kur-zu. Tohoto kurzu, kter potrv a do 30. ervence 2010, se astn celkem 22 poslucha-. Dstojnick kurz je uren pro ppravu ped povenm do 1. dstojnick hodnosti a k vkonu funkce velitel ety (zstupce velitele roty). Hlavnm clem kurzu je vestrann pi-pravit dstojnka velitele p jednotky (ety) v zkladnch dovednostech plnovn, p-pravy, veden vcviku a bojov innosti a innosti v mrovch misch, seznmit se zsadami veden bojov innosti na stupni prapor/oddl a brigda a obecn seznmit se zkladnmi informacemi o pozem-nch a vzdunch silch AR.

Text: kapitnka Monika Novkov,

dstojnice humanitn sluby VeV VAFoto: Olga Karaffov

Zahjen dal z bh zkladnho dstojnickho kurzu na VeV VA


8

Svolat konferenci rezortnch kol, historicky prvn svho druhu, bylo pokusem. K naemu pekvapen ale byla reakce velmi pzniv a pekonala oekvn. Vechny osloven re zortn koly se pihlsily k poteb vzjemn spoluprce a z celkovho potu 14 pozvanch kol se vechny bez vjimky konference zastnily. Sm tento fakt je nejlepm potvrzenm skutenosti o elnosti svoln konference rezortnch kol. ast na konferenci:

KOFERENCE REZORTNCH KOL ESK REPUBLIKY

Dne 8. jna 2009 se ve Vykov konala prvn konference rezortnch kol esk republiky. Svoln konference bylo iniciovno Velitelstvm vcviku Vojenskou akademi (dle jen VeV VA). Vznam tto iniciativy je zejm systmov spoluprce rezortnch kol, kter by mla

pispt pedevm k nsledujcmu:

k dalmu poslen institucionlnho postaven kol ve struktue sttem zizovanch vzdlva-

cch a vcvikovch instituc;

ke zvyovn kvality a efektivnosti ppravy personlu a dalch innost kol;

k prohlubovn mezirezortnho charakteru ppravy personlu zejmna pro poteby systmu

krizovho zen a komplexnch pstup k een kriz.

Pedevm posledn uveden el je ve stedu zjmu VeV VA.

Resortn kola astnk konference

Velitelstv vcviku Vojensk akademieplk. gt. Ing. Jaromr ZNA, MSc.

velitel

Vy policejn kola MV v Pardubicchplk. Ing. Zdenk JEDLIKA, MSc.

vrchn rada editel koly

Vy policejn kola a stedn policejn kola MV v Holeov

plk. Ing. Jan DVOKvrchn rada editel koly

Stedn policejn kola MV v Holeov plk. Ing. Andrej ROHLvrchn rada zstupce editele koly pro vcvik

Vy policejn kola MV v Prazeplk. PhDr. Ing. Ji ZLMAL, Ph.D., MBA

editel koly

Stedn policejn kola MV v Praze PaedDr. Ivana DUFKOVzstupce editele koly

kolsk elov zazen MV v Praze-Ruzyni plk. JUDr. Bohumil EBEKeditel zazen

Vy policejn kola MV v Jihlav plk. Ing. Antonn HERALECKvedouc oddlen speciln ppravy

Vy policejn kola MV v Brn plk. Mgr. Ji CHROMEKvedouc oddlen sluebnch innost

Stedn policejn kola MV v Brn plk. JUDr. Mgr. Jan HEJMALvedouc oddlen metodiky a integrace vuky

Stedn odborn kola porn ochrany a Vy odborn kola porn ochrany ve Frdku Mstku

Ing. Radim PALOCHzstupce editele

Centrum slueb pro silnin dopravu v Praze Ing. Ladislav KNOPPnmstek editele

Diplomatick akademie MZV v PrazePhDr. Alena PROUZOV

nmstek editele

Justin akademie Ministerstva spravedlnosti v Kromi

Ing. Ladislav MAZKnmstek vedouc ekonomickho odboru

Mgr. Ludmila HAVELOVprvnk/personalista

Odborn kola vojensk policie Vykovmjr. Ing. Libor DANK

zstupce velitele


9

Hlavn obsahov zamen konferenceKonference byla organizovna na rovni editel a veli-

tel zastnnch rezortnch kol. Praktick st obsahu konference probhala na specializovanch pracovitch institut vzdlvn, doktrn, rozvoje a zazench posdky Vykov s clem seznmit astnky konference s npln innosti jednotlivch odbornch pracovi a UVZ VeV VA a monostmi jejich vyuit v rmci spoluprce rezortnch kol pi pprav personlu. Po prohldce ueben pro po-taem podporovanou vuku a ueben Odboru ppravy do mrovch operac, haly vzdunch sil a auly se astnci konference seznmili tak s poslnm a vybavenm Centra simulanch a trenarovch technologi a Oddlen mul-timediln tvorby. Zstupci z jednotlivch rezortnch kol projevili pedevm zjem o vyuit publikan innosti Institutu doktrn a o vyuit trenarovch zazen.

V souladu s clem konference, tedy se zvenm vz-jemn informovanosti o roli jednotlivch rezortnch kol v systmu ppravy personlu, byla vystoupen pedstavi-tel jednotlivch rezortnch kol zamena na seznmen astnk konference s poslnm danho vzdlvacho zazen, jeho zalennm do systmu vzdlvn danho rezortu a s monostmi v oblasti spoluprce pi pprav personlu.

Potencil spoluprce rezortnch kolRezortn koly pln vznamn funkce ve prospch

svch zizovatel, ktermi jsou sektorov ministerstva esk republiky. Hlavnm obsahem innosti rezortnch kol je pprava personlu v oborech a innostech, kte-r nejsou zajiovny ednmi kolami esk republiky. Jedinenost tto ppravy rovn spov v jej vrazn ori-entaci na praxi.

Rezortn koly dle pln ve prospch svch ministerstev funkci odbornch pracovi, kter e tvorbu koncepnch dokument, intern legislativy, metodik, pedpis, d roz-voj svench oblast a dal vznamn innosti.

Vzhledem k rozsahu svch psobnost mus rezortn koly vyhovt ad kritri. Systmov spoluprce rezort-nch kol by proto mla podporovat takov procesy, kter jim umon naplovat kvalitativn ukazatele svch innost. Pklady takto orientovan spoluprce existuj ji v souas-n dob a VeV VA je danm partnerem.

Ve spoluprci s Diplomatickou akademi Ministerstva zahraninch vc esk republiky je na VeV VA organizo-vn Kurz speciln ppravy pro krizov situace pro poslu-chae 1. ronku Diplomatick akademie. Diplomatick akademie Ministerstva zahraninch vc recipron posky-tuje pslunkm Vojensk akademie monost astnit se mezinrodnch kurz kadoron podanch v Letn kole Evropskch studi v Horaovicch.

Jednm z dalch pklad zk spoluprce mezi rezort-nmi kolami je i zpsob zabezpeen vcviku pyrotechnik pro AR a PR. Teoretick st ppravy je realizovna na Vy policejn kole MV v Pardubicch a nsledn praktic-k vcvik se uskuteuje u VeV VA.

Dle lze uvst jako pklad mezirezortn spoluprce v pprav personlu poskytovn lektor od VeV VA k zabezpeen realizace Kurzu komunikace s veejnost

a sdlovacmi prostedky pro tiskov mluv PR a p-slunky SCP R (Sluba cizineck policie R), lektor pro ppravu pslunk PR ve slaovn z vrtulnku a vysazen z pzemnho letu atd. V rmci mezirezortn spoluprce jsou vyuvny i kapacity UVZ jednotlivch subjekt (nap. pro ppravu pslunk PR je vyu-vno vcvikov zazen Koloseum). V prbhu jednn zstupc resortnch kol byl vysloven poadavek na dal- rozvoj spoluprce v tto oblasti, jako nap. o monost vyuvn steleckch trenar na VeV VA pi vcviku personlu PR apod. Nejnovjmi pklady rozvjen spo-luprce se kolami mimo rezort MO je Kurz pro diplo-maty lenskch zem EU a pracovnky centrlnch org-


10

n EU, pipraven spolen VeV VA a Diplomatickou akademi a Speciln kurz krizovch situac pro poslu-chae Vy odborn koly CARITAS v Olomouci zam-en na ppravu humanitrnch pracovnk.

Zjem o spoluprci s VeV VA ze strany ostatnch rezortnch kol narst. Je to bezesporu dno vjime-nmi podmnkami, kter VeV VA m pro organizaci profesnch forem ppravy personlu v irok kle odbornost. Tyto podmnky byly v posdce Vykov vdy, ale zjem o spoluprci vak nikoliv. Kredit si VeV VA zskala a v souvislosti se zmnami, ktermi prochz od roku 2003.

Souasn celospoleensk tlak na realizaci spor-nch opaten nut jednotliv vzdlvac rezortn zazen hledat nov monosti zabezpeen ppravy personlu. Mezirezortn spoluprce v tto oblasti je jednou z mo-nch cest. Pnos dnenho jednn vidm pedevm v poskytnut prostoru pro vydiskutovn monost zkva-litnn ppravy personlu, zkvalitnn vzdlvac innos-ti vetn zkvalitnn lektorskho sboru a tuto konferen-ci je teba chpat jako platformu pro jednn rezortnch kol., ekl na konferenci Ing. Ladislav Mazk, pedsta-vitel Justin akademie.

Velitelstv vcviku Vojensk akademie rezortn kola

Transformace Vojensk akademie ve Vykov na kom-plexn rezortn kolu byla pozvoln. Pvodn studijn programy bvalch vysokch vojenskch kol dobhaly a do roku 2006. Proces tlumu vojenskch stednch kol byl dokonen a v roce 2008. Rovn zruen vcvikovch zazen a centra-lizace vcviku do posdky Vykov bylo dokoneno k term-nu 1. ledna 2008. Teprve ponaje rokem 2008 lze hovoit o tom, e se VeV VA stv komplexn rezortn kolou a za-n naplovat funkce, kter j byly v rmci reformy ureny. S tm je tak spojen mimodn nrst objem ppravy per-sonlu a zdvojnsoben kly poskytovanch organizanch forem ppravy personlu. Proces institucionlnch zmn na Vojensk akademii ve Vykov byl zavren vypracovnm koncepce Karirov vzdlvn a vcvik realizovan u VA Vykov (Systm ppravy pslunk AR na Velitelstv vcvi-ku Vojensk akademii), kter byla pijata Radou NG AR dne 22. dubna 2008.

Proces, kterm rezortn kolstv v AR prolo, byl zah-jen dnem 1. ervence 1996 zzenm rezortn koly rozkazem Ministra obrany . 20/1996 jako odbornho kolicho zazen pro ppravu vojk v inn slub v hodnostech dstojnk, prapork, poddstojnk a mustva a jejich dal ppravu v souladu se systmem karir. Souasn byla tmto rozka-zem Vojensk akademie ve Vykov podzena nelnkovi Generlnho tbu AR.

