BETON 6/04 · 2015. 7. 7. · Nová skladová hala spoleãnosti Mountfield. Foto Michal Linhart...

P R Ò M Y S L O V É S T A V B Y

A P O D L A H Y

P F 2 0 0 5

6 / 2 0 0 4

SVAZ V¯ROBCÒ CEMENTU âR

K Cementárnû 1261, 153 00 Praha 5

tel.: 257 811 797, fax: 257 811 798

e-mail: [email protected]

www.svcement.cz

SVAZ V¯ROBCÒ BETONU âR

Na Zámecké 9, 140 00 Praha 4

tel./fax: 261 215 769


www.svb.cz

SDRUÎENÍ PRO SANACE BETONOV¯CH

KONSTRUKCÍ

Sirotkova 54a, 616 00 Brno

tel.: 541 421 188, fax: 541 421 180

mobil: 602 737 657


www.sanace-ssbk.cz, www.ssbk.cz

âESKÁ BETONÁ¤SKÁ

SPOLEâNOST âSSI

Samcova 1, 110 00 Praha 1

tel.: 222 316 173

fax: 222 311 261


www.cbz.cz

S P O L E â N O S T I A S V A Z Y P O D P O R U J Í C Í â A S O P I S

C O N A J D E T E V T O M T O â Í S L E

/ 2 2N O V Á D I M E N Z E V O B L A S T I

B E T O N O V ¯ C H P O D L A H

/ 1 4Î E L E Z O B E T O N O V Á

K A Z E T O V Á S T R O P N Í

K O N S T R U K C E

S B E D N I C Í M I V L O Î K A M I

Z R E C Y K L O V A N É H O

P L A S T U P ¤ I P ¤ E S T A V B ù

Î E L E Z O B E T O N O V É

V ¯ R O B N Í H A L Y

3 2 / P O Î A D A V K Y N A P O D L A H Y

P R O V N A - V O Z Í K Y

2 8 / P R O V Á D ù N Í P R Ò M Y S L O V ¯ C H B E T O N O V ¯ C H

P O D L A H V â E T N ù P O V R C H O V ¯ C H Ú P R A V

1 0 / R E C O C , S . R . O .

1 7 / B E T O N O V É P R Ò M Y S L O V É

P O D L A H Y

B E T O N • T E C H N O L O G I E • K O N S T R U K C E • S A N A C E 6 / 2 0 0 4 1

Roãník: ãtvrt˘âíslo: 6/2004 (vy‰lo dne 17. 12. 2004)Vychází dvoumûsíãnû

Vydává BETON TKS, s. r. o., pro:Svaz v˘robcÛ cementu âRSvaz v˘robcÛ betonu âR âeskou betonáfiskou spoleãnost âSSISdruÏení pro sanace betonov˘ch konstrukcí

Vydavatelství fiídí: Ing. Vlastimil ·rÛma, CSc.·éfredaktorka: Ing. Jana Margoldová, CSc. Redaktorka: Petra Johová

Redakãní rada:Doc. Ing. Vladimír Benko, PhD., LudûkBogdan, Doc. Ing. Jifií Dohnálek, CSc., Ing. JanGemrich, Doc. Ing. Petr Hájek, CSc. (pfied-seda), Doc. Ing. Leonard Hobst, CSc. (místo-pfiedseda), Ing. Jan Huteãka, Ing. ZdenûkJefiábek, CSc., Ing. arch. Patrik Kotas, Ing. JanKupeãek, Ing. Petr Laube, Ing. Pavel Lebr, Ing.Milada Mazurová, Ing. Martin Moravãík,Ph.D., Ing. Hana Némethová, Ing. MilenaPafiíková, Petr ·koda, Ing. Ervin Severa, Ing.Vlastimil ·rÛma, CSc., Prof. Ing. RNDr. Petr·tûpánek, CSc., Ing. Michal ·tevula, PhD, Ing.Vladimír Vesel˘, Prof. Ing. Jan L. Vítek

Grafick˘ návrh: DEGAS, grafick˘ ateliér,Hefimanova 25, 170 00 Praha 7

Ilustrace na této stranû a na zadní stranû obálky: Mgr. A. Marcel Turic

Sazba: 3P, s. r. o., Staropramenná 21, 150 00 Praha 5

Tisk: Libertas, a. s., Drtinova 10, 150 00 Praha 5

Adresa vydavatelství a redakce:Beton TKS, s. r. o. Samcova 1, 110 00 Praha 1www.betontks.czVedení vydavatelství:tel.: 222 316 173, fax: 222 311 261e-mail: [email protected], objednávky pfiedplatnéhoa inzerce:tel./fax: 224 812 906e-mail: [email protected]

[email protected]

Roãní pfiedplatné: 540 Kã (+ po‰tovnéa balné 6 x 30 = 180 Kã), cena bez DPH

Vydávání povoleno Ministerstvem kultury âR pod ãíslem MK âR E 11157ISSN 1213-3116Podávání novinov˘ch zásilek povoleno âeskou po‰tou, s. p., OZ Stfiední âechy,Praha 1 ãj. 704/2000 ze dne 23. 11. 2000

Za pÛvodnost pfiíspûvkÛ odpovídají autofii.

Foto na titulní stranû:Nová skladová hala spoleãnosti Mountfield.Foto Michal Linhart

Beton TKS je pfiím˘m nástupcem ãasopisÛBeton a zdivo a Sanace.

O B S A HÚ V O D N Í KZdenûk Gärtner / 2

T É M A

I N F O R M Aâ N Í P R O C E D U R A EU A P OV I N N O ST I

N OV ¯C H â L E N S K¯C H STÁT Ò P O 1. 5 . 2004Marie Báãová / 3

P R O F I L Y

ZAPA B E TO N A . S . / 7

RECOC, S . R . O . / 1 2

O B R A Z O V Á P ¤ Í L O H A

RECOC, S . R . O . / 1 0

S T A V E B N Í K O N S T R U K C E

ÎE L E ZO B E TO N OVÁ K A Z E TOVÁ ST R O P N Í

KO N ST R U KC E S B E D N I C Í M I V LOÎ K A M I

Z R E C Y K LOVA N É H O P L AST U P ¤ I P ¤ E STAV B ù

Î E L E ZO B E TO N OV É V ¯ R O B N Í H A LY

Petr Hájek, Vratislav N˘vlt / 1 4

M A T E R I Á L Y A T E C H N O L O G I E

B E TO N OV É P R Ò MY S LOV É P O D L A H Y

Jaroslav Vácha / 1 7

OC H R A N A B E TO N OV ¯C H P O D L A H

P R Ò MY S LOV ¯C H STAV E B

Radomír ·otola / 1 9

NOVÁ D I M E N Z E V O B L AST I B E TO N OV ¯C H

P O D L A H

Ivan Hála / 2 2

PR OVÁ D ù N Í P R Ò MY S LOV ¯C H B E TO N OV ¯C H

P O D L A H V â E T N ù P OV R C H OV ¯C H Ú P R AV

Jan Pfiibyl / 2 8

P OÎ A DAV KY N A P O D L A H Y P R O VNA-V OZ Í KY

Ale‰ Hu‰ek / 3 2

SLOÎ E N Í A V ¯ R O B A P O H L E D OV É H O B E TO N U

Pavel Rieger, Alain ·tûrba / 3 8

F I R E M N Í P R E Z E N T A C E

HO LC I M , A . S . / 2 6

S A N A C E

ZK U · E N O ST I S P O LY U R E TA N OV ¯M P O J I V E M

CPD U-200 P R O RYC H L E Z AT I Î I T E L N É O P R AV Y

P R Ò MY S LOV ¯C H P O D L A H

Vítûzslav Vacek / 4 3

S O F T W A R E

MOÎ N O ST I P R O G R A M U N E X I S P R O ¤ E · E N Í

P ¤ E D PJ AT ¯C H P LO · N ¯C H KO N ST R U KC Í

Jaroslav Navrátil / 4 7

V ù D A A V ¯ Z K U M

VL Á K N O B E TO N – P ¤ I B L I Î N Á M E TO DA I N V E R Z N Í

A N A L¯ Z Y

Luká‰ Vráblík, Vladimír Kfiístek / 5 0

N O R M Y • J A K O S T •C E R T I F I K A C E

Z AVÁ D ù N Í EN 19 92: „N AV R H OVÁ N Í B E TO N OV ¯C H

KO N ST R U KC Í“ D O P R A X E – P O R U C H OV É

O B L AST I

Alena Kohoutková, Jitka Va‰ková / 5 5

E K O L O G I E

I N T E G R OVA N ¯ R E G I ST R Z N E â I ·ËOVÁ N Í S E B U D E

T ¯ K AT I V ¯ R O B C Ò C E M E N T U

Jan Mar‰ák, Zuzanna Hokkyová / 5 9

A K T U A L I T Y

11. B E TO N Á ¤ S K É D N Y 2004Vlastimil ·rÛma / 6 0

B E TO N OV É V OZOV KY 2004 / 6 2

T¤ I N ÁC T É K LU B OV É S E T K Á N Í â L E N Ò SSBK / 6 2

P O KY N Y P R O AU TO RY / 6 3

SE M I N Á ¤ E , KO N F E R E N C E A SYM P OZ I A / 6 4

B E T O NT E C H N O L O G I E • K O N S T R U K C E • S A N A C E

C O N C R E T ET E C H N O L O G Y • S T R U C T U R E S • R E H A B I L I T A T I O N

SERIÁL

EN 1992

dostalo se mi té cti, Ïe jako pfiedseda Svazu v˘-robcÛ betonu âR mám pfiíleÏitost oslovit Vásv tomto ãísle ãasopisu Beton TKS.

KdyÏ se na mû redakce obrátila s otázkou, zdabych nechtûl napsat úvodník do chystaného vy-dání, mûl jsem radost. Souãasnû jsem s pocitemodpovûdnosti zaãal pfiem˘‰let, o jaké my‰lenkyse s Vámi chci podûlit. S potû‰ením bych se na

tomto místû rozepsal o tom, jak je beton ekologick˘, trvanliv˘, vo-dotûsn˘, nehofilav˘, jaké má estetické pfiednosti, Ïe mÛÏe b˘t velmitûÏk˘ nebo naopak plavat na vodû, mÛÏe b˘t samozhutniteln˘a samonivelaãní, má vysokou pevnost v tlaku (jiÏ není problémvyrobit beton s pevností nad 100 MPa) a v kombinaci se Ïelezemmá i vysokou pevnost v tahu, mÛÏe mít barvu, na jakou si vzpo-menete, a tak bych mohl pokraãovat dále ve v˘ãtu pfiíkladÛ, jak˘ jebeton úÏasn˘ stavební materiál.

Domnívám se, Ïe vût‰ina ãtenáfiÛ to pravdûpodobnû ví a pokudse chtûjí dozvûdût dal‰í odborné informace, budou je spí‰e hledatuvnitfi ãasopisu v pfiíspûvcích kvalifikovan˘ch odborníkÛ, neÏv úvodníku. Zde chci zmínit jiné vûci, které mi leÏí na srdci, a jsoumoÏná neménû známé, ale otevfiená diskuse o nich zatím pfiíli‰neprobíhá.

PfiestoÏe (nebo moÏná právû proto) beton má v âeské republi-ce velmi dlouhou tradici a je hojnû pouÏíván, má obecnû ‰patnoupovûst. VÏdy mû velmi mrzí, kdyÏ se ve sdûlovacích prostfiedcíchsetkám se slovními spojeními jako „betonová monstra“, „betono-vá dÏungle“, „betonové králíkárny“, „betonová lobby“ atd.

Mrzí mû, Ïe kdyÏ se fiekne betonová dálnice, vût‰ina motoristÛ siokamÏitû vzpomene na „drncavé a hluãné“ komunikace budova-né pfied dvaceti a více lety, které doposud nebyly vymûnûny, jakonapfi. nûkteré ãásti dálnice D1 Praha-Brno, dálnice D2 Brno-Bfieclavad. Jen mizivé procento vefiejnosti ví, Ïe ty svûtlé, hladké, tiché,rovné, zkrátka perfektní úseky dálnic a rychlostních komunikací bezvyjet˘ch kolejí, napfi. úsek dálnice D5 PlzeÀ–Rozvadov, rychlostníkomunikace Velk˘ Újezd–Lipník nad Beãvou, obchvat Olomoucea Lipníku nad Beãvou a mnohé dal‰í, na kter˘ch se s uzavírkouz dÛvodu opravy v podstatû nesetkáte, jsou z betonu.

Mrzí mû také, Ïe slovo „panel“ dnes zní pejorativnû, pfiestoÏe uÏí-vání plo‰né prefabrikace (jak nyní fiíkáme panelÛm, snad abychomse vyhnuli tomu slovu) je moderní stavební technologie, se kterouse setkáváme v‰ichni, aniÏ si to nûkdy vÛbec uvûdomujeme – byd-líme v panelov˘ch domech, ob˘váme rodinné domy se stropemz betonov˘ch prefabrikátÛ, Ïijeme bez nepfiíjemného hluku v tûsnéblízkosti dálnic za betonovou protihlukovou stûnou nebo nav‰tû-vujeme velká nákupní centra, jejichÏ vnûj‰í obvodov˘ plá‰È ãastovyuÏívá dobr˘ch vlastností betonu vãetnû pohledov˘ch.

Mrzí mû, Ïe pod pojmem „betonárna“ si skoro kaÏd˘ pfiedstaví‰pinav˘ shluk rzi obklopen˘ blátem, kde se v oblacích prachu po-hybují koufiící rachotiny pfieváÏející beton a chlapíci ve ‰pinav˘chmontérkách. Pfiitom 90 % dne‰ních betonáren je vybaveno vyso-ce úãinn˘mi prachov˘mi filtry, 80 % z nich má recyklaãní zafiízeníumoÏÀující opûtovné vyuÏití betonu nezpracovaného na stavbû.V˘roba betonu se tak fiadí mezi bezodpadové v˘robní procesy.Málokdo také ví, Ïe v˘roba betonu se dnes neobejde bez ‰piãko-vé v˘poãetní techniky a práce na velínu betonárny se více podobápráci v kanceláfii neÏ práci ve ‰pinavém provozu.

My‰lenky, o které se s Vámi dnes chci podûlit, v‰ak nejsou jennegativní. Je mnoho vûcí, které mi dûlají radost.

Mám dobr˘ pocit z toho, Ïe v˘robci cementu, betonu, betonov˘chv˘robkÛ, stavební firmy, firmy zab˘vající se sanací betonÛ a mnozídal‰í se neustále snaÏí pfiispívat ke zv˘‰ení prestiÏe betonu.

Dokladem toho je nejen existence tohoto ãasopisu a jeho zvy‰u-jící se kvalita, ale i ãinnost âBS, jednotliv˘ch odborn˘ch svazÛ a ze-jména vzrÛstající spolupráce v‰ech, ktefií s betonem pracují.

Jako dobr˘ pfiíklad mÛÏe poslouÏit nedávná architektonická sou-tûÏ Betonov˘ dÛm pofiádaná âeskou komorou architektÛ, Svazemv˘robcÛ cementu âR a V˘zkumn˘m ústavem maltovin Praha. Akcebyla provázena velk˘m zájmem architektÛ a projekty, které postou-pily do finále soutûÏe, jsou velmi zajímavé a inspirující. Doporuãujiv‰em nav‰tívit jednu z v˘stav, na kter˘ch jsou v‰echny zúãastnûnéprojekty soutûÏe prezentovány. V˘stava je putovní, po Praze a Brnûji mÛÏete shlédnout v Ústí nad Labem, Ostravû a Pardubicích.

