Profesional 2009 02

Posdka Vykov PROFESIONL slo 2/2009

2

Posdka Vykov PROFESIONLslo 2/2009

3

Slavnostn akt byl zahjen nstupem psaha-jcch vojk, kter z tribuny pozdravili zstupce nelnka Generlnho tbu inspektor Armdy esk republiky brigdn generl estmr Tesak, velitel Spolench sil generlmajor Hynek Blako, zstupce velitele Sil podpory brigdn gene-rl Radoslav Rotrekl, velitel Velitelstv vcvi-ku Vojensk akademie plukovnk Jaromr Zna, sentor Ivo Brek, tajemnk bezpenostn rady Jihomoravskho kraje Peter Macko, starosta msta Vykova Petr Hjek, zstupci spoleen-skch organizac a dal vzcn host.

Kad nov profesionl mus absolvovat zklad-n ppravu, kter je jakousi transformac civilisty v profesionlnho vojka. Clem zkladn ppravy je nauit vojka zkladn prva a povinnosti, zvld-nout zkladn innosti potebn k peit na bojiti a k boji, obsluhu a stelbu z runch zbran roje mechanizovanho drustva a vytvoen fyzickch

a psychickch pedpoklad pro vkon sluby vojka v in-n slub. Kad vojk je v prbhu zkladn ppravy sle-dovn a objektivn hodnocen. V prvn a tvrt fzi vcviku mus splnit kritria postupovch zkouek, stanoven testy a zkladn bojov dovednosti. V ppad nesplnn nkte-rch kritri postupovch zkouek, fzovch test a zklad-nch bojovch dovednost je vojkovi oznmeno, kde a s km bude probhat douovn a kdy probhne opravn zkouka. Podmnkou absolvovn zkladn ppravy je spl-nn vech kritri postupovch zkouek.

Text: Monika Novkov

Foto: Hana Jurov, kpt. Mgr. Martin Vaeka

MLAD VOJCI PSAHALI VE VYKOV

Po pti tdnech nronho a intenzivn-ho vcviku novch vojk z povoln se dne 6. nora 2009 od 10 hodin v objek-

tu kasren Ddice ve Vykov uskutenila

vojensk psaha novch pslunk

Armdy esk republiky za asti pedsta-

vitel velen armdy, sttn sprvy a samo-

sprvy a rodinnch pslunk.


4

Rozboru, kter dil velitel VeV VA plk. gt. Jaromr Zna za ptomnosti velitele SpS genmjr. Hynka Blaka, se dle zastnili jako host pedstavitel vech vojen-skch kol: rektor Univerzity obrany brig. gen. v. z. Rudolf Urban, velitel VS a VO Moravsk Tebov plk. Ji Kopen a velitel OVP pplk. Ing. Ladislav Tvrd.

V prvn sti programu byl kladen draz zejmna na spl-nn hlavnch kol eVD, vyhodnocen rozvojovch pro-jekt a v neposledn ad oblast velen a zen.

Ve druh sti vystoupili nelnci oddlen tbu a samostatnch sloek VeV VA a podrobn vyhod-notili plnn a zabezpeovn proces v oblastech sv psobnosti.

V zvru programu vystou-pil velitel SpS, rektor UO a velitel VS, kte se vnova-li zejmna otzkm vzjemn spoluprce.

Text: Monika Novkov

Foto: Hana Jurov

ROZBOR PLNN KOL ROKU 2008 U VELITELSTV VCVIKU VOJENSK AKADEMIE

Dne 3. nora 2009 se u Velitelstv vcviku Vojensk akademie ve Vykov (VeV VA) uskutenil Rozbor

splnn kol editelstv vcviku a doktrn

(eVD) za rok 2008 s veliteli pmo podze-

nch tvarovch zazen.


5

vodkolem Velitelstv vcviku Vojensk akademie (dle jen VeV VA) v systmu ppravy vojenskch profesionl je

individuln pprava, kter zabezpeuje zskn potebnch pedpoklad k vkonu funkc na systemizovanch mstech na potku, ale i v prbhu cel kariry vojka z povoln a obanskho zamstnance. Clem tto ppravy je zajitn vysok rovn odbornch vdomost, zskn profesnch dovednost a nvyk a formovn postoj v prbhu cel sluby v AR. Pprava v sob zahrnuje ti neoddliteln sloky vchovu, vzdlvn a vcvik. Vsledkem tohoto procesu je pipraven vojensk profesionl.

Pprava pslunk ARProfesn pprava je zamena ke splnn kvalifikanch poadavk, pedepsanch pro vkon funkc na systemizova-

nch mstech. Tato je realizovna: ppravou na vkon sluby v profesionln armd formou kurz zkladn ppravy, ppravou k naplnn zkladnch profesnch poadavk formou karirovch kurz, ppravou k naplnn odbornch profesnch poadavk formou profesnch kurz (odbornch, speciali-

zanch a specilnch kurz), ppravou k naplnn zvltnch profesnch poadavk formou elovch kurz.Kurzy zkladn ppravy jsou organizovny Institutem vcviku v dlce 3 msc s nstupnmi termny na potku

jednotlivch tvrtlet. Pro studenty Univerzity obrany je organizovn kurz zkladn ppravy v dlce 2 msc, kter je zahjen 1. srpna. Po absolvovn zkladn ppravy posluchai plynule pechzej do karirovho rotmistrovskho kurzu a nsledujcch odbornch a specializanch kurz. Po celou dobu ppravy (maximln 6 msc) jsou posluchai pslu-nky VeV VA a neblokuj tedy tabulkov msta u tvar a zazen AR a nezvyuj tak jejich nedoplnnost.

Karirov a odborn kurzy jsou organizovny pro jednotliv hodnostn sbory a odbornosti. Poty karirovch a odbornch kurz jsou odrazem poteb rezortu na vykolen vojenskch profesionl. Poetn objemy osob, kter absolvovaly jednotliv typy kurz v uplynulch 6 letech (cel doba existence editelstv vcviku a doktrn a jeho podze-nch tvar Vojensk akademie ve Vykov a Vcvikov zkladny) jsou uvedeny v nsledujc tabulce.

Tabulka 1

Z uvedench hodnot vyplv, e poadavky na poty vykolench a vycviench pslunk AR v jednotlivch letech stoupaj. Pro pokryt poadavk rezortu je na VeV VA v 1. pololet letonho roku plnovno 475 kurz.

Tabulka 2

Pprava personlu AR na VeV VA

Typ kurzu 2003 2004 2005 2006 2007 2008 CelkemZkladn vcvik 0 2 359 906 909 1 066 1 140 6 380Karirov kurzy 2 202 2 212 2 508 2 487 755 1 532 11 696Odborn kurzy 11 177 10 333 4 452 5 447 4 878 9 822 46 109Aplikan kurzy zkladn (pro Univerzitu obrany) 0 378 362 326 341 303 1 710Aplikan kurzy odborn (pro Univerzitu obrany) 0 0 0 191 101 97 389Aktivn zlohy 0 0 494 288 45 63 890Mrov mise 0 909 1068 1074 740 1021 4812Kurz spec. ppravy pro krizov situace (novini) 18 24 20 19 19 19 119Kurz spec. ppravy pro Diplomatickou akademii 21 0 14 19 19 38 111Kurz pro o. z. NATO 0 0 0 0 78 181 259Kurzy informanch technologi (CIT / OIT) 0 0 38 140 104 141 423Kurzy BMATT CEE / BMATT CR 176 184 186 201 264 269 1280Celkem kurzy 13 594 16 399 10 048 11 101 8 410 14 626 74 178

Typ kurzu 1. tvrtlet 2. tvrtlet Celkem 1. a 2. tvrtletpokraujc nov zahjen

Karirov kurzy 28 13 20 48Odborn kurzy 177 29 234 411Kurzy aktivnch zloh 1 15 16Celkem 206 42 269 475


6

Obsah karirovch kurz je spolen pro vechny odbornosti a specializace a je koncipovn na vevojskovm zkla-d. Odborn kurzy jsou ji organizovny po odbornostech. Tuto skutenost dokumentuje u vybranch odbornost nsle-dujc tabulka.

Tabulka 3

Z tabulky je zejm, e nejvt poet poslucha je u specializac idi a logistickch odbornost. Organizovn kurz probh na zklad Plnu vzdlvacch a vcvikovch aktivit, kter jsou zveejnny ve Vstnku

MO, upesovny jsou na zklad poadavk ePP, VeSPod, VeSpS a Univerzity obrany na koordinanch poradch, kter probhaj na VeV VA vdy potkem tvrtlet na nsledujc tvrtlet (potkem ledna na 2. tvrtlet, apod.). Pi plnovn se berou v vahu kapacity, kter jsou k dispozici v oblasti ubytovn, stravovn, vukov a vcvikov kapacity oddlen a sloek VeV VA a przab a v neposledn me tak vytenost VVP. VeV VA m k dispozici 320 tabulkovch mst pro kurzy zkladn ppravy a 320 mst pro navazujc odbornou a speciln ppravu. Z tohoto potu je 50 mst pro vojky, kte jsou zaazen na systemizovan msta idi a u IDV absolvuj idisk vcvik a zskaj idisk oprvnn. Zbvajcch 270 tabulkovch mst je kalkulovno takto: 130 mst pro kurzy pozemnch sil, 85 mst pro kurzy vzdunch sil a 55 mst pro kurzy logistickch a zdravotnickch specializac. Ron kapacita VeV VA v oblasti zkladn ppravy je tedy maximln 1280 rekrut (4 x 320 rekrut). Na zklad pipravovanho OMDZ k 1. 10. 2009 by mlo dojt ke zmn tchto pot z 320 na 300 mst. Tm by dolo ke snen ron kapacity kurzu zkladn ppravy na 1200 rekrut ron. Krom toho m VeV VA k dispozici 200 tabulkovch mst pro absolventy Univerzity obrany v aplikanch kurzech. Celkov kapacita poslucha v kurzech je limitovna ubytovacmi kapacitami v posdce Vykov, co je 1550 mst. Tyto ubytovac kapacity vak nejsou k dispozici jen pro VeV VA, ale vyuvaj je ostatn vzdlvac a vcvikov zazen, kter psob v posdce. Jedn se pedevm o stav OPZHN Univerzity obrany, stav jazykov ppravy, Odbornou kolu vojensk policie a Centrum ochrany proti zbranm hromadnho nien (Centre of Excellence). Ve prospch VeV VA je k dispozici 1440 mst pro ubytovn tm jsou tak dny maximln poty poslucha v kurzech. Kapacity v jednotlivch typech kurz udv tabulka 4.

Tabulka 4

Odbornosti 2003 2004 2005 2006 2007 2008 CelkemMechanizovan a tankov 0 104 175 575 210 355 1 419Przkumn 0 38 18 39 7 44 146idii 7 238 4 840 2 504 2 248 1 448 1 469 19 747Chemick 0 125 84 249 269 227 954enijn 0 104 257 206 308 277 1 152Spojovac 128 240 220 265 238 341 1 432Dlosteleck 0 103 96 188 143 47 577Zdravotnick 115 153 96 197 154 245 960Logistick 0 2 229 817 1 297 1 067 872 6 282Pyrotechnick 0 286 159 61 181 118 805Hasisk 0 0 0 0 247 200 447Protiletadlov 0 0 115 259 117 180 671PLRV 0 0 25 48 27 72 172ILS 0 0 662 419 429 465 1 975RTZ 0 0 0 0 61 173 234LZab 0 0 0 0 57 68 125LPS 0 0 91 6 64 156 317Celkem 7 481 8 222 5 319 6 057 5 027 5 309 37 415

Typ kurzu PoetKurzy zkladn ppravy 320 mstKurzy odborn a speciln ppravy:

idii 50 mst kurzy pozemnch sil 130 mst kurzy vzdunch sil 85 mst kurzy logistickch a zdravotnickch specializac 55 mst

Karirov a odborn kurzy (vetn aplikanch) 800 mstCelkov kapacita kurz VeV VA 1440 mst


7

Na nsledujcch grafech jsou uvedeny skuten poty poslucha v kurzech v jednotlivch tdnech v roce 2007 a 2008 a plnovan poty poslucha v kurzech v roce 2009.

Graf 1

Graf 2

Graf 3

Skuten poty poslucha v kurzech v tdnech (rok 2007)

0

550

1100

1650

2200

1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 39 41 43 45 47 49 51 53tden

Poe

t pos

luch

a

eVD a PPZ v Posdce Vykov

kapacita kurz eVD = 1440 poslucha kapacita ubytovn posdky = 1550 poslucha

Skuten poty poslucha v kurzech v tdnech (rok 2008)

0

550

1100

1650

2200

1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 39 41 43 45 47 49 51 53tden

Poe

t pos

luch

a

eVD a PPZ v Posdce Vykov Posdka Vykov

kapacita kurz eVD = 1440 poslucha kapacita ubytovn posdky = 1550 poslucha

Plnovan poty poslucha v kurzech v tdnech (rok 2009)

0

550

1100

1650

2200

1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 39 41 43 45 47 49 51 53tden

Poe

t pos

luch

a

VeV - VA Posdka Vykov

kapacita ubytovn posdky = 1550 posluchakapacita kurz VeV - VA = 1440 poslucha


8

Z uvedench graf a tabulky 1 je zejm, e poty vykolench a vycviench poslucha kadoron stoup, a hlav-n npor na ppravu personlu u VeV VA je od potku srpna, kdy nastupuj budouc studenti Univerzity obrany do zkladn ppravy a zkladnho aplikanho kurzu (1 a 2 st) a tak absolventi Univerzity obrany do odbornho aplika-nho kurzu (viz graf 1 a 2). Na grafu 3 je vidt, e v letonm roce ji v prbhu 2. tvrtlet se poadavky bl kapacitnm monostem VeV VA, ve 3. a 4. tvrtlet jsou poadavky na ppravu personlu znan vy, ne je kapacita VeV VA, a nebude mon je pln zabezpeit.