V souladu s Koncepc vstavby profesionln Armdy esk republiky a mobilizace ozbrojench sil esk repub-liky pepracovan na zmnn zdrojov rmec, pijatou v roce 2003, byla Vojensk akademie ve Vykov zalen-na do organizan struktury editelstv pro vcvik a doktrny. Na zklad OMDZ byly v roce 2008 dokoneny organizan zmny a k 1. 1. 2009 vznik ve Vykov Velitelstv vcviku Vojensk akademie, kter je ureno k zajitn:

V oblasti ppravy personlu:a) zen a provdn zkladnho vcviku, odborn a speci-

ln ppravy vojenskch profesionl a ppravy pslu-nk aktivn zlohy pro poteby AR v poadovanch oborech a odbornostech;

b) realizace karirovho vojenskho vzdlvn a vcviku dstojnk, prapork a rotmistr v AR v rozsahu sv psobnosti;

c) ppravy velitel do mrovch operac, struktur NATO, EU a OSN;

d) odbornho rstu a zvyovn kvalifikace uitel, lektor a instruktor vcviku;

e) informan podpory vzdlvn a vcviku vetn tvorby vukovch a vcvikovch pomcek s vyuitm infor-manch technologi.

V oblasti rozvoje systmu ppravy personlu: a) rozvjen systmu ppravy pslunk AR, spoluprce

se slokami MO R na tvorb dokument AR, e-cch tuto oblast;

b) rozvoje forem a metod vuky a vcviku pi pprav rot-mistr, prapork a nich dstojnk AR;

c) koordinan role s G AR a operanmi velitelstvmi s drazem na oblast ppravy pslunk AR, vyui-t vcvikovch zazen a tvorbu vojenskch pedpis a vojenskch publikac;

d) rozvoje modernch metod vzdlvn a vcviku (CBT Computer Based Training) vetn distannch forem vzdlvn a vcviku (ADL Advanced Distributed Learning, ADT Advanced Distributed Training) s dra-zem na rozvoj e-learningu;

e) organizace odbornch konferenc a semin k podpo-e een kol a vmny zkuenost z oblasti ppravy pslunk AR.

V oblasti koncepce a rozvoje doktrinln soustavy:a) tvorby a rozvoje doktrinln soustavy AR, tvorby a prb-

n aktualizace pedpis, norem a publikac v oblasti opera-nho a bojovho pouit druh vojsk;

b) analzy a aplikace standard NATO v oblasti operanho a bojovho pouit druh vojsk a slueb AR, trend vvoje ve vojenstv s drazem na pozemn a vzdun sly a ped-kldn nvrh a doporuen v oblasti zmn organizanch struktur, operanho a bojovho pouit druh vojsk AR a jejich vzbroje;

c) analzy prbhu soudobch operac v krizovch oblastech a na zklad poznatk a zvr z nich vyvozench pedkldat nvrhy a doporuen zmn v oblastech ppravy personlu AR;

d) zastupovn AR pi jednn pracovnch skupin NATO, vytvench pro tvorbu a novelizaci spolench spojenec-kch doktrn NATO;

e) funkce Nrodnho centra pro experimentovn a rozvoj ope-ranho pouit aliannch sil (NATO Concept Development and Experimentation CD&E);

f) sousteovn, tdn, analyzovn a zpstupovn poznatk a zkuenost z operac a vznamnch cvien vojsk a tb.


11

V oblasti rozvoje uebn vcvikov zkladny:a) zen a koordinace innosti v oblasti plnovn, pid-

len a ppravy vcvikovch zazen a cvii v rmci VeV VA s psobnost do cel struktury AR;

b) plnovn a realizace vstavby, modernizace a rozvoje vcvikovch zazen vojenskch vcvikovch prosto-r AR, stanovovat normy a zsady vyuit v souladu s potebami druh vojsk AR;

c) zen vstavby, modernizace a rozvoje Centra simula-nch a trenarovch technologi a vyuit simulanch a trenarovch technologi AR.

V oblasti zahranin spoluprce:a) realizace kurz pro civiln zamstnance NATO ped

vyslnm do zahraninch mis v souladu s poadavky NATO (International Staff v Bruselu a ACT v Norfolku), kurz pro ppravu pslunk AR ped vyslnm do zahraninch a pozorovatelskch mis;

b) realizace, plnovn a vyhodnocovn souinnosti s Bri-tish Military Advisory and Training Team v souladu se smlouvou mezi eskou republikou a Spojenm krlov-stvm Velk Britnie a Severnho Irska;

c) rozvjen program bilaterln spoluprce se zahrani-nmi armdami s drazem na zem NATO, PfP a MD (Mediterranean Dialog) v oblasti ppravy osob;

d) zastupovn AR pi jednnch pracovnch skupin NATO, vytvench k zskvn a sdlen zkuenost z ppravy vojsk.

V oblasti posdkovch funkc:a) koordinace subjekt v posdce Vykov v oblasti vele-

n a zen, rozvoje a dalch oblastech v souladu INA AR;

b) koordinace kol logistick podpory tvar v mate-

riln a odborn pi VeV VA a subjekt v posdce Vykov;

c) koordinace kulturn a dal zjmov innosti v posdce Vykov;

d) organizace opaten k eln realizaci investic, drby a oprav v posdce Vykov;

e) souinnosti s orgny sttn sprvy a samosprvy;f) realizace vekerch opaten ochrany v posdce

Vykov.

V souasn dob pln vojensk koly koly v podmn-kch zsadnch omezen, kter jsou personln a ekonomick povahy. Z pohledu poteb VeV VA spov potencil spolu-prce rezortnch kol v nsledujcch oblastech: zabezpeen lektorsk innosti, v oblastech stejnch pro

jednu rezortn kolu a pro jinou kolu okrajovch, dopluj-cch, pop. rozvjejcch obsahovch oblastech;

v koncepn a publikan innosti v ppadech, kdy existuje spolen pesah psobnost do bezpenostn oblasti;

vzjemnho vyuvn kapacit vcvikovch zazen, odbornch ueben, prostedk ppravy (nap. simultor, trenar);

vzjemn nabdky a vmny krtkodobch odbornch kur-z pro jednotlivce, pop. mal skupiny v souladu s legisla-tivnmi monostmi;

praktick realizace dohod mezi Ministerstvem obra-ny R/AR a ostatnch ministerstev v oblasti ppravy personlu;

ppravy personlu k vkonu funkc v zahraninch misch a operacch;

organizaci pravidelnch pracovnch jednn k vmn zku-enost v oblasti ppravy personlu a posouzen monost dal spoluprce zejmna pi rozvjen forem, metod a pro-stedk ppravy.


12

Dosavadn mezirezortn spoluprce VeV VA je realzovna na zklad uzavench dohod a smluv, jejch pehled je uveden v nsledujc tabulce:

Dohoda smlouva Oblast spoluprce

Rmcov dohoda o spolupr-ci mezi Ministerstvem vnitra a Ministerstvem obrany ze dne 16. listopadu 2006, j. 959-1191/2006/DP-SOPS MO.

Vzjemn souinnost a spoluprce stran, zejmna pro spn plnn kol v rm-ci jejich psobnosti.Vymezen zkladnch oblast vzjemn spoluprce stran, jejich realizanch forem a metod.lnek 2 Oblasti spoluprce:b) pprava prvnch pedpis;c) cvien orgn krizovho zen; n) vydavatelstv;personln vzdlvn, kolstv a vcvik.

Dohoda mezi Ministerstvem zahraninch vc a Minister-stvem obrany o spoluprci pi een mimodnch udlost v zahrani ze dne 24. ervence 2006.

lnek 4 Typov postupy: (2) Odborn innosti poskytovan MO budou zameny pevn na poskytov-n kolc a metodick pomoci pi pprav zamstnanc MZV ped vjezdem do zahrani.Ploha .1, lnek 4, Oblast pedvjezdov ppravy:MO umon pracovnkm MZV a poslucham Diplomatick akademie MZV dva-krt ron (zpravidla v jnu a kvtnu) ast v Kurzu speciln ppravy pro krizov situace organizovanm Vojenskou akademi ve Vykov v potu 10 a 15 osob v kadm termnu.

Rmcov smlouva mezi Ministerstvem vnitra a Minis-terstvem obrany o spolupr-ci v oblasti integrovanho zchrannho systmu ze dne 27. bezna 2003,j. 959-1/2005/DP-3691.

lnek 3 Pedmt realizanch dohod:Podle tto smlouvy bude souinnost zejmna v oblastech vzdlvacch a vu-kovch program a projekt, vcviku a cvien,

Realizan dohoda o spolupr-ci v oblasti odborn ppravy, vcviku a plnn dalch kol Armdy esk republiky a Poli-cie esk republiky ze dne 6. dubna 2007.

lnek 2 Obsah spoluprce:a) vyuvn vcvikovch zazen pi spolenm vcviku, vmna zkuenost

s pouvnm vzbroje, vstroje a dopravnch prostedk, spolen vcvik a zs-kvn taktickch zkuenost, metod, nvyk a dovednost;

b) Vzdlvn a vcvik a pprava pslunk a zamstnanc policie a vojk a zamstnanc Ministerstva obrany, v oblasti ppravy pi vysln policist a vojk k plnn v zahrani, poskytovn policist a vojk pro poteby vcviku druh strany ;

c) Spoluprce pi innostech zvltnho charakteru, nap. ncviku boje zblzka, pprav odstelova, vyjednva a idi, psychologick, spojovac, stelec-k, topografick, zkladn enijn a speciln taktick pprav, taktice zkrok, vetn zkrok v jadernch zazench, zdravotnick pprav;

d) souinnost pi pprav a pipomnkovn prvnch pedpis a internch akt ;e) vzdlvn a vcvik pslunk PR a vojk a zamstnanc MO.

Dohoda o spoluprci mezi eskou republikou, Ministerstvem obrany Generlnm tbem Armdy esk republiky a Horskou slubou R, o. p. s. z roku 2007.

Pedmtem tto dohody je vymezen zkladn oblasti spoluprce pi souinnostnm vcviku leteckch zchran.lnek 2 Oblasti spoluprce:a) vcvik AR k zajiovn leteck sluby ptrn a zchrany (Search and Rescue

SAR) podle 23, odst. 2 a dle podle 29, odst. 4 a 22, odst. 2 zkona o ozbrojench silch;

b) vzjemn vzdlvn osob astncch se vcviku;vzjemn materiln-technick pomoc pi vcviku.