MoÏnosti betonu mÛÏeme obdivovat nejen v projektech na papí-fie. Vût‰í stavba se bez betonu neobejde. Jsou v‰ak stavby, kteréjsou jedineãné tím, Ïe naplno vyuÏívají specifick˘ch vlastností beto-nu a bez betonu by ani nemohly vzniknout. PfiíkladÛ je mnoho a jennamátkou uvádím: Tanãící dÛm v Praze, Mûstské divadlo v Brnûs nádhern˘m vyuÏitím pohledového betonu, nespoãet krásn˘chmostÛ, v podstatû v‰echny tunely a mnoho dal‰ích staveb, které jstemimo jiné mohli vidût v pfiedcházejících ãíslech ãasopisu.

Vûfiím, Ïe beton má pfied sebou velkou budoucnost. Je v‰ak ne-zbytnû nutné, abychom my v‰ichni, ktefií jsme pfiesvûdãeni o jehokvalitách, spojili své síly a pfiesvûdãovali i ostatní o tom, Ïe beton jeperspektivní materiál.

Roky 2001 aÏ 2004 jsou obdobím, kdy se ekonomice âeské re-publiky dafií. âeské stavebnictví zaznamenává rÛst stavební v˘robya pozitivní v˘voj se odráÏí i v dobr˘ch v˘sledcích na‰eho odvûtví. NevÏdy to v‰ak je pravidlem. Ti z Vás, ktefií sly‰eli presentaci panaI. Coxe „Concrete promotion: the UK case“ na konferenci ERMCOv Helsinkách v letû t.r., ví, Ïe ve Velké Británii nebyl nárÛst stavebnív˘roby doprovázen nárÛstem spotfieby betonu. Angliãtí kolegovébyli nuceni zakládat „betonová centra“ a vynakládat obrovské finan-ãní prostfiedky na znovuzískání ztracené prestiÏe betonu.

V souãasné dobû rostoucí v˘roby betonu na ãeském trhu se námpodobné úvahy mohou zdát neopodstatnûné. Vidím v‰ak nûkolikfaktorÛ, které mohou tuto situaci v budoucnu zmûnit. Patfií mezi nûpfiipravovaná zmûna DPH v oblasti bytové v˘stavby, pfiedpokláda-n˘ pokles zahraniãních investic a rostoucí konkurence mezi sta-vebními materiály. Poslednû jmenovan˘ faktor mÛÏeme samiovlivnit. Hledejme spoleãnû cestu, jak a kde investovat do projek-tÛ prezentujících beton jako materiál nejen s bohatou minulostí,ale pfiedev‰ím jako materiál budoucnosti.

VáÏení ãtenáfii drÏíte v rukou ãíslo v leto‰ním roce jiÏ poslední.VyuÏívám pfiíleÏitosti k vyslovení sv˘ch pfiání ke konci roku a pfiánído roku nového. Pfieji nám v‰em, aby se nám dafiilo pfiesvûdãovatinvestory, architekty, projektanty, stavební firmy, odbornou i laickouvefiejnost, Ïe beton je moderní materiál, kter˘ si zaslouÏí, aby se nasouãasné konjunktufie stavebnictví podílel vût‰í mûrou.

Pfieji v‰em ‰Èastné, klidné a veselé Vánoce a mnoho ‰tûstí, zdra-ví a betonu do nového roku i do let dal‰ích.

Ing. Zdenûk Gärtner,

pfiedseda Svazu v˘robcÛ betonu âR

2 B E T O N • T E C H N O L O G I E • K O N S T R U K C E • S A N A C E 6 / 2 0 0 4

Ú V O D

E D I T O R I A L

V Á Î E N Í â T E N Á ¤ I ,


T É M A

T O P I C

M A R I E B Á â O V Á

S B L I Î O V Á N Í P R ÁV N Í C H P ¤ E D P I S Ò ES A â ROd 1. kvûtna 2004, data na‰eho pfiistoupení k Evropské unii,platí v âeské republice v plném rozsahu právo Evropsk˘ch spo-leãenství (ES). JiÏ pfied tímto datem âeská republika transpono-vala do svého právního fiádu smûrnice ES na základû asociaãnídohody, zakládající pfiidruÏení âeské republiky k Unii (pfiijatév roce 1995), v zájmu dosaÏení plné sluãitelnosti právního systé-mu âR s evropsk˘m právem.

SbliÏování právních pfiedpisÛ Evropsk˘ch spoleãenství a práv-ních pfiedpisÛ âeské republiky bylo jedním ze základních pfied-pokladÛ na‰eho ãlenství v Evropské unii. Cílem tohoto procesubylo odstranûní právních a technick˘ch pfiekáÏek volného pohy-bu zboÏí, osob, sluÏeb a kapitálu mezi na‰ím trhem a jednotn˘mevropsk˘m trhem. Jednalo se o znaãn˘ poãet právních norem –k 1. lednu 2000 mûla Evropská unie celkem 1 508 platn˘chsmûrnic.

Na rozdíl od dal‰ích právních aktÛ Evropského spoleãenství,jako jsou nafiízení nebo rozhodnutí, se smûrnice neaplikují pfiímo,pro ãlenské státy jsou závazné pouze co do v˘sledku. âlenskéstáty mají povinnost do urãité doby obsah smûrnice transpono-vat do svého národního právního fiádu. Transpoziãní opatfieníãlenského státu musí mít vÏdy podobu obecnû závazného práv-ního pfiedpisu. Smûrnice jsou pfiijímány a publikovány ve v‰echnárodních jazycích ãlensk˘ch zemí Evropské unie, kaÏdá z tûch-to verzí je stejnû autentická.

Obsah transpoziãního opatfiení musí b˘t formulován pfies-nû a srozumitelnû. Právním pojmÛm pouÏit˘m ve smûrni-cích je tfieba pfiisuzovat v˘znam, kter˘ mají v evropskémkomunitárním právu, a nikoliv v˘znam kter˘ mají ve vnitro-státním právu jednotliv˘ch zemí.

Transpozice evropsk˘ch smûrnic do ãeského právního fiádu pfii-ná‰í fiadu problémÛ, vyvolan˘ch odli‰n˘mi charakteristikami práv-ního fiádu âR a práva Evropsk˘ch spoleãenství. Smûrnice jsouaplikovány na odli‰né právní systémy a praxi jednotliv˘ch ãlen-sk˘ch státÛ. Tomu odpovídá jejich velmi obecná terminologiea vymezení pojmÛ. Interpretace pojmÛ v koneãné instanci nále-Ïí Evropskému soudnímu dvoru. Do ãeského právního fiádu jsoutak pfiebírány systémy a prvky vycházející z odli‰n˘ch právníchzákladÛ, pouÏívající terminologii, která neodpovídá ãesk˘m práv-ním zvyklostem. To ztûÏuje pfiekládání a srozumitelnost textÛpfiedpisÛ EU. Na druhé stranû v evropsk˘ch smûrnicích je vûno-ván znaãn˘ prostor definicím v˘klad pojmÛ; pouÏívání termínÛ jepro v‰echny smûrnice konsenzuální.

V˘sledkem je, Ïe i zdánlivû banální drobná nepfiesnost v pfie-kladech termínÛ a slovních spojení pouÏit˘ch ve smûrnicíchmÛÏe mít za následek kolizi právních pfiedpisÛ evropsk˘cha národních a mÛÏe pfiinést v˘znamné dÛsledky v praktickémÏivotû.

T E C H N I C K Á H A R M O N I Z A C E

PoÏadavek harmonizace právních pfiedpisÛ se nevztahuje nakomplexní právní systémy, ale zahrnuje pouze úpravu vybran˘choblastí. K nim patfií mj. zadávání vefiejn˘ch zakázek a technickáharmonizace. Pod pojem technická harmonizace zahrnujemeprocesy a postupy pfiispívající k odstranûní technick˘ch pfiekáÏekobchodu v oblasti volného pohybu v˘robkÛ mezi ãlensk˘mi státyEvropské unie a dále zabraÀující jejich pfiípadnému vzniku.Technická harmonizace tedy spoãívá ve sbliÏování relevantníchnormativních dokumentÛ, tj. právních pfiedpisÛ s technick˘mobsahem, technick˘ch norem a pfiípadnû dal‰ích normativnícha informativních dokumentÛ. Zahrnuje také spoleãné postupypro posuzování shody vlastností v˘robkÛ s poÏadavky uveden˘-mi v pfiedpisech ES. Oblast technické harmonizace je upravenaãl. 75 Evropské dohody. Smûrnice jsou pfiijímány ve v‰echnárodních jazycích ãlensk˘ch zemí EU (od 1. 5. 2004 tedyi v ãe‰tinû), kaÏdá z tûchto verzí je stejnû autentická.

Obecná právní úprava technické harmonizace v Evropské uniiv souãasné dobû spoãívá na dvou základních smûrnicích. Prvníje Smûrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ESze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpeãnosti v˘robkÛ.Druh˘m základním pfiedpisem je Smûrnice Rady 98/34/ESze dne 22. ãervna 1998 ve znûní smûrnice 98/48/ES ze dne20. ãervence 1998, o postupu pfii poskytování informacív oblasti norem a technick˘ch pfiedpisÛ a pfiedpisÛ prosluÏby informaãní spoleãnosti. Z této obecné úpravy technic-ké harmonizace vypl˘vá základní poÏadavek, kter˘ stanoví, ÏekaÏd˘ v˘robek uvádûn˘ na trh v nûkteré z ãlensk˘ch zemíEvropské unie musí b˘t bezpeãn˘. Jednotlivé sektorové smûr-nice ES pak upravují – tj. regulují – zpÛsob uvádûní v˘robkÛ natrh v tûch sektorech, kde se jedná o oblasti zv˘‰eného zájmuo bezpeãnost v˘robkÛ (vefiejn˘ zájem, resp. oprávnûn˘ zájem).Tam, kde jsou pro vybrané druhy v˘robkÛ stanoveny technicképoÏadavky, které musí b˘t splnûny pfii jejich uvádûní na trh,hovofiíme o regulované oblasti. V rámci Evropské unie je jed-notnû upravena povinnost poskytování informací v oblasti tech-nické normalizace a rovnûÏ informaãní povinnost pfii vydávánínárodních technick˘ch pfiedpisÛ, jejichÏ návrhy musí b˘t pfie-dány Evropské komisi, která je zafiazuje do tzv. „informaãní pro-cedury“.

Ú P R AV A T E C H N I C K É H A R M O N I Z A C E V â E S K É M

P R ÁV U

V ãeském právním fiádu je základním obecn˘m právním pfiedpi-sem technické harmonizace zákon ã. 22/1997 Sb., o technic-k˘ch poÏadavcích na v˘robky a o zmûnû a doplnûní nûkter˘chzákonÛ ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ.

((PPoozznnáámmkkaa:: Zákon ã. 22/1997 Sb., byl novelizován právnímipfiedpisy ã. 71/2000 Sb., 102/2001 Sb., 205/2002 Sb.,226/2003 Sb., a 277/2003 Sb.)

I N F O R M A â N Í P R O C E D U R A E U A P O V I N N O S T I N O V ¯ C Hâ L E N S K ¯ C H S T Á T Ò P O 1 . 5 . 2 0 0 4E U I N F O R M A T I O N P R O C E D U R E A N DR E S P O N S I B I L I T I E S O F N E W M E M B E R S T A T E SA F T E R M A Y 1 , 2 0 0 4

Zákon upravuje tfii samostatné okruhy problémÛ:• ãeské technické normy• posuzování shody v˘robkÛ v regulované oblasti• informaãní povinnosti státu (orgánÛ státní správy a urãen˘ch

institucí, napfi. âSNI) pfii vydávání technick˘ch pfiedpisÛ a tech-nick˘ch norem.Provádûcími pfiedpisy k zákonu ã. 22/1997 Sb., jsou nafiízení

vlády, která pfiejímají jednotlivé sektorové smûrnice ES pro vybra-né skupiny v˘robkÛ (celkem 27 NV podle stavu ke 4. 8. 2004),fie‰í grafickou podobu ãeské a evropské znaãky shody (2 NV)

a upravují informaãní procedury v oblast technické harmonizace(2 NV). Stavebních v˘robkÛ se t˘kají dvû nafiízení vlády,ã. 163/2002 Sb. a 190/2002 Sb. Jiná nafiízení vlády se zab˘va-jí v˘robky zabudovávan˘mi do staveb (napfi. v˘tahy, tlaková zafií-zení), nebo pfii v˘stavbû pouÏívan˘ch (stavební stroje).

Z ÁV A Z N ¯ V ¯ K L A D S M ù R N I C ESPodle ãlánku 220 Smlouvy ES jedinou autoritou, která mÛÏepodat závazn˘ v˘klad smûrnice ãi jejího ustanovení, je Evropsk˘soudní dvÛr (ESD). âiní tak zejména v rámci fiízení o pfiedbûÏné


T É M A

T O P I C

Tab. 1 Srovnání ãásti tzv. revidovaného pfiekladu Smûrnice Rady 98/34/ES ze dne 22. ãervna 1998 ve znûní smûrnice 98/48/ES ze dne 20.ãervence 1998, o postupu pfii poskytování informací v oblasti norem a technick˘ch pfiedpisÛ a pfiedpisÛ pro sluÏby informaãní spoleãnosti,ãeská a slovenská verze s anglick˘m originálem

Tab. 1 Revised translation of the Directive of the Council 98/34/ES as of June 22, 1998, as amended by Directive No 98/48/ES as of July 20,1998, on the procedure of providing information about standards and technical regulations and regulations for services in theinformation society; comparison of the Czech and Slovak versions with the English original

ãeskyPro úãely této smûrnice se rozumí …11. „technick˘m pfiedpisem“ technické specifikace a jinépoÏadavky nebo pfiedpisy pro sluÏby vãetnû pfiíslu‰n˘chsprávních pfiedpisÛ, jejichÏ dodrÏování je pfii uvedení natrh, pfii poskytování sluÏby, pfii usazování poskytovatelesluÏeb nebo pfii pouÏívání v ãlenském státû nebo najeho vût‰í ãásti závazné de iure nebo de facto, jakoÏ iprávní a správní pfiedpisy ãlensk˘ch státÛ zakazujícív˘robu, dovoz, prodej nebo pouÏívání urãitého v˘robkunebo zakazující poskytování nebo vyuÏívání urãité sluÏbynebo usazování poskytovatele sluÏeb s v˘jimkoupfiedpisÛ stanoven˘ch v ãlánku 10.Technické pfiedpisy de facto zahrnují• právní nebo správní pfiedpisy ãlenského státu,které odkazují na technické specifikace nebo jinépoÏadavky nebo profesní pravidla nebo pravidla správnépraxe, které samy obsahují odkaz na technické specifika-ce nebo na jiné poÏadavky nebo na pfiedpisy pro sluÏby,pfiiãemÏ soulad s nimi pfiedpokládá shodu s povin-nostmi uloÏen˘mi uveden˘mi právními nebo správnímipfiedpisy, dobrovolné dohody, v nichÏ je smluvní stranouorgán vefiejné moci a které ve vefiejném zájmu stanovíshodu s technick˘mi specifikacemi nebo s jin˘mi poÏa-davky nebo s pfiedpisy pro sluÏby s v˘jimkou specifikacípro nabídková fiízení pfii zadávání vefiejn˘ch zakázek,• technické specifikace nebo jiné poÏadavky nebo pfied-pisy pro sluÏby, které souvisejí s daÀov˘mi nebo finan-ãními opatfieními ovlivÀujícími spotfiebu v˘robkÛ nebosluÏeb tím, Ïe vyz˘vají ke shodû s tûmito technick˘mispecifikacemi nebo jin˘mi poÏadavky nebo pfiedpisy prosluÏby; to v‰ak neplatí pro technické specifikace nebojiné poÏadavky nebo pfiedpisy pro sluÏby, které se t˘kajínárodních systémÛ sociálního zabezpeãení.