Centrum simulanch a trenarovch technologiPi pprav vojenskch profesionl jsou vyuvny simulan a trenarov technologie, kter jsou soustedny

u Centra simulanch a trenarovch technologi v Brn a ve Vykov. Podl tchto forem ppravy narst, co je mo-n dokumentovat v nsledujc tabulce, kter udv poty tzv. osobodn v uplynulch letech.

Tabulka 5

Uveden daje dokldaj tm trojnsobn nrst potu cvicch osob (srovnn roku 2003 a 2008), kter prochzej CSTT. Tento stoupajc trend ukazuje, e rozhodnut o vybudovn tohoto centra a podpora jeho dal vstavby ze strany eVD a VeSpS byla sprvn.

Vyuit Centra simulanch a trenarovch technologi v jednotlivch letech (v procentech) udv tabulka 6.

Tabulka 6

Provoz CSTT je nastaven tak, e v kadm msci je plnovn po dobu 3 tdn vcvik na simultorech a trenarech, 1 tden je vnovn technick drb zazen a pprav novch scn cvien. Z tohoto vyplv, e pokud je hodnota vyuit kolem 75 %, je CSTT v podstat vyuito na maximum. Nrst pot cvicch na jedn stran a klesajc trend v procentulnm vyuit CSTT je zpsoben vtm potem cvicch na jednotlivch cviench, lep souinnost jednotek a tvar pi plnovn cvien a optimalizac celho procesu plnovn.

Stediska obsluh vcvikovch zazenVeV VA m ve sv podzenosti tak Stediska obsluh vcvikovch zazen, kter jsou na zklad poadavk jednotlivch tva-

r a zazen pipravena poskytnout prostory pro vcvik jednotek. VeV VA zabezpeuje naplnovn vyuit jednotlivch vcvikovch prostor, a tm vytv podmnky pro kvalitn ppravu pslunk rezortu. V tabulce 7 jsou uvedeny poty cvicch v osobodnech v jednotlivch vojenskch prostorech, v tabulce 8 potom procentuln vyuit tchto prostor v prbhu jednotlivch let.

Tabulka 7

Tabulka 8

Hodnoty uveden v tabulce 7 ukazuj na stoupajc trend cvicch osob (srovnn let 2003 a 2008). Ve skutenosti je poet cvicch vojk v roce 2008 procentuln vy, ne v roce 2003 (vzhledem k potu pslunk AR v roce 2003 a 2008). Procentuln vyuit SOVZ naznauje, e nejvce vyuvan jsou SOVZ Bezina a Libav.

Centrum simulanch a trenarovch technologi 2003 2004 2005 2006 2007 2008 CelkemCSTT 4 985 5 688 12 224 9 537 10 438 13 769 56 641

2003 2004 2005 2006 2007 2008 PrmrVyuit CSTT v procentech 75,20 84,60 90,50 75,60 82,30 74,20 80,40

SOVZ 2003 2004 2005 2006 2007 2008 CelkemSOVZ Boletice 40 585 44 204 65 012 92 168 97 642 59 644 399 255SOVZ Brdy 30 548 31 300 44 804 35 483 34 022 43 538 219 695SOVZ Bezina 35 985 38 677 53 390 71 921 66 326 63 450 329 749SOVZ Hradit 17 965 18 281 13 921 27 897 28 111 43 381 149 556SOVZ Libav 29 978 31 376 154 629 107 529 173 820 124 315 621 647Celkem SOVZ 155 061 163 838 331 756 334 998 399 921 334 328 1 719 902

Vyuit SOVZ v procentech 2003 2004 2005 2006 2007 2008 PrmrSOVZ Boletice 81,00 75,80 88,80 90,50 91,50 94,20 86,97SOVZ Brdy 58,00 80,50 90,60 91,10 90,60 91,10 83,65SOVZ Bezina 95,60 94,90 96,40 97,20 97,20 95,70 96,17SOVZ Hradit 76,00 62,50 72,70 71,60 67,90 76,30 71,17SOVZ Libav 98,00 94,90 96,70 97,30 96,00 96,40 96,55Prmrn vyuit SOVZ v letech 81,72 81,72 89,04 89,54 88,64 90,74 86,90


9

Pprava pslunk AR ped vyslnm do misPprava zahraninch specialistPslunci Institutu rozvoje, pedevm Odboru ppravy do mrovch operac, se formou elovch kurz podl na

pprav pslunk OS R ped vyslnm do mis a na zahranin pracovit pedevm v individulnch formch ppra-vy. Dal skupinu tvo kurzy pro pozorovatele OSN a kurzy pro ppravu civilnho personlu, jak z esk republiky (kurzy novin a diplomat), tak i z Aliance (Kurz pro o. z. NATO). Pro rok 2009 je pipraveno celkem 26 typ kurz. Krom toho se odbor podl tak na zabezpeen vuky v karirovch a odbornch kurzech.

Soust Odboru ppravy do mrovch operac je tak Britsk vojensk poradn a vcvikov tm v esk republice, kter na zklad Memoranda o porozumn mezi Ministerstvem obrany R a Ministerstvem obrany Spojenho kr-lovstv Velk Britnie a Severnho Irska zabezpeuje ppravu nich dstojnk, prapork a rotmistr z partnerskch zem. Celkem je ron organizovno 8 typ kurz, ktermi ron prochz kolem 250 frekventant. Poet poslucha, kte proli ppravou u Odboru ppravy do mrovch mis, je uveden v tabulce 9.

Tabulka 9

Systm ppravy personlu, spoluprce pi ppravVzdlvac a vcvikov aktivity VeV VA v oblasti ppravy personlu jsou soust systmu ppravy personlu

AR, kter je v souasnosti nastaven a jsou jednoznan stanoveny kompetence vzdlvacch a vcvikovch zazen: Univerzita obrany spolen s Vojenskou stedn kolou a Vy odbornou kolou MO zabezpeuj naplnn kvalifika-nch pedpoklad, tedy rove obecnho vzdln, potebnho pro ustanoven na systemizovan msto. Krom toho Univerzita obrany pod 2 karirov kurzy (Kurz vych dstojnk a Kurz Generlnho tbu) a odborn kurzy, kter jsou zce specializovan (oblast bezpenosti a ochrany informac). Velitelstv vcviku Vojensk akademie zabezpe-uje profesn ppravu rotmistrovskho, praporickho a niho dstojnickho sboru formou karirovch, odbornch, specializanch, specilnch a elovch kurz. V ppad, e VeV VA nem k zabezpeen kurzu potebnou techniku nebo materil, jsou kurzy organizovny ve spoluprci s tvary a zazenmi AR (mlo poetn VO). Jazykovou ppravu v rmci rezortu zabezpeuje stav jazykov ppravy, kolc a vcvikov stedisko v Komornm Hrdku, Univerzita obra-ny a VS a VO MO v Moravsk Tebov. Systm ppravy personlu nen v rmci rezortu popsn zvaznm odbornm pedpisem pro ppravu personlu, avak v souasnosti je nvrh takovho pedpisu pipravovn na Sekci personln MO. Na jeho tvorb se podlej zstupci vech vzdlvacch a vcvikovch zazen rezortu, vetn VeV VA.

Pi zabezpeen ppravy personlu spolu jednotliv vzdlvac a vcvikov zazen spolupracuj, a u na pracovn rovni (nap. pi zpracovn struktury kurz a program kurz Univerzita obrany a VeV VA), tak i na rovni nejvych pedstavitel tchto zazen. Toto lze dokumentovat na souinnostnm jednn pedstavitel VeSpS, ePP, SRDS-OS MO, SP MO, Univerzity obrany a eVD, kter probhlo 10. ervna 2008 ve Vykov. Dal obdobn jednn probhlo koncem nora v Brn za asti zstupc SRDS-OS MO, Univerzity obrany, VeSpS a VeV VA.

ZvrVznikem Velitelstv vcviku Vojensk akademie dolo k zavren transformanch zmn zapoatch v roce 2002.

Clem tchto zmn bylo soustedn vzdlvacch a vcvikovch kapacit do Posdky Vykov a vybudovn rezortn koly, kter na zklad kvalitativnch i kvantitativnch poadavk rezortu obrany zabezpe profesn ppravu jejich pslunk. K tomu, aby VeV VA mohlo tuto funkci zabezpeit, m k dispozici potebnou organizan strukturu, kvalifikovan perso-nl, vybudovanou uebn a vcvikovou zkladnu a vojensk vcvikov prostory. VeV VA je schopno zabezpeit v rmci stanovench kapacit ppravu nejen pslunk AR, ale v rmci mezinrodnch aktivit (Vojensk ERASMUS) se podlet tak na pprav len Aliance ppadn na pprav personlu NATO, EU a OSN.

VeV VA je rezortn kolou, kter je schopna zabezpeit komplexn individuln ppravu pslunk rezortu obrany.

zstupce velitele pro pedagogickou innosto. z. RNDr. Frantiek HERODEK

Typ kurzu 2003 2004 2005 2006 2007 2008 CelkemMrov mise 0 909 1068 1074 740 1021 4812Kurz spec. ppravy pro krizov situace (novini) 18 24 20 19 19 19 119Kurz spec. ppravy pro Diplomatickou akademii 21 0 14 19 19 38 111Kurz pro o. z. NATO 0 0 0 0 78 181 259Kurzy BMATT CEE / BMATT CR 176 184 186 201 264 269 1280Celkem kurzy 215 1 117 1 288 1 313 1 120 1 528 6 581


10

Vytrcen institucionln pamti je prvodnm jevem transfor-manch zmn v Armd esk republiky (AR). Transformace je operace jako kad jin a ped zahjenm jednotlivch etap transformanho procesu mus existovat dostaten stupe jis-toty o jejich komplexnm zabezpeen ve vech rozhodujcch oblastech. Rovn mus bt pesn vydefinovn zpsob zen transformanch zmn a role hlavnch aktr v tomto procesu. Pokud tyto poadavky zabezpeeny nejsou, stv se vytrcen individuln orientace dcch pracovnk v clech a smrech vvo-je prvodnm jevem vech transformanch zmn.

1. Dsledky absence procesnho zen v oblasti p-pravy personluAR se v souasn dob potk s disproporc mezi prbhem

organizanch a strukturlnch zmn na jedn stran a vvojem, kter probh ve struktue personlu, na stran druh. Dynamika vvoje v personln oblasti m objektivn tendenci pedbhat postup zmn organizanch. Mezi jinmi charakteristikami se tato disproporce projevuje i tm, e obmna personlu na funkcch probh vrazn rychleji, ne je plnovan prbh vstavby jednot-livch organizanch prvk AR. Abych nehovoil o jinch sous-tech AR, lze jako pklad uvst Vojenskou akademii ve Vykov, kter za 12 let sv existence m svho dvanctho velitele, vetn tch, kte tuto funkci vykonvali z poven. V dsledku uveden nerovnovhy se z povdom lid vytrc znalosti o konti-nuit a souvislostech plnovanch zmn a tm i elu jednotlivch transformanch rozhodnut a krok. U dcch pracovnk to ve svch dsledcch znamen, e nedok s dostatenou hloubkou poznn provzat stav vchoz se stavem souasnm, a nsledn orientovat dal vvoj smrem k poadovanmu clovmu stavu. Jde zejmna o ztrtu individuln orientace ve smovn dlou-hodobch proces. Projevuje se to pedevm tm, e se proces rozhodovn cyklicky vrac na potek stle stejnch tmat, kte-r ji v minulosti byla principiln rozhodnuta. V oblasti tak kom-plexn, jako je systm ppravy personlu, je to citeln dvojnsob. V soubhu s tmto vvojem se institucionln pam rovn vytrc jako soust vnitn kultury jednotlivch instituc. Nikoliv jen z for-mlnch hledisek, ale i v takovch oblastech, jakmi jsou napklad hodnoty, ke kterm se instituce hls, nebo funkce, kter maj ve prospch systmu obrany pedevm v budoucnu zabezpeovat. Jednm z tchto tmat je i posln, koly a postaven vojenskch kol v systmu ppravy pslunk AR.

V 90. letech byla vypracovna ada kvalitnch studi, kter se zabvaly vstavbou a budouc profesionalizac OS R, a nabzely adu vhodnch een a vchodisek vypracovanch na specifick podmnky AR. V souasn dob pevld pocit, e v souvislosti s profesionalizac na armdy eme nov a vn problmy. Ve skutenosti pouze prochzme vvojem, kter odpovd pvod-nm predikcm, a bylo mon se na nj pipravit. Jev se proto jako eln si jednu ze studi t doby pipomenout. V n se uvdlo, e v podmnkch R lze vybudovat profesionln ozbrojen sly v horizontu do 15 let od pijet takovho rozhodnut. Souasn bude mon zajistit jejich stabilitu za podmnky, e jejich velikost bude okolo 15 tisc vojk, a rezort MO R bude dle zamst-

nvat okolo pti tisc obanskch zamstnanc. (ECH) V dob, kdy byly tyto nzory publikovny, znla uveden sla docela neu-viteln. Kad si ale doke porovnat, nakolik se bl dnen realit. Ve vojenstv se ve sv vtin nepohybujeme v prosted exaktnch vd, ale politiky. Nen tedy nikde zakotvena povinnost odborn doporuen a zvry pijmat v podob, jak jsou formulo-vny. V kadm ppad je ale moudr pi rozhodovn respekto-vat jejich sdlen.

V tchto souvislostech je potebn uvaovat i o systmu p-pravy personlu, jeho velikost, struktura a vkonnost mus bt mrn velikosti obsluhovanho systmu a funkcm, kter m pro zmnn typ ozbrojench sil a bezpenostn poteby sttu plnit. Dle je potebn si uvdomit, e pprava personlu je systmem, kter m sv zkonitosti. Tyto zkonitosti ns ve svch kone-nch dsledcch dovedou ke stavm, kter jinak byly v minulosti z dvodu administrativnch pohnutek odmtny. Lze rovn ci, e jednou z hlavnch pin ztrty institucionln pamti je absence procesnho zen v systmu ppravy personlu. Nedoshneme-li shody o potebnosti zmny zen systmu ppravy personlu, stane se na jedinou jistotou, e stejn situace jako dnes bude-me zavat v budoucnu opakovan.