Souinnostn dohoda o vyu-vn vcvikovch prostor a zazen AR pro odbornou ppravu, vcvik a plnn dalch kol tvar Celn sprvy R ze dne 16. listopadu 2007.

lnek 1 Pedmt dohodyPedmtem tto dohody je bezplatn poskytovn vcvikovch prostor a zazen AR na zem vojenskch jezd k zabezpeovn kol odborn ppravy a vcvi-ku bezpenostnho sboru Celn sprvy esk republiky.


13

Zvry z konference1. Konference zstupc rezortnch kol vytvoila platformu

pro navzn a prohlubovn vzjemn spoluprce k dal-mu zefektivovn a zkvalitovn procesu ppravy personlu.

2. Perspektivn oblasti spoluprce:a) zabezpeen lektorsk innosti v oblastech stej-

nch pro jednu rezortn kolu a pro jinou kolu okra-jovch nebo doplujcch, pop. rozvjejcch obsaho-vch oblastech;

b) vzjemn vmna studijnch a leknch fond;c) tvorba vzdlvacch program a jejich realizace, pro-

stupnost jednotlivch vzdlvacch program, vz-jemn uznvn modul;

d) vzjemn nabdka a vmna krtkodobch odbor-nch kurz v souladu s konkrtnmi poadavky a monostmi jednotlivch kol;

e) poskytovn kapacit vcvikovch zazen, odbor-nch ueben, prostedk ppravy (nap. simultor, trenar);

f) poskytovn vsledk publikan innosti jednotli-vch kol k vzjemnmu vyuit;

g) partnersk spoluprce na projektech;h) dal vzdlvn pedagogickch pracovnk rezort-

nch kol;i) pprava personlu k vkonu funkc v zahraninch

misch a operacch;j) vmna uitel, lektor a instruktor formou krtko-

dobch st;k) spolen prce na tvorb nebo vmna metodik

vuky a vcviku (tlesn a speciln pprava, stelec-k pprava, taktika, jazykov pprava, management, idisk pprava);

l) spolen tvorba, ppadn vmna scn pro lekce pro potaem podporovanou vuku a e-learning.

3. Dal spoluprci je mon rozvjet na zklad dvoustran-nch souinnost, ale i na pravidelnch spolench jedn-nch vech zastnnch subjekt. Organizovat pracov-n jednn, spolen konference, semine, instrukn metodick zamstnn, k vmn zkuenost v oblasti ppravy personlu a posouzen monost dal spolupr-ce zejmna z uplatovn novch didaktickch techno-logi, z rozvjen forem, metod a prostedk ppravy.

4. V ppad poteby iniciovat novelizaci stvajcch dohod, pop. uzaven novch dohod vzjemn spoluprce mezi Ministerstvem obrany R/AR a ostatnmi ministerstvy pro zven efektivnosti v oblasti ppravy personlu.

5. Do 6 msc zorganizovat odborn shromdn zstup-c jednotlivch rezortnch kol s clem stanovit postupy rozvoje spoluprce v konkrtnch oblastech.

Text: plk. gt. Ing. Jaromr Zna, MSc.Foto: Olga Karaffov

Ven pane veliteli,dovoluji si Vm jet jednou podkovat za monost setkn s rezortnmi kolami. Bylo to velmi pnosn.

plk. PhDr. Ing. Ji Zlmal, Ph.D., MBA VP MV v Praze


14

Souinnostn jednn UO a VeV VA

Dne 29. jna 2009 se na briefingov mstnosti Institutu doktrn uskuteni-lo souinnostn jednn Univerzity obrany

a Velitelstv vcviku Vojensk akademie.

Za Univerzitu obrany se jednn zastnil

rektor univerzity prof. Ing. Rudolf Urban,

CSc., dr. h. c., zstupce rektora pro vojen-

skou innost plk. gt. Ing. Josef Trojan,

kvestor plk. Ing. Ji Durec, nelnk

studijnho oddlen pplk. RNDr.

Antonn Mller, CSc., dkan FVT

plk. prof. Ing. Zdenk Vintr,

CSc., prodkani pro studijn

a pedagogickou innost vech t

fakult a vedouc kateder sprv-

ci schopnost UO. Za VeV VA se

souinnostnho jednn zastnil

velitel plk. gt. Ing. Jaromr

Zna, MSc., zstupce velitele

pro pedagogickou innost o. z.

RNDr. Frantiek Herodek, zastu-

pujc nelnk Institutu vzd-

lvn pplk. Ing. Vlastimil louf, Ph.D.,

velitel kolnho praporu pplk. Ing. Miro-

slav Bohumel, zstupce Institutu rozvoje

mjr. Ing. Bc. Radoslav Mareek a nelnci

vukovch oddlen Institutu vzdlvn.

Clem tohoto jednn bylo upesnn prb-

hu aplikanch kurz, kter budou organi-

zovny na VeV VA pro studenty a absol-

venty UO v akademickm roce 2009/2010.


15

Souinnostn jednn zahjil velitel VeV VA plk. gt. Ing. Jaromr Zna, MSc., kter v vodu svho vystoupe-n pivtal ptomn a zdraznil, e toto jednn je jednm z dalch, kter slou k zabezpeen zdrnho prbhu aplikanch kurz v roce 2009/2010. Plukovnk Zna ve svm vystoupen mimo jin ekl: ... VeV VA zabez-pe vojenskou ppravu student na zklad poadav-k UO v poadovanch termnech, rozsahu a kvalit. V tomto smru budeme pln akceptovat poadavky UO. Uvdomujeme si, e systm ppravy personlu, kter je realizovn u Vojensk akademie ve Vykov, nen tak psn svzn zkony a dalmi normami, jako je tomu v ppad akreditovanho vzdlvn, kter zabezpeuje UO v Brn.

Dle vystoupil rektor UO prof. Ing. Rudolf Urban, CSc., dr. h. c., kter podkoval plk. Znovi za vstcnost pi dosavadnm zabezpeovn aplikanch kurz. Profesor Urban zdraznil, e: ... UO a VeV VA vytv komplexn pojat systm ppravy vojenskch profesionl, kdy ka-d ze soust zabezpeuje tu st ppravy, ke kter je urena a kterou um zabezpeit: UO vysokokolskou p-pravu a VeV VA vojenskou profesn ppravu. Spoluprce probh na partnersk rovni, kdy je jednoznan stano-veno, co kdo zabezpe a udl v rmci ppravy novch vojenskch profesionl .... Dle rektor UO zdraznil, e v blzk budoucnosti ek UO a VeV VA dal spolen kol, a tm je popis poadovanch schopnost student a absolvent UO podle tzv. Evropskho kvalifikanho rmce (European Qualification Framework EQF), kte-r by ml zabezpeit mobilitu a integritu absolvent UO v rmci EU.

V dalm programu vystoupil zastupujc nelnk Institutu vzdlvn pplk. Ing. Vlastimil louf, Ph.D., kter informoval ptomn o zajitn aplikanch kurz ze strany VeV VA. Na toto vystoupen navzal nelnk studijnho oddlen UO pplk. RNDr. Antonn Mller, CSc., kter upesnil termny nstup student UO do jednotli-vch typ kurz.

Jednn dle pokraovalo ve dvou sekcch sekci pozemnch sil a sekci vzdunch sil, kde zstupci UO a VeV VA eili konkrtn prbh a obsah aplikanch kurz po odbornostech. V prbhu jednn v sekcch si prof. Urban v doprovodu plk. Zny prohldl nov vybu-dovanou UVZ pro ppravu specializac vzdunch sil

(halu vzdunch sil a specializovan uebny na uebnm bloku D) a nov dobudovan sportovn arel.

Zvren st souinnostnho jednn opt probhala spolen. Prodkani pro studijn a pedagogickou innost vech t fakult (FEM, FVT a FVZ) ve svch vystoupe-nch konstatovali, e dolo k vzjemnmu dohovoru, e poadavky ze strany UO byly pslunky VeV VA akcep-tovny a kurzy budou ze strany VeV VA zabezpeeny.

Text: RNDr. Frantiek Herodek

Foto: Olga Karaffov


16

Tyto oslavy jsou o to vznamnj, e v letonm roce si rovn pipomnme 90. vro psoben plyno-v sluby a chemickho vojska v armd na republiky. stav OPZHN zahjil svoji psobnost dne 1. z 2004 jako odlouen a relativn samostatn pracovit s logis-tickm zabezpeenm v posdce Vykov. V souladu se zkonem . 111/1998 Sb., o vysokch kolch, vykonv jako vysokokolsk stav vdeckou, vzkumnou, vvojo-vou, poradenskou, expertn a dal tvr innost a ve sv pedagogick innosti se podl na uskuteovn akredito-vanch studijnch program nebo jejich soust. Rovn se podl i na uskuteovn neakreditovanho vzdlvn ve form karierovch a specializanch kurz pro pslu-nky AR a zahranin specialisty v oblasti OPZHN.

Oslavy se zastnilo celkem 70 pozvanch hos-t a zamstnanc stavu. Mezi vznamn hosty patili pedstavitel UO, zastoupen plk. gt. Ing. Josefem Trojanem, VeV VA Vykov zastoupen plk. gt. Ing. Jaromrem Znou, MSc., Centra OPZHN zastoupenho plk. gt. Ing. Zdekem kem, MSc., chemickho vojska AR zastoupenho plk. gt. Ing. Miroslavem Knoppem a pplk. Ing. Milanem Ilkem, RFO 634 Vykov zastoupe-nho Ing. Jim Novkem a PO Vykov zastoupen pplk. MUDr. Jim Vrzalem. Mezi hosty byla cel ada bvalch a souasnch pedagog a zamstnanc chemickch kateder a pracovi, pedstavitel instituc a firem spolu-pracujcch s stavem OPZHN UO.

Oslavy zahjil editel stavu plk. prof. Ing. Duan Viar, CSc., projevem, ve kterm pipomnl historii vysoko-kolskho vzdlvn vojenskch chemik, dosaench vsledk v pedagogick a vzkumn innosti a zhod-notil dosavadn innost stavu pi jeho psoben v rm-ci Univerzity obrany. V zvru svho vystoupen mimo jin zdraznil, e ... zdroje spch chemickho vojska

Oslavy 5. vro zaloen stavu OPZHN Univerzity obrany

Dne 8. jna 2009 se uskutenily v pro-storch Spoleenskho klubu kasren Ddice oslavy 5. vro zaloen stavu

OPZHN Univerzity obrany, jen ve sv

pedagogick a vdeck psobnosti navazu-

je na dlouholetou historii ppravy velitel,

specialist a odbornk chemickho vojska

ve Vykov, kterou lze zptn vysledovat

a do roku 1967.