slovenskyNa úãely tejto smernice platia nasledujúce vyzeniapojmov: …11. „technick˘ predpis“ sú technické ‰pecifikácie a ìal‰iepoÏiadavky alebo pravidlá o sluÏbách vrátane príslu‰-n˘ch správnych opatrení, dodrÏiavanie ktor˘ch je v prí-pade predaja, poskytovania sluÏieb, zriadenia poskyto-vateºa alebo pouÏívania sluÏby v ãlenskom ‰táte alebona väã‰ej ãasti jeho územia de facto alebo de jurepovinné, ako aj zákony, predpisy alebo administratívneopatrenia, okrem t˘ch, ktoré sú uvedené v ãlánku 10,ktoré zakazujú v˘robu, dovoz, predaj alebo pouÏívaniev˘robku alebo zakazujúce poskytovanie alebo po-uÏívanie sluÏby, alebo usadenie sa subjektu v ãlenskom‰táte ako poskytovateºa sluÏby.Medzi de facto technické predpisy patria:• zákony, predpisy alebo administratívne opatreniaãlenskému ‰tátu, ktoré sa vzÈahujú buì na technické‰pecifikácie alebo iné poÏiadavky, alebo predpisy o sluÏ-bách, alebo na profesijné pravidlá alebo pravidlá správ-nej praxe, ktoré obratom odkazujú na technické‰pecifikácie alebo iné poÏiadavky, alebo pravidlá o sluÏ-bách, a zosúladenie s nimi tvorí predpoklad súladu s po-vinnosÈami vypl˘vajúcimi z t˘chto zákonov, predpisovalebo správnych opatrení,• nezáväzné dohody, kde je jednou zo zmluvn˘ch stránverejn˘ orgán, a ktoré vo v‰eobecnom záujme zabez-peãujú súlad s technick˘mi ‰pecifikáciami a in˘mi po-Ïiadavkami alebo pravidlami o sluÏbách, s v˘nimkou‰pecifikácií vzÈahujúcich sa na ponukové konania ve-rejného obstarávania,• technické ‰pecifikácie alebo iné poÏiadavky a pred-pisy o sluÏbách, súvisiace s fi‰kálnymi alebo finan-ãn˘mi opatreniami, ktoré ovplyvÀujú spotrebuv˘robkov alebo sluÏieb podporovaním súladus technick˘mi ‰pecifikáciami alebo in˘mi poÏiadavkamialebo predpismi o sluÏbách; nepatria sem technické‰pecifikácie ani iné poÏiadavky alebo pravidláo sluÏbách, ktoré súvisia s vnútro‰tátnymi systémamisociálneho zabezpeãenia.

anglickyFor the purposes of this Directive, the followingmeanings shall apply: …11. „technical regulation“, technical specifications andother requirements or rules on services, including therelevant administrative provisions, the observance ofwhich is compulsory, de jure or de facto, in the case ofmarketing, provision of a service, establishment ofa service operator or use in a Member State or a majorpart thereof, as well as laws, regulations or administrativeprovisions of Member States, except those provided forin Artikle 10, prohibiting the manufacture, importation,marketing or use of a product or prohibiting theprovision or use of a service, or establishment asa service provider.De facto technical regulations include:• laws, regulations or administrative provisions ofa Member State which refer either to technicalspecifications or to other requirements or to rules onservices, or to professional codes or codes of practicewhich in turn refer to technical specifications or to otherrequirements or to rules on services, compliance withwhich confers a presumption of conformity with theobligations imposed by the aforementioned laws,regulations or administrative provisions,• voluntary agreements to which a public authority isa contracting party and which provide, in the generalinterest, for compliance with technical specifications orother requirements or rules on services, excluding publicprocurement tender specifications,• technical specifications or other requirements or ruleson services which are linked to fiscal of financialmeasures affecting the consumption of products orservices by encouraging compliance with such technicalspecifications or other requirements or rules on services;technical specifications or other requirements or ruleson services linked to national social security systéms arenot included.

otázce podle ãlánku 234 Smlouvy ES, popfi. v fiízení o poru‰eníSmlouvy ES. Pfii v˘kladu smûrnic ES pouÏívá ESD metody jazy-kového, systematického, teleologického a historického v˘kladu.Obdobnû je ESD jedin˘m orgánem oprávnûn˘m posuzovat, zdatranspoziãní opatfiení ãlenského státu správnû promítá obsahsmûrnice. AÏ do data vstupu âeské republiky do EU neexistova-la moÏnost závazného posouzení náleÏité transpozice a imple-mentace smûrnic ES do právního fiádu âR. Jurisdikce ESD senet˘ká neãlensk˘ch, kandidátsk˘ch zemí. Tato situace se zmûni-la 1. kvûtnem 2004.

â E S K É P ¤ E K L A DY S M ù R N I C ESV procesu transpozice (dosaÏení v˘sledku, kter˘ smûrnice poÏa-duje, v rovinû formálnû právní) a implementace evropsk˘chsmûrnic (rovna praktické aplikace smûrnice, tj. zaji‰tûní dodrÏo-vání a vymahatelnosti práv a povinností zaloÏen˘ch právnímpfiedpisem, jímÏ byla smûrnice transponována do národníhoprávního fiádu) pofiizovala státní správa âR tzv. revidované pfie-klady evropsk˘ch smûrnic. Tyto ãeské pfieklady byly revidoványv Koordinaãním a revizním centru pro pfieklady pfiedpisÛ ES;centrum je organizaãní souãástí odboru kompatibility s právemES Úfiadu vlády âR. Pfieklady pfiedpisÛ s technick˘m obsahembyly expertnû projednány Centrem pro technické pfieklady pfiiministerstvu prÛmyslu a obchodu – ÚNMZ. Na internetov˘chstránkách Úfiadu vlády se uvádí, Ïe v‰echny pfieklady jsou doãas-né neúfiední revidované ãeské znûní pfiedpisÛ ES, urãené propotfieby pfiípravy âR na vstup do EU. Toto znûní bude nahrazenodefinitivním znûním po autentifikaci orgány EU. Pfieklady majípouze informaãní úãel. Za autentickou verzi se povaÏují pouzepfiedpisy ES, uvefiejnûné v Úfiedním vûstníku EU.

Srovnejme nyní ãást tzv. revidovaného pfiekladu Smûrnice Rady98/34/ES ze dne 22. ãervna 1998 ve znûní smûrnice 98/48/ESze dne 20. ãervence 1998, o postupu pfii poskytování informacív oblasti norem a technick˘ch pfiedpisÛ a pfiedpisÛ pro sluÏbyinformaãní spoleãnosti, a to ãeskou a slovenskou verzi s anglic-k˘m originálem (tab. 1). âlánek 1 smûrnice 98/34/ES ve znûnísmûrnice 98/48/ES definuje pojmy pouÏité ve smûrnici;v odstavci 9 uvádí vysvûtlení pojmu „technick˘ pfiedpis“:

I ãeská právnická terminologie rozli‰uje mezi „pfiedpisem“obecnû a „právním pfiedpisem“; ne kaÏd˘ pfiedpis je právní pfied-pis, známe napfi. vnitfiní pfiedpisy organizace, statutární pfiedpisy.Pouze právní pfiedpisy jsou pramenem práva.

Jak uvidíme dále, je meritum problému ukryto v obsahu defi-nice pojmÛ technick˘ pfiedpis. (podle zákona ã. 22/1997 Sb.,je technick˘m pfiedpisem pouze právní pfiedpis, tj. pfiedpis vyda-n˘ ve Sbírce zákonÛ) a v ustanovení, Ïe do informaãní procedu-ry bude zafiazen pouze technick˘ dokument vydan˘ na základûzvlá‰tního právního pfiedpisu. Jak je zfiejmé z citace a porovnánípfiekladÛ, Smûrnice Rady 98/48/ES o postupu pfii poskytováníinformací v oblasti norem a technick˘ch pfiedpisÛ a pfiedpisÛ prosluÏby informaãní spoleãnosti definuje technick˘ pfiedpis mno-hem obsáhleji a ‰ífieji a zahrnuje pod tento pojem i dal‰í doku-menty, nejen právní pfiedpisy. Podobnû je tomu u definice tech-nického pfiedpisu v terminologické technické normû âSN EN45020 (01 0101) Normalizace a souvisící ãinnosti – V‰eobecn˘slovník: Technick˘ pfiedpis je „pfiedpis, kter˘ obsahuje technicképoÏadavky buì pfiímo, nebo formou odkazÛ na normu, technic-kou specifikaci nebo na pravidla pro praxi, pfiípadnû zaãlenûnímobsahu tûchto dokumentÛ“.

I N F O R M A â N Í P R O C E D U R A E V R O P S K É U N I E

Národní úroveÀZákon ã. 22/1997 Sb., ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ definujev § 3 technick˘ pfiedpis a technick˘ dokument. Technick˘m pfied-pisem se pro úãely tohoto zákona rozumí první pfiedpis (tj. pfied-pis publikovan˘ ve Sbírce zákonÛ) obsahující technické poÏadav-ky na v˘robky, nebo pravidla pro sluÏby. Technick˘m dokumen-tem se rozumí dokument obsahující technické specifikace v˘rob-ku, kter˘ není technick˘m pfiedpisem ani technickou normou, alekter˘ by mohl vytvofiit technickou pfiekáÏku obchodu.

Paragraf 7 zákona ã. 22/1997 Sb., obsahuje ustanovení t˘kají-cí se informaãních povinností a ukládá ministerstvÛm a jin˘mústfiedním správním úfiadÛm povinnost pfiedávat Úfiadu protechnickou normalizaci, metrologii a státní zku‰ebnictví(ÚNMZ) informace o návrzích technick˘ch pfiedpisÛ nebo jin˘chtechnick˘ch dokumentÛ, jejich zmûnách nebo doplnûní, na kterése vztahuje informaãní povinnosti vÛãi ãlensk˘m státÛmEvropské unie a orgánÛm Evropského spoleãenství, nebo infor-maãní povinnosti vypl˘vající z mezinárodních smluv. Informaãnípovinnosti v oblasti ãesk˘ch technick˘ch norem zaji‰Èuje povûfie-ná právnická osoba, kterou je âesk˘ normalizaãní institut. ÚNMZinformuje o návrzích ãi zmûnách uveden˘ch dokumentÛ KomisiEvropského spoleãenství. Dokumenty mohou b˘t schválenya vydány aÏ po uplynutí tzv. období pozastavení prací – standstillperiod. Období je zpravidla tfiímûsíãní a slouÏí k tomu, aby nanávrh pfiíslu‰ného dokumentu mohla reagovat Komise neboãlenské státy sv˘mi pfiipomínkami. Podle § 7 odst. 1 zákona seinformaãní povinnost t˘ká pouze takov˘ch technick˘chdokumentÛ, které jsou vydávány na základû zvlá‰tního práv-ního pfiedpisu.

V podrobnostech pak fie‰í informaãní povinnosti v oblasti tech-nick˘ch pfiedpisÛ, technick˘ch dokumentÛ a technick˘ch noremnafiízení vády ã. 339/2002 Sb., ve znûní NV 178/2004 Sb.,o postupech pfii poskytování informací v oblasti technick˘chpfiedpisÛ, technick˘ch dokumentÛ a technick˘ch norem.

Evropská úroveÀ – Úfiední vûstník Evropské unieKomise Evropského spoleãenství publikuje oznámení o navrho-van˘ch národních technick˘ch pfiedpisech, které obdrÏela,v Úfiedním vûstníku Evropské unie. Od 1. kvûtna 2004 vycházíÚfiední vûstník Evropské unie (ÚV EU) pûtkrát, resp.‰estkrát t˘dnû, ve dvaceti jazycích (národní jazyky ãlensk˘ch státÛEU), vãetnû ãe‰tiny. Úfiední vûstník EU má tfii ãásti, tzv. série:

Série L – Legislation (Právní pfiedpisy); obsahuje v plném znûnípfiijaté evropské právní pfiedpisy: (I.) akty, jejichÏ zvefiejnûní jepovinné – napfi. smûrnice a nafiízení Rady ES a Komise ES; (II.)akty, jejichÏ zvefiejnûní není povinné – napfi. rozhodnutí Rady,rozhodnutí Komise a dal‰í.

Série C – Information and Notices (Informace a oznámení);obsahuje informace o pfiipravovan˘ch pfiedpisech, o fie‰ení sporÛpfied Evropsk˘m soudním dvorem, pfiedbûÏná oznámení o spo-jení podnikÛ, sdûlení Komise, dal‰ích evropsk˘ch orgánÛ a insti-tucí ad.

Série S – Supplement to the Official Journal – Public procure-ment notices; pfiiná‰í informace o tendrech, smlouvách na vefiej-né práce, obstarávání a sluÏby ze v‰ech ãlensk˘ch státÛ Unie.

V ãásti C Úfiedního vûstníku EU je také zafiazována rubrika„Information procedure — Technical rules“. V ãeské verzi ÚV


T É M A

T O P I C

je název rubriky pfiekládán jako „Informaãní procedura – technic-ké pfiedpisy“, naproti tomu slovenská jazyková mutace obsahujetermín „Informaãn˘ postup – Technické pravidlá“. Jsou tu uvefiej-Àovány – s odkazem na Smûrnici Evropského parlamentua Rady 98/34/ES o postupu pfii poskytování informací v oblastinorem a technick˘ch pfiedpisÛ a pravidel pro sluÏby informaãníspoleãnosti – tzv. „Oznámení o návrzích technick˘ch pfiedpisÛ,které obdrÏela Komise“ (ãeská mutace Úfiedního vûstníku, v ang-lické verzi „Notifications of draft national technical rules receivedby the Commission“, ve slovenské verzi „Oznámenia o navrho-van˘ch národn˘ch technick˘ch pravidlách, ktoré obdrÏalaKomisia“).

V této souvislosti nutno podotknout, Ïe v ãeské verzi právníchdokumentÛ ES jsou ãasto pfiekládány anglické termíny „regulati-on“ i „rule“ jako „právní pfiedpis“, aãkoliv i ãe‰tina rozli‰uje meipfiedpisem obecnû a právním pfiedpisem speciálnû, a termín„rule“ spí‰e odpovídá ãeskému v˘razu „pravidlo“. V anglick˘chtextech, napfi. v anglické verzi Úfiedního vûstníku EU, se setkává-me také se zamûÀováním termínÛ regulation a rule. K pfiekládá-ní právních dokumentÛ ES uvádí Úfiad vlády âR, odbor kompati-bility s právem ES, ve vydan˘ch Pokynech pro pfieklad právníchpfiedpisÛ ES následující doporuãení:

„Pfiekladatelé z angliãtiny by si mûli uvûdomit, Ïe anglick˘ práv-ní systém i anglická terminologie v jin˘ch oblastech jsou ãastoodli‰né od kontinentální terminologie. Anglická terminologie másklon k vût‰í nejednotnosti, neÏ jaká je bûÏná v jin˘ch jazycícha jaká je pfiípustná pro ãeské pfieklady; vyskytují se i v˘razy poodborné stránce nesprávné nebo zavádûjící. V tûchto pfiípadechje nezbytné pfiihlíÏet k francouzské, popfi. nûmecké verzi. “

V Úfiedním vûstníku EU, v rubrice vûnované informaãní proce-dufie najdeme vedle oznámení o návrzích zákonÛ, nafiízenía vyhlá‰ek (tj. právních pfiedpisÛ) jednotliv˘ch státÛ EU takéoznámení o návrzích technick˘ch smluvních podmínek, nafiízenízemsk˘ch vlád, návrhy technick˘ch pokynÛ, technick˘ch pravidelãi smûrnic. Tedy nejen návrhy obecnû závazn˘ch právních pfied-pisÛ jednotliv˘ch ãlensk˘ch státÛ Evropské unie, ale návrhy fiadydal‰ích dokumentÛ, které lze oznaãit za doporuãené a nezávaz-né, typu kontraktaãních pomÛcek, profesních pravidel nebo pra-videl správné praxe. U kaÏdého dokumentu je uvedeno datum,urãující konec tfiímûsíãního období pozastavení prací (Standstillperiod).