2. Reinstitucionalizace systmu ppravy personlu rezortu Ministerstva obranySystm ppravy personlu v rezortu MO R je jednou z mla

oblast, kde byly koly reformy z roku 2002 splnny v celm rozsa-hu, zpsobem a v termnech, jakm byly naplnovny. spn transformace vojenskch kol a systmu ppravy personlu v rezortu MO R vytvoila jeden z vznamnch pedpoklad pro vstavbu profesionlnch OS R. V souasnosti je struktura vojenskch kol tvoena Vojenskou stedn kolou a Vy odbor-nou kolou MO v Moravsk Tebov, rezortn vojenskou kolou Velitelstvm vcviku Vojenskou akademi ve Vykov (VeV VA) a Univerzitou obrany. Se zmnou struktury vojenskch kol se mnila i jejich psobnost, ale pedevm obsah a organizace p-pravy vojk (vchovy, vzdlvn, vcviku) v jednotlivch hod-nostnch sborech. Souasn posln, koly a postaven VeV VA v systmu ppravy personlu a jej vchoz potencil jako rezortn koly jsou produktem zmn, kter byly v letech 2003 2008 v t-to oblasti v rezortu MO R realizovny.

Vcvikov stediska zabezpeovala v rozhodujc me ppravu vojk k vkonu zkladn vojensk sluby v zkladnm vcviku a ve vcviku specialisty. S pechodem na profesionln OS R pprava vojk k vkonu zkladn vojensk sluby zanikla. Nov systm ppravy profesionlnch vojk v zkladn a odborn pprav je dnes zabezpeovn VeV VA a s vjimkou vybranch vojenskch odbornost je odborn pprava profesionl souste-dna do posdky Vykov.

Vojensk akademie ve Vykov (VAV) byla zzena jako rezortn vojensk kola RMO . 20/1996 zizuji rezortn kolu s nzvem Vojensk akademie ve Vykov, jako odborn kolic zazen pro ppravu vojk v inn slub v hodnostech dstojnk, prapork, poddstojnk a mustva a jejich dal p-pravu v souladu se systmem karir. Vojenskou akademii podizuji

NEZBYTNOST PECHODU NA PROCESN ZEN V OBLASTI PPRAVY PERSONLU


11

nelnkovi Generlnho tbu AR. Po svm vzniku jako hlavn kol VAV zabezpeovala ppravu profesionlnch poddstojnk pro postupn se profesionalizujc AR. Vedle uvedenho hlav-nho kolu rovn plnila vcvikov koly pro poteby konskripn armdy ve form elovch a specializanch kurz, vetn kur-zu pro dstojnky v zloze. Pvodn zamen koly zaniklo s roz-hodnutm o profesionalizaci OS R a pro nov systm ppravy personlu byl VAV uloen kol transformovat se na rezortn kolu zabezpeujc karirovou a odbornou ppravu vojk v hodnost-nm sboru rotmistr, prapork a nich dstojnk. V Koncepci vstavby profesionln AR a mobilizace ozbrojench sil esk republiky pepracovan na zmnn zdrojov rmec se k tomu uvd: soust Vojensk akademie ve Vykov bude rovn Institut jazykov ppravy, Institut dopravn vchovy, Odborn ko-la Vojensk policie, Stedisko odborn ppravy OPZHN (COE) a dal specializovan vzdlvac a vcvikov zazen. .... koly a posln rezortn koly pely dnem 1. 1. 2009 na VeV VA.

Vojensk stedn odborn koly zabezpeovaly ppra-vu profesionlnch vojk v hodnostnch sborech rotmistr a pra-pork k vkonu odbornch a tbnch funkc v AR. Se znikem vojenskch stednch odbornch kol byl systm ppravy specia-list v hodnostnch sborech rotmistr a prapork postupn pe-veden do VeV VA. Soust struktury vojenskch stednch kol byla i Vojensk konzervato v Roudnici nad Labem, kter zanikla k 1. 9. 2008. Pprava pslunk vojenskch hudeb bude spolen zajiovna vojenskmi hudbami a VeV VA.

Praporick kola byla zzena pi Vojensk stedn kole ve Vykov. Byla urena pro absolventy civilnch stednch kol s pl-nm stedokolskm vzdlnm. Dlka studia byla jeden rok a zahr-novala zkladn vcvik a odbornou ppravu podle druhu vojska. Absolventi koly byli vyazovni zpravidla v hodnosti podpraporka. Ron praporick kola zanikla soubn se znikem Vojensk stedn odborn koly ve Vykov a formy ppravy, kter zabez-peovala, byly pevedeny do VeV VA. Z hlediska kvality ppravy a jej efektivnosti pedstavovala praporick kola jednu z nejsp-njch forem doplovn personlu pro AR, kter z kvalitativnho hlediska ji pozdji nebyla nikdy plnohodnotn nahrazena.

Vysok vojensk koly splynuly na zklad zkona . 214/2004 Sb., o zzen Univerzity obrany do jedin vojensk vysok koly univerzitnho typu. Stalo se tak 1. 9. 2004, kdy v Brn zaala psobit Univerzita obrany. Soubn s tmto krokem dolo ke zmn zamen obsahu studia a oddlen vysokokolsk p-pravy od vojenskho vcviku. Vojensk st ppravy byla zalen-na ve form aplikanch kurz do rezortn koly VeV VA.

Dal zazen. V rmci plnovanch reformnch zmn zanikla napklad Vcvikov zkladna mrovch sil v eskm Krumlov a formy ppravy, kter zde byly organizovny, byly pe-vedeny do zazen VeV VA. Dalm pkladem me bt ppra-va vojk a obanskch zamstnanc MO R k vkonu funkc v zahrani, kter byla pevedena ze kolcho a vcvikovho ste-diska v Komornm Hrdku do VeV VA. Je rovn eln zmnit stav jazykov ppravy (JP), kter byl v roce 2003 nov zzen jako re zortn stedn jazykov pracovit organizan zalenn v eVD. Nsledn byl JP redislokovn do posdky Vykov a roz-en o detaovan pracovit u hlavnch tvar a zazen AR. Od 1. 4. 2008 je JP organizan zalenno pod editelstv personl-n podpory. Odborn kola Vojensk policie byla prvotn budov-na jako soust VA Vykov a v roce 2006 pevedena do struktury vojensk policie. Obdobn tomu bylo i v ppad NBC COE, kter

bylo v roce 2006 pevedeno do podzenosti SRDS OS MO. V souvislosti se znikem bvalch vysokch vojenskch kol a s tm souvisejcm ruenm ady bvalch odbornch kateder vyvstala poteba vytvoen doktrinlnho pracovit na VeV VA. Institut doktrn (dve Sprva doktrn) je od svho vzniku budovn jako odborn pracovit AR pro tvorbu koncepc a dokument pro poteby rozhodovn na strategickm stupni zen. Vet rea-lizovanch zmn nen zdaleka pln. Bylo by mon dle hovoit o vstavb sboru instruktor vcviku, stedisek obsluh vojen-skch vcvikovch prostor, simulanch center a dalch praco-vi a zazen.

Z uvedenho je zejm rychlost, hloubka a rozsah zmn, kter byly v letech 2003 2008 v oblasti ppravy personlu v re-zortu MO R realizovny. Proto nepekvapuje pomrn nzk stupe orientace vojensk veejnosti v systmu ppravy perso-nlu, ve funkcch jednotlivch kol a v poadavcch na strukturu a personln zabezpeen, kter tyto instituce vzhledem k nov zabezpeovanm formm ppravy objektivn maj. Dsledkem nedostaten orientace je pak kostrbatost diskus a rozhodovn o smovn vstavby vojenskch kol a systmu ppravy per-sonlu jako takovm. Z transformanch zmn v oblasti ppravy personlu objektivn vyplv, e podstatou vstavby Vojensk akademie ve Vykov jako rezortn koly je pevzet profesnch forem ppravy od ednch vojenskch kol, kter s rozhodnutm o zmn typu, elu a velikosti OS R zanikly. D se to doku-mentovat i na struktue kurz, kter v souasn dob VeV VA ve prospch rezortu MO R zabezpeuje, kdy pomr odbornch kurz ke karirovm je 5 : 1. Podstata poadovan zmny spov v tom, e zatmco absolvovn ucelen ppravy na ednch ko-lch opravuje k vkonu odbornch funkc, rezortn kola mus bt k tto schopnosti teprve dotvoena.

Pro zajitn spnho pokraovn transformanho procesu v oblasti ppravy personlu je potebn vychzet z nsledujcho zvru. Je zejm, e potencil organizanch zmn se postupn vyerpv a dal rozvoj schopnost v oblasti ppravy person-lu lze zabezpeit pouze cestou inovanch een. Nadle proto nebude eln vychzet z pedpokladu, e vstavbu vojenskch kol a rozvoj systmu ppravy personlu bude mon v poado-van kvalit zajiovat prostednictvm bnch produkt tbn prce, kter jsou zaloeny na aplikaci typizovanch organizanch a mylenkovch ablon. Pprava pslunk rezortu MO R je jako celek vrazn vtm a komplexnjm systmem, ne je prost souet velikost jeho jednotlivch prvk. Kvalitu podmnek pro ppravu personlu nelze proto odvozovat od formln klasifi-kace podle zaazen do jednotlivch rovn velen, ale od funkc, kter jednotliv vojensk koly ve prospch rezortu MO R pln.

3. Limity systmu ppravy personlu

Pprava personlu v ozbrojench silch podlh reimu 2, odst. 2 zkona . 219/1999 Sb., zkon o ozbrojench silch esk republiky ve znn pozdjch pedpis, kter z hlediska forem p-pravy personlu rozliuje ppravu studiem, vcvikem a jazykovou ppravu. Znn zkona odpovd struktura vzdlvacch a vcvi-kovch instituc rezortu MO R, kter ppravu v tchto formch zabezpeuj, i jejich psobnost.

Aby byl zajitn poadovan stupe kvality ppravy personlu a funknosti vojenskch kol, je nutn rozhodovn o systmu p-pravy personlu zakldat na kvalifikovanch pstupech. Systm ppravy personlu a instituce, kter jej zabezpeuj, tvo jeden


12

z princip vstavby sil. K tomu mus bt zaveden objektivn systm sledovn a vyhodnocovn daj ze systmu ppravy personlu. Uveden opaten by mlo zajistit, e se opust diskuse zaloen na nzorech a pojmy jako smr, trend, vvoj a jeho predikce se opt stanou soust rozhodovacho procesu a podstatou velitel-skch shromdn. Nen zejm, co tvo vchodiska pro diskusi a rozhodovn, ale napklad informace od VeV VA z oblasti p-pravy personlu a jejich rozklad nebyly nikdy vydny.

Dl statistick daje, kter jsou uvedeny v tomto sle asopi-su Profesionl v lnku Pprava personlu AR na VeV VA, by nemly zstat vn pozornosti funkcion zabvajcch se oblast-mi plnovn, personalistiky a ppravy personlu. Ve strunosti lze upozornit na nkter souvislosti, kter z nich vyplvaj.

Individuln formy ppravy, kter zabezpeuj specializova-n instituce, tvo stle vznamnj segment innost v rezortu MO R. Statistick daje dokldaj zeteln rst objem ppravy personlu, kter v roce 2009 doshnou limitnch monost syst-mu. K zskn ucelenho obrazu o rozsahu individulnch forem ppravy je potebn k dajm z VeV VA rovn pist objemy ppravy realizovan na UO, JP, Vojensk stedn a Vy odbor-n kole, ppadn dalch specializovanch zazench. Kapacita VeV VA je projektovna na 1440 osob ve vech organizanch formch ppravy personlu. Ubytovac kapacita posdky Vykov je 1550 osob, kterou spolen s VeV VA vyuvaj i dal vzdlva-c a vcvikov instituce dislokovan v posdce Vykov. V prvnm pololet roku 2009 zabezpeuje VeV VA 475 kurz rznho typu. Za vcvikov rok se tak jedn okolo jednoho tisce kurz. Celkov objemy ppravy personlu v kurzech za rok 2008 inily 14.626 osob a je pedpoklad, e by mly bt v roce 2009 dle pekroeny. Zabezpeovan formy ppravy vychz z internch normativnch akt upravujcch oblast ppravy personlu a plno-vacch dokument v rezortu MO R. V tomto systmu zabezpe-uje VeV VA 85 % poteb rezortu MO R. Nzor, e rezortn kola nezabezpeuje dostaten poet karirovch a jinch kurz je sice mon, ale mj se s podstatou systmu, ve kterm je re-zortn kola vkonnou slokou.

Z graf je rovn zeteln zmna v rozloen objem vcvi-ku v prbhu vcvikovho roku. Pln vyuit kapacit, kter mlo v pedchozch letech kampaovit charakter, se dnes rovnomr-nji rozkld do stle vt sti vcvikovho roku. Napluj se tak predikce z roku 2003, ve kterch byl formulovn pedpoklad, e po dokonen organizanch a obsahovch zmn v systmu ppravy personlu tento zane psobit jako celistv systm pln vyuva-jc kalkulovanch kapacit. Tm se postupn vytrc monost rea-govat na neplnovan poadavky, kter byly a dosud zabezpeo-vny pesuny termn realizace vzdlvacch a vcvikovch aktivit v danm vcvikovm roce. Ve svm dsledku to znamen, e pi zabezpeovn poteb armdy v oblasti ppravy personlu bude nutn pejt od poadavk na plnovn poteb v delm asovm horizontu. Na tuto situaci nebyl vojensk systm v minulosti zvyk-l a obtn se tto nov situaci pizpsobuje.