17

AR bylo mono vdy spatovat pedevm v promylen a clevdom pprav lid. Vysokokolsk vojensk che-mick vzdln, veobecn technick dovednost a zkue-nosti z vcviku s bojovmi chemickmi a radioaktivnmi ltkami jsou ty pednosti, kter dlaj dobr jmno che-mickmu vojsku doma i v zahrani. Technick vzdln a zkuenosti z vcviku jsou zkladnm pedpokladem vysok kreativity a flexibility velitel a specialist che-mickho vojska, jejich schopnosti pekonvat neoek-van problmy a vdt si rady i v ppadech, se ktermi dn pedpis i manul nepot. Tyto schopnosti byly vdy zaloeny na kvalitnm systmu vysokokolsk p-pravy zejmna dstojnickho sboru a na vytvoen vlastn vdecko-vzkumn a vvojov zkladny. Dokladem jeho slov je fakt, e za vce jak 40 let existence vojenskch chemickch vzdlvacch instituc psobilo ve Vykov mnoho destek graduovanch pedagogickch a vdec-ko-vzkumnch pracovnk, kte se zaslouili o ppravu vysokokolsky vzdlanch odbornk a specialist pro chemick vojsko armdy, IZS R (dve Civiln ochranu) a dal orgny sttn sprvy a vznamnou mrou se pod-leli i na rozvoji a modernizaci techniky a materilu pro poteby zejmna chemickho vojska.

U pleitosti 5. vro udlil editel stavu 25 ocen-nm pamtn minci s dekretem. Pot nsledovalo vystou-pen pana doc. Ing. Jana ttiny, CSc., za pedagogick pracovnky a zamstnance chemickch kateder, a pana Ing. Josefa Orla za spolupracujc firmy a instituce. Na zvr tto sti vystoupil pan prof. Ing. Ji Matouek, DrSc., kter pedal stavu OPZHN osobn dar zahrnuj-c jm zpracovan soubor publikac, a NCHV Velitelstv spolench sil v Olomouci pplk. Ing. Milan Ilk pedal stavu blahopn. Vem astnkm oslav byla pedna publikace o historii a souasnosti vysokokolsk ppra-vy chemik ve Vykov, kter byla zpracovna pro tuto

vznamnou udlost. Pot nsledovalo ptelsk posezen spojen s oberstvenm.

Co ci zvrem? Snad pedevm popt stavu OPZHN UO mnoho spch v jeho dal innosti, pod-kovat vem jeho zamstnancm za skvle odvdnou prci a bvalm kolegm popt pevn zdrav a vyslovit podkovn za to, co pro ns chemiky a vhlasn jmno chemickho vojska AR doma i v zahrani udlali. Dle bychom chtli touto cestou podkovat VeV VA Vykov za poskytnut prostor slu spoleenskho klubu, zamst-nancm VOLAREZY za zabezpeen oberstven a vem hostm za ast na tto pro stav OPZHN UO vznamn spoleensk udlosti.

Text: Ing. Petr uja

Foto: Andrej Luk


18

Jednm z hlavnch kol Velitelstv vcviku Vojensk akademie (VeV VA) je organizace a provdn zkladn, odborn a speciln ppravy, karirovho vojenskho vzdl-vn a vcvik dstojnk, prapork a rotmistr. Pilehl vcvi-kov prostor je nejvyuvanj v cel esk republice. Mimo Armdy R je prostor vyuvn k vcviku zahraninmi tvary. Bhem nkolikahodinov nvtvy si studenti 2.4. ron-ku Vojensk akademie mli monost prohldnout prostory VeV VA Vykov a seznmit se tak se vm, co je vyuvno pi vcviku vojk zde v posdce.

Prvn zastvkou byla prohldka haly vzdunch sil, kter slou k vcviku pslunk leteckho pozemnho technick-ho personlu a protiletadlovho raketovho vojska AR. Ve vcvikov hale je zde jako uebnch pomcek vedle ady dal techniky vyuito t letoun L-39 a vrtulnk Mi-17, Mi-24V.

Dle studenti navtvili prostory simulan stediska, jeho technick vybaven je na pikov rovni a pln srovnatel-n s tmi nejlepmi stedisky na svt. Zde mohli studenti mimo jin vidt osdkov simultory vyuvan pro vcvik v taktick a steleck pprav.

Nvtva srbskch student byla ukonena prohldkou sportovnho zzem VeV VA Vykov a specilnch ueben, kter jsou vyuvny mimo jin pro ppravu vojenskch pozorovatel nebo pi pprav kontingent ped vjezdem do mise apod.

Na vykovsk pd bylo v letonm roce pijato ji nko-lik delegac Ozbrojench sil z Republiky Srbsko. Mezi nejv-znamnj patila nvtva nelnka Odboru vcviku a doktrn G OS Republiky Srbsko generlmajora Petara ornakova. Minul tden byl ukonen ttdenn kurz pozorovatel OSN, jeho se astnilo 5 srbskch vojk.

Text: kpt. Ing. Andrea Krobotov, Institut rozvoje VeV VA

Foto: Ing. Jaromr Mal

Vykov pivtal studenty Vojensk akademie

z Blehradu

Dne 7. jna 2009 navtvila Velitelstv vcviku-Vojenskou akademii Vykov skupina patncti srbskch student

Vojensk akademie z Blehradu.

Dne 6. jna 2009 zavtal do posdky Vykov Erik Kopa z Centra obrannho vzkumu Ljubljansk univerzity ve Slovinsku (Univerzity of Ljubljana, Defence Research Centr), kterho nejprve pijal velitel Velitelstv vcviku Vojensk akademie plukovnk gt. Jaromr Zna. V vodnm briefin-gu jej informoval o posln a innosti Velitelstv vcviku

Vojensk akademie. Hlavnm clem nvtvy Erika Kopae pak byla pednka u Institutu doktrn VeV VA na tma Transformace OS Slovinska, kterou si mli monost kro-m jeho pslunk vyslechnout i posluchai zkladnho dstojnickho kurzu. V odpolednch hodinch Erik Kopa navtvil Odbor ppravy do mrovch operac Institutu roz-voje VeV VA, kde ml pleitost seznmit se nejen s in-nost tohoto odboru, ale i prohldnout si nkter speciln uebny.

Text: kpt. Mgr. Monika Novkov,

zastupujc tiskov a informan dstojnk VeV VA

Nvtva z Ljubljansk Univerzity u VeV VA


19

Obsahem nvtvy brigdnho generla Romana Fischera tentokrt bylo seznmen s Institutem doktrn, jeho psobnost a systmu tvorby vojenskch publika-c a pedpis pro oblast bojovho a operanho pouit AR a vcviku. Host dle navtvil stav Ochrany proti zbranm hromadnho nien Univerzity obrany (OPZHN UO Brno), kter byl hlavnm elem jeho nvtvy ve Vykov. Brigdn generl Roman Fischer byl seznmen se schopnostmi stavu, praktickmi vstupy z vzkumn innosti a se zjmem si prohldl laboratoe a technick vybaven stavu, kter je na pikov rovni. V rmci sv-ho pobytu ve Vykov se brigdn generl Roman Fischer rovn zastnil na zmku ve Slavkov slavnostnho vya-

zen kurzu pro ppravu civilnch zamstnanc NATO ped vyslnm do zahraninch mis.

Ozbrojen sly Rakouska vyuvaj monost bilate-rln spoluprce s AR pomrn intenzivn. Jde pede-vm o oblast vcviku specialist chemickho vojska. Kontingenty Rakousk armdy cvi ve Vykov na che-mickm polygonu Kamenn Chaloupka zpravidla tyikrt do roka. Hlavnm elem pozvn brigdnho generla Romana Fischera k nvtv VeV VA bylo dle prohloubit ji existujc formy spoluprce a zabezpeit jejich budouc dynamick rozvoj. Vojensk akademie, jej mezinrodn kredit vznamn posiluje a kter se prezentuje intenziv-n spoluprac s adou zahraninch instituc, m dispozi-ce k tomu, aby byla nositelem dlouhodobch program bilaterln spoluprce ve vojensk oblasti. V prbhu sv nvtvy se brigdn generl Roman Fischer pesvdil o kvalit personlu a technick vysplosti zazen, kte-rmi AR disponuje, a rozmrem mezinrodnch aktivit VeV VA.

Nvtva na VeV VA byla pro brigdnho generla Romana Fischera rovn pleitost k neformlnm rozho-vorm se zstupcem nelnka Generlnho tbu edi-telem Spolenho operanho centra MO generlmajo-rem Jim Halakou a jeho protjkem z Ozbrojench sil Slovenska generlmajorem Jnem Salaganiem, kte se astnili mezinrodn konference Pprava do operac, kter byla dne 20. jna 2009 ve Vykov organizovna VeV VA.

Text: kpt. Mgr. Monika Novkov

Foto: Hana Jurov

Nvtva pidlence obrany brigdnho generla Romana Fischera na Velitelstv vcviku Vojensk akademii ve Vykov

Dne 20. jna 2009 navtvil pidle-nec obrany Rakousk republiky v R brigdn generl Roman Fischer Velitelstv

vcviku Vojenskou akademii ve Vykov

(VeV VA). Nvtva se konala na pozvn

velitele VeV VA plukovnka gt. Jaromra

Zny. I kdy je brigdn generl Roman

Fischer ve Vykov pomrn astm hos-

tem, kad jeho pracovn nvtva pispv

k dalmu upevnn a rozvoji spolupr-

ce mezi ozbrojenmi silami obou zem.

VeV VA a dal vzdlvac a vcvikov

instituce dislokovan v posdce Vykov

sehrvaj v tto spoluprci velmi vznam-

nou roli.