V rubrice Informaãní procedura je vÏdy publikován odkaz narozsudek Evropského soudního dvora vydan˘ 30. dubna1996 ve vûci „CIA Security“, v nûmÏ Soudní dvÛr rozhodlo závazné interpretaci ãlánkÛ 8 a 9 Smûrnice 98/34/ES o postu-pu pfii poskytování informací v oblasti norem a technick˘ch pfied-pisÛ a pfiedpisÛ pro sluÏby informaãní spoleãnosti tak, Ïe se nanû mohou (fyzické a právnické) osoby spoléhat pfied národnímisoudy, které se musí zdrÏet aplikace technického pfiedpisu/pra-vidla, kter˘ nebyl oznámen v souladu s touto smûrnicí. Z tohovypl˘vá, Ïe poru‰ení oznamovací povinnosti zpÛsobujeneplatnost dotyãn˘ch technick˘ch pfiedpisÛ/pravidel a tudíÏi jejich nevynutitelnost ve vztahu k jednotliv˘m osobám.

Na závûr rubriky o informaãní procedufie je pfiipojen soupisnárodních institucí, zodpovûdn˘ch za správu Smûrnice98/34/ES. Za âeskou republiku vykonává funkci národní povû-fiené instituce Úfiad pro technickou normalizaci, metrologii a stát-ní zku‰ebnictví.

Podívejme se nyní na nûkterá publikovaná oznámení o ná-

vrzích národních technick˘ch pfiedpisÛ/pravidel v Úfiednímvûstníku EU v mûsíci srpnu 2004 (tab. 2 uvedena na www.betontks.cz), (názvy dokumentÛ jsou uvedeny podle oficiálníãeské verze ÚV EU; v nûkter˘ch pfiípadech nejsou pfieklady zcelapfiesné).

Vybrané pfiíklady zfietelnû dokumentují, Ïe státy Evropské uniea Komise ES chápou pojem technick˘ pfiedpis/pravidlo mnohem‰ífieji, nikoliv pouze jako právní pfiedpis.

V Úfiedním vûstníku EU z 28. 8. 2004 byl publikován pfiehledo poãtu návrhÛ technick˘ch pfiedpisÛ/pravidel oznámen˘chv roce 2004 v rámci informaãní procedury. Tehdej‰ích 15státÛ EU podalo celkem 486 oznámení návrhÛ technick˘chpfiedpisÛ; nejvíce Francie (61), následované Nizozemím (53),dále Rakouskem (51) a Velkou Británií (49). Neménû návrhÛpodalo Lucembursko (5), Portugalsko (8) a Irsko (9). NejvícenávrhÛ se t˘kalo potravin a zemûdûlsk˘ch produktÛ (108), do-pravy (60), stavebnictví (59) a telekomunikací (52).

Z ÁV ù R

Co z uvedené anal˘zy vypl˘vá? Od 1. kvûtna 2004 jsou naúzemí âeské republiky platné a obecnû závazné právní pfiedpisyEvropského spoleãenství a rovnûÏ rozsudky Evropského soudní-ho dvora. Evropské právo má pfiednost pfied národním právem.Jakékoliv novû vydávané národní dokumenty technickéhoobsahu, tj. technické pfiedpisy tak, jak je chápe a definujeevropské právo, podléhají evropské informaãní procedufie,jinak jsou neplatné a soudnû nevynutitelné. To se t˘ká napfi.technick˘ch pravidel v oblasti plynov˘ch rozvodÛ a zafiízení, vydá-van˘ch spoleãnosti GAS ãi technick˘ch podmínek, smûrnic,základních pravidel a jin˘ch doporuãen˘ch technick˘ch standar-dÛ vydávan˘ch nevládními organizacemi ve v˘stavbû v âR. Jeproto tfieba iniciovat zmûnu pfiíslu‰n˘ch ustanovení zákonaã. 22/1997 Sb., které nejsou v souladu s evropsk˘m právem,a nafiízení vlády ã. 178/2004 Sb., o postupech pfii poskytováníinformací v oblasti technick˘ch pfiedpisÛ, technick˘ch dokumen-tÛ a technick˘ch norem a dosáhnout toho, aby se právní úpravaa praxe v âR shodovala s právem a praxí ostatních ãlensk˘chstátÛ Evropské unie.

âeské vydání Úfiedního vûstníku EU je k dispozici (bezplat-nû), poãínaje mûsícem záfií 2004, k prezenãnímu studiu vestudovnû Informaãního centra âKAIT v Praze, Sokolská 15.Pfiehled vybran˘ch dokumentÛ, publikovan˘ch v ÚV EUa t˘kajících se v˘stavby bude uvefiejÀován na internetovéadrese Informaãního centra âKAIT www.ice-ckait.cz a v pfií-loze Z+I âKAIT Právní informace. Projekt zpfiístupnûníÚfiedního vûstníku Evropské unie stavební vefiejnosti je pod-porován Ministerstvem prÛmyslu a obchodu âR, odboremstavebnictví.

Marie Báãová

Informaãní centrum âKAIT

Sokolská 15, 120 00 Praha 2

tel.: 227 090 211

e-mail: [email protected], www. ice-ckait.cz

Plné znûní ãlánku vãetnû tab. 2 uvádûjící nûkterá publikovanáoznámení o návrzích národních technick˘ch pfiedpisÛv Úfiedním vûstníku EU je uvedeno na webov˘ch stránkáchãasopisu na adrese www.betontks.cz


T É M A

T O P I C


P R O F I L Y

P R O F I L E S

Z A P A B E T O N A . S .Spoleãnost ZAPA beton na na‰em trhu pÛsobí od roku 1991 a zadobu své existence pro‰la dynamick˘m v˘vojem. Zaãínala v Prazea v prÛbûhu tfiinácti let se etablovala do v‰ech hlavních regionál-ních trhÛ âeské republiky. V roce 2001 spoleãnost roz‰ífiila svépodnikatelské aktivity i na Slovensko.

Po celou dobu své existence máme zájem poskytovat sluÏby navysoké úrovni a z tohoto dÛvodu vkládáme nemalé investice dov˘zkumu i do obnovy strojního parku a technologick˘ch zafiízení.Vût‰ina stavebních firem nás zná ze vzájemné spolupráce. Ná‰kvalitní beton dodáváme na stavby rodinn˘ch domÛ, obchodníchcenter, prÛmyslov˘ch objektÛ a zón, dálnic a tunelÛ. Nûkteré z rea-lizovan˘ch staveb Vám pfiedstavujeme podrobnûji.

D Á L N I C E D1 Vy‰kov -Mofi i ceÚsek Vy‰kov-Mofiice je první realizovanou ãástí dálnice D1, kterábude pokraãovat dal‰ími úseky pfies Kojetín, KromûfiíÏ, ¤íkovice,Pfierov aÏ k Lipníku, kde dojde k napojení na dal‰í budované úsekydálnice D47 Lipník nad Beãvou–Ostrava–Bohumín, ãímÏ bude do-konãena severojiÏní dopravní tepna pfies celou Moravu.

Úsek Vy‰kov-Mofiice mûfií 18,2 km a zahrnuje v˘stavbu 21 most-ních objektÛ, tfií mimoúrovÀov˘ch kfiíÏení a ‰esti protihlukov˘chstûn. Stavba byla zahájena v prosinci 2001 a bude ukonãenav fiíjnu 2005 (obr. 1).

O LY M P I A O LO M O U C

Dne 25. 8. 2004 bylo v Olomouci otevfieno obchodní a spole-ãenské centrum Olympia Vsisko (obr. 2). V komplexu se nacházívelkoprodejna Hypernova a fiada dal‰ích obchodÛ, v provozu jerestaurace a rychlé obãerstvení a v blízké budoucnosti se poãítás otevfiením a provozem multikina. Na vybudování objektÛ sepodílela fiada stavebních firem, zejména GEMO jako generálnídodavatel, dále TECHFLOOR, HT FLOOR, InÏen˘rské stavby Brnoa dal‰í subdodavatelé. Pro v‰echny z nich, dodávala betonovésmûsi spoleãnost ZAPA beton, provozovna Holice. Na stavbu bylododáno bezmála 10 000 m3 betonov˘ch smûsí, od základov˘ch,konstrukãních aÏ po betonové smûsi pro prÛmyslové podlahy.

T U N E LY K R A S Í K O V

TraÈov˘ úsek Zábfieh-âeská Tfiebová prochází podhÛfiím Orlick˘chhor. PÛvodní traÈ bylo nutné v mnoha pfiípadech vzhledem ke sklo-

nov˘m a pfiedev‰ím smûrov˘m pomûrÛm opustit a vytvofiit zcelanovou osu tratû. V˘sledkem je i v˘stavba tunelÛ Krasíkov (obr. 3).

Tunel Krasíkov I je celkovou délkou 1 098,3 m nejdel‰ím dvou-kolejn˘m Ïelezniãním tunelem v âeské republice. Hloubená ãástãiní 68,3 m a raÏená 1 030 m. Maximální mocnost nadloÏí je52 m. Tunel Krasíkov II má délku 140,65 m, z toho hloubená ãástãiní 55,65 m a raÏená 85 m. Maximální mocnost nadloÏí je 18 m.

Pfii raÏbû tunelÛ byla pouÏita Nová rakouská tunelovaní metoda(NRTM). Plocha v˘rubu se pohybuje od 108,8 do 137 m2. Pri-mární ostûní je tvofieno stfiíkan˘m betonem o promûnné tlou‰Èce150 aÏ 350 mm. Stfiíkání betonu bylo provádûno tzv. mokrou ces-tou mobilním stfiíkacím zafiízením. Stavba probûhla v období odzáfií 2002 do ãervna 2004.

O B C H O D N Í A S P O L E â E N S K É C E N T R U M IGYV létû roku 2003 byla zahájena v˘stavba spoleãenského centra IGYv âesk˘ch Budûjovicích (obr. 4) a slavnostní otevfiení probûhlozaãátkem listopadu tohoto roku. Generálním dodavatelem stavbybyla spoleãnost Strabag, a. s., a jeho subdodavatelem betonov˘chsmûsí na‰e spoleãnost ZAPA beton a. s.

PÛvodní objekt v dezolátním stavu byl zcela pfiemûnûn a citlivûroz‰ífien o nové ãásti. Komplex je navrÏen jako osmipodlaÏní; ob-chody, restaurace, sluÏby a supermarket budou v pfiízemí a patfie.

Dodávky betonu byly zahájeny v fiíjnu roku 2003 a nejprve bylyrealizovány z na‰í pÛvodní betonárny s v˘konem 20 m3/hod. V prv-ních t˘dnech realizace stavby jsme postavili novou betonárnu typuStetter M2, která nám umoÏnila plynule a kvalitnû dodat na stavbucca 17 000 m3 betonov˘ch smûsí. Zajímavostí jsou dodávky

Obr. 3 Tunely KrasíkovFig. 3 Tunnels in Krasíkov

Obr. 1 Stavba úseku dálnice D1 Vy‰kov-MofiiceFig. 1 Construction of the motorway section D1 Vy‰kov-Mofiice

Obr. 2 Obchodní a zábavní centrum Olympia v OlomouciFig. 2 Commercial and Entertainment Centre Olympia in Olomouc


P R O F I L Y

P R O F I L E S

„pohledov˘ch“ betonÛ, jejichÏ v˘roba je velmi citlivá na správnouvolbu vstupních surovin a tvorbu receptury. Pro „pohledové“ stûnya sloupy bylo dodáno cca 3 500 m3 betonu B35 s drobn˘m kame-nivem se zv˘‰en˘m podílem jemn˘ch ãástic a superplastifikaãní pfií-sadou s urychlujícím úãinkem od firmy WOERMANN Bohemia.Nemalou souãást dodávek tvofiily i samozhutnitelné betony.

BY T O V É D O M Y „Z A H R A D N Í M ù S T O “ V B R A N D¯ S E

N A D L A B E M

V lednu leto‰ního roku jsme zahájili dodávky betonu pro jednuz nejvût‰ích souãasn˘ch staveb v Brand˘se nad Labem, díky kteréjsme mohli plnû vyuÏít kapacitu novû zrekonstruované technologiebetonárny. Stavbu pod názvem „BD Zahradní Mûsto“ (v˘stavba166 bytov˘ch jednotek) realizuje jako generální dodavatel spoleã-nost Metrostav, a. s., divize 6.

Na stavbû se podílíme dodávkou betonu o celkovém mnoÏství7 000 m3 (obr. 5). Z celkového mnoÏství bylo dodáno cca 5 000m3 betonu pevnostní tfiídy B20. Na stavbû byla vyuÏita ãerpadlapfieváÏnû s dosahem 38 m Putzmeister nebo Schwing na pod-vozcích Man a Mercedes.

Z I M N Í S TA D I O N V L I B E R C I

V záfií roku 2003 zahájila liberecká spoleãnost SYNER rekonstrukcia dostavbu mûstského stadionu – Svijanské arény leÏící na okrajiLiberce. Mimo hlavní hokejové haly jsou zde budovány bowlingo-vá a bobová dráha, tenisové kurty a prostory pro obãerstvení.

ZAPA beton a. s. se stala pro spoleãnost SYNER a její subdoda-vatele témûfi v˘hradním dodavatelem betonu. Kapacitnû nároãnédodávky byly zvládnutelné i díky velkému vozovému parku, kter˘má ZAPA k dispozici.

Na stavbu bylo dodáno cca 14 000 m3 ãerstvého betonu, pfii-ãemÏ byla na jednotlivé betonáÏe vyuÏívána i dvû ãerpala soubûÏ-nû, a to ve vût‰inû pfiípadÛ ãerpadlo o dosahu 42 m Schwing napodovozku Man a ãerpadla s dosahem 34 a 38 m Putzmeistera Schwing na podvozcích Mercedes a Tatra. Pro nároãnûj‰í beto-náÏe byly vyuÏívány mixy o objemu 9 m3 znaãky Stetter na pod-vozku Scania. Nejvût‰í podíl dodaného betonu tvofiily betony pev-nostní tfiídy B30 a B40 v konzistencích S2 a S3. Na stavbu bylydodány i lehãené – prostyren betony s objemovou hmotností700 kg/m3, ukládané do vy‰‰ích pater pfies ãerpadlo.

S B E T O N E M A Î N A F OT B A L – P R O J E K T „S TA D I O N Y

2003“Od roku 2003 se podílíme dodávkami betonu z na‰í betonárnyKladno – Energetika na naplÀování projektu s názvem „STADIONY2003“. Jsou to stanovy a podmínky vydané âeskomoravsk˘m fot-balov˘ch svazem a organizací UEFA pro v‰echny fotbalové oddíly1. a 2. fotbalové ligy.