Redundantn systm je zpsobil k tomu, aby vstebal populr-n stanoviska. Systm plnc sv funkce na rovni projektovanch limitnch monost vyaduje kvalifikovanou diskusi. Popisovan skutenosti je potebn sprvn chpat. Jde o stav, kterho jsme chtli doshnout a jeho spolenm jmenovatelem byla efektivita. Nyn musme naplnit jeden ze zkladnch pedpoklad k zajitn funknosti vytvoenho systmu, kterm je jeho zen v syst-movch souvislostech.

4. Sdlen kapacity spolen jmenovatel systmu ppravy personluInstituce podlejc se na pprav personlu maj rznou pod-

zenost a jsou rznm zpsobem zaazeny ve struktue rezortu MO R. Obdobn je tomu i s procesy, kter na systm ppra-vy personlu psob. Pesto tvo systm ppravy personlu a instituce, kter jej zabezpeuj, jeden systm. Do vztahu mezi institucemi zabezpeujcmi ppravu personlu pat i rekrutan proces, kter je jednm z jeho rozhodujcch vstup. Vzjemn vazby mezi rekrutac, vzdlvnm, vcvikem a jazykovou ppra-vou jsou natolik siln, e vraznj zmna proveden u institu-ce jedn ovlivuje innost instituc ostatnch a systm ppravy personlu jako celek. Uveden skutenost je produktem rein-stitucionalizace systmu ppravy personlu a tlaku na dosaen poadovanho stupn efektivity struktur vojenskch kol. Spolenm jmenovatelem celho systmu jsou sdlen kapa-city pro zabezpeen ppravy personlu. Na tyto kapacity aktu-ln psob cel ada vliv, v jejich dsledku systm ppravy personlu zajiuje plnn svch funkc na rovni projektovanch limitnch monost. K dlm statistickm dajm zveejnnm v lnku Pprava personlu AR na VeV VA uvdm nkolik zvr, kter sice nejsou vyerpvajc, ale umouj zkladn orientaci v tom, jak daje ze systmu vnmat v systmovch souvislostech.

a) Rozsah zabezpeovanch forem vojenskch pprav, objemy vcviku, nepravideln prbh mezironch zmn v cel-kovch objemech ppravy personlu a poty vojk pipravova-nch v jednotlivch vojenskch odbornostech na VeV VA za vcvikov rok, signalizuj stupe personln nestability v rezortu MO R. Prbh mezironch zmn v objemech ppravy perso-nlu ukazuje na nzk stupe regulace v systmu ppravy perso-nlu, kter je ve vleku aktulnch poteb. I v naich podmnkch se tm potvrzuj teoretick vchodiska a zkuenosti ze zahrani-nch armd z procesu profesionalizace. Profesionln ozbrojen sly mohou vykazovat ni stabilitu a vy fluktuaci personlu na funkcch, ne je tomu v ppad armd konskripnch. Lze pedpokldat, e poteby rezortnch forem ppravy personlu si po adu let zachovaj dnen dynamiku a sil ppravy person-lu bude muset bt pidlovno na zklad stanovench priorit, nikoliv na zklad autonomnho rozhodovn. Uveden pedpo-klad je zaloen na porovnn nsledujcch ukazatel: kvantitativ-nch a kvalitativnch charakteristik personlu, kterm rezort MO R nen doplnn; z toho vyplvajcch poteb pro zabezpeen jeho ppravy; a existujcch kapacit. Nkter kategorie vojk nebude za tchto podmnek zejm mon doplnit v dlouhodo-bm horizontu. Jeden z teoretickch nzor na mon asov horizont a potebn podmnky k dosaen poadovanho stupn stability personlu v armd jsem ji uvedl.

b) Plnovn rekrutace, rekrutan praxe, plnovn a organi-zace ppravy personlu jsou autonomn procesy, kter se pro-tnou a bezprostedn ped realizan fz. V dsledku uveden-ho stavu je kad vcvikov rok svm zpsobem improvizac. Pokud by, napklad, AR rekrutovala v potech, kter si stanovi-la pro rok 2009 jako cl, nejsou ve zbvajc sti vcvikovho roku k dispozici kapacity k jeho zabezpeen. Bylo by nutn pijmout mimodn opaten na kor jinch forem ppravy personlu. Ve souasnch poteb pro doplovn OS R nepekvapuje, protoe byla dlouhodob pedpokldna. Proto byl v dokumen-tu Rozpracovn koncepce vstavby profesionln Armdy R


13

a mobilizace OS R pepracovan na zmnn zdrojov rmec v oblasti ppravy pslunk OS R (Kolegium MO) stanoven kol doshnout do roku 2008 kapacity zkladn ppravy 480 k pro kad nstupn termn. Podmnky k zajitn tto kapacity nebyly vytvoeny a kol nebyl ani plnn. Souasn kapacita zkladn ppravy pro kad nstupn termn je 320 k a krom I. VO bv zpravidla pekraovna. Je rovn potebn pipome-nout, e kapacity pro zkladn ppravu jsou ureny i pro budou-c studenty UO a pslunky aktivn zlohy. Kapacita 320 k v zkladn pprav znamen potebu 640 mst, protoe po jejm ukonen jsou vojci pevdni do navazujc odborn ppravy a nov rekruti mezitm nastupuj v dalm nstupnm termnu.

c) Od roku 2009 dochz ke zmn vzdlvac politiky v re-zortu MO R. Ta spov v umonn studentm UO, kte spln podmnky, pmo pokraovat v magisterskm studijnm progra-mu. V souvislosti s uvedenou zmnou bude zmnna i organiza-ce a obsah odbornch aplikanch kurz zpsobem, kter vznikl dohodou mezi SRDS OS MO a UO. Ty budou rozdleny do dvou st, kter budou organizovny mezi 3. 4. a 4. 5. ro-nkem studia obdobn, jako je tomu u zkladnch aplikanch kurz v prbhu bakalskho studia. V dsledku akumulace vtho potu ronk bude ponaje rokem 2009 dochzet k postupnmu zvyovn pot student v aplikanch kurzech organizovanch na VeV VA. To ovlivn disponibilitu kapacit pro jin formy ppravy, kter jsou na VeV VA organizovny. V roce 2008 bylo v aplikanch kurzech pipravovno 400 student UO. V roce 2009 UO pedpokld pijet do prvnho ronku studia okolo 320 novch student. Z tchto sel lze odvodit budouc rst objem ppravy v aplikanch kurzech. Sly a sloky rezortu MO R se mus pipravit na pravdpodobn omezen kapacit ppravy personlu, kter byly dosud ureny v jejich prospch, stejn jako se bude muset pesmrovat sil rekrutace k zaji-tn rovnomrnho nstupu do vech nstupnch termn ve vcvikovm roce.

d) V roce 2008 byl dokonen proces centralizace vcviko-vch stedisek a zazen do posdky Vykov zapoat v roce 2003. Kapacity pro organizaci profesn ppravy tm doshly konench hodnot.

e) Zvyovn pot vojk vyslanch do zahraninch mis a vyleovanch do pohotovostnch sil vede ke zvyov-n poadavk na organizaci elovch a specializanch kurz. Skladba kontingent vyaduje vycviit vojky v novch odbor-nostech, na jinou techniku a v ad ppad i na nov funkce. Souasn vyvstv poteba vycviit dal vojky pro poteby jejich zastupovn na funkcch u domovskch tvar po dobu psoben v misch. Ppadn zven pot vyslanch osob do zahraninch mis nalezne svj odraz i ve zvench poadavcch na systm ppravy personlu a jeho kapacity.

f) Vytrc se rozhran mezi individulnmi a kolektivnmi for-mami ppravy a mezi poslnm institucionlnch forem ppra-vy a praxe. Tyto tvo zkladn kritria pro uren odpovdnos-t, psobnost a zpsobu zen v systmu ppravy personlu. V AR zesiluj tendence k zaazovn bnch vcvikovch aktivit a kolektivnho vcviku, kter jsou v odpovdnosti velitel a tb, do rezortn koly, jejm poslnm je pprava personlu ke splnn kvalifikanch poadavk na jednotliv systemizovan msta a do systmu karir. Uveden praxe vznik jako pm pro-dukt neznalosti systmu ppravy personlu v rezortu MO R jak v teoretick, tak i praktick rovin. Jej pokraovn, ppadn

zesilovn, by pirozen mlo sv budouc implikace v cel ad oblast. Z hlediska zen by bylo obtn urit, kam takov sys-tm pat, zda do ppravy personlu, nebo vcviku vojsk. Bylo by stle sloitj pro nj pesn vymezit psobnosti, pravomoci a nsledn jej i dit. Produktem takovho vvoje by byla i ztrta orientace pi budovn kapacit a schopnost rezortn koly, kter smuj k pokryt poteb personlnho systmu, nikoliv k orga-nizaci nesourod smsice vcvikovch aktivit. Uvedenou praxi je potebn opustit ze systmovch hledisek, protoe odebr cenn kapacity z instituce, kter je urena k pprav personlu do vojenskho systmu, nikoliv k plnn bnch vcvikovch kol.

ZvrPes svou lenitost tvo pprava personlu jeden systm,

kdy zmna proveden v rmci jedn instituce nebo procesu ovlivuje instituce ostatn a systm jako celek. Rok 2009 je specifick tm, e vechny pedchoz kroky, plnovan zmny a trendy smuj k tomuto roku a nadle budou na systm pso-bit spolenm efektem. V systmu ppravy personlu ji nadle nebudou k dispozici redundantn kapacity a tto skutenosti je nutn poddit zpsob plnovn a zen ppravy personlu.

Kdy byl v roce 2003 systm ppravy personlu vytven, bylo nutn uinit rozhodnut, zda jt cestou extenzivnho rozvoje nebo intenzivn cestou a zdroje hledat uvnit systmu prosted-nictvm zvyovn jeho efektivity a vkonnosti. Zvolen byl druh pstup, jeho spnou realizaci lze doloit zavedenm kvalita-tivn vych forem pprav a zachovnm stejnch kapacit jako na potku reformnho procesu se souasnou redukc velikosti systmu o ti tvrtiny. Se zmnou struktury a funkc vojenskch kol a vcvikovch zazen byl zaveden i nov systm zen, kter ml zajistit funknost systmu ppravy personlu vytvo-enho pro poteby profesionlnch ozbrojench sil. Pokud byly v prbhu realizace reformnch zmn od roku 2003 provede-ny korekce oproti pvodnm plnm, pak v systmu ppravy personlu se odehrly tm vlun v oblasti zen. S jistotou lze uvst, e absolutn vtina provedench zmn byla motivo-vna formlnmi hledisky, nikoliv silm o kvalitativn zmnu v zen. Diskuse o pizpsoben zpsobu zen ppravy personlu procesnm hlediskm se jev jako aktuln. Mly by ns k tomu motivovat zejmna zmny podmnek, se ktermi armda bude v nejblich letech v personln oblasti konfrontovna. Z tchto zmn je mon pipomenout pechod na novou strukturu vojen-skch hodnost nebo zsadn propad pot absolvent stednch kol v R.

VeV VA je v jedinenm postaven. V tto instituci dochz k propojen toku informac z rekrutace, personalistiky, vzdlv-n, profesnch forem ppravy, vcviku, poteb vojsk prosted-nictvm tvrtletnch souinnostnch dohovor a mezinrodnho vcviku s dcmi procesy a znalostmi o monostech systmu. VeV VA tm m vytvoen pedpoklad pro plnn sv funkce odbornho orgnu pro zen profesn ppravy personlu v sys-tmovch souvislostech.

plk. gt. Ing. Jaromr Zna, MSc.


14

V uvedenm obdob tedy bylo nutn zplnovat nkolik mimodnch kurz, a tak se pslunci Institutu dopravn vchovy AR museli vypodat s mnoha problmy.

Vozidla Dingo 2 a Iveco jsou zaazena do katego-rie vojenskch bojovch vozidel a idii tedy mus zskat Osvden k zen vozidel ozbrojench sil skupiny V-K. A zde se realizovaly nejvt zmny prv v koncepci vu-ky jak teoretick, tak v praktick drb a zejmna v zen samotnho vozidla.

Na zklad zkuenost idi, kte ji dili vozidla toho-to typu v Afghanistanu a s poznatky dosavadnho vcviku Dingo 2 byl pepracovn uebn pln pro tato vozidla zcela od zkladu. Je jasn, e tato nov vozidla jsou zcela odlin od obrnnch vozidel OT-64 nebo BRDM-2, a proto i kon-cepce vcviku idi vyaduje nov pstup. Nejdraznj zmny jsou v samotnm zen vozidla, kde se navc ke standardnm cvienm, kter obrnn vozidla pln na uzav-enm cviiti, doplnoval vcvik na polnch a lesnch ces-tch a jzda v osadch. Tyto poadavky tak vyplvaj z pro-sted, ve kterm budou vozidla nasazena.

Nov zavdn vozidla do AR provz nejenom spous-ta formlnch akt od zaregistrovn vozidla a po pevzet idiem. Ale bylo teba urychlen vykolit idie-instrukto-ry, aby mohli cviit nov adatele.

U vozidel Dingo 2 bylo nutn spotebovat stanove-n mnostv provoznch jednotek, aby na nich mohla bt provedena garann drba. Rovn se do vech vozidel

Dingo 2 i Ive-co musela zabudovat rz-n speciln zazen.