20

Kurz byl oficiln zahjen v pondl dne 5. 10. 2009 v reprezentativ-nch prostorch Velitelstv vcviku Vojensk akademie ve Vykov (VeV VA). Prorektor pro vnj vztahy UO plukov-nk Ing. Jaroslav Prcha seznmil devtilennou skupinu dstojnk indic-k armdy s poslnm, organizan strukturou a hlavnmi plnnmi koly UO a rmcov pedstavil hlavn kolc pracovit, tedy OPZHN. Na pana prorektora nsledn nav-zal velitel VeV VA plu-kovnk gt. Ing. Jaromr Zna, MSc., kter po piv-tn dstojnk v posdce Vykov ve sv prezentaci zdraznil vznam vykov-sk posdky v systmu vzdlvn profesionl Armdy esk republiky (AR), a tm studentm

ujasnil a dokreslil vzjemnou souinnost posdky Vykov a UO v rmci celoivotn ppravy vojenskch profesio-nl, a to nejen z ad AR, ale i v rmci ppravy speci-alist NATO. Indit dstojnci dle mli monost udlat si ucelen obraz o dal sloce posdky Vykov, podlejc se na mezinrodn pprav vojenskch chemik v oblasti OPZHN, tedy o Centru ochrany proti zbranm hromadn-ho nien (COPZHN JCBRN Centre of Excellence). Jeho editel, plukovnk gt. Ing. Zdenk ek, MSc., ve svm vystoupen pedstavil jedinenost centra a objasnil jeho msto v rmci struktury NATO. Studenti se iv zajmali o innost COPZHN, a to zejmna v oblastech spadajcch do monost rozvoje vzjemn spoluprce mezi OPZHN a tmto mezinrodnm prvkem psobcm v rmci NATO. S velkm nadenm byla studenty pivtna monost sezn-

Indit vojci na zkuen (nejen) ve Vykov

Posdka Vykov se v pondl dne 5. j-na 2009 stala djitm oficilnho zahjen specializovanho ptitdennho

kurzu zamenho do oblasti ochrany proti

zbranm hromadnho nien (OPZHN) pro

pslunky Ozbrojench sil Indie. Hlavnm

koordintorem kurzu je Sekce personln

Ministerstva obrany. Na organizaci toho-

to prestinho kurzu se podleli a nadle

podlej pslunci stavu ochrany proti

zbranm hromadnho nien (OPZHN)

Univerzity obrany (UO), dle Fakulta

vojenskho zdravotnictv UO dislokova-

n v posdce Hradec Krlov, libereck

31. brigda radian, chemick a biologic-

k ochrany, Centrum biologick ochrany

v Tchonn a brnnsk divize Vojenskho

opravrenskho zvodu VOP-026, kon-

krtn ternn pracovit Vzkumnho

technickho stavu ochrany na Kamenn

chaloupce.


21

mit se s armdn a vojenskou histori, kter je prezento-vna v rmci stl expozice sn tradic VeV VA. Jejich zjem o vojenskou historii, zejmna u expozic tkajcch se prostedk individuln ochrany, dal pedzvst o tom, e informace o novinkch v oblasti ochrany proti ZHN jsou vce ne oekvny.

Po absolvovn velmi zajmavch pednek o UO a dal-ch vznamnch posdkovch subjektech se studenti pe-sunuli do prostor editelstv OPZHN, kde editel stavu, plukovnk prof. Ing. Duan Viar, CSc., seznmil pslu-nky kurzu s nejvznamnjmi akademickmi pracovnky stavu, dle s histori vysokokolsk ppravy vojenskch chemik a s organizan strukturou stavu. Studenty byly velice cenny poskytnut informace o jednotlivch odd-lench stavu a sdlen o vsledcch vdecko-vzkumn prce.

Vlastn vuka byla zahjena v ter dne 6. 10. 2009, a to pesn v souladu s vydanm plnem kurzu. V rmci vykovsk sti kurzu indit dstojnci absolvovali celkem 13 hodin vysokokolskch pednek a 3 cvien v chemic-kch a radiometrickch laboratoch stavu. Velitel skupi-ny indickch dstojnk, plukovnk Pradeep Narayanan, ocenil pstup akademickch pracovnk stavu a zdraz-nil, e jejich p byl poloen velmi dobr zklad pro zvld-nut praktickch taktickch zamstnn v posdce Liberec a nsledn praktickch innost s bojovmi chemickmi ltkami na ternnm pracoviti na Kamenn chaloupce.

Dovolte mi, abych touto cestou podkoval nejen jm-nem svm, ale i jmnem dstojnk z Indie vem, kte se vznamnou mrou podleli na zdrnm zabezpee-n jejich pobytu v posdce Vykov. Zvltn podkovn pat pracovnkm Vojenskch lzeskch a rekreanch zazen a posdkov ubytovac slub za jejich vstcn pstup. Studentm z Indie peji spn zvldnut studij-nch a vcvikovch povinnost a strven pjemnch chvil v esk republice.

Text: Vedouc prvn sti kurzumjr. Ing. Pavel Otsal

Foto: Andrej Luk,oba stav ochrany proti zbranm hromadnho nien


22

Tato skupina je pracovitm, zabezpeujcm distribuci a evidenci vojenskch pedpis a peetidel pro vechny sousti Armdy esk republiky. Psobnost: pjem, ukldn, doplovn a vdej vojenskch pedpi-

s a peetidel; distribuce vojenskch pedpis a peetidel v rmci

AR; veden centrln evidence vojenskch pedpis a pee-

tidel ve skladech distribunho pracovit a u vech soust AR;

zpracovn etnch doklad a provdn porovnn etn evidence;

inventarizace a skartace vojenskch pedpis a peetidel;

zabezpeen styku s podac stanic, pjem, balen a rozesln potovnch zsilek.

Akce pokraovala v prostoru Vydavatelskho oddlen (sutern BK-1), kde se slavnostn uvedlo do chodu praco-vit digitlnho tisku velkokapacitn ernobl a barev-n tiskrna (DocuTech 6135 a DocuColor 2045), m se zkvalitn a urychl tisk zejmna vtch nklad. V souas-n dob je toto pracovit schopno tisknout i barevn publikace, co jet donedvna nebylo mon. Tmto se rozily monosti nabdky prac Vydavatelskho oddlen, a to je: tisk studijnch pomcek a ostatn elov dokumenta-

ce ve prospch vzdlvacho a dcho procesu; nvrhy a vroba grafickch materil (plakty, propa-

gan tabule, certifikty, tisk posdkovho asopisu; grafick vzdoba chodeb, ueben, pracovi; tvorba propaganch panel u pleitosti konferenc,

vstav apod.; zpracovn grafickch nvrh a ezan grafiky; pprava digitln podoby dokument pro zveejo-

vn a aktualizaci na internetovch a intranetovch strnkch;

tisk, xerografick rozmnoovn plnovac, dc a e-lov dokumentace;

knihask prce; vazba knih a vroba reprezentativnch obal (desky, kra-

biky apod.); kontrola publikac ped tiskem a elektronickm

zveejovnm; pevod tiskovin do digitln podoby; poradensk innost v oboru.

Vydavatelsk oddlen je elovm polygrafickm pra-covitm VeV VA. Realizuje redakn vydavatelskou in-

Oficiln zahjen innosti Skupiny distribuce vojenskch pedpis ARa Pracovit digitlnho tisku

Dne 22. jna 2009 ve 13 hodin se kona-lo v pzem Oddlen knihovnickch slueb za asti velitele VeV VA plk. gt.

Ing. Jaromra Zny, nelnka tbu, nel-

nk institut, dalch vedoucch funkcio-

n a pozvanch host oficiln zahjen

innosti Skupiny distribuce vojenskch

pedpis AR (SkDVP).


23

nost a zabezpeuje titnou informan zkladnu vzdl-vacho, plnovacho, dcho a vyhodnocovacho procesu VeV VA a tvar a zazen AR dislokovanch v posdce Vykov.

Text: Bronislava ebelov

Foto: Hana Jurov

Dne 1. 10. 2009 se uskutenilo zasedn ustavujcho snmu Klubu aSOD v posdce Vykov, jeho clem bylo zaloen Klubu aSOD v posdce Vykov, zvolen orgn klubu a schv-

len zkladnch dokument, nezbytnch pro innost klubu, a zvlt pak Stanov klubu.

Snm dil pedseda organizanho vboru plk. v zl. Ing. Miroslav Hrebek, CSc., kter tak pednesl vodn slovo k projednvanm bodm programu.

Na snmu bylo ptomno 13 zakl-dajcch len klubu aSOD.

Jednn se zastnil len prez-dia aSOD se sdlem v Praze mjr. Ing. Martin ufajzl, kter je souas-n mstopedsedou klubu aSOD na Univerzit obrany v Brn.

Clem innosti klubu je naplovat a rozvjet cle innosti aSOD se sd-lem v Praze v podmnkch a v rmci psobnosti posdky Vykov.

lenem klubu se me stt kad fyzick osoba star 18 let, kter sou-hlas s cli klubu.

Tmto dnem tedy zahajuje svoji innost nov, exkluzivn Klub aSOD v posdce Vykov.

Pedseda organizanho vboruplk. v zl. Ing. Miroslav Hrebek, CSc.

INFORMACE o zaloen obanskho sdruenKlub esk a slovensk obce dlosteleck

(Klub aSOD) v posdce Vykov

V aklaman volb bylo zvoleno pedsednictvo klubu ve sloen:

pedseda klubu: pplk. Ing. Ivan Mrz, Ph.D.mstopedseda klubu: pplk. v zl. Ing. Ji Blsk mstopedseda klubu: kpt. Ing. Pavel limartajemnk klubu: kpt. Ing. Petr Raichl


24

Setkn se astnilo 133 pyro-technik z tvar AR a PR a tak estnct specialist ze zahrani (Nizozemsko, Belgie, Francie, Velk Britnie, Nmecko, Slovensko, Polsko). Hlavnm komunikanm jazykem v rmci pednek a prak-tickch ukzek byla etina, angliti-na a francouztina.

Zamstnn zahjil vodnm slovem velitel 15. enijn brigdy

Bechyn plk. gt. Ing. Ota Rolenec a nsledn zstupce velitele VeV VA Vykov plk. gt. Ing. Zbynk Janeka.

Po vodnch vystoupench byla zahjena vlastn kon-ference. Na programu bylo nkolik pednek, kter se tkaly pedevm prezentac pyrotechnick innosti astnk za losk rok, porovnn pracovnch postup a zkuenost jednotlivch nrodnch sloek (armda, poli-cie, ostatn ozbrojen sbory a sloky, kter se touto pro-blematikou zabvaj). V rmci tto konference probhla vmna zkuenost a v neposledn ad seznmen s no-vmi trendy, technologiemi a vrobky souvisejcmi s in-nostmi EOD/IEDD.

K zajmavm patily tak pednky a prezentace v tchto oblastech: 107 mm rakety nsk vroby a jejich pouit pi tocch

proti zkladnm vojsk ISAF OTIP 15. b Bechyn; pyrotechnick prostedky v zchrannch systmech

L-159 Alca ZL slav; pedstaven databze munice Service du Dminage,

Francie; organizace pyrotechnick innosti na zem Belgie

a innost za uplynul rok prapor EOD, Belgie;

rozbor pin vbuchu ve VOZ Novky a rozbor nk-terch kriminlnch ppad spojench s vbuninami KE PZ SR Slovensko;

fyzikln vbuchy nesouvisejc s vbuninami na ze-m Jihoeskho kraje OKTE K JhK P R;

bombardovn eskch Budjovic a eskch Velenic v roce 1945 z hlediska nlez selhanch leteckch pum OKTE K JhK P R, Leteck historick spo-lenost esk Budjovice;

ruiky radiovch signl fa URC, esk republika; ochrann prostedky pyrotechnika fa HQH, esk

republika.Teoretick zamstnn byla obvykle odpoledne zpes-

tena praktickmi ukzkami materilu a techniky, kter probhaly v prostoru idiskho cviit psovch vozidel Dolany.