Projektu se úãastníme díky generálnímu dodavateli rekonstrukcedruholigového stadionu SK Kladno – Stadion Franti‰ka Kloze, spo-leãnosti EKOLS PRAHA, která je na‰ím odbûratelem betonov˘chsmûsí. Dodávky byly realizovány zejména pro rekonstrukci a v˘-stavbu ‰aten, regeneraãních prostor a V.I.P. prostorÛ (obr. 6). MimobetonÛ pevnostních tfiíd B5, B15 a B25 stojí za zmínku dodávkyãerstv˘ch zdících malt MC 2,5 s pouÏitím provzdu‰Àovacích a zpo-malovacích pfiísad – v˘robce WOERMANN Bohemia. Zdící maltyse na kladenské betonárnû vyrábí od roku 2001 a získaly si velkouoblibu u na‰ich zákazníkÛ.

T OY OTA P E U G E OT C I T R O E N A U T O M O B I L E C Z E C H

( TP CA) K O L Í N

Slavnostní první v˘kop byl uskuteãnûn 10. dubna 2002 a jiÏ v pfií‰-

Obr. 4 Stavba Obchodního a spoleãenského centra IGY v âesk˘chBudûjovicích

Fig. 4 Construction of the Commercial and Social Centre IGY inâeské Budûjovice

Obr. 5 BetonáÏ rodinn˘ch domÛ v Zahradním Mûstû v Brand˘se nadLabem

Fig. 5 Concreting of private houses in Zahradní Mûsto in Brand˘sUpon the Elbe

Obr. 6 BetonáÏ bûhem rekonstrukce Fotbalového stadionu Franti‰kaKlotze SK Kladno

Fig. 6 Concreting during reconstruction of the Franti‰ek Klotz SKKladno football stadium


P R O F I L Y

P R O F I L E S

tím roce bude TPCA na celkové plo‰e 120 ha vyrábût. V prosinciroku 2002 byla zahájena v˘stavba továrních hal, bûhem roku2004 má b˘t dokonãena stavba továrního komplexu.

Spoleãnost ZAPA beton a. s. se na v˘stavbû TPCA zaãala podíletdodávkami betonu v roce 2003. Pro spoleãnost Metrostav, a. s.,divize 6, firmu Limistav, s. r. o., a Techfloor, s. r. o., dodala na‰e ko-línská betonárna zhruba 26 000 m3 transportbetonu.

V kvûtnu leto‰ního roku byly zahájeny dodávky betonu prov˘stavbu haly MI-KING na prÛmyslové zónû Kolín-·Èáralka, kdegenerálním dodavatelem je spoleãnost TAKENAKA EUROPEGMBH a má slouÏit jako subdodavatelsk˘ závod koncernu TPCAKolín-Ovãáry (obr. 7).

Velkou pozornost si zaslouÏí dodávky betonu tfiídy B30 V4s devadesátidenním nárÛstem pevnosti pro betonáÏ siln˘ch beto-nov˘ch desek, u nichÏ byl kladen velk˘ dÛraz na zpomalen˘ nárÛstpevnosti kvÛli zabránûní vzniku trhlin. Z kapacitního hlediska bylonejnároãnûj‰í období soubûÏn˘ch dodávek pro spoleãnostMetrostav a spoleãnost Techfloor – realizátora prÛmyslov˘ch pod-lah. V tom ãase byl reáln˘ v˘kon betonárny 80 m3/hod. a mini-mální denní odbûr 400 m3. Na trasu bylo v nûkter˘ch pfiípadechvypraveno aÏ patnáct autodomíchávaãÛ rÛzn˘ch objemÛ znaãekStetter a Karrena na podvozcích Scania (obr. 8) a je‰tû autodomí-chávaã o objemu 9 m3 znaãky Liebherr na podvozku Volvo.V takov˘ch pfiípadech bylo nutné ãerpat i tfiemi ãerpadly najednou.

Z APA B E T O N A N E K O M E R â N Í B E T O N

Spoleãnost ZAPA beton a. s. není jen v˘robcem betonu pro velko-

lepé, gigantické stavby, ale rádi se podílíme i na stavbách men‰íhov˘znamu, ãi objemu. Rádi udûláme radost kvalitním betonemi soukromníkÛm nebo charitám, ãi nízkorozpoãtov˘m organizacím,které potfiebují vylep‰it své zázemí, pfiípadnû pomoci po Ïivelnépohromû. Za zmínku stojí patronát, kter˘ jsme si vzali nad matefi-skou ‰kolkou ve ·tûchovicích, kde byly povodní zniãeny ve‰kerévnitfiní interiéry a technická zafiízení. ·kolce jsme vûnovali nemalouãástku na nábytek a okolo areálu ‰kolky jsme nechali postavit plot,na jehoÏ základy byl dodán beton z betonárny Kaãerov (obr. 9).Díky zamûstnanecké sbírce jsme mohli do zahrady ‰kolky, kterábyla z velké ãásti povodní zniãena, nakoupit stromky a jinou zeleÀ.

Po povodních jsme, v rámci rozhlasové soutûÏe, vypomohli star-‰ím manÏelÛm z Liberecka dodávkou betonu pevnostní tfiídy B15na zpevnûní základÛ jejich rodinného domu.

Betony tfiídy B15 a B20 jsme v prÛbûhu dvou let dodávali i promládeÏnick˘ „bohemáck˘“ fotbal, pro charitativní spoleãnosti Na-dûje a Domov svatého Karla Boromejského v Praze 6 a beton B20V4 pro liberecké dûtské koupali‰tû.

ZAPA beton a. s.

www.zapa.cz

Obr. 9 Nová podezdívka plotu matefiské ‰kolky ve ·tûchovicíchFig. 9 New fender wall of the fence of the nursery in ·tûchovice

Obr. 10 Betonárna Holubice u Brna v nociFig. 10 Concrete mixing plant in Holubice near by Brno, night

operation

Obr. 7 V˘stavba haly MI-KING v prÛmyslové zónû Kolín-·ÈáralkaFig. 7 Construction of the MI-KING hall in the industrial zone Kolín-

·Èáralka

Obr. 8 Autodomíchávaã Stetter na podvozku ScaniaFig. 8 Agitating lorry Stetter on the Scania chassis

R E C O C , S . R . O .

Business Center,Katefiinská ul., Praha 2

KAC Metrostav,Thámova ul., Praha 8

Nová budova Interního oddûlení FN v Hradci KrálovéThe new building of the Faculty Hospital inHradec Králové

Pankrac House, Praha 4

fotografie: archiv spoleãnosti Recoc, s. r. o.

Rozhledna s vysílaãem na Sokolím vrchuThe look-out-tower with a transmitter on Sokolí hill

Budova SMP v OstravûSMP building in Ostrava

Nile House, River City, Praha 8

Office Center, Balbínova ul., Praha 2

City Center, Petrské nám., Praha 1

Statická kanceláfi RECOC, s. r. o., patfií jiÏ bezmála tfiináct let meziv˘znamné statické kanceláfie v âeské republice. Nejvût‰í podílãinnosti je v oboru pozemních staveb, ménû pak inÏen˘rsk˘cha mostních staveb. Nezanedbateln˘ je i v˘voj software, zamûfie-ného na v˘poãty MKP a kreslení betonáfisk˘ch v˘kresÛ v grafic-kém prostfiedí AutoCAD. V souãasné dobû kanceláfi disponujedevatenácti inÏen˘ry-statiky a konstruktéry ve dvou kanceláfiích,Praze a Ostravû, a tfiemi v˘vojáfii softwaru.

Firma RECOC vznikla jiÏ v záfií 1989 v právní formû fyzická oso-ba. Pozdûji pfie‰la do konsorcia fyzick˘ch osob a 26. 02. 1992byla zapsána do obchodního rejstfiíku v Praze jako RECOC, s. r. o.V roce 1999 získala certifikát ISO 9001.

PfieváÏná ãást ãinnosti firmy je v oboru projektování pozemníchstaveb se zamûfiením na betonové konstrukce. V˘raznû men‰ípodíl mají konstrukce ocelové, sklenûné a dfievûné. U betono-v˘ch konstrukcí se jedná jak o monolitické, tak prefabrikovanéstavby, stavby z pfiedpjatého betonu nebo kombinované, pfií-padnû spfiaÏené. Dal‰í podstatnou sloÏkou jsou sanace a zesilo-vání konstrukcí, napfi. CFK lamelami vãetnû jejich pfiedpínání.Z ocelov˘ch konstrukcí se jedná o men‰í díla se zamûfiením naspolupráci s architektem.

Po celou dobu existence firmy byl hlavní dÛraz kladen na kva-litu projektové dokumentace a na progresivní a neobvyklá fie‰e-ní. Firma RECOC byla jedna z prvních, která pouÏila pfiedpínanékonstrukce v pozemním stavitelství (stavba City Center Praha naPetrském námûstí), jedna z prvních zaãala pouÏívat CFK lamelypro sanace a zesilování betonov˘ch staveb (Reiffeisen Banka naOhradû a betonov˘ strop z roku 1924 na Národní tfiídû v Praze)a ve spolupráci s v˘vojem SSÎ i jejich pfiedpínání (sanace tribu-nov˘ch nosníkÛ a pfiedpínan˘ch TT panelÛ). Zvlá‰tním pfiípadembyla i novostavba budovy âeského rozhlasu v Praze, jejíÏ studio-vá ãást je nesena ocelov˘mi pruÏinov˘mi loÏisky. Firma se podí-lela na projektové dokumentaci celé fiady staveb, které získalyrÛzná prestiÏní ocenûní, napfi. Stavbu roku, nebo na nûj bylynominovány (Reiffeisen Banka na Ohradû, Administrativní budo-

va v Thámovû ulici, Vinohrady Center na Vinohradech, rekon-strukce správní budovy SMP v Ostravû…) nebo na Mezinárod-ním veletrhu nemovitostí MIPIN v Cannes (Danube House v are-álu River City v Praze 8). Podafiilo se i nûkolik zajímav˘ch prÛmys-lov˘ch staveb (Trolejbusová vozovna Brno-Komín, sklad hoto-v˘ch v˘robkÛ KORADO âeská Tfiebová, logistické areály …). ¤adaprojektÛ smûfiovala do zahraniãí (prÛmyslové objekty v Indii,Brasilii, továrna na CD u Mnichova, lanovka v Turecku, skladyv Moskvû…). Z mostního stavitelství lze zmínit napfi. most pfiesrychlostní komunikaci Ostrava–Fr˘dek-Místek, silniãní tunel Ko-houtova Brno, pfiedpjaté prvky VST, z oblasti telekomunikací fiaduvysílacích stoÏárÛ a rozhleden. Znaãná pozornost je vûnovánarekonstrukcím historick˘ch budov (napfi. Hotel KriváÀ v Praze 2,Hotel Central v Praze 1 apod.).

Vedle statické a projekãní ãinnosti je znaãná pozornost vûnová-na v˘voji software. Jako základ je pouÏito grafické prostfiedíAutoCAD, programy jsou koncipovány jako nadstavby nad tímtoproduktem. Cel˘ systém je zamûfien na komplexní fie‰ení pro-jektu. Základem je prostorov˘ model monolitické, montovanénebo smí‰ené konstrukce, ze které lze pfiímo generovat jak v˘-kresy tvaru a skladby, tak fiezy nebo pohledy na dílãí konstrukce,které mohou slouÏit i jako podklad pro dal‰í vyztuÏování. Z toho-to základního modulu je moÏno generovat geometrii FEM mo-delu. Tento program pro anal˘zu konstrukcí metodou koneãn˘chprvkÛ je vyvíjen v úzké souãinnosti s FEM Consulting Brno. Jád-rem je stabilní a robustní solver, doplnûn˘ znaãn˘m teoretick˘mpotenciálem pro fie‰ení statick˘ch a dynamick˘ch v˘poãtÛ, vãet-nû interakcí s podloÏím a geometrick˘mi a fyzikálními nelineari-tami. Jedná se o stejn˘ modul, kter˘ pouÏívají programy NEXIS,ESA nebo Dlubal Software, implantovan˘ do prostfiedí Auto-CADu. To umoÏÀuje v˘raznû vy‰‰í produktivitu práce, vût‰í obje-my zpracovávan˘ch dat a mocn˘ nástroj pro editace. Velká po-zornost je vûnována „kreslícím“ modulÛm. Ty umoÏÀují „kreslit“v˘kresy vázané nebo pfiedpínací v˘ztuÏe, svafiovan˘ch sítí, Tri-gonÛ, ale i prefabrikované armatury jako jsou prvky STABOX, Co-max apod. Na tyto základní „kresliãky“ navazují programy na au-tomatizované kreslení v˘ztuÏe cel˘ch subkonstrukcí, stûn, strop-ních desek, trámÛ atd. Pfiedností systému je jeho otevfienost.Jednotlivé programy jsou provázány, je moÏno mezi nimi pfiedá-vat data a informace, ale mÛÏe b˘t kaÏd˘ pouÏíván víceménûsamostatnû, i kdyÏ to znaãnû sniÏuje úãinnost celého systému.Napfi. program pro kreslení pfiedpínací v˘ztuÏe mÛÏe nakreslitkabely a lana vãetnû jejich v˘kazÛ, ale umoÏÀuje i v˘poãet ztráta export sil pfiímo do v˘poãtu. PfiestoÏe firma nefunguje jako„softwarehouse“, má dnes jiÏ pfies 200 instalací v âR a SR. Pro-gramy jsou jiÏ bûhem v˘voje a ladûní pouÏívány k práci na reál-n˘ch zakázkách a tím dÛkladnû testovány. Opakující se nebo zá-sadní podnûty od uÏivatelÛ jsou do systému prÛbûÏnû doplÀo-vány.

Ing. Miloslav Smutek

RECOC, s. r. o. – statická kanceláfi

Seydlerova 2146, 158 00 Praha 5

tel.: 251 624 661, fax: 251 624 609

e-mail: [email protected], www.recoc.cz

1 2 B E T O N • T E C H N O L O G I E • K O N S T R U K C E • S A N A C E 6 / 2 0 0 4

P R O F I L Y

P R O F I L E S

R E C O C , S . R . O .

Mott MacDonald Ltd.je jedna z největších světových multi-disciplinárních projektově inženýrských konzultačních společnostíMott MacDonald Praha, s.r.o. je česká pobočka mezinárodní společnosti Mott MacDonald Ltd. Naše organizace poskytuje služby v mnoha oblastech inženýrského poradenství a projektového managementu. Jedná se o poradenské služby, zpracování studií ekonomického hodnocení, zpracování a posuzování všech stupňů projektové dokumentace, řízení a supervize projektů.Tyto činnosti zajišťujeme v těchto oblastech:

Silnice a dálniceŽelezniceMosty a inženýrské konstrukceTunely a podzemní stavbyVodní hospodářstvíŽivotní prostředíGeodetické práceGrafické aplikaceInženýring a konzultační činnost

Firma Mott MacDonald Praha, spol. s r.o. pracuje v systému jakosti dle ČSN EN ISO 9001.

Kontakt:Mott MacDonald Praha, spol. s r.o.Ing. Jiří PetrákNárodní 15, 110 00 Praha 1tel.: +420 221 412 800, fax: +420 221 412 810GSM: +420 724 022 870www.mottmac.cz, e-mail: [email protected]

kvalita zkuš

enos

t

P E T R H Á J E K , V R AT I S L AV N ¯ V LT

MoÏnost vyuÏití skofiepinov˘ch vloÏekz recyklovaného smûsného plastu provylehãení Ïelezobetonové stropní desko-vé konstrukce jiÏ byla v ãasopise prezen-tována na pfiíkladu pouÏití skofiepinov˘chvloÏek pro vylehãení prefa-monolitickéstropní konstrukce typu filigran pfii v˘-stavbû Senior Centra v Moravanechu Pardubic [1]. Dal‰ím pfiíkladem aplika-ce bednicích vloÏek z recyklovanéhoplastu, tentokrát pro obousmûrné Ïele-zobetonové deskové stropy je pfiestavbadvoupodlaÏní Ïelezobetonové v˘robníhaly. Technické, environmentální i eko-nomické parametry uvedeného fie‰eníjsou dále diskutovány a zhodnoceny.