Drahanskou vrchovinu nelze pochopiteln srovnvat s horami Afghnistnu, ale zk kamenit i rozbahnn cesty zde najdeme, a velmi zk cesty, kdy na jedn stran n kopec i skla a na druh je hlubok str, jsme projd-li zmrn nkolikrt a ten nepjemn pocit z przdnoty pod nmi jsme jist navodili. Pi projdn vesnic okolo vykovsk posdky jsme nejenom pitahovali pohledy mstnch obyvatel, ale hlavn jsme si nacviili jzdu v zasta-vn oblasti, kde lze potkat na silnici od zabhlho psa pes babiku s rotm na zdech, traktor i autobus i vel-k nkladn automobily, kter na mstnch komunikacch musely nezdka brzdit stejn jako my na posledn chvli. Bohuel jsme se setkvali i s neukznnmi idii a v tch-to klimatickch podmnkch tm nebezpenmi. Zejm na nkter idie psob oranov majk jako hypnotikum a namsto pizpsoben jzdy nemu neobvyklmu zst-vali asto s otevenou pusou bez schopnosti reagovat. Dky zimnmu obdob jsme mli monost cviit na snhu a ledu, v mlze i za hustho snen, ale tak za ostrho slunce, kter se nepjemn odrelo od zasnenho okol.

Aby nedochzelo k mylnm domnnkm, rdi bychom dodali, e Dingo 2 nelze srovnvat s vozidlem Iveco nebo napklad Humwee, protoe tato vozidla jsou urena k roz-dlnm kolm a pinejmenm je mezi nimi obrovsk hmotnostn rozdl. Je to jako srovnvat novou Tatru T-810 a njak ternn SUV.

Zvrem bychom chtli touto cestou podkovat pe-devm sprvcm haly tk techniky, sprvcm cviit zen, pracovnkm PO a jmenovit kpt. Ing. Bartkovi za trplivost a vstcnost, kter projevili pi neustlch zm-nch vcviku a svm kladnm pstupem umonili zabez-peit mimodn vcvik idi Dingo 2 a Iveco LMV 4x4. Vem absolventm tchto kurz pejeme tisce kilometr bez nehod a astn nvrat do esk republiky po splnn kol v Afghnistnu.

Text: nprap. Miroslav Broovi, prap. Jan Mal (oba IDV)Foto: nprap. Miroslav Broovi

V roce 2008 byl v mdich avizovn nkup dalch vozidel Dingo 2 a vozi-del Iveco LMV 4x4, co se tak v poslednch

dvou mscch loskho roku prakticky zrea-

lizovalo. Tato vozidla byla do letonho nora

vidt prv ve vykovsk posdce, kde pro-

bhal intenzivn vcvik idi tchto vozidel

ped nasazenm do zahraninch mis.

IVECO, DINGO a jejich idii ped vyslnm do

mis


15

Za VeV VA se jednn zastnili mjr. Ing. Martin Novotn, kpt. Ing. David Skup, kpt. Ing. Milan Bielak, mjr.Ing. Peter Grger, nprap. Ing. Ludovt Leskovsk, mjr. Ing. Stanislav Doruk, kpt. Ing. Rostislav Juppa, pplk. Ing. Jozef Lauro, plk. Ing. Jozef Michl, kpt. Ing. Ji Kubn, pplk. Ing. Miroslav Bohumel, doc. Ing. Frantiek Malk, CSc. a za VLRZ Ing. Karel Vejlupek.

Clem zamstnn bylo:- vyhodnotit ukonen vcvikov cyk-

lus ppravy AZ;- vzjemn pedn zkuenost z vcvi-

ku AZ;- objasnn systmu plnovn a zabez-

peen vcviku AZ;- pedn zkuenost s provdnm n-

bor do jednotek AZ;- vmna zkuenost ze spoluprce

KVV a jednotek SpS;- podepsn partnerskch smluv.

V prbhu jednn pednesli sv pre-zentace doc. Ing. Frantiek MALK, CSc. (Zsady orga-nizace nstupu do kurz, plnovn a zamen kurz pro velitele a specialisty AZ) a mjr. Ing. Peter GRGER (Zsady pedkldn poadavk, plnov-n UVZ VVP a problematika realizace poadav-k). Ob prezentace byly kladn hodnoceny a rozvinula se k nm diskuze, ve kter byly ujasnny otzky vnitn a vnj souinnosti subjekt pi zajiovn vcviku AZ na pd VeV VA.

V zvru zamstnn bylo za zen velitele Spolench sil generlmajora Ing. Hynka Blaka a za asti velitel 4. brn, 7. mb, 13. db, 14. blogp a 15. b provedeno slavnostn

podepsn partnerskch smluv mezi editeli KVV a veliteli tvar 14. blogp, 31. brchbo, 41. mpr, 25. plrb, VeV VA, 72. mpr, 71.mpr, 74. lmopr, 24. zDL, 151. pr, 142. propr, 131. smdo, 102. pzpr a 152. pr. Za VeV VA podepsal partnerskou smlouvu s KVV JIHLAVA velitel plk. gt. Ing. Jaromr Zna, MSc. Na zklad tto smlouvy budou oba tvary rozvjet spoluprci zejmna v oblasti nboru, vcvi-ku, vzjemn vmny informac, prezentaci AR na veej-nosti a dalch kulturnch a sportovnch aktivit.

Ped ukonenm zamstnn podkoval zstupce veli-tele Sil podpory brig. generl Ing. Radoslav Rotrekl pra-covnkm VeV VA za vynaloen sil pi pprav jednn a jeho organizanm a materilnm zabezpeen. Vysoce kladn byla hodnocena organizace pjezdu, pprava slu k jednn, kvalita stravovn a ubytovn astnk jedn-n. Na tomto kladnm hodnocen mli podl za Operan oddlen mjr. Ing. Jaroslav Vyuchal, nprap. Tibor Janek, za Institut rozvoje o. z. Ing. Petr Zajek, o. z. Petr Tylic, o. z. Ing. Zdenk Orsg a doc. Ing. Frantiek Malk, CSc., za prapor zabezpeen o. z. Miroslav Jackuliak a za VLRZ Ing. Duan Krpec, Ing. Karel Vejlupek a kolektiv pracovnk restaurace Krle Jana Lucemburskho.

I z takovchto stpk se skld celkov obraz VeV VA v och vojensk veejnosti.

Metodick zamstnn k vyhodnocen a organizaci vcviku aktivnch zloh

Ve dnech 4. 5. nora 2009 se v sle Spoleenskho klubu posdky Vykov uskutenilo metodick zamst-

nn k vyhodnocen a organizaci vcviku

aktivnch zloh. Zamstnn dil zstupce

velitele Sil podpory brigdn generl Ing.

Radoslav Rotrekl. Ptomni dle byli p-

slunci velitelstv Sil podpory plk. gt.

Ing. Frantiek Hlavek, mjr. Ing. Vladimr

Tma, pedstavitel SPS MO Ing. Valentn

Miaga, editel a uren funkcioni KVV

a jako zvltn host Ing. Zdenk Slovk.

Text: doc. Ing. Frantiek Malk, CSc.

Foto: Petr Orlek


16

VOD

Jednou z instituc podlejc se na pprav profesionl k plnn kol

v zahrani je Odbor ppravy do mrovch operac Velitelstv

vcviku Vojensk akademie ve Vykov.

Profesionalizace a prohlubujc se charakter expedinho pouit OS R vyvolaly potebu proveden ady zmn v obsahu a organizaci ppravy pslunk OS R a jejho institucionlnho zasteen. V rmci uve-dench zmn jsou k pprav profesionl v posdce Vykov systematicky vytveny kapacity a schopnosti potebn k uspokojen souasnch i budoucch poteb OS R. V soubhu s plnnm tohoto hlavnho kolu je rovn posdka Vykov budovna jako centrum me zinrodnho vcviku a ppravy do zahraninch mis. K tomu m vytvoeny optimln podmnky dky ojedinlmu souboru vzdlvacch a vcvikovch in-stituc, kter zde psob, a kvalitnm podmnkm pro provdn odborn vuky a vcviku. Jednou z instituc, kter byla v rmci realizace kol reformy vytvoena, je Odbor ppravy do mrovch operac Velitelstv vcviku Vojensk akademie Vykov (OPMOp). OPMOp je v souasn dob jedinm odbornm pracovitm v re-zortu MO, kter se v praktick i teoretick rovin speci-alizuje na oblast mrovch operac.

V tto souvislosti je eln pipomenout sled krok a rozhodnut, kter vedly k vytvoen OPMOp. Ji od roku 1997 byla v souvislosti s ppravou na vstup R do NATO v odborn literatue diskutovna dal perspektiva pouit jednotek AR v mrovch operacch a s tm i per-spektiva VZMS esk Krumlov. Bylo pedpokldno, e s uvaovanm pechodem na profesionln ozbrojen sly ztrat VZMS esk Krumlov sv posln, protoe pprava do operac v zahrani se stane bnou innost jedno-tek AR.1 Souasn bylo ji v t dob zejm, e rozvoji systmu ppravy pslunk AR neprospv odtrenost ppravy do mis od vzdlvacch a vcvikovch zazen AR. Zskan zkuenosti z praktickho psoben jed-notek a pslunk AR v zahraninch misch se tak nedostaten promtaly do obsahu vuky ve vojenskch kolch.

Z obsahu reformnho konceptu pijatho v roce 2002 a nov formulovanch politicko-vojenskch ambic R vyplynul pro ppravu pslunk OS R do mrovch ope-rac nov kol:

Nepzniv trendy vvoje v nestabilnch regionech na periferii euroatlantickho prostoru a v jeho okol pedsta-

vuj natolik vznamnou bezpenostn hrozbu, e podl R na jej eliminaci se neme zuovat pouze na poskytovn ekonomick a humanitrn pomoci a diplomatick aktivity. Nepokryt tto hrozby sice nepedstavuje bezprostedn zven rizika pro R, ale v dlouhodobm asovm hori-zontu me vst k rozen psma nestability dle do cen-tra euroatlantickho prostoru a k hranicm R. V souladu s jednm ze zkladnch princip Bezpenostn strategie R, kterm je cestou aktivnho zapojen mimo zem R preventivn pedejt monosti pmho ohroen zem R, se proto budou ozbrojen sly R nadle zapojovat do mrovch a humanitrnch operac v euroatlantickm prostoru a jeho bezprostednm okol.2

Novm poadavkem bylo, aby se pprava do operac mimo teritorium zem stala integrln soust ppravy velitel, tb a jednotek, a tm bylo dno i nov zadn pro vojensk koly a vcvikov zazen AR. Mezi jinmi byl vydn kol pevst odborn kurzy pro ppravu perso-nlu k vkonu funkc v zahrani ze VS Komorn Hrdek a VZMS esk Krumlov do VA Vykov. K tomu bylo potebn vytvoit ve VA Vykov nov organizan struk-tury a pipravit personl k zabezpeen vuky a vcviku v nov poadovanch kurzech.

V z 2003 byla NG AR schvlena koncepce vstav-by Stediska mrovch operac organizan zalennho do VA Vykov.3 Koncepce v prvnm kroku pedpokldala vytvoit k 1. 12. 2003 Oddlen mrovch sil VA Vykov, do kterho byly pevedeny psobnosti VZ Komorn Hrdek a VZMS esk Krumlov, technick vybaven, speciln uebny a vybran personl. Ve druhm kroku vstavby bylo k 1. 9. 2004 vytvoeno Centrum ppravy mrovch sil Vojensk akademie Vykov (CPMS VAV). Koncepce vstavby CPMS VAV byla rovn zaslna do soute o pidlen grantu, kter je poskytovn vldou USA na rozvoj projekt posilujcch interoperabilitu jedno-tek v mnohonrodnch mrovch operacch.4 Pedloen projekt patil v souti mezi nejkvalitnj. Vzhledem k tomu, e R v minulosti ji obdobn grant vldy USA zskala, byly upednostnny jin zem. V rmci reorgani-zace k 1. 1. 2008 bylo nsledn CPMS transformovno na novou organizan strukturu Odboru ppravy do mro-vch operac (OPMOp).

OPMOp postupn napluje plnovan cle a rozi-uje klu slueb poskytovanch ve prospch AR. Ve vcvikovm roce 2008 absolvovalo ppravu u OPMOp 1021 osob. Rozsah kol plnnch odborem je v souas-n dob vt, ne bylo uvaovno v dob jeho vzniku. I z tohoto dvodu byl odbor rozen o Oddlen specialis-t vcviku. Vedle plnn vcvikovch kol v odbornch a karirovch kurzech oddlen zabezpeuje spolen vcvik s BMATT CZ, poskytovn odborn pomoci pi tak-tickm vcviku kontingent KFOR a ISAF nebo napklad spolen vcvik s Polici R.

Posln a koly ODBORU PPRAVY DO MROVCH OPERAC


17

HLAVN PLNN KOLY A SCHOPNOSTI

OPMOp organizuje irok spektrum vzdlvacch a vcvikovch kurz pro pslunky OS R ped vyslnm do mis a na zahranin pracovit pedevm v individu-lnch formch ppravy. Rovn se podl na plnn kol ppravy civilnho personlu ostatnch rezort a Policie R, civilnch zamstnanc NATO ped jejich vyslnm do mis a v neposledn ad pln vzdlvac a vcvikov koly v kari-rovch a odbornch kurzech organizovanch u VeV VA Vykov.

Odbor ppravy do mrovch operac je organizan le-nn na:- Oddlen ppravy do mrovch operac - Oddlen ppravy specilnch kurz - Oddlen specialist vcviku - Oddlen vsadkov ppravy a SAR - Britsk vojensk poradn a vcvikov tm v esk

republice.V kompetenci Oddlen ppravy do mrovch

operac je v souasn dob pprava pslunk AR do nsledujcch mis:

ISAF International Security Assistance Forces,o KAIA Kabul International Airport, vetn vrtulnkov jednotkyo PRT Provincial and Reconstruction Team Logar, vetn civilnch odbornko Kontingent poln nemocnice a chemick jednotkyo Strn jednotka v provincii Uruzgn v roce 2008 bylo pipraveno 345 osob

KFOR Kosovo Forces (velitel, pslunk mnoho-nrodnostnch tb a vrtulnkov jednotky),

v roce 2008 bylo pipraveno 207 osob.Dle zabezpeuje vcvik v nsledujcch specializova-

nch kurzech: Kurz pro ppravu osob na prci ve strukturch NATO

(CONAMS Course of NATO Military Staff), Nrodn pprava (DJTF Deployable Joint Task

Forces), Kurz vojenskch pozorovatel OSN/OBSE/EU

(UNMOC United Nations Military Observer Course), Kurz pro ppravu civilnch policist (CIVPOL Civilian

Police Course), Kurz prohledvacch operac pro pslunky AR.