Zde byly poprv v nronm ternu pedvedeny jzdn vlastnosti obrnnho vozidla pro pepravu osob s proti-minovou ochranou RG 31, jeho vrobcem je Jihoafrick republika. Modifikace vozidla RG 31 byla spn nasa-zena v mrovch silch v Libanonu a Bosn a jsou rov-n zaazeny do vzbroje americk armdy. Jedn se o vozidlo, kter se dodv jako obrnn transportr pro pepravu vojsk nebo jako uitkov automobil. V uitko-vm proveden me pepravovat nklad nebo slouit jako platforma pro rzn zbraov systmy, nap. mino-met re 81 mm, bezzkluzov kann re 106 mm nebo automatick kann re 20 mm. Ob proveden se daj upravit na adu dalch specilnch verz (velitelsko-tbn vozidlo, zsahov vozidlo, hldkov vozidlo pro operace v otevenm ternu nebo mstsk zstavb, pyrotech-nick vozidlo). V proveden obrnn transportr me pepravovat krom idie a devt osob. Zkladem kon-strukce je svaovan ocelov samonosn korba ve tvaru V. Vozidlo nabz vysokou mobilitu, jednoduch ovld-n s ochranou proti minm a improvizovanm nstranm systmm. Vozidlo je schopno odolat inkm pln ste-ly 7,62 x 51 mm NATO a 5,56 x 45 mm NATO, prbojn stely 7,62 x 39 mm, dvou minm TM-57 pod jakmkoliv kolem (ekvivalent 14 kg TNT) a jedn min TM-57 pod korbou (ekvivalent 7 kg TNT). astnky zaujalo i pedve-den thl odminovac nloe s raketovm pohonem.

V rmci praktickch ukzek byli astnci seznmeni s tmto materilem a technikou: vozidlo se zvenou odolnost proti inkm min

a nstranch vbunch systm RG 31 fa BAE Systems CZ, Velk Britnie;

vozidlo se zvenou odolnost proti inkm min a nstranch vbunch systm UBR, Polsko;

vozidlo se zvenou odolnost proti inkm min a nstranch vbunch systm DZIK fa OZM Research, esk republika;

VI. setkn praktikujcch pyrotechnik a specialist v oblasti EOD/IEDD s mezinrodn ast

International Meeting of Pyrotechnists INMEP 2009, tak se jmenuje mezinrodn akce, kterou letos ji poest organizovali

v msci z pslunci Stediska obslu-

hy vcvikovho zazen Boletice, 151. pr

Bechyn, Sprva Jihoeskho kraje Policie

R z eskch Budjovic, Vy policejn

kola Ministerstva vnitra R z Pardubic

a Pyrotechnick sekce esk a slovensk

obce dlosteleck.


25

mobiln vbuchov komora pro pepravu nebezpen munice a NVS fa OZM Research, esk republika;

thl odminovac nloe s raketovm pohonem fa Chemring EOD, Nmecko;

pyrotechnick prostedky pro manipulaci s podezel-mi pedmty fa Pyra s.r.o., Slovensko;

detektory kov - fy Chemring Defence a Foerster, Velk Britnie;

smrov nloe k pronikn do vozidel s omezenm inkem na okol fa Alford Technologies, Velk Britnie.Vznanm pnosem tohoto setkn bylo navzn

novch kontakt se zahraninmi kolegy, kter mohou pispt ke zlepen kvalifikace naich pyrotechnik. Vak tak pslunci roty EOD ze 151. pr Bechyn dostali nkolik osobnch pozvn k nvtvm a stm u zahra-ninch jednotek. Projednna byla tak spoluprce se slo-venskm VOZ v Novkch.

V neposledn ad pat podkovn za ppravu a pro-veden VI. setkn praktikujcch pyrotechnik a specialist v oblasti EOD/IEDD s mezinrodn ast tak pracovn-km kolcho zazen Komorn Hrdek za zapjen sou-pravy simultlnho pekladu a tlumonkm z editelstv zahraninch aktivit MO Praha.

Pes zajmavost a nepopiratelnou odbornou rove je International Meeting of Pyrotechnists setkn uri-t skupiny lid, kte se zabvaj problematikou v oblasti pyrotechnickch innost.

Zvrem lze ci, e INMEP 2009 sice skonil ped nkolika dny, ale realizan tm ji pipravuje INMEP 2010, kter se bude konat v msci kvtnu a opt ve vcvikovm prostoru Boletice.

Obr.1 Vozidlo se zvenou odolnost proti inkm min a nstranch vbunch systm RG 31

Obr. 2. Vozidlo se zvenou odolnost proti inkm min a nstranch vbunch systm RG 31

Obr. 3 Vozidlo se zvenou odolnost proti inkm min a nstranch vbunch systm RG 31


26

Obr. 4 Vozidlo se zvenou odolnost proti inkm min a nstranch vbunch systm UBR

Obr. 5 Thl odminovac nloe s raketovm pohonem



Obr. 8 Mobiln vbuchov komora pro pepravu nebezpen munice

Text: pplk. Ing. Ludk KarelFoto: archiv


27

Kurz zan seznme-nm poslucha s protoko-lem TCCC (Tactical Combat Casualty Care), jen je rozd-len do t fz.

Prvn fze CUF (Care Under Fire) poskytuje doporuen, jak se postarat o zrannho bhem inn neptelsk palby tak, aby se zabrnilo dalmu porann jak zrann-ho, tak zachrnce.

Navazujc fze TFC (Tactical Field Care) se ode-hrv mimo dosah nep-telsk palby, kde zachrnce postupuje podle pravidla CABC tzn. kontrola a oet-en masivnho konetinov-ho krvcen, zajitn dcha-cch cest (pomoc manulnch technik, polohovn, event.

zaveden nosnho vzduchovodu), oeten porann hrudnku, kontrola dalch zdroj krvcen, diagnostika oku, lba bolesti a dalch porann (nap. zlomeniny, popleniny..).

Posledn fze TACEVAC (Tactical Evacuation Care) zahrnuje ji znm pojmy CASEVAC (Casualty Evacuation) a MEDEVAC (Medical Evacuation) a zabv se odsunem porannho do zdravotnickho zazen.

Do kurzu mohou bt zaazeni vojci z rznch tvar AR. Kurz je koncipovn tak, aby po kad teoretick s-ti dolo k praktickmu ncviku s pouitm materilu, se kterm se vojci setkaj v misch. Draz je kladen hlavn na praktick zamstnn s pouitm imitanch souprav porann. Snahou instruktor je navodit relnou situaci

a poskytnout vojkm inn doporuen pi poskytovn prvn pomoci v bojovch podmnkch.

Text a foto: prap. Bc. Pavlna Klov

Rozen kurz prvn pomoci

Dne 31. srpna 2009 byl zahjen prvn kurz Rozen prvn pomoci

u Oddlen ppravy zdravot-

nickch odbornost Institutu

vcviku ve Vykov. Na pr-

bhu kurzu se podl zdra-

votnick zchran prap.

Jaroslav Ducho, DiS. z V

4312 Strakonice. Tdenn kurz

je uren hlavn pro vojky

nasazen do zahraninch mis.


28

Zaazen potp v systmu AR je nsledovn. Nejvce tabulkovch potp je mezi pslunky enij-nch a bvalch zchrannch prapor 15 b. Mal potp-sk skupiny tvo sti przkumnch drustev BRNKY a jedno potpsk drustvo najdeme tak u speci-l v Prostjov. Celkem tedy necelch 60 tabulkovch a 15 netabulkovch potp pln nejen koly spojen s prac pod vodn hladinou, ale tak zabezpeen vcviku ostatnch jednotek.

Ve dnech 17. 8. 9. 10. probhl u Oddlen p-pravy potp Zkladn potpsk kurz. Po absol-vovn dkladnho lkaskho vyeten, kontrolnm sestupu v barokomoe stavu leteckho zdravotnictv a splnn vstupnch baznovch test bylo pijato osm frekventant.

Kurz by se dal rozdlit na dv hlavn sti. V prv-n sti se zamuje na teoretickou vuku v oblastech anatomie fyziologie, potpsk nemoci a razy, fyzika pro potpn, druhy a konstrukce potpsk vstroje, nov potpsk pedpis en 24-6, dekompresn tabulky, vysokotlak kompresor a praktickou vuku plavn, vod-n zchrany a prce s potpskou vstroj na bazn. Ji prvn hodiny na bazn i na uebn ukzaly, e pro splnn vech poadavk budou muset vichni astnci vyvinout nemal sil a s odstupem asu tak piznali, e byly chvle, kdy si opravdu shli na dno svch sil.

Druh st kurzu je zamena na praktickou vuku na voln vod a trenarech. Prvn zamstnn na vol-n vod byly skoky a pdy. Problematiky neznal laik by v tom nehledal dn sloitosti, nicmn zvren skok v kompletn asi 35 kg vc vstroji z ti metry vysokho skalnho vklenku, kter se ske po hlav, ale tak, aby hladinu rozrazil ventil lhve umstn asi v rovni ramen, si zaslou opravdu kvalitn ncvik a notnou dvku odva-hy. Pot u nsledovaly ponory na voln vod. Pro nkte-r byl prvn ponor ten prvn v ivot. Z mimiky tve pod maskou byl zeteln div nad opravdu pestrm podvod-nm svtem tovaovsk pskovny Donbas, ale tak vyd-en, kdy nazloben instruktor dv rukama rychle za sebou jdouc potpsk signly o pli rychlm vstu-

Zkladn potpsk kurz

Kolikrt se zano, tolikrt se tak vyno!

OdPPot meme bez nadszky zaadit mezi stlice vcvikovch

oddlen vykovsk posd-

ky, piem prvn potp-

sk kurzy jsou datovny

zatkem devadestch

let minulho tiscilet. Od

t doby prolo vojensk

potpn jako kad tech-

nicko-sportovn disciplna

rozshlm vvojem. Nov

technick vymoenosti

a v neposledn ad tak

objevy v hyperbarick

medicn umouj neustle roziovat

a obohacovat rozsah vuky a usnaduj

potpm plnit stle obtnj koly.

OdPPot nepsob pouze jako vcvikov

oddlen pro armdn potpe, ale tak

jako centrum vojenskho potpn AR.

Tvorba pedpis a jejich novelizace, pl-

novn vcviku, pedstavovn a zavdn

novch trend, vevojskov zkouky nov

techniky to je jen st z pracovn npln

oddlen.


29

pu, patn prci s kompenztorem vztlaku nebo chybn-mi kopy ploutvemi.