The possibility of the use of shell fillersfrom recycled non-sorted plastic for ligh-tening of RC floor slabs has already beenpresented on the use of shell fillers forlightening of RC composite „filigran“ floorslabs in the construction of Senior-centrein Moravany (near by Pardubice) [1]. Thenext example of application of shell fillersfrom recycled plastic – this time in two-way RC waffle slab – is reconstruction ofthe two storey RC factory hall. Technical,environmental as well as economicalparameters of this solution are furtherdiscussed and evaluated.

Statické v˘hody vylehãení pln˘ch Ïelezo-betonov˘ch desek kazetami jsou známéjiÏ od poãátkÛ pouÏívání Ïelezobetonu.

S kazetov˘m tvarem je spojena i zfiejmáúspora materiálu a s tím souvisejících do-pravních nákladÛ. Vytvofiením kazetovéhotvaru desky pomocí bednicích vloÏek per-manentnû zabudovan˘ch v konstrukci(„ztracené“ bednûní) lze podstatn˘mzpÛsobem zjednodu‰it vlastní realizacikazetové desky in situ. Na druhé stranû jeobecnû deklarovanou nev˘hodou kazeto-v˘ch desek sloÏitost bednûní kazeta ãasto poÏadavek rovného podhleduvedoucí na realizaci podvû‰ené podhle-dové konstrukce. V pfiípadû rekonstrukceÏelezobetonové v˘robní haly byl primárnípoÏadavek ponechat stávající Ïelezobeto-novou konstrukci a na ní vytvofiit kon-strukci novou vyhovující pro zmûnûnépoÏadavky provozu. PouÏití vylehãujícíchv˘plní z recyklovaného plastu se ukázalojako v˘hodné fie‰ení.

K A Z E T O V É V LO Î K Y

Z R E C Y K LO V A N É H O P L A S T U

Kazetové vloÏky jsou vyrobeny z odpado-vého smûsného plastu z tfiídûného ko-munálního odpadu. Jejich tvar byl navrÏena experimentálnû ovûfien v rámci v˘zkum-ného projektu fie‰eného na Fakultû sta-vební âVUT v Praze v letech 1998 aÏ2000 (obr. 1). Tvar a osová vzdálenost Ïe-



S T R U C T U R E S

Î E L E Z O B E T O N O V Á K A Z E T O V Á S T R O P N Í K O N S T R U K C ES B E D N I C Í M I V L O Î K A M I Z R E C Y K L O V A N É H O P L A S T U P ¤ IP ¤ E S T A V B ù Î E L E Z O B E T O N O V É V ¯ R O B N Í H A L YR C W A F F L E S L A B W I T H F I L L E R S F R O M R E C Y C L E DP L A S T I C I N R E C O N S T R U C T I O N O F R C F A C T O R Y H A L L

Obr. 1 Kazetové bednicí vloÏky z recyklovaného plastuFig. 1 Waffle fillers from recycled plastics

Obr. 2 Kazetové vloÏky na paletách pfiipravené k distribuci, na jednépaletû jsou vloÏky pro 11 m2 kazetového stropu

Fig. 2 Waffle fillers prepared for distribution, one pallet containsfillers for 11 m2 of waffle floor slab

Obr. 3 Experimentální ovûfiení kazetové desky 3,25 x 3,25 m vezku‰ebních laboratofiích FSv âVUT v roce 2000

Fig. 3 Experimental verification of waffle slab in testing laboratoriesat Fac. of CE CTU in Prague (size of specimen 3,25 x 3,25 m,tested in the year 2000)

lezobetonov˘ch Ïeber byly navrÏeny tak,aby v˘sledná kazetová konstrukce splÀo-vala kritéria âSN ENV 1992-1-1 t˘kající semoÏnosti vy‰etfiovat kazetové desky jakodesky plné s vyuÏitím v˘hod jednodu‰‰íhozpÛsobu vyztuÏování deskov˘ch konstruk-cí oproti konstrukcím trámov˘m (moÏnostvyztuÏování pouze jedním prutem v kaÏ-dém Ïebru bez kategorické nutnosti kon-strukãního vyztuÏování na smyk – pokudto není na základû statického posouzenínutné). Ve spodní ãásti Ïeber jsou distanã-ní Ïebírka pro zaji‰tûní krycí vrstvy betonuv tlou‰Èce minimálnû 20 mm. ·ikm˘ boãnítvar Ïebírek zaji‰Èuje minimální krytí v˘ztu-Ïe i pro profily vût‰í neÏ 20 mm. Na hor-ních plochách kazet jsou diagonálnû ori-entované v˘stupky v˘‰ky 25 mm, urãenépro uloÏení v˘ztuÏné sítû horní desky.

Zku‰ební v˘roba stropních vloÏek pro-bûhla na jafie roku 1999 v podnikuTRANSFORM, a. s., Láznû Bohdaneã. Tva-rovky byly vyrobeny technologií odlévání

do ocelov˘ch forem. Experimentální v˘ro-ba prokázala technologickou reálnost v˘ro-by navrÏeného tvaru bednicích vloÏeka provûfiila i vhodnost tvaru z hlediska skla-dovatelnosti a manipulovatelnosti, vãetnûpaletizace na europaletách (obr. 2).

V prÛbûhu let 1999 a 2000 byly v rámciexperimentální ãásti v˘zkumu provedenyzatûÏovací zkou‰ky ãtyfi charakteristick˘chv˘sekÛ kazetové desky rozmûrÛ 0,6x 1,2 m a dvou kazetov˘ch desek rozmû-rÛ 3,25 x 3,25 m (obr. 3). Experimentálníovûfiení prokázalo reálnost pouÏití kazeto-v˘ch vloÏek uvedeného tvaru pro vyleh-ãení Ïelezobetonov˘ch stropních desek.Podrobnûj‰í informace o v˘sledcích v˘-zkumu jsou publikovány v [2] a [3].

Jedinou omezující podmínkou limitující‰ir‰í vyuÏití uvedeného typu vloÏek ve sta-vební praxi se ukázala nutnost ochranyspodní ãásti podhledu z recyklovanéhoplastu z dÛvodÛ zaji‰tûní poÏadované po-Ïární bezpeãnosti u vût‰iny provozÛ. Totolze zajistit prostfiednictvím napfi. podhle-dové Ïelezobetonové desky zakotvenédo Ïelezobetonového kazetového stropunebo jin˘m typem protipoÏárního pod-hledu, vytváfiejícím zároveÀ rovn˘ pod-hled stropní konstrukce.

R E A L I Z A C E S T R O P N Í K O N S T R U K C E

P ¤ I P ¤ E S TAV B ù Î E L E Z O B E T O N O V É

V ¯ R O B N Í H A LY

V rámci pfiestavby dvoupodlaÏní Ïelezo-betonové v˘robní haly na skladové pro-story byl poÏadavek zv˘‰it únosnost mezi-lehlé stropní konstrukce tak, aby novákonstrukce stropu umoÏÀovala provozskladu s uÏitn˘m zatíÏením 5 kN/m2. Stá-vající monolitická Ïelezobetonová deskatlou‰Èky 120 mm nevyhovovala pro totozatíÏení a zároveÀ obsahovala mnoÏstvíotvorÛ, které nebyly pro nov˘ provozÏádoucí. Vybourání nevyhovujícího Ïele-zobetonového stropu bylo s ohledem naãas, technologickou nároãnost a celkovénáklady nev˘hodné a v podstatû by tatoalternativa vedla k demolici celé stávajícíkonstrukce. Jako vhodnûj‰í fie‰ení se jed-noznaãnû ukázalo provedení nové samo-nosné konstrukce stropu dimenzovanéna poÏadované zatíÏení a pfieklenujícíotvory v pÛvodní konstrukci stropu.

S ohledem na limitovanou únosnost

B E T O N • T E C H N O L O G I E • K O N S T R U K C E • S A N A C E 6 / 2 0 0 4 1 5


S T R U C T U R E S

Obr. 5 Skladba pole vloÏek pfieduloÏením v˘ztuÏe

Fig. 5 Assemblance of plasticfillers

Obr. 4 ¤ez skladbou stropní konstrukce pfiipfiestavbû v˘robní haly

Fig. 4 Section through reconstructed floorstructure of factory hall

Obr. 6 Pohled na uloÏenou spodní v˘ztuÏna distanãní Ïebírka v Ïebrechkazetov˘ch vloÏek

Fig. 6 View of main reinforcement placedon distance ribs

Obr. 7 Deska po uloÏení ve‰keré v˘ztuÏepfied betonáÏí

Fig. 7 Floor slab prepared for placing ofconcrete

stávající Ïelezobetonové nosné konstruk-ce bylo hledáno fie‰ení umoÏÀující vyleh-ãit stropní desku oproti plné Ïelezobeto-nové desce tak, aby nebylo nutné prová-dût dal‰í úpravy zaji‰Èující vy‰‰í únosnostzákladÛ a svisl˘ch nosn˘ch konstrukcí tvo-fien˘ch Ïelezobetonov˘mi sloupy. Pro vy-lehãení byly proto zvoleny skofiepinovékazetové vloÏky z recyklovaného plastu.

Nová Ïelezobetonová kazetová deskabyla realizována pfiímo na stávající stropníkonstrukci. Plastové vloÏky byly uloÏenyna podlahu a pÛvodní Ïelezobetonovástropní konstrukce tak tvofií dostateãnouprotipoÏární ochranu (obr. 4 a obr. 5).Pouze v pÛvodních otvorech byla doplnû-na ochranná podhledová Ïelezobetonovádeska tlou‰Èky 80 mm, vyztuÏená svafio-vanou sítí KARI. Podhledová deska je kot-vena k horní v˘ztuÏi nové desky (ocelovékotvy procházejí pfies plastové bednicíprvky).

Nosná Ïelezobetonová kazetová deskatlou‰Èky 250 mm je vybetonována z beto-nu B30 a vyztuÏena ocelí 10 425, s kry-tím 20 mm. Hlavní nosná v˘ztuÏ kazeto-v˘ch desek je uloÏena do Ïeber plasto-v˘ch vloÏek na distanãní Ïebírka (obr. 6).Horní krycí deska je vyztuÏena pfieváÏnûsvafiovan˘mi sítûmi uloÏen˘mi na distanã-ních v˘stupcích plastov˘ch vloÏek(obr. 7).

Celková délka desky je 63 m bez dila-taãní spáry. Pro omezení vlivu smr‰tûní

byla betonáÏ desky rozdûlena na tfii etapys vloÏen˘mi smr‰Èovacími pruhy ‰ífiky 1a 1,3 m betonovan˘mi s ãasov˘m odstu-pem (obr. 8).

Plastové bednicí vloÏky byly na zakázkuvyrobeny v TRANSFORM Láznû Bohda-neã v období fiíjen aÏ listopad 2003 v cel-kovém mnoÏství 650 m2 vloÏek. Reali-zace stropu probûhla v prosinci 2003a lednu 2004 plynule bez technologic-k˘ch problémÛ.

V Y H O D N O C E N Í A Z ÁV ù R

Celková plo‰ná hmotnost realizovanékazetové stropní konstrukce je v porovná-ní s plnou deskou v prÛmûruo 1,9 kN/m2 men‰í – sníÏení o cca 30 %.Spotfieba betonu je men‰í o 69 m3, tj.o 37 %. S tím souvisí i niÏ‰í dopravnía manipulaãní náklady. Men‰í plo‰náhmotnost se podstatnû projevuje v niÏ‰ímzatíÏení podporujících sloupÛ a základo-v˘ch patek.

Celkové náklady na realizaci vlastníkazetové stropní desky byly pfiibliÏnû stej-

né jako v pfiípadû alternativy plné Ïelezo-betonové desky. Oproti niÏ‰ím nákladÛmna beton a jeho dopravu bylo tfieba zapo-ãítat cenu vloÏek z recyklovaného plastu.Dal‰í úspory v‰ak souvisejí se skuteãností,Ïe nebylo nutné zvy‰ovat únosnost svis-l˘ch nosn˘ch konstrukcí a základÛ. V ne-poslední fiadû je tfieba uváÏit i environ-mentální v˘hody dané• vyuÏitím recyklovaného materiálu z ko-

munálních odpadÛ,• sníÏením spotfieby primárních surovin,• sníÏením zátûÏe Ïivotního prostfiedí

omezením skládkování nebo termickélikvidace plastového odpadu. Pro ilustraci: pfii realizaci uvedené strop-

ní konstrukce bylo pouÏito takové mnoÏ-ství plastového komunálního odpadu,které vyprodukuje za rok mûsto se sedmitisíci obyvatel.

Uvedené environmentální v˘hodynejsou dosud v praxi dostateãnû vnímánya ohodnoceny. Lze pfiedpokládat, Ïe v pfií-padû podpory environmentálnû ‰etrn˘chfie‰ení, napfi. formou daÀového zv˘hod-nûní nebo naopak zv˘‰ením danû zapouÏívání primárních nebo neobnovitel-n˘ch surovin, budou alternativy fie‰enívyuÏívající recyklované materiály v˘raznûcenovû v˘hodnûj‰í. Pfiesto se i za souãas-n˘ch podmínek ukázalo pouÏití kazeto-v˘ch vloÏek z recyklovaného plastu v pfií-padû pfiestavby v˘robní haly jako v˘hodnéz technického i ekonomického hlediska.

Pfiíspûvek vznikl za podpory v˘zkumnéhoprojektu GAâR 103/02/1161 s vyuÏitímv˘sledkÛ projektu GAâR 103/98/0091.

Návrh vloÏek: Doc. Ing. Petr Hájek, CSc.,FSv âVUT v rámci projektuGAâR 103/98/0091Statické fie‰ení stropní desky:Ing. Vratislav N˘vltV˘roba vloÏek z recyklovaného plastu:TRANSFORM, a. s., Láznû Bohdaneã

Doc. Ing. Petr Hájek, CSc.

FSv âVUT v Praze

Thákurova 7, 166 29 Praha 6

tel.: 224 354 459, fax: 233 339 987


Ing. Vratislav N˘vlt ml.

PROKONSULT, s. r. o.

¤ehákova 1162, 549 41 âerven˘ Kostelec

tel./fax: 491 462 248, 604 680 372


Literatura:[1] Hájek P.: Prefa-monolitická stropní

konstrukce s vloÏkami z recyklované-ho plastu, Beton TKS 4/2002

[2] Hájek P. a kol.: Stropní konstrukces vloÏkami z recyklovan˘ch materiálÛ,kniha 86 stran, âVUT, Praha 2000,ISBN 80-01-02274-9

[3] Hájek P., Wasserbauer R.:Sustainability through OptimisedStructures Using Recycled Waste,sborník konference SustainableBuilding 2002, Oslo 2002



S T R U C T U R E S

Obr. 8 V˘kres skladby plastov˘ch tvaroveks oznaãením etap betonáÏea smr‰Èovacích pruhÛ

Fig. 8 Drawing of assemblance of plasticfillers with expansion strips



M A T E R I A L S A N D T E C H N O L O G I E S

J A R O S L AV VÁ C H A

Souãasné prÛmyslové a logistické halyjsou vybaveny betonov˘mi podlahami,které mají splÀovat nároãné podmínkyprovozu. Musí vyhovovat poÏadavkÛmpro umístûní plovoucích v˘robních linek,odolávat extrémním hodnotám zatíÏení(napfi. lisovna), odolávat dynamick˘múãinkÛm strojÛ a splÀovat podmínkyrovinnatosti systémov˘ch skladov˘ch hal.The current industrial and logistic hallshave concrete floors which are expectedto meet demanding operating conditi-ons. They should fulfil requirements forthe placement of floating productionlines, resist extreme loads (eg pressshops), resist dynamic effects from ma-chines, and comply with the conditionsof planeness of system storage halls.