Oddlen ppravy specilnch kurz provd pipravu v nledujcch kurzech: Kurz pro ppravu civilnch zamstnanc NATO ped

jejich vyslnm do mis (NATO Civilians Predeployment Course),

Kurz krizovch situac pro pracovnky sdlovacch pro-stedk a humanitrnch organizac,

Kurz speciln ppravy pro pracovnky MZV R a Diplo-matickou akademii MZV R,

Zabezpeen kurz podanch ve spoluprci s Texaskou nrodn gardou.

Pro rok 2009 je pipravovna obdoba kurzu NATO Civilians Predeployment Course pro civiln pracovnky (technick specialisty) rezortu MO vyslanch do oblast psoben jednotek AR a na zklad zadn Diplomatick akademie MZV R tak Kurz krizovch situac pro diploma-ty EU. Dle bude oddlen zabezpeovat spolen vcvik (kurzy) s Texaskou nrodn gardou pro vybran pslunky AR v posdce Vykov (kurz C-IED a MOUT).

Nzev kurzu Poet ve vcv. roce

Kapacita / zizovatel

Kurz pro ppravu osob na prci ve strukturch NATO (CONAMS Course of NATO Military Staff)

2 30 / eZA MO

Kurz vojenskch pozorovatel OSN/OBSE/EU (UNMOC United Nations Military Observer Course)

2 12 / SOC MO

Kurz prohledvacch operac 2 35 / na zklad poteb kontingentuNrodn pprava DJTF 1 30 / eZA MOVelitelsk pprava KFOR 2 120 / N NGPprava ISAF 2 120 / N NGCIVPOL 2 20 / Prezidium PRPprava personlu pro Baltic Air Policing 1 70 / SOC MOCelkem 14 774

Nzev kurzuPoet ve vcv. roce

Kapacita / zizovatel

Kurz pro ppravu civil-nch zamstnanc NATO ped jejich vyslnm do mis (NATO Civilians Predeployment Course)

6 40 / IS NATO Brusel

Kurz speciln ppravy pro DA MZV

1 20 / DA MZV

Kurz speciln ppravy novin a pracovnk NGO

1 30 / OKS MO

Kurz speciln ppravy diplomat EU

1 40 / MZV

Pprava CZ civilnch pracovnk

1 20 / SPodV

Kurz C-IED s TXNG 1 20Kurz MOUT s TXNG 1 20Celkem 12 390


18

Oddlen specialist vcviku je ureno k ve-den praktickho vcviku a vuky v karirovch, od-bornch a specializanch kurzech organizovanch na VeV VA v tmatech souvisejcch s pouitm AR v zahraninch operacch.

Britsk vojensk poradn a vcvikov tm v esk republice (BMATT CZ). V souladu s Me-morandem o porozumn mezi Ministerstvem obrany esk republiky a Ministerstvem obrany Spojenho krlovstv Velk Britnie a Severnho Irska5 psob pi BMATT (CZ) skupina instruktor vcviku z AR. Jejich hlavnm kolem je asistence pi pprav profesionl-nho sboru nich dstojnk, prapork a rotmistr z partnerskch zem. Kurzy BMATT Train the Trainer pipravuj instruktory pro veden vcviku v jejich dom-cch podmnkch se zamenm na otzky velen a zen, metodiky vcviku, mrovch operac a v tak-tick nebo steleck pprav. Vcvik je organizovn pedevm ve Vykov, ale i ve VVP Libav a Boletice. BMATT (CZ) rovn vysl k zabezpeen vcviku mobil-n vcvikov tmy do jednotlivch partnerskch zem. Mobiln tmy jsou vyslny na zklad dosti o pomoc pi vcviku cestou britskch vojenskch a leteckch pidlenc.

Oddlen vsadkov ppravy a SAR je v sou-asn dob jedinm vcvikovm centrem zchrann a vsadkov ppravy AR. Organizuje a provd zklad-n vsadkov kurzy, speciln vsadkov kurzy, kurzy zchrannch innost s vyuitm letoun a vrtulnk i kurzy bojov zchrany a pijet podpory CSAR pro poteby AR. Zabezpeuje odbornou ppravu specialis-t zchrann a vsadkov sluby AR pro vkon funkc pi vcviku a speciln ppravu leteckho personlu.

K zabezpeen ve uvedench forem vcviku a kurz je u Odboru ppravy do mrovch operac clen pipravovn tm kvalitnch a vysoce odborn pipravench instruktor s prax z vkonu funkc v zahraninch misch. Aby OPMOp byl odborn zpsobil vyhovt poadavkm na ppravu osob do mis v cel i monch pouit AR, je personl sloen z osob s prax z operac OSN, NATO, EU a koalinch, vetn odpovdajc rovn ja-zykov ppravenosti. Pro udren odborn fundova-nosti jsou lektoi a instruktoi vyslni do zahraninch odbornch kurz a astn se zahraninch cvien jed-notek vyslanch do operac, napklad cvien URBAN v Hohenfelsu, SRN. Je rovn snahou pravideln roto-vat pslunky OPMOp do kontingent AR vyslanch do zahraninch mis.

V rmci materilnho zabezpeen vuky a vcvi-ku OPMOp disponuje komplexem specializovanch ueben (US GRANT), kter vedle veobecnch forem vuky umouj vytvet operan stediska pro teoretic-kou a praktickou ppravu a jej zen podle jednotlivch mis. Specializovan uebny umouj ppravu tb, klovho personlu a ppravu jednotlivc v rozsahu: teoretick vuky, debriefingu po ukonen vcviku, studia informanch databz o jednotlivch misch,

taktickch innost, situaci na teritoriu mise a dalch,

modelovn innosti tb v misch, zpracovn formalizovanch dokument, rozkaz, hl-

en a dalch, studia aktualizovanch informac na teritoriu mis

z otevench zdroj, tvorby prezentac, dokument, publikac a pomcek

k vyuit pro velitele a tby v operacch.

Nzev kurzu Poet ve vcvikovm roce Kapacita / zizovatel

Zkladn vsadkov kurz 5 24 / SRSDS-OS MOKurz pro zskn oprvnn instruktor vysazen slannm

1 15 / SRSDS-OS MO

Kurz dcch vysazen slannm 1 15 / SRSDS-OS MOKurz dcch seskok (S), dozorch nelnk vsadkov ppravy (DNVP) a vsadkovch prvod-c (VP) I. etapa

1 15 / SRSDS-OS MO

Kurz dcch seskok (S), dozorch nelnk vsadkov ppravy (DNVP) a vsadkovch prvod-c (VP) II. etapa

1 15 / SRSDS-OS MO

Kurz k prodlouen oprvnn instruktor vysazen slannm

1 15 / SRSDS-OS MO

Kurz odborn ppravy instruktor PR/S.E.R.E. 2 15 / SRSDS-OS MOKurz Personnel recovery pro ltajc personl 1. stupn

2 15 / SRSDS-OS MO

Kurz Personnel recovery pro ltajc personl 2. stupn

6 15 / SRSDS-OS MO

Kurz vybranch sloitch seskok 1 15 / SRSDS-OS MOCelkem 21 360


19

Ve prospch OPMOp byla rovn ve VVP Ddice vy-budovna zkladna pro praktick poln vcvik jednotek, velitel a tb do zahraninch mis a rovn i pro ppravu v rmci krizovho managementu. Zkladna pro praktick poln vcvik je propojena s komplexem specializovanch ueben na uebnch blocch a umouje tak rozehru tak-tickch innost a procviovn stlch operanch postup mezi jednotkou na zkladn a nadzenm tbem (linkov spojen, radiov spojen, komunikace po sti). Takto orga-nizovan vcvik me bt dle rozen o kapacity CSTT Brno/Vykov.

Zkladna pro praktick vcvik umouje nsledujc roz-sah ppravy: innost a ivot jednotky na zkladn, praktick vcvik monch innost v prbhu mise

na zkladn, ncviky obrany a ochrany, innosti pi zadren a vslechu osob, vyjednvn se stranami kon-fliktu, inspekn a kontroln innost, ncviky bojov po-hotovosti a dal,

velen a zen jednotek pi plnn taktickch kol v ternu z operanho stediska na zkladn, vcvik v ubytovn a vestrannm zabezpeen ivota jed-notek v polnch podmnkch,

sladn innosti jednotek a kontingent ve cvin zahranin misi,

procviovn stlch operanch postup, rozehru taktickch situac pi vcviku jednotek, tb

a velitel, vcvik pi eskortovn osob a ochran konvoj, innost na kontrolnch propoutcch mstech, vcvik v pprav a veden tiskovch konferenc, organi-

zac jednn se stranami konfliktu, provdn inspekn a kontroln innosti, veden vyjednvn, provdn prohledvacch operac a dal innosti,

vcvik na stresov situace a een psychologickch aspekt ppravy do operac,

ncvik innost u vrtulnk a dal.

STLE VY AMBICE

AR mla vdy ambici, aby se posdka Vykov stala jednm z center mezinrodn spoluprce v oblasti ppravy vojenskho i civilnho personlu.

V roce 2006 esk republika zvtzila v konkurzu na zajitn vcviku civilnho a vojenskho personlu NATO ped jejich vyslnm k plnn kol v prostorech vojen-skch operac, kter byl vypsn zstupcem generlnho tajemnka NATO pro lidsk zdroje. Promylenost a kom-plexnost nabdky pipraven eVD a rovn zkuenost personlu s ppravou do zahraninch mis vedly k tomu, e NATO v souti mezi adou lenskch zem Aliance upednostnilo eskou republiku. Velvyslanec R pi NATO tefan Fle v tto souvislosti uvedl: Nabdka Vykova jasn zapad do koncepce takzvanho vezahrnujcho pstupu, respektive do snahy maximln skloubit civiln a vojensk aspekty pi zvldn kriz. Pedpokldme, e

vykovsk centrum od samho zatku nabdne vcvikov kurzy pro pedstavitele civilnch mezinrodnch organiza-c, kte maj nesporn v rmci aliannch mis sv msto, a ped ktermi je tak velk kus prce.

Clem kurzu je poskytnout civilnm zamstnancm NATO ped vyslnm do zahraninch mis znalosti a prak-tick dovednosti k plnn kol v rznch oblastech. Kurz je organizan a obsahov zabezpeovn OPMOp, pro kter tak pedstavuje dal rozen kly vzdlvacch a vcvikovch aktivit, ktermi se toto centrum zabv. Pilotn kurz se uskutenil v dubnu 2007. V dosavadnch 8 uspodanch bzch bylo dosud vykoleno 259 zahrani-nch osob. Je lenn do dvou fz. Prvn m vce teoreticko -informativn charakter, druh m podobu polnho vcvi-ku. Podoba kurzu se od roku 2007 neustle vyvj, jak na zklad poadavk zadavatele, tak i na zklad pipomnek samotnch astnk kurzu a v neposledn ad i na zkla-d zptn vazby s absolventy kurzu aktuln nasazenmi v operacch. Tyto faktory pozitivn ovlivuj ji tak vyso-kou rove kurzu, za kterou byl ppravn tm kurzu v roce 2008 osobn ocenn samotnm generlnm tajemnkem NATO Jaapem De Hoof Schefferem. Pprava personlu NATO do zahraninch mis ji pomohla zapsat VeV VA a posdku Vykov do irho mezinrodnho povdom.

ZVR

Zvrem lze uvst, e Odbor ppravy do mrovch ope-rac je modernm vzdlvacm a vcvikovm pracovitm, kter se v teoretick a praktick rovin zabv mrovmi operacemi. Jeho vznam bude v budoucnu narstat s tm, jak se trvale zvyuje poteba ppravy vojenskho i civilnho personlu AR do mis v zahrani.

1 ZNA, Jaromr. Zsady pouit mechanizovanho praporu AR v NATO Operacch na podporu mru. VV PV Vykov, 2007.

2 Koncepce vstavby profesionln Armdy esk republiky a mobilizace ozbrojench sil esk republiky pe-pracovan na zmnn zdrojov rmec (2003). A-report, MO R-AVIS, Praha 2003, str. 7, ISSN 1211-801X.

3 ZNA, Jaromr. Koncepce vstavby Stediska mrovch operac VA Vykov. G AR, Praha, 2003.

4 ZNA, Jaromr. Peace Operations Center Concept. US Embassy, Praha, 21. 10. 2003.

5 Memorandum o porozumn mezi Ministerstvem obrany esk republiky a Ministerstvem obrany Spojenho krlovstv Velk Britnie a Severnho Irska podepsno dne 25. 7. 2000. Sbrka mezinrodnch smluv . 17/2001.

Text: Jaromr Zna, Ji Adamec


20

koln prapor v uplynulch letech zabezpeoval v uku a vcvik poslucha a aspirant v jednotlivch druzch stu-dijnch specializac, organizovanost reimu ivota poslucha- a vyuit jejich volnho asu, zajioval vkon dozor a strn sluby a po logistick strnce zabezpeoval poslu-chae v jednotlivch kurzech. Pslunci kolnho praporu se tak podleli na akcch zabezpeujcch prezentaci AR na veejnosti, nap. slavnostn vyazen poslucha ve Slavkov, ,,Otvrn przdnin na srubovm tboe, dtsk dny, dny otevench dve, brann dny pro ky zkladnch kol atd. Pslunci praporu se tak velkou mrou podleli na odstraovn nsledk niivch povodn.

V nov struktue je koln prapor organizanm prvkem VeV VA s kolem zajistit poslucham vech katego-ri vestrann podmnky pro vuku a vcvik, organizovat reim ivota a vyuvn volnho asu poslucha kurz, zabezpeit bojovou a mobilizan pohotovost, chod dozor sluby kPr a v neposledn ad reprezentovat VeV VA na veejnosti.