Po prvnch seznamovacch ponorech pichz vojensk potpsk realita v podob podrobnho przkumu, ori-entace pod hladinou pomoc busoly, spojovn tankovch lan, itn opravdu odporn zapchajcch esel VMC Myslejovice v nulov viditelnosti, peprava bemen pomo-c zvedacch vak, ncvik vmny st potrub, vyhled-vn pedmt (tl), ale tak zchrana uvzlho i jinak postienho potpe a ncvik krizovch situac spoje-nch se selhnm potpsk techniky. Neodmyslitelnou soust vcviku je tak ncvik zchrany osdek tank na CJTPV. Po tdennm drilu je potp schopen jak zatopit kabinu tanku a bezpen se z n dostat pomoc zchran-nho pstroje ZP10-M na hladinu, ale tak zachrnit lena osdky zatopenho tanku. To ve samozejm s maskou se zaslepenmi zornky, jeliko pi ostr akci je viditelnost pod hladinou snad jet mn ne nulov Vuka obslu-hy vysokotlakho kompresoru spojen s plnnm vyd-chanch tlakovch lahv je v odpolednch hodinch u jen odpoinkovm vyvrcholenm nronho dne.

Tdenn zvren zkouky, kter dili ti zkuebn komisai, byly zcela jist jednmi z nenronjch v his-torii oddlen. Po pondln dvouhodinov din na bazn nsledovala tern teorie, kter se skldala z pti test a hodinovho stnho zkouen. Steda byla ve zname-n praktickho pezkouen na zatopenm kamenolomu Vkleky. Na zaht 1 km plavn ve skupin, pot asi t-hodinov soubor potpskch discipln v patnctistup-

ov vod, kter byly npln ji zmiovanho praktick-ho vcviku. Jeliko na jae tohoto roku byli instruktoi oddlen akreditovni jako instruktoi civiln potpsk asociace SDI, obdrel kad zjemce tak civiln mezin-rodn potpskou certifikaci s monost jejho dalho rozen.

Zvrem nezbv ne popt spnm absolventm mnoho spch a dodren starho potpskho hesla Kolikrt se zano, tolikrt se tak vyno!.

Text: prap. Vclav Loek, DiS.

Foto: Olga Karaffov


30

V mottu pravidel tto soute je uvedeno, e: Tato sout nem nic spolenho s klasickm pornm spor-tem, ale mla by simulovat relnou situaci pi zsazch VHJ. Proto byl k proveden soute vybrn sek mstn komunikace v arelu VZ Valdek, kter m na dlce sout-nho seku (cca 100 m) peven 10 m a odpovd pib-lin ternu, kde VHJ na zem vojenskch jezd bn zasahuj.

Organizac, zenm a materilnm zabezpeenm sou-te byl poven velitel VHJ Jince o. z. Ing. Miroslav Jandk.

V editelstv soute dle pracovali mjr. Ing. Pavel Jancek, kpt. Ing. Lubomr Skalika (oba VeSpS) a o. z. Ing. Ladislav Jn (V 1970 Vykov). Pi nstupu na zahjen soute jej astnky pozdravil nelnk VZ 5566 Jince pplk. Ing. Radek Malank.

Soute se zastnilo celkem 12 drustev ve sloen 1 + 3 od deseti vojenskch tvar a zazen v podzenosti VeSpS. Vlastn sout probhla ve dvou kolech a do hod-nocen se potal lep z dosaench as. Sout byla vel-mi vyrovnan a v nkterch ppadech o umstn rozhodo-valy setiny vteiny. Pohry do soute poskytla firma REO AMOS Ostrava, kter tak po skonen soute provedla prezentaci svch vrobk pro prevenci a likvidaci havri spojench s nikem ropnch a chemickch ltek.

Po spolen veei editelstv soute vyhodnotilo vsledky soute a pedalo vtznm drustvm poh-ry a diplomy. Sout vyhrlo drustvo V 7214 slav asem 52,95 s, druh se umstilo drustvo V 6950 Star Boleslav asem 53,30 s a tet msto obsadilo drustvo V 7214 slav asem 53,55 s.

V zvru vyhodnocen podkoval mjr. Ing. Pavel Jancek vem zastnnm za vysok nasazen pi souti a pozval je na 1. ronk soute pornch drustev O putovn pohr velitele Spolench sil v roce 2010. Podkovn patilo nejen soutcm, ale i prap. Prchovi a vem pslunkm VZ Valdek, kte se vynikajcm zpsobem postarali o stra-vovn a ubytovn vech astnk soute.

Dne 1. jna 2009 probhl v arelu VZ Valdek ve Vojenskm jezdu Brdy, na zklad nazen VeSpS, nult ronk

soute drustev Vojenskch hasiskch

jednotek v pornm toku pod nzvem

Uka, co um!.

UKA, CO UM!


31

Celkov vsledkov tabulka :

Text a foto: Ing. Miroslav Jandk

Drustvo 1. kolo 2. kolo Poad

VZ 5566 Jince 70,79 66,33 8

V 8407 Praha Kbely 1 97,54 73,36 10

V 8407 Praha Kbely 2 86,24 62,63 5

VZ 8129 Libava 87,11 93,94 12

V 7214 slav 1 55,67 53,55 3

V 7214 slav 2 52,95 63,21 1

VZ 6817 Boletice 60,14 60,58 4

V 5525 Sedlec Vicenice 114,65 66,31 7

V 4574 Perov 62,82 72,50 6

V 8660 Vykov 75,30 95,11 11

V 6950 Star Boleslav 87,04 53,30 2

V 2436 Pardubice 150,35 69,72 9


32

Pro zskn pedbn finann kalkulace nklad a ke stanoven technickho postupu proveden oprav byla cestou PS 0624 Vykov dodavatelskm zpsobem zpra-covna v ervnu 2009 technick pomoc. Celkov projekt zpracovala spolenost OPTIMA, spol. s r. o., Vysok Mto. Na zklad vyho-tovenho rozpotu stavby velitel VeV VA Vykov uvolnil v erven-ci finann prostedky k realizaci oprav. Vbrovho zen na pro-veden oprav se ujalo ve sv gesci PS 0624 Vykov. Oprava hzelit byla dle smlouvy o dlo provedena v dob od 12. 8. 2009 do 30. 9. 2009 stavebn spolenost H.K.U, s r.o. Brno za 695 312,- K. Byly demon-tovny a nov vymnny prask-

l oprn panely, byly zpevnny stvajc a nov U-sloupky, za ktermi byly panely zasunuty, a opateny ochrannm ntrem. Bylo nov provedeno zastropen okop (vchoz kryt okop a nakryt st okopu za lini hzelit), dle soust stavebnch prac bylo proveden nov ochrann stny pozorovatelny.

Na bezproblmovm prbhu cel rea-lizace stavebnch oprav, a to od zpracovn podklad pro vyhotoven technick pomo-ci a po zvren pedn dokonenho dla sprvci zazen, se podleli za PS 0624 Vykov Ing. Ale Pinkas, Ing. Ivo Kouil, za prapor zabezpeen Ing. Milan astn, Jn akovsk, za VeV VA mjr. Ing. Ladislav abka (Odbor plnovn a rozvoje UVZ) a kpt. Ing. Milan Vodika (Oddlen logistiky).

Hzelit ostrch grant je dnem 1. 10. 2009 opt pipraveno zabezpeovat vcvik v zkladn a odborn pprav jed-notek posdky Vykov a tvar a zazen spdov vyuvajcch toto VVP.

Text: mjr. Ing. Ladislav abka

Foto: kpt. Ing. Milan Vodika

Hzelit ostrch grant opt v provozu

Z dvodu nutnch oprav byl po jeden a pl msn pauze zahjen vcvik na hzeliti ostrch grant. Opravu hzelit si vydal jej havarijn stav zapinn negativ-nm psobenm povtrnostnch vliv a ink vbuchu grant, co zapinilo v pr-

bhu nkolika let postupn sesouvn stn okop provedench z panel do prchozho

prostoru hzelit. Tento stav ohrooval na bezpenosti cvic jednotky a musel bt

proto bezpodmnen een. Hzelit ostrch grant je soust pchotn stelnice ve

VVP Bezina, jejm sprvcem je prapor zabezpeen.

Pvodn stav

Stav po oprav


33

Po deseti letech existence kolnho praporu se rozhodli jeho pslunci piloit ruku dlu a tak jako ped lty obnovit dnes ji nevyhovujc stav vlastn klubov-ny. Klubovna si ji zasluhovala obnovu zazen a celkovho sta-vu, protoe frekvenc vestran-nho vyuit byla znan opo-teben. Rekonstrukn prce zahrnovaly stren starch, pile-pench koberc, vyitn podla-hov krytiny od zaschlho lepidla, likvidaci a odsun starho vybaven, vymalovn mstnosti a instalaci novho vybaven. Nejvt zsluhu pi obnov klubovny ml kapitn Jaroslav Janek se svmi podze-nmi. Chci zde podkovat a vyzvednout prci obanskho zamstnance Vladimra Zvary (OdLog), bez jeho iniciativ-n pomoci by rekonstrukce nemohla probhnout. Zrove mu chci podkovat za vekerou obtavou prci, kterou pro koln prapor doposud vykonal.

Klubovna byla zrove pedurena jako potaov mstnost k studijnmu vyuit pro pslunky kurz. Zatm se neda zabezpeit mstnost vybavenm PC. Vm, e se to v brzk dob zmn a pispjeme tmto dalm krkem ke zlepen podmnek studia poslucha.

Text a foto: nprap. Pavel ugrek

Klubovna kolnho praporu

Dne 2. 10. 2009 byla za ptomnosti veli-tele kolnho praporu

podplukovnka Miroslava

Bohumela otevena nov

zrekonstruovan klubov-

na kolnho praporu.


34

Pestoe ji od zatk tto soute stoj za jej ppra-vou tlovchovn pracovnci AR, a tm jsou celkov kon-cepce i samotn disciplny zameny pedevm na doved-nosti z oblasti speciln tlesn ppravy jakoto nedln sousti vcviku vojka, da se organiztorm sout stle vce pibliovat innostem vojk v odlouen a kenmu slovku survive pet. Clem nikdy nebyly a nebudou innosti ryze vojenskho charakteru. O vznamu nzvu Survival leton soutc urit nepochybovali a pod hes-lem soute Kdo je pipraven, nen pekvapen se pustili do boj o vtzstv.