P O D M Í N K Y N ÁV R H U

ZatíÏení, definované v intenzitû kN/m2,není pro správn˘ návrh podlahy vypovída-jící. Pro správn˘ návrh podlahy je tfiebaznát intenzitu charakteristického zatíÏení,tj. rozmûr a tíhu stroje, pyramidy palet, tí-hu regálového pole, nebo vlastní frekven-ci stroje a hmotnost kmitající ãásti. Pfiinávrhu se vy‰etfiují pfiedev‰ím úãinkydlouhodob˘ch zatíÏení, krátkodobá zatíÏe-ní, vyvolaná mechanizaãními prostfiedky,nejsou ve vût‰inû pfiípadÛ rozhodující.

Nerovnost betonové prÛmyslové podla-hy je zapfiíãinûna technologií pfii zhotovo-vání, zatíÏením a podloÏím, na kterém jepodlaha uloÏena. Velikosti pfiípustn˘chdeformací pfii v˘stavbû jsou uvádûny buì

v DIN 18202 pro rÛzné v˘‰ky zakládání,v DIN 15185 pro systémové zakládánía v TR No 34. Velikost nerovností urãujetaké v˘robní, nebo skladovací technolo-gie, pro kterou je podlaha urãena. Ob-vyklá deformace, vyjádfiená stoãením, sepohybuje v rozmezí 0,001 aÏ 0,0025.Deformaãní podmínka b˘vá nahrazenadoporuãen˘m modulem odporu k =0,003 N/mm3 pro lehk˘ provoz a k ≥0,007 N/mm3 pro tûÏk˘ provoz, nebodeformaãním modulem na druhé vûtvizatûÏovací zkou‰ky deskou. Pro nosnouvrstvu to je E2def v intervalu 80 aÏ 180 MPaa pro podloÏí je interval E2def od 30 do100 MPa pro n < 2,2. Uvedené hodnotyjsou doporuãené vlastnosti povrchovéhomodelu, na jehoÏ deformaci se vÏdypodílí aktivní zóna podloÏí a v Ïádnémpfiípadû se nelze spokojit s hodnotaminamûfien˘mi na poslední vrstvû podloÏí.Pro pouÏívané prÛmûry kruhov˘ch desek,

je aktivní zóna 0,7 aÏ 1,2 m a v˘sledky za-tûÏovací zkou‰ky vypovídají o kvalitû zhut-nûní zkou‰ené vrstvy. Pfii nesplnûní dopo-ruãen˘ch deformaãních podmínek, jenutné uskuteãnit sanaci podloÏí.

M AT E R I Á LY

Betonové podlahy jsou zhotovoványz betonÛ B20, B25 a B30. Pro návrhbetonové smûsi se volí váha cementu do350 kg/m3, konzistence betonové smûsiokolo 120 mm sednutí kuÏele a kame-nivo má b˘t ve ãtyfiech frakcích. MnoÏstvíjednotliv˘ch frakcí je voleno tak, aby bylyco nejvíce zmírnûny úãinky smr‰Èování.Betonová smûs je podle potfieby upravo-vána plastifikárory a superplastfikátory.

Pro vyztuÏení jsou pouÏívány• pruty a svafiované sítû• rozpt˘lená v˘ztuÏ• polypropylenová vlákna

Pfii vyztuÏení (pro eliminaci vynucen˘chpfietvofiení) prutovou v˘ztuÏí, se pouÏívásymetrické vyztuÏení. Horní v˘ztuÏ je vole-na z profilu 10 mm, v˘jimeãnû 8 mm(velmi hustû podpírána distanãníky),neboÈ pfii provádûní musí unést lokálnû,bez trval˘ch deformací, zatíÏení dvûmaosobami a litinovou koncovkou ãerpadlabetonu. Z dÛvodÛ uvedeného montáÏní-ho zatíÏení, má mít i spodní vrstva v˘ztu-

B E T O N O V É P R Ò M Y S L O V É P O D L A H YI N D U S T R I A L C O N C R E T E F L O O R S

Obr. 1 Podlaha nesená zeminovou deskous vyztuÏením geosyntetikem

Fig. 1 Floor carried by the earth slabreinforced by geosynthetics

Obr. 2 Podlaha vyztuÏená sítûmiFig. 2 Floor reinforced by meshes




Ïe husté podepfiení, zvlá‰tû je-li betono-vána na urovnanou zeminovou desku.

Pfii vyztuÏování betonového prÛfiezu roz-pt˘lenou v˘ztuÏí, je vyuÏíváno zv˘‰enétahové a ohybové pevnosti betonu. V lite-ratufie a normativních doporuãeních jeuvedena celá fiada metod vy‰etfiování zv˘-‰ené tahové pevnosti betonu. Která z me-tod je pouÏita, je na zpracovateli návrhua podmínkách smluvních vztahÛ.

Pfii pouÏití rozpt˘len˘ch kovov˘ch vlákense ohybová únosnost zv˘‰í, podle typua gramáÏe v˘ztuÏe aÏ o 60 %, zatím cou nûkter˘ch polypropylenov˘ch vláken seúnosnost mÛÏe nav˘‰it asi o 10 %. Zku-‰enosti ukazují, Ïe polypropylenová vlák-na sniÏují úãinky objemov˘ch zmûn beto-nu a zvy‰ují poÏární odolnost konstrukce.

K O N S T R U K T I V N Í Z Á S A DY

Má-li prÛmyslová podlaha slouÏit svémuúãelu, je vhodné respektovat následujícíkonstruktivní zásady.• Betonová deska podlahy je uloÏena

pruÏnû na hutnûném podloÏí, mezispodním lícem podlahy a základovoukonstrukcí je min. 100mm pruÏná vloÏ-ka zeminy, pfii men‰í mezefie je pouÏí-vána vloÏka ze styrenÛ a miralonÛ; ne-pouÏívá se podkladní beton.

• ·achty, nakládací rampy apod. jsou ob-vykle navrÏeny tak, Ïe deska podlahypfiechází pfies tyto konstrukce a je pfiiztu-Ïena.

• PfiiztuÏení podlahov˘ch desek je navrho-váno pomocí sítí 100/100/8, které jsou

umístûny 30 mm pod horním povr-chem, kter˘ sledují, min. 1000 mm zavnûj‰í hranu ‰achty a pak volnû klesajíke spodnímu líci desky. V pfiípadû rohÛ‰achet, které vyvolávají vrubová napûtí,je na spodní líc sítí umístûna diagonálnûv˘ztuÏ min. 3 R16.

• Podlahové desky ve dvefiních (vrato-v˘ch) otvorech vÏdy konãí na vnûj‰ímlíci haly. Samostatnû betonované prahymají velmi krátkou Ïivotnost a jsou zdro-jem poruch podlahy.

• U v˘robních hal a skladÛ obvykle nejsoupouÏívány obvodové základové nosníky.

• Radonová izolace, pfiípadnû hydroizola-ce je umisÈována pod zeminovou deskuz dÛvodÛ svafiování a vlnûní izolací pfiibetonáÏi podlahové desky. V pfiípadû, Ïetakové umístûní izolace není moÏné,jsou pod desku podlahy pouÏívány izo-lace z mûkãeného PVC.

• Pracovní spáry jsou navrhovány po do-hodû se zhotovitelem. B˘vají obvykle

kované v kombinaci s kovov˘mi hmoÏ-dinami. Vzdálenosti pracovních sparjsou urãovány z denního v˘konu, jejichvzdálenost je do 30 m.

• ¤ezané dilataãní spáry jsou rovnomûrnûrozmisÈovány v jednotliv˘ch polích,omezen˘ch pracovními sparami. Tytojsou profiezávány bûÏn˘mi mechanizaã-ními prostfiedky pod vodním v˘pla-chem. Jsou fiezány v dobû, kdy betonmá pevnost vhodnou pro fiez – nedo-chází k vylupování kameniva.

• Velmi vhodná je metoda Soff-cut, pfiikteré se pfiistupuje k fiezání bezprostfied-nû po le‰tûní, nepouÏívá se v˘plach,fiezn˘ kotouã má opaãn˘ chod.

• Vzdálenost dilataãních spar je kolem6 m, pomûr stran nemá pfiestoupit1 : 1,25.

• Zvlá‰tní skupinou jsou podlahy beze-sparé, které mají pracovní spáry opatfie-ny dilataãními pfiechody a dilataãní fieza-né spáry jsou vynechány. Pracovní úse-ky jsou aÏ 50 m. U tûchto podlah jsoupfiipu‰tûny „divoké, nefiízené trhliny“,které pfiekonávají dopravní prostfiedkykoly nápravy postupnû, coÏ je v˘hodnûj-‰í pro urãité druhy provozu.

• V oblasti nakládacích ramp, které b˘vápfiiztuÏeno, vyluãujeme min. do vzdále-nosti 6 m spáry kolmé na smûr pojezdudopravních prostfiedkÛ. âasto tuto oblastpfiiztuÏujeme symetricky pfii obou povr-‰ích.

Obr. 3 Stropní konstrukce upravená jakopodlaha

Fig. 3 Ceiling structure arranged likea floor

Obr. 4 Podlaha upravená potûrem mokr˘do mokrého

Fig. 4 Floor modified by wet-to-wet screed

Dokonãení ãlánku na str. 21




O C H R A N A B E T O N O V ¯ C H P O D L A H P R Ò M Y S L O V ¯ C H S T A V E BP R O T E C T I O N O F C O N C R E T E F L O O R S O F I N D U S T R I A LS T R U C T U R E S

R A D O M Í R · OT O L A

Pfiíspûvek seznamuje s typy, zpÛsoby,moÏnostmi a pfiíklady pouÏití syntetic-k˘ch pryskyfiic pro vylep‰ení vlastnostíbetonov˘ch podlah prÛmyslov˘ch a ob-ãansk˘ch staveb.This paper presents types, methods,options and examples of the applicationof synthetic resins for the improvementof properties of concrete floors in indu-strial structures and civic buildings.

Betonové podlahy vût‰inou splÀují poÏa-davky na nû kladené. Existuje v‰ak mno-ho dal‰ích oblastí v prÛmyslov˘ch i v ob-ãansk˘ch stavbách, kde jsou na podlahykladeny dal‰í poÏadavky, které betonovépovrchy bez náleÏité ochrany nesplní.

P O Î A D AV K Y N A P O V R C H

P O D L A H Y

Kromû základního poÏadavku na dosta-teãnou únosnost podlahy nastupují dal‰ív˘znamné poÏadavky:• celistvost povrchu, beze spár a trhlin

v povrchu• vysoká odolnost vÛãi otûru • houÏevnatost vÛãi nárazÛm• bezpra‰nost• nenasákavost pro tekutiny a oleje• snadná ãistitelnost a moÏnost dezinfek-

ce povrchu• odolnost vÛãi ‰irokému spektru chemi-

kálií• odolnost roztokÛm rozmrazovacích solí• definovaná vodivost povrchu• barevnost povrchu• barevné ãlenûní jednotliv˘ch ploch

podle úãelu pouÏití• architektonická pfiijatelnost povrchu • protiskluznost a komfort pfii chÛzi

B E T O N O V É P O D L A H Y C H R Á N ù N É

S Y N T E T I C K ¯ M I P R Y S K Y ¤ I C E M I

Ochrana betonov˘ch povrchÛ pro‰la v mi-nulosti boufiliv˘m v˘vojem. Nejnovûj‰í ge-nerace syntetick˘ch pryskyfiic na podlahysv˘mi vlastnostmi velmi snadno pokr˘vajínejrÛznûj‰í poÏadavky kladené na povrchpodlah. Vlastnosti dvousloÏkov˘ch epoxi-dov˘ch, pfiíp. polyuretanov˘ch pryskyfiic ses úspûchem vyuÏívají na podlahy v nej-

rÛznûj‰ích odvûtvích prÛmyslu i v obãan-ské v˘stavbû:• chemick˘ prÛmysl – vyuÏívá se vysoká

odolnost pryskyfiic vÛãi nejrÛznûj‰ímchemikáliím, zvlá‰tû vÛãi kyselináma celistvost podlahy beze spár

• potravináfisk˘ prÛmysl – cenûna je zvlá‰-tû snadná ãistitelnost a splnûní hygienic-k˘ch poÏadavkÛ na podlahy

• elektrotechnick˘ prÛmysl – bezpra‰nostpovrchu a pfiesnû definovaná vodivostpovrchu pro tzv. „antistatické podlahy“

• automobilov˘ prÛmysl – montáÏní halya lakovny

• parkovací garáÏe – odolnost proti roz-mrazovacím solím a olejÛm

• skladovací a nákupní plochy

• izolaãní vrstvy pojíÏdûn˘ch zastfie‰ení,teras a balkonÛ

• chodby, schodi‰tû, sociální spoleãensképrostory interiérÛ obãanské v˘stavby

Obr. 1 PÛvodní podlaha v pekárnû Delta veStrakonicích

Fig. 1 The original floor in the bakeryDelta in Strakonice

Obr. 2 Nová podlaha v pekárnû Delta veStrakonicích (materiál MCBauchemie, realizace Rebal, s. r. o.,Praha)

Fig. 2 The new floor in the bakery Delta inStrakonice (material from MCBauchemie, realization Rebal,Praha)




Z Á K L A D N Í T Y P Y O C H R A N N ¯ C H

V R S T E V P O D L A H

Typ ochranného souvrství betonové pod-lahy se navrhne podle specifick˘ch poÏa-davkÛ kladen˘ch na vlastnosti povrchu:• nátûr betonového povrchu epoxidovou

pryskyfiicí v tlou‰Èce nûkolika desetin mi-limetru je nejjednodu‰‰í typ ochrany.Nátûr kopíruje povrch podkladu, ale brá-ní pra‰nosti a nasákavosti povrchu, ba-revnost podlahy zlep‰í estetick˘ dojem,

• stûrková podlaha z pryskyfiic tlou‰Èky 1aÏ 2 mm vytvofií hladk˘, odoln˘ a barev-n˘ povrch, lesklé povrchy lze matovat,nebo posypat chipsy,

• epoxidová stûrka plnûná a zasypaná kfie-menn˘mi písky vytváfií rÛzné variantypovrchÛ s protiskluzn˘mi vlastnostmi,

smûsi rÛznobarevn˘ch pískÛ s rÛznû ba-revn˘m podkladem a zapeãení transpa-rentní pryskyfiicí vytváfií velmi dekorativnípovrchy imitující pfiírodní materiály.

S C H E M AT I C K ¯ P O S T U P

P R O V Á D ù N Í O C H R A N Y P O D L A H Y

P R Y S K Y ¤ I C E M I

V˘hodou ochrann˘ch systémÛ je, Ïe jemoÏnost naná‰et je nejen na novû vybe-tonované povrchy, ale také na staré, opra-vované plochy napfi. pfii zmûnû technolo-gií. Podkladem pod epoxidové ochrannésystémy mÛÏou b˘t i jiné minerální mate-riály, jako napfi. anhydrity apod.