Organizan struktura kolnho praporu: velitel praporu zstupce velitele praporu vrchn prapork 1. koln rota dstojnickch kurz 2. koln rota praporickch kurz 3. koln rota praporickch kurz 4. koln rota odbornch a specilnch kurz 5. koln rota odbornch a specilnch kurz 6. koln rota krtkodobch a zkladnch aplikanch

kurz.

Velitel kolnho praporu spolu se svm zstupcem a vrchnm praporkem jsou garanty spoluprce s jednot-livmi instituty. Komplexn d, vel a dohl na vestran-

n zabezpeen vech kol kolnho praporu vyplvaj-cch z rozsahu jeho psobnosti v souladu s Organizanm dem VeV VA.

Odpovdnost velitel kolnch rot spov v komplex-nm zabezpeen chodu rot, nstupu poslucha do kurz VeV VA, zpracovn rozvrhu zamstnn, zabezpeen jeho plnn a vyhodnocovn, zpracovn plnu dnch dovolench pslunk roty, vydvn dennho psemnho rozkazu k zajitn chodu sluby a ivota roty, pidlovn vzbroje a dalho materilu roty podzenm, een nvr-h, dost a stnost pslunk roty, zpracovn razo-v dokumentace, zen akc PSNJ dle zpracovanho pl-nu, kontrolch rovn vcviku, materilnho zabezpeen a dodrovn bezpenostnch opaten na zamstnnch zench veliteli et a drustev z ad poslucha. Jsou rovn povinni organizovat a dit vcvik v oblasti zklad-nch d a poadov ppravy u svch podzench, ped-chzet vzniku kod a ztrt u kolnch rot, v ppad jejich vzniku zajistit jejich vasn a dsledn een, hodnotit prci svch podzench, dsledn postihovat poruo-vn zkon, kzn a neplnn kol, kontrolovat vnj vzhled pslunk kurz, provdt kontroly stavu vzbroje a materilu kolnch rot, jeho plnost a oeten po vcvi-ku. Po dobu neptomnosti pln zastupuj velitele rot jejich vkonn praporci, kte po logistick strnce zabezpeuj vcvik poslucha, pln sv povinnosti v oblasti hospoda-en se svenm materilem a na taktickch a steleckch ppravch poslucha zabezpeuj vdej munice. Velitel roty a jeho vkonn prapork jsou pln odpovdni za in-nost jednotky. Mus mezi sebou spolupracovat po vech strnkch, jeliko bez toho by nebylo mono plnit tak velk mnostv kol, kter jsou na n kladeny.

Po deseti letech existence si koln prapor obhjil sv msto a posln. Je podporou pro vechny uitele, kte se mohou pln vnovat veden vuky a vcviku poslucha-. Tento nzor vyznvajc z ad samotnch uitel jasn vyvrtil postoj tch, kte nemli pehled o innosti koln-ho praporu, a pesto hlsali mylenku o jeho zbytenosti. Nedovedu si pedstavit, jakm zpsobem by uitel nap-klad eili dosti poslucha, jak a kdy by provdli vdej zbran, zabezpeovali ubytovn a vstupy do objektu, eili kzesk pestupky, provdli vyazen kurz, jak a kdy by zajiovali atd. V tto situaci by u uitelm nezbyl as na vuku a vcvik poslucha.

koln prapor se stal nedlnou soust nov struktury VeV VA, co dokazuje svou kadodenn innost pi zabez-peovn vcviku, udrovn kzn a pi veden samotnho vcviku poslucha v dstojnickch, praporickch, rot-mistrovskch, odbornch a aplikanch kurzech.

Pedstavuje se...

KOLN PRAPOR

Zahjen innosti kolnho praporu se datuje k 1. dubnu 1999, kdy vznikl jako organizan jednotka Vojensk aka-

demie ve Vykov, sdruujc poslucha-

e a aspiranty studujc v dlouhodobch,

stedndobch a krtkodobch kurzech,

slouenm Dstojnick, Praporick a Pod-

dstojnick koly a Kurzu velitel v zloze.


21

Vkonn praporci pi plnn svch povinnost na steleckch ppravch poslucha zabezpeuj

nap. vdej munice. Prvn vpravo prap. Leon Krtk jako vdejce munice

na stelbch rotmistrovskho kurzu.

Kad den prvn v prci a posledn z prce! To je dl vkonnho praporka.

Vkonn praporice koln roty odbornch a specilnch kurz pprap. Monika Mov pi rannm vdeji zbran.

Velitel kolnho praporu spolu se svm zstupcem a vrchnm praporkem d, vel a dohl na vestrann zabezpeen vech kol kolnho praporu, vyplvajcch z rozsahu jeho psobnosti.

Na fotografii zachycen tb kPr pi stedenm nstupu. Uprosted velitel praporu pplk. Ing. Miroslav Bohumel, vpravo zstupce velitele mjr. Ing. Zdenk Rusnk, vlevo vrchn prapork nprap. Pavel ugrek.


22

Dvuj, ale provuj! Starostliv vkonn prapork koln roty

praporickch kurz prap. Michal Horsk (vlevo) pi kontrole istoty zbran.

Vkonn prapork koln roty dstojnickch kurz prap. Oldich Vyroubal (prvn zleva) pi vdeji

imitan munice na taktick pprav.

koln prapor zabezpeuje bojovou a mobilizan pohoto-vost spolen s chodem dozor sluby kPr.

Velitel koln roty praporickch kurz kpt. Bc. Pavel Stehlk pi vkonu sluby D kPr.

Odpovdnost velitel kolnch rot spov v komplexnm zabezpeen chodu roty.

Kpt. Ing. Jaroslav Janek zastien pi porad s veliteli et z ad odbornho rotmistrovskho kurzu.

Vuku zkladnch d u koln roty dstojnickch kurz vede kpt. Ing. Ji Gregor.


23

Zkladn dy a poadov pprava.

Dal z dleitch kol velitel rot pi vcviku

poslucha. Velitel koln roty

praporickch kurz kpt. Ing. Petr Slma sleduje posluchae

pi pondlnm poadovm ncviku. Pezkouen se bl,

as se krt, jet je co dlat!

Zavren vednho, vcvikovho dne. Velitel koln roty odbornch a specilnch kurz kpt. Ing. ubomr Potkny vyhlauje svj denn

psemn rozkaz k zajitn chodu sluby a ivota roty.

Nstup poslucha do krtkodobch kurz VeV VA. Tuto innost komplexn zabezpeuje koln rota krtkodobch a zkladnch aplikanch kurz. Velitel roty kpt. Ing. Jn Bartko

pouuje nov pchoz posluchae o reimu vstupu do arelu kas-ren a seznamuje posluchae s pravidly pobytu v kurzech VeV VA.

Posluchai dstojnickch, praporickch a rotmistrovskch kurz jsou zaazovni do funkc velitel et a drustev k zskn prvnch zkuenost ve velen podzenm.

V tchto velitelskch funkcch se pravideln stdaj.

Na snmku posluchai kurz pi veden poadov ppravy.

Text a foto:

nprap. Pavel ugrek


24

Ncvik byl zahjen takzvanm minicvienm. To bv zpra-vidla jednoduch situace, v rmci kter cvic velitel, lenov operanho stediska (ppadn tby) a velitel podzench jednotek slauj svou innost, svaj se se systmem simul-toru a s jeho opertory. Zrove pracovnci technick podpo-ry CSTT prov funknost simultoru a podsystmu spojen. Tento krok je nezbytn, protoe kad cvien je uniktn a je pipravovno na mru kadmu cvicmu. Pprava simulto-ru a komunikanch systm zan nkolik tdn a msc ped zahjenm provdc fze cvien. kolem rakovnickho velitele a operanho stediska byla v tomto ppad likvidace dopravn nehody cisternovho automobilu. Scn postavil funkcione samostatn zchrann roty (szr) do situace, kdy na kiovatce komunikac . 6 a . 229 ve smru na obec Kruovice dolo k havrii cisternovho automobilu od firmy Czechoil, pevejc ropn produkty. Dolo k jejich niku a k niku PHM z vozidla a nsledn hromadn havrii dalch t vozidel. Cvic museli reagovat na poadavky o poskytnut techniky s obsluhou k peerpn ropnch produkt a PHM,

o techniku s obsluhou na vyprotn a odsun havarova-nch vozidel z komunikace. Nslednm kolem bylo odten a odsun kontaminovan zeminy a zabr-nn nslednm ekologickm kodm. Mon jste si vimli, e k nehod dolo v mstech, kter by mli

rakovnit znt. Jednm z nepsanch pravidel CSTT je, e cvicm je pro zven autentinosti nabdnut

k proveden cvien prostor, ve kterm bn psob.V prbhu samotnho ostrho cvien likvidovali zchra-

ni pod velenm kapitna Ing. Zbyka ehoe nsledky sn-hov kalamity: odklzeli stromy na komunikaci mezi obcemi ihleRabtejn nad Stelou, kter byla zavt a neprjezdn. Na mst potom zjistili, e vlivem snen a silnho nrazo-vho vtru popadaly stromy na elektrick veden. O pomoc s odvozem snhu z centra msta a odstrann snhu ze stechy zkladn koly v centru msta dal starosta msta Kralovice. Vyvrcholenm cvien byla likvidace mimodn udlosti po havrii dopravnho letadla s cca 150 lidmi na palu-b u obce Nepomyl zpadn od Podboan. Prioritou spolu-prce sloek IZS s AR v tto fzi cvien bylo zajitn suti-novho i plonho prohledn oblasti pdu letadla a nsledn plon ptrn po obtech tto leteck katastrofy. Pi een tto udlosti zasahovalo cca 300 vojk, 60 policist, 25 zdra-votnickch zchran a 130 profesionlnch i dobrovolnch hasi. Vojci szr se podleli tak na hledn a vyproovn osob ze zcench budov ve spoluprci s civilnmi kynology. Potpi prozkoumvali dna vodnch ploch v okol. Vzhledem k souasnm sloitm povtrnostnm podmnkm se tb musel postarat krom bnho stravovn, prostoru pro odpoinek apod. tak o osvtlen stanovench prostor nebo o zajitn odpovdajc tepeln pohody.

Clem tbnho ncviku bylo procviit velitele, tb a dal funkcione operanho stediska v hodnocen situace, v pi-jmn rozhodnut a sprvn reakci na informace v prbhu zen zchrann operace. Hodnotilo se sladn innost veli-tel jednotek. Draz byl kladen zvlt na metodick pstup k een dlch kol spojench s eenm mimodnch ud-lost a vzjemnou souinnost s funkcioni hlavnch sloek integrovanho zchrannho systmu hasiskm zchran-nm sborem, zdravotnickou zchrannou slubou a polici.

Nadzen a dc sloky svdomit zabezpeili funkcio-ni 15. enijn brigdy. Cvien dil plukovnk Ing. Miroslav Vodehnal se svm zstupcem podplukovnkem Ing. Petrem Klepkem. K dispozici mli skupinu rozboru a skupinu roze-hry zenou podplukovnkem Ing. Marinem Nianem a pro-fesionlnm hasiem majorem Ing. Radkem Zobinou z kla-denskho HZS. Po ukonen kad etapy cvien a na jeho zvr dc cvien nebo jeho zstupce vyhodnotili splnn dl-ch i hlavnch kol cvicch velitel a operanho stediska. Upozornili je na chyby a rozebrali s nimi nedostatky zjitn jak pi nasazen sil a prostedk, tak pi nezbytnch adminis-trativnch procedurch. Nsledn je seznmili s pozitivnmi strnkami een jednotlivch situac a konzultovali s nimi vhodnost pouit konkrtnch postup.

Cvien krizovho zen zchran z Rakovnka u CSTT v Brn

Ve dnech 9. 12. nora 2009 se u brnnskho odboru Centra simulanch a trenarovch tech-

nologi konalo spolen cvien

profesionl samostatn zchrann

roty Rakovnk, enijn brigdy Bechyn

a hasiskho zchrannho sboru Kladno.

Rakovnit zchrani zde nacviovali

zvldnut rozshlch zsah samostat-

n zchrann roty v rmci integrovanho

zchrannho systmu v zimnch povtr-

nostnch podmnkch.


25

Centrum simulanch a trenarovch technologi (CSTT) je uniktn vcvikov a vzdlvac pracovit s celoarmdn psobnost. Pln koly vcviku a vzdlvn pedevm vojen-skch profesionl a aktivnch zloh. Jeho pslunci jsou vn-mni tak v souvislosti se svou vdecko-vzkumnou innost a plat za experty v oblasti implementace a vyuit modernch, zejmna simulanch a trenarovch technologi pi ppra-v, ale i pi nasazen vojenskch profesionl.

Historie velitelskch a tbnch ncvik krizovho zen u CSTT se datuje od roku 2004, kdy byla zahjena realizace zkladnch prav taktickho simultoru smujc k provdn cvien tohoto typu operac. Prvnm cvienm s tematikou kri-zovho zen bylo cvien 155. zchrannho praporu Buovice v dubnu 2005. Od t doby rozvoj a pravy simulanho syst-mu na jedn stran a metodiky provdn cvien s tematikou krizovho zen na stran druh probhaj prakticky neustle.

Filozofie prav taktickho simultoru a koncepce vcvi-ku byla od potku smovna k naplnn smyslu zkona . 239/2000 Sb., o integrovanm zchrannm systmu (IZS), tedy k zk spoluprci jednotlivch jeho sloek pi een mimodnch udlost. Do systmu simultoru byly postup-n implementovny nejen struktury zchrannch tvar Armdy esk republiky, ale i prvky ostatnch astnk IZS. Tedy zdravotn zchrann sluby (ZZS), Policie esk repub-liky (PR) a hasiskho zchrannho sboru (HZS). Aby byla zabezpeena vysok mra reality, byly implementovny i prv-ky mstsk policie, sbor dobrovolnch hasi (SDH) nebo tak civiln osoby a vozidla reprezentujc prvky sttn sprvy a samosprv vech rovn. Nebyla opomenuta ani technika firem zabezpeujcch nap. technick sluby nebo dopravu v danm regionu.