Po vodm zahajovacm ceremonilu v posdce Vykov se soutn drustva pesunula do Slavkova u Brna. Zde se ve venkovnm baznu slavkovskho koupalit uskuteni-la prvn soutn disciplna plavn.

kolem drustva bylo pekonat vodn pekku simu-lovanou plaveckm baznem. Soutc ale mli zten podmnky tm, e po vodnm zaht, kdy beli po p-jezdov cest k okraji baznu, se museli svlknout z od-vu, skoit do baznu a plavat spolen na druhou stranu. Na trase plavn mli pipraveny hladinov pekky, po jejich pekonn museli na hlubok stran baznu z hloub-ky 5 metr vylovit soustky samopalu. S tmi pak vylzt z vody a zkompletovat je spolu s rozebranm samopalem. Nkterm soutcm po vodnm zaht dochzel

V pondl 5. jna 2009 byl v prostorch kasren Ddice velitelem Velitelstv vcviku Vojensk akademie ve Vykov

(VeV VA) slavnostn zahjen ji 9. ro-

nk Mezinrodnho letnho prodnho

vceboje Summer Survival 2009, jeho

poadatelem je Sekce rozvoje druh sil

Operan sekce MO a organiztorem ji

tradin VeV VA. Na zahajovac ceremo-

nil nastoupilo celkem 20 drustev ze esti

zem, a to 15 zstupc z esk republiky

a po jednom zstupci z Turecka, Nmecka,

Rakouska, Maarska a Velk Britnie. Tato

drustva se zde v prbhu tdne utkala

o titul Pebornka AR v Mezinrodnm

mistrovstv AR v letnm prodnm vcebo-

ji Summer Survival 2009.

UMMERURVIVAL 2009S


35

dech, a proto nezdka potebovali na samotn potopen nkolik pokus. Po tomto vypt bylo i sestaven samopalu tvrdm okem.

Ve druhm soutnm dni se drustva pesunula do Vojenskho vcvikovho prostoru (VVP) Bezina. Zde zvodnci absolvovali celodenn, kolem 25 km dlouhou p trasu, a to s vekerou svou vstroj, bhem n sou-tili ve tech samostatnch disciplnch.

Prvn ze soutnch discipln tohoto dne byla stelba z paintballovch zbran, odehrvajc se na stelnici u obce Hamry. Drustva prochzela vytenm koridorem, v jeho prbhu se postupn objevovaly pohybliv tere. Clem tto soute bylo nejen projt trasu co nejrychleji, ale tak zashnout co nejvce ter. Zde se projevovaly zkuenosti vojk z bojovch tvar, pro kter je hldn si celho perimetru spolu se zashnutm cl profesnm nvykem.

Dal dovednosti musela drustva pedvst pi discipl-n z oblasti vojenskho lezen v prostorch Drahanskho lebu. Jejich kolem zde bylo pesunout se po lanovm traverzu pes dol o dlce 350 m, konc v korun stromu a pot se z tohoto stromu slanit.

Posledn sout tto p etapy se stalo vyproovn zapadlho vojenskho vozidla, kter musela drustva za pomoc lezeckho materilu a dovednost z vojenskho lezen vythnout.

Po tto nron etap, vyadujc fyzick i psychick schopnosti a dovednosti na vysok rovni, odstoupila dv drustva z esk republiky, a tak do tetho soutnho dne s dal, asi 20 km dlouhou etapou, nastoupilo ji jen 18 drustev.

vodn disciplnou bylo Cross country. kolem sou-tcch drustev bylo pekonat v co nejkratm ase trasu vytenou ve velmi lenitm ternu. Na jejm konci se kro-m informac o dalm postupu tak dozvdli, e mate-ril, kter si museli ped startem odloit, jim ji nebude navrcen a tud byli v ptch 24 hodinch odkzni jen na to, co mli na sob, poppad v kapsch. Zstala jim jen nadje v podob monosti zskn potravin a vody od organiztor na dalch stanovitch.

Disciplna, kter nsledovala, byl Water Gross, pi kterm museli soutc co nejrychleji pekonat vodn pe-kku. Pomoc materilu pipravenho organiztory (celta, pet lahve, provzek, igelitov pytel, kartika s morseovkou aj.) si mohli usnadnit pepravu sv vstroje, ale hodit se jim mohl tak k jejich dalmu peit. V zvru tto disci-plny jim pak odmnou byla voda, kterou si nabrali do pet lahv a pokraovali dl v souti.

Nsledoval Rdiov orientan bh. Jeden z le-n drustva byl navigtor, kter ostatnm dvma lenm drustva v roli bc udval pomoc vyslaky azimu-ty a vzdlenosti jednotlivch kontrol z pipraven mapy. Rozhodujc pro zisk bod byl as, za kter drustvo vech-ny kontroly objevilo. Po splnn tto disciplny byl kad odmnn syrovou bramborou a jablkem.

Postupn se dostali a ke kontrole, u kter byla morse-ovou abecedou pipravena zprva o monosti prodlouit si dobrovoln trasu na dan souadnice, na jejm konci byl vak lkav zisk nouzovho balku potravin (pro kadho lena potraviny a deka pro cel drustvo), a tm ztratit as


36

nebo pokraovat dl v etap. Zleelo tedy na rozhodnut kadho drustva, kter z variant se jim zdla pro jejich dal zvodn sil pijatelnj. Zajmavost bylo, e vce jak polovina drustev se rozhodla si trasu neprodluovat, ale dan za toto rozhodnut bylo strvit chladnou noc o hladu a bez monosti se alespo trochu teple pikrt.

Nsledovala dal rychl, ale na perfektn spoluprci le-n drustva zvisl soutn disciplna, kterou organiztoi zvodu z Velitelstv vcviku Vojensk akademie nazva-li Pta hnzda. Drustvo muselo v co nejkratm ase vybrat vejce ze t ptach hnzd umstnch na strom. Nesmli pitom k hnzdm vylzt po kmeni stromu, ale pomoc pipraven 4 metry dlouh kldy. Vechna vejce museli nejen vybrat, ale tak je do cle donst neporuen (jinak hrozila penalizace).

A v tomto okamiku u nezbvalo soutcm nic jin-ho ne dojt po tto dnen velmi nron etap do pro vechny astnky vytouenho cle. Zde vak byli podro-beni jet zvrenmu kolu. Tm bylo za pomoc kesa-dla obdrenho od organiztor a posbranho materilu v okolnm lese na urenm mst v co nejkratm ase rozdlat ohe.

Po pro nkter soutc dlouh noci se sout pesu-nula do arelu kasren Ddice a dostala se tak do svho poslednho dne. Soutcm drustvm ji zbvaly posledn ti disciplny. Museli je zvldnout i pes to, e mli za sebou dvoudenn, velmi nronou p etapu, ve kter tm pod beli, plnili velmi nron soutn koly a nocovali v extremnch podmnkch, navc s minimem spnku.

Tento soutn den byl vjimen tm, e Summer Survival 2009 navtvilo pes 20 VIP host, mezi kter-mi nechybli ani pedstavitel sttn sprvy a samospr-vy: poslanec PS Parlamentu esk republiky Michael Hrbata a starosta msta Slavkova u Brna Ivan Charvt. Ti mli monost spolu s novini po pivtn nelnkem tbu VeV VA plukovnkem gt. Josefem Kopeckm a vodnm briefingu sportovnho editele zvodu majo-ra Jiho Pevnho shldnout soutc drustva prv pi zdolvn tchto poslednch discipln. A myslm, e jejich vkony nenechaly nikoho z host na pochybch, e maj ped sebou opravdovou elitu mezi vojenskmi profesio-nly. Zvlt ptomnost jedin dvky mezi soutcmi (v drustvu Vojensk policie) a jej zvldn kol vzbuzo-valo velkou pozornost a uznn.

Soutc drustva plnila koly v tchto poslednch sou-tnch disciplnch:

Pi lezen na lezeckm trenaru JAKUB museli sou-tc dokola oblzt JAKUBA vytenou fixn lanovou cestou a v jejm prbhu zashnout z okna maketami gra-nt na zemi vyznaen cl. Na konci cesty se z trenaru slanili. Ustrojeni pitom byli do neprsteln vesty, taktick vesty, ochrann kevralov pilby a na zdech nesli maketu samopalu.

U disciplny Vmna kola prokazovali soutc nejen svou technickou zrunost, ale i fyzickou slu a stejn jako u kad pedel disciplny i tmovou spoluprci. V co nej-kratm ase museli vymnit na vojenskm vozidle poko-zen kolo za rezervu a to pot odtlait do cle, na pesn uren znaky, bez monosti pouit motoru.


37

kolem posledn disciplny bylo opt v co nejkratm ase pekonat spolen jako lanov drustvo, tedy vichni propoje-ni lanem, pekko-vou drhu NATO.

Tm symbolic-ky byl v ptek 9. jna 2009 v prostorch auly kasren Ddice velitelem Velitelstv vcviku Vojensk akademie ve Vykov (VeV VA) plukovnkem gt. Jaromrem Znou slavnostn zakonen v poad ji 9. ro-nk Mezinrodnho letnho prodnho vceboje Summer Survival 2009. Nejoekvan j m bodem zvrenho programu bylo vyhl-

en vsledk celkovho poad. Sout dokonilo celkem 18 drustev z 20, piem absolutnm vtzem Summer Survivalu 2009 se po velmi dramatickm boji a do posledn disciplny stalo drustvo Vojensk policie I. Praha. Ziskem 1.341,6 bod tak s minimlnm rozdlem, a to pouhch 3 bod, vystoupilo na stupnek vtz ped A drustvo Pslavic. V poad tet se pak umstilo drustvo Chrudim A z celkovm potem 1.281,9 bod. Nejlepm ze zahra-ninch astnk se stalo drustvo Turecka z Istanbulu, kter se ziskem 1.101,7 bod zaadilo v celkovm poa-d na 6. msto. Vech 60 soutcch pak bylo odmnno organiztory pamtn medail Summer Survivalu, kter se stal minulost, a nezbv ne podkovat vem, kte se na pprav a organizaci letonho ronku podleli.

Text: kpt. Mgr. Duan Neas, kpt. Mgr. Monika NovkovFoto: Hana Jurov


38

DOPISY OD VS


39


40

POSDKA VYKOV msnk pslunk vykovsk posdky. Vydv: Velitelstv vcviku Vojensk akademie. IO 60162694. Adre-sa redakce: Velitelstv vcviku Vojensk akademie ve Vykov, Vta Nejedlho 691, 682 03 Vykov. fredaktor: kpt. Ing. Pavel Kovara, mobil: 602 259 994, e-mail: [email protected]. Tisk: VydOd-OIT VeV VA. Distribuce dle zvltnho rozdlovnku. Grafick nvrh tituln strany, grafick prava a typografie: Bronislava ebelov. Foto na tituln stran: Olga Karaffov. Registran slo: MK R E 11238. Uzvrka ptho sla: 16. 11. 2009. Nevydan rukopisy, kresby a fotografie se nevracej. Tento vtisk neproel jazykovou korekturou.

Elektronickou podobu asopisu Posdka Vykov PROFESIONL najdete na informanm portlu posdky Vykov: http://intranet.ispovy.acr.

Profesional 2009 09

Documents

Transcript of Profesional 2009 09