Stalo se samozejmost, e cvien krizovho zen u CSTT je i personln komplexn zleitost. Krom cvicch vojen-skch zchran a jejich nadzen brigdy se jich astn tak zstupci HZS a dalch instituc, nejlpe z kraje, kde tvar psob. Tm se krom ncviku een krizovch situac vojci seznm s lidmi, se ktermi je budou skuten eit i v rel-nm ivot. Krom hasi jsou to zejmna krajsk vojensk velitelstv, krajsk ady, pracovnci mdi nebo studenti obo-r smujcch k pprav na zamstnn ve sttn sprv. CSTT napklad dlouhodob spolupracuje se Slezskou univer-zitou v Opav, jej studenti v rmci sv ste absolvuj cvie-n u CSTT. V rolch obecnch zastupitel, editel technickch slueb, zstupc dopravnch spolenost, tisku, dotench oban a mnohch dalch se spolu s profesionlnmi hasii podlej na rozehe. Sami pi tom zskvaj zkuenosti, kter v budoucnu zro ve svm budoucm zamstnn.

Cvien rakovnick samostatn zchrann roty bylo letos u druhm zchranskm cvienm u CSTT. V lednu u obdobn cvien absolvovala szr Olomouc v ele s majorem Ing. Erikem Angerem, opt za aktivn asti a podpory sv nadzen sloky 15. enijn brigdy, jmenovit podplukovn-ka Ing. Petra Klepka a podplukovnka Ing. Marina Niana, ket se jim postarali o zen cvien. S rozehrou jim tentokrt krom pracovnk CSTT pomhali hasii olomouckho HZS poruk Ing. Martin aitlik a major Ing. Karel Kotek. Krom svch hasi mli ve skupin rozehry tak Ing. Milana Novka, krizovho pracovnka krajskho adu Olomouc. Pokud vm je toto jmno povdom, nejedn se o nhodu.

Pan Novk je nkdejm velitelem 75. zchrann a vcviko-v zkladny Olomouc a pozdji pslunkem CSTT. Rozvoj schopnost CSTT organizovat cvien s tematikou krizovho zen je do znan mry tak jeho zsluhou.

Ob leton cvien opt ukzala vhodnost vyuit simu-lanch technologi a monost CSTT pi pprav orgn vele-n a zen vech rovn k spnmu een mimodnch udlost velkho rozsahu. V dob ekonomick krize vystu-puje do poped jedna z velkch pednost cvien s vyuitm simultor, takzvanch CAX (Computer Assisted Exercise): vhodn pomr relativn nzkch nklad a vysok efektivi-ty vcviku orgn velen a zen. V kombinaci s pkladnm pstupem 15. enijn brigdy pi organizaci a podlu na zen cvien svch podzench tvar je to nejlep zpsob cvie-n na sucho, jak dnes me nae armda nabdnout.

Text: nadporuk Vt Rapantiskov a informan dstojnk CSTT


26

Geoinformatika a dstojnick kurz jak se to tak sejde?

Bhem tetho ronku jsme v rmci exkurze nav-tvili tak VGHM Dobruka jako jeden z nejlepch ve svm oboru v na republice, ale tak v evropskm vojenskm geografickm mtku. Jeliko m prce a-du velmi zaujala, zaal jsem od t chvle ptrat, jestli by nebylo mon zde najt uplatnn, no a to je vlastn ve

Ta cesta ale byla del, e ano?Jen o trochu. Pleitost se naskytla v ptm ro-

nku, kdy byla povinn msn praxe v njak firm. J jsem tehdy nevhal a dostal jsem kontakt na pod-plukovnka Michala Krle, kter mi celou praxi ve VGHM Dobruka zadil a byl mm odbornm porad-cem. V rmci tto praxe jsem si proel vechna pracovi-t a na zvr jsem byl na pohovoru u tehdejho velitele plukovnka Osiky, kde vznikl oboustrann zjem o mou prci na tomto ad. Po tto praxi jsem tedy zaal, ved-le ppravy na zvren magistersk zkouky, pracovat tak na vstupnch podmnkch do armdy, zejmna na zvyovn sv fyzick zdatnosti, protoe vstupn fyzick pezkouen a hlavn tmsn zkladn vcvik byl mm nejvtm strakem. Jsem rd, e jsem vemi vstupn-mi nstrahami spn proel.

Pomohlo vm v rozhodnut pedchoz studium?

To asi ano, protoe moje magistersk prce mla nzev Detekce tepelnho zneitn pomoc materil dlkovho przkumu zem a zabvala se zpracovnm satelitnch snmk. Prv tomuto tmatu bych se ml v Dobruce na oddlen fotogrammetrie vnovat.

Co vaemu rozhodnut ke vstupu do armdy kali kolegov?

Musm ci, e v pevn vtin m mnoho koleg z oboru vetn vedoucho m katedry, jednoho z ped-nch kartograf a geoinformatik u ns, podpoilo. Je tedy vidt, e ad v Dobruce m velmi dobr zvuk i v civiln sfe.

Je mon brzy na njak hodnocen, ale pe-sto zatm jste spokojen?

Ano. Myslm, e armda doke poskytovat p-leitosti nejen vojkm, kte pln ryz bojovou innost nebo ji zabezpeuj, ale tak odbornkm ve specializo-vanch odvtvch.

Text: pplk. Ing. Ivan Mrz, Ph.D.

Foto: Ji Pitlk

DAL ZASTVKA ARMDA

Janu Prislingerovi je 26 let a pochz z Nchoda. Po absolvovn gymnzia a jazykov koly zaal studovat bakalsk

obor geografie-geoinformatika na pro-

dovdeck fakult Univerzity Palackho

v Olomouci. Tento obor jej velmi zaujal,

a proto nastoupil do navazujcho magis-

terskho oboru aplikovan geoinformatika

(pozn.: geoinformatika se zabv zejm-

na sbrem, sprvou, analzou geografic-

kch dat, tvorbou map, zahrnuje jak prci

s mapou, tak tak napklad s leteckmi

a satelitnmi snmky), kter v roce 2008

dokonil. V souasn je pslunkem

dstojnickho kurzu u Velitelstv vcviku

Vojensk akademie ve Vykov.

Dstojnick kurz mi jist napome bt kvalitnm dstojnkem na armdy po vojensk strnce a spolu s mmi odbornmi znalostmi se stt plnohodnotnm vojkem.


27

Dlosteleck steleck a vyhledvac radioloktor (RLK) je vysoce mobiln systm stednho dosahu pro vyhled-vn a uren palebnch prostedk protivnka. Umouje inn psobit proti dlostelectvu protivnka a dit pal-bu pomoc vpot a pedvn souadnic bod odplen a dopadu rdiem vlastnm jednotkm vedoucm palbu po zjitn projektil z minomet, hlavovho dlostelectva a raketomet, ppadn balistickch raket.

RLK je uren pedevm pro taktickou protibaterijn bojovou innost, ale stejn dleit bojov kol vyvstv v rmci mrovch operac, kde je RLK vyuvn ke zjio-vn a registrovn dlosteleck palby poruujc mrov dohody. Systm je pro tento el vybaven tak funkcemi pro registraci vekerch primrnch dat vech zjitnch udlost.

Hlavnmi soustmi jsou vozidlo, nstavba, radioloktor pro vyhledvn a uren paleb-nch prostedk protivnka, komunikan zazen a naviga-n jednotky. Radioloktor pro vyhledvn a uren palebnch prostedk protivnka se skld z antny, tony, vyslae/pij-mae, jednotky zpracovvn signl a dat a pracovn stanice opertora.

Nstavba splujc normy ISO-kontejneru je pipevnna na pomocnm rmu ternnho nkladnho vozidla. V nstavb je instalovn genertor napjen a soustava klimatizace.

ARTHUR je tedy schopen: vyhledvat a sledovat projektily/rakety (radarov cle)

vyplen z dl, raketomet a minomet vypotvat body odplen/vstelu a body dopadu

u dlostelectva protivnka vypotvat body dopadu u vlastnho dlostelectva zabezpeit zen palby vlastnho dlostelectva pedvat informace a daje o clech jednotkm vlastn-

ho dlostelectva provdt rychlou zmnu vlastnho postaven provdt vpoet vlastn polohy pomoc zabudovanho

inercilnho naviganho systmu pracovat v prosted radioelektronickho boje.

V okamiku, kdy systm zjist radarov cl, RLK automaticky a okamit ud ope-rtorm vypotenou polohu bod odple-n/vstelu a dopadu.

V posdce Vykov probhla ve dnech 2. 4. nora 2009 velitelsk pprava 1. kon-tingentu ARTHUR do mise ISAF pro sv psoben v Afghnistnu. Pipravovan jed-notka byla seznmena se souasnou situ-ac v prostoru nasazen a monmi riziky. Primrnm kolem kontingentu bude vyhle-dvat stlejc palebn prostedky, zejmna rakety odpalovan z improvizovanch odpa-lovacch stanovi na pedsunut koalin zkladny, a tm psobit jako vasn vstraha ped hrozbou nepm palby.

Text a foto:

vedouc instruktor prap. David Hork

V rmci modernizace a rozvoje dlostelectva AR se vznam-nou akvizic stal vdsk radiolo-

ktor ARTHUR (ARTillery HUnting

Radar). Prvn radioloktor byl zave-

den v roce 2006 a v souasn dob

m dlostelectvo ti radioloktory

tohoto typu, kter jsou soustedny

v ra diolokan et 13. dlostelec-

k brigdy v Jincch.

Dlosteleck steleck a vyhledvac radioloktor

ARTHURARTHUR


28

Ten ptomn seznmil se vemi funkcioni, kte se budou na akci podlet nebo jsou nepmo zainteresovan v t-to problematice. Jeho zstupcem je Ing. Vratislav Marek.

Kontaktn osobou ve vci plynofikace za SVBF oblast Vykov je pan Jitka Palasiewiczov, technickou kontro-lu provd Ing. Jaroslav Adlof. Technick dozor investora zajiuj zamstnanci VUSS Brno Ing. Kateina Rubnov a Ing. Tom Trvnek.

Vrobn editel firmy STAEG Ing. Ivan Krakovsk a vedou-c vroby Ing. Milo Kotln jsou styn osoby provdjc fir-my. Uivatele zastupuje za V 1970 Vykov kpt. Ing. Milan Vodika, za V 8660 Vykov byl uren mjr. Ing. Jaromr Tomiczek. Manaer projektu Ing. Vclav Absolon, SSM MO byl na jednn pro neast omluven.

Ptomn byli dle seznmeni s termny a podrobnostmi provdn jednotlivch etap plynofikace. Vlastn realizace zan dnem 1. 4. 2009, pedpokldan ukonen celho dla je 30. 8. 2011.

Pehled dlch staveb provdnch v 1. etap (1. 4. 2009 10. 9. 2009):- STL plynu Ddice, vstavba mc stanice a mc sta-

nice plynu podrun pro VOP 026, peloky in. st

- plynov kotelna v obj. . 06-34-14-01 (Malor. stelnice)- plynov kotelna v obj. . 06-34-16-18 (KTS)- plynov kotelna v obj. . 06-34-16-22 (Nabjec stanice)- plynov kotelna v obj. . 06-34-16-23 (Hala pro vmnu

olej)- plynov kotelna v obj. . 06-34-16-007 (Vukov hala)- plynofikace objektu . 124 Sklad.

Pehled dlch staveb provdnch ve 2. etap (15. 5. 2010 30. 10. 2010):- plynov kotelna 251 (VS 10-7)- plynov kotelna 250 (VS 8-4)- plynov kotelna 235 (VS internt Jugo)- plynov kotelna 240 (VS - klub)- plynov kotelna v obj. 236 kotelna A (VS 5-1 Internt

I-4)- plynov kotelna v obj. 236 kotelna B (VS 5-1 Internt

I-6)- plynov kotelna v obj. 237 kotelna A (VS 5-1 Internt

I-7)- plynov kotelna v obj. 237 kotelna B (VS 5-1 Internt

I-9)- plynov kotelna v obj. 227 (Internt I-1)- plynov kotelna v obj. 228 (Internt I-2)- plynov kotelna v obj. 229 (Internt I-3)- plynov kotelna v obj. 269 (VS 11. stavby)- pedvac stanice tepla v obj. 265, 266, 270, 271, 267- venkovn rozvody tepla z obj. 269 (VS 11. stavby)- plynov kotelna v obj. 25 (Posdkov koupelna)- plynov kotelna v obj. 273 (VS 14. stavby)- plynov kotelna v obj. 239 (Poliklinika)- plynov kotelna v obj. 241 (Kuchysk blok).

Pehled dlch staveb provdnch ve 3. etap (8. 6. 2011 30. 8. 2011):- plynofikace kotelen budovy . 42, 45, 120, 95, 238, 123,

125, 90 a 263

Dne 2. nora 2009 v 9 hodin probhlo v aule v kasrnch Ddice souin-nostn jednn ve vci plynofikace arelu

kasren Ddice a VVP Bezina. Jednn

v duchu prezentace firmy STAEG, kter

bude vlastn stavbu realizovat, dil editel

SVBF Praha Ing. Pavel Jevula.

Plynofikace arelu kasren a VVP Ddice


29

- teplofikace objekt 33-13-02 a 33-13-07, 33-14-01, 33-14-04 a 33-14-05, 33-17-03, 33-21-01, 33-26-01, 33-25-19.V arelu kasren Ddice budou vedeny tyi hlavn vtve

STP A, B, C, a D, od max d

Profesional 2009 02

Documents

Transcript of Profesional 2009 02