Pro v˘slednou kvalitu ochrany povrchumá zásadní v˘znam pfiíprava podkladu.Nové povrchy postaãuje vût‰inou otryskat(obrokovat). Star‰í podklady je nutno dÛ-kladnû oãistit, odstranit nesoudrÏné ãástipovrchu a nerovnosti vyspravit, nejlépestûrkou pfiipravenou z epoxidové pryskyfii-ce, kfiemenn˘ch pískÛ a tixotropního prá‰-

ku. Podklad musí b˘t dostateãnû únosn˘a rovn˘. Vlhkost podkladu nov˘ch betonÛnení nejdÛleÏitûj‰í omezení, dÛleÏitûj‰í je,aby v betonu probûhly dÛleÏité objemovézmûny (smr‰Èování betonu).

Spojení podkladu s následn˘m souvrst-vím a uzavfiení pórÛ v povrchu zajistí pe-netrace nízkoviskózní, bezrozpou‰tûdlo-vou epoxidovou pryskyfiicí.

Následná uÏitná vrstva mÛÏe b˘t jenjednoduch˘ nátûr epoxidovou,nebo poly-uretanovou pryskyfiicí, hladká stûrka, nebosouvrství vytvofiené v nûkolika pracovníchkrocích (stûrka, posyp kfiemenn˘mi písky,brou‰ení, odsátí povrchu, peãetûní, pfiíp.matování). Pro tzv. antistatické podlahy sepod uÏitnou vrstvu vkládá epoxidová vodi-vá vrstva se systémem mûdûn˘ch páskÛzaji‰Èujících pfiipojení podlahy k vodivémupropojení s uzemnûním.

Pomûrnû pracné b˘vá provedení soklÛ,fabionÛ (napojení podlahy na zdi a slou-py), pfiiznan˘ch, nebo pfiekryt˘ch dilataã-ních spár a dal‰ích detailÛ.

P O U Î I T Í O C H R A N N ¯ C H S Y S T É M Ò

B E T O N O V ¯ C H P O D L A H

Pro zdárn˘ v˘sledek ochrany povrchu jenutná dobrá spolupráce zadavatele (pro-jektanta), provádûcí firmy a dodavatele ná-vrhu technologie a materiálÛ (pryskyfiic).Nejen v˘bûr barevnosti a technick˘chvlastností pouÏit˘ch pryskyfiic, ale také zpÛ-sob zpracování a zku‰enosti zpracovateleovlivní koneãn˘ v˘sledek. Pfied zapoãetímnov˘ch typÛ souvrství je v˘hodné poloÏitzadavateli zku‰ební plochu a ovûfiit nejenve‰keré technické parametry (mecha-nická, pfiíp. chemická odolnost, vodivostapod.), ale také estetick˘ dojem. Ten nab˘-vá na v˘znamu nejen v obãanské v˘stav-bû, ale také stále více pfiispívá k vytváfienífiremní image v prÛmyslov˘ch objektech.

Ve spolupráci provádûcí firmy Rebal,s. r. o., a dodavatele pryskyfiic MC-Bauche-mie, s. r. o., bylo vytvofieno nûkolik tisíc m2

podlah pro v˘znamné investory. Pro ·kodaAuto Mladá Boleslav byla se zavedením v˘-roby nového vozu Fabia opravena montáÏ-ní hala. V souãasnosti probíhají opravy pod-lah montáÏní haly pro novou Octavii. Opra-vy podlah byly provedeny také v poboã-ném závodû Vrchlabí. V novû budovanémontáÏní hale pro v˘robu vozÛ Superv poboãném závodû Kvasiny byla provede-na ochrana nové betonové podlahy. VÏdyse jedná o antistatické provedení barevnéepoxidové stûrky zasypané smûsí barev-n˘ch pískÛ, zapeãetûné transparentním

Obr. 3 PÛvodní podlaha ve v˘robní halespoleãnosti S.N.B.K. Brno; a), b)

Fig. 3 The original floor in the productionhall of the company S.N.B.K. Brno

a)

b)

epoxidem. Povrch je z estetick˘ch dÛvodÛje‰tû opatfien matovacím polyuretanov˘mlakem. Plochy jsou ve dvojím barevnémprovedení – tmavû ‰edé pro komunikacea svûtle ‰edé (s bíl˘m epoxidov˘m podkla-dem) pro ostatní plochy. V provozech·koda Auto je z minulosti nûkolik typÛ epo-xidov˘ch stûrek, ale Ïádná nesplÀuje tech-nické a hlavnû estetické poÏadavky.

Pro firmu Bosch v âesk˘ch Budûjovicíchjsou postupnû vyspravovány podlahy v˘-robních hal plastbetony (epoxidová prys-kyfiice s kfiemenn˘m pískem) a opatfiová-ny litou probarvenou epoxidovou stûrkou.

Firma na v˘robu kosmetick˘ch pfiípravkÛRyor vznesla poÏadavek na rozli‰ení jed-notliv˘ch technologií a podlaÏí v˘robní ha-ly neobvykl˘mi odstíny podlah. Na pfiánízadavatele namíchala MC-Bauchemiev Bottropu (SRN) epoxidové stûrky dlevzorníku RAL v odstínech lososová oran-Ïová, ‰afránová Ïlutá, Ïlutozelená a do-pravní zelená. Velmi efektní podlahy pfii-spívají k budování v˘razné image firmyv tvrdé konkurenci.

V DELTA pekárnû ve Strakonicích bylaprovedena sanace stávající podlahy. Epo-xidové stûrky byly poloÏeny zãásti na kera-mickou dlaÏbu, zãásti na ocelovou dlaÏbu

a zãásti na star˘, vyrovnan˘ betonov˘ pod-klad (obr. 1 a 2).

V Hru‰ovanech u Brna ve v˘robní halespoleãnosti S.N.B.K. Brno byla nesoudrÏnástávající betonová podlaha z ãásti vyjmuta(obr. 3). Podklad pro stûrky byl zãástibeton, zãásti keramická a zãásti litinovádlaÏba. Celá podlaha byla vyrovnána poly-merbetonem, po vyrovnání byla apliková-na finální stûrka (obr. 4).

V atelieru zahraniãního architekta v Pra-ze 5 byl naopak vznesen poÏadavek nazachování betonového vzhledu podlahypfii splnûní poÏadavkÛ kladen˘ch na pod-lahu v interiéru (moÏnost mytí podlahybûÏn˘mi prostfiedky). Betonov˘ povrchbyl opatfien transparentní epoxidovou pry-skyfiicí a matovacím polyuretanov˘mlakem.

V poslední dobû pfiichází architekti ãasto

s poÏadavky na „jednoduché“ povrchy(bez dlaÏeb, omítek a obkladÛ), kde lzevyuÏít barevnost, nebo naopak transpa-rentnost epoxidov˘ch a polyuretanov˘chpryskyfiic v kombinaci s jejich v˘hodn˘mitechnick˘mi vlastnostmi. Nûkolik pfiíkladÛje jen malou ukázkou moÏností, které po-skytuje ochrana betonov˘ch podlah syn-tetick˘mi pryskyfiicemi v prÛmyslov˘chobjektech i v obãansk˘ch stavbách. MÛÏenastínit projektantÛm a uÏivatelÛm smûry,kudy se systémy pro ochranu betonov˘chpovrchÛ mohou ubírat.

Ing. Radomír ·otola

MC-Bauchemie, s. r. o.

Borská 40, 366 00 PlzeÀ

tel.: 377 333 812, fax: 241 433 692

mob.: 602 207 013





Obr. 4 Nová podlaha ve v˘robní halespoleãnosti S.N.B.K. Brno (materiálMC Bauchemie, realizace Rebal,s. r. o., Praha)

Fig. 4 The new floor in the production hallof the company S.N.B.K. Brno(material from MC Bauchemie,realization Rebal, Praha)

P O S O U Z E N Í P O D L A H O V É D E S K Y

V˘poãet vnitfiních sil je moÏné uskuteãnitnapfi. podle doporuãrní TR No. 34, kteréje odvozeno z práce Westergarda a mÛÏe

b˘t pouÏito pro pfiípady s jednoduch˘mgeotechnick˘m modelem. Tento musí b˘tvytvofien v souladu se skuteãn˘mi vlast-nostmi podloÏí, definovan˘mi v geologic-kém posudku stavby. V bûÏn˘ch pfiípa-dech, kdy podloÏí je vrstevnaté, zvlá‰tû je--li upraveno a tvofií ho mnoÏství geotech-nick˘ch oblastí, pouÏíváme programovésystémy, napfi. NEXIS a ANSYS. Tyto pro-gramy umoÏÀují interakci desky s podlo-Ïím, v modelu 2D a 3D. Vlastní po-souzení prÛfiezu pfii pouÏití prutové v˘ztu-Ïe, nebo bez vyztuÏení, se uskuteãÀujepodle zásad doporuãení pro navrhováníbetonov˘ch konstrukcí.

PrÛfiez, vyztuÏen˘ rozpt˘lenou v˘ztuÏí, jeposuzuván podle doporuãení uveden˘chnapfi. v TR No. 34, nebo DBV Merkblatt[3]. Obecnû platí, Ïe kaÏdé doporuãení

(nûmecké, japonské, americké, anglické)má vlastní metodiku vytváfiení pracovníchdiagramÛ zku‰ebních trámeãkÛ s rozpt˘-lenou v˘ztuÏí, takÏe dostáváme odli‰népracovní diagramy a rozdílné mezní únos-nosti prÛfiezu. Zhotovitel posouzení byproto mûl, podle uzavfien˘ch smluvníchvztahÛ, pouÏít stejná doporuãení pro zatí-Ïení, pracovní diagramy a posouzení.

V mnoha pfiípadech se tak nedûjea v nabídkov˘ch fiízeních se pak potkávajízcela odli‰né návrhy, které mnohdy nevy-stihují skuteãné podmínky pÛsobení.

Ing. Jaroslav Vácha

Stavoconsult Brno

Podlesí 35, 624 00 Brno

tel.: 602 778 633


Literatura:[1] Lohmeyer – Betonboden im

Industriebau[2] Technical Report No.34 Concrete

Society UK[3] DBV – Merkblatt – Stahlfaserbeton

Oktober 2001[4] ACI 360/R – 1992[5] Realizaãní projekty fy STAVOCON-

SULT – Vácha

Pokraãování ãlánku ze str. 18

I V A N H Á L A

Pfiíspûvek popisuje moderní systém propovrchov˘ design cementov˘ch podlahPandomo, kter˘ poskytuje neomezenoupfiíleÏitost pro architektonické návrhy.The article describes a modern systemfor surface design Pandomo which pro-vides every opportunity for architecturaldesigns.

Do nedávné doby byly cementové podla-hy a jejich pouÏití spojovány, vzhledemk jejich uniformitû, pfieváÏnû s industriálníoblastí (sklady, provozovny, v˘robní pro-story). V ojedinûl˘ch pfiípadech byly pou-Ïívány u hlazen˘ch podlah probarvovanévsypy s cílem zamûnit barvu cementu zajinou. Pokud byl poÏadavek barevn˘chpodlah, byly a jsou k tumuto úãelu dopo-sud pouÏívány stûrky na bázi epoxidÛ,polyuretanÛ nebo metakrylátÛ. Takto pro-vedené podlahy se vyznaãují vy‰‰í me-chanickou a chemickou odolností na stra-nû jedné, na stranû druhé se nevyhnemepocitu „umûlosti“ povrchu.

PouÏití cementov˘ch podlah jako finál-ních povrchÛ v oblasti komerãních pro-stor, kanceláfií, ordinací, restaurací, prode-jen, ‰kol, hotelÛ nebo bytÛ bylo velkouv˘jimkou. Zmûnit tento trend se pokusilapfied dvanácti lety spoleãnost Ardex USA.Nabídla zákazníkÛm nov˘ typ cemento-v˘ch podlah pod názvem SDT CreativFloor a pfied ‰esti lety bylo zahájeno jeho

pouÏívání v Evropû pod názvem Pando-mo. ArchitektÛm a designérÛm se otevfie-la nová oblast k vyuÏití kreativity a nápadÛ.

V roce 1953 stála nûmecká firma Ardexse sídlem ve Wittenu u zrodu první nive-laãní hmoty na svûtû Ardit Z 8. V roce1973 byla vyvinuta první nivelaãní hmotana bázi krystalick˘ch cementÛ. Nabízelase otázka, zda nivelaãní hmoty na bázicementu budou stále pouÏívány „jen“ ja-ko vyrovnání a podklad pod dlaÏbu, ko-berce, lino, parkety, nebo je moÏné jepouÏít jako finální vrstvy? Firma pokraão-vala ve v˘voji stûrkou Ardurit K 15, kterábyla pfied tfiiceti lety pouÏívána jako finálnípovrch. Pofiád to byla jen ‰edá barva. Potébyla vyvinuta stûrka K1, základ celéhosystému Pandomo.

Pandomo K1 je nivelaãní stûrka s krysta-lickou vazbou vody (Ardurapid efektem)a dispergovateln˘mi umûlopryskyfiiãn˘miaditivy, zvy‰ujícími pruÏnost. Ve‰kerázámûsová voda je vázána ve formû krys-talÛ do krystalické mfiíÏky a pouÏita jakostavební materiál. To umoÏÀuje rychlépokraãování následn˘ch prací. Pfii vysy-chání a zrání nedochází ke zmûnû obje-mu a tím ke vzniku smr‰Èovacích trhlin.Do objektu tím není zaná‰ena dodateãnávlhkost, a není zvy‰ována jeho vlhkost.Tím se stûrka odli‰uje od bûÏn˘ch ce-mentov˘ch nivelaãních hmot. Po vytvrze-ní se hmota chová jako bûÏná cemento-vá hmota (obr. 1).

Název systému pochází z fieckého slova

„pan“, tj. cel˘, úpln˘ a latinského „domus“,tj. dÛm, budova.

B E Z E S P A R Á C E M E N T O V Á L I TÁ

P O D L A H A – D E S I G N B E Z H R A N I C

Tato moderní litá podlaha vyrobená nacementové bázi má charakter a vzhledkamenného povrchu beze spár. Probar-vovatelná stálobarevná nivelaãní hmotanabízí ‰irokou kreativitu pfii aplikaci nejrÛz-nûj‰ích technik povrchov˘ch úprav. Ho-tová podlaha je stejnû zatíÏitelná jako vy-soce odolné parkety. Pfii síle vrstvy 5 mmje schopna dlouhodobé zátûÏe, napfiíkladpojezdu koleãkov˘ch Ïidlí, a je vhodnái pro vytápûné podlahy (obr. 2). Fyziolo-gicky nezávadn˘ materiál lze pouÏít nejendo obytn˘ch prostor, ale i do památkovûchránûn˘ch objektÛ (obr. 3).




N O V Á D I M E N Z E V O B L A S T I B E T O N O V ¯ C H P O D L A HN E W D I M E N S I O N F O R C O N C R E T E F L O O R S D E S I G N

Obr. 1 Stûrka Pandomo K1Fig. 1 Trowel-on coating Pandomo K1

Obr. 2 Muzeum moderního umûníFig. 2 Museum of modern art

Obr. 3 Památkovû chránûná ‰kolaFig. 3 A listed school building

Trend souãasné architektury smûfiujek velk˘m celkÛm s minimálním mnoÏ-stvím spár (obr. 4). Zásadnû tak mûnímy‰lení architektÛ, projektantÛ, investorÛ,designerÛ a zákazníkÛ, neboÈ nemusí hle-dat a není svázán konkretními vzory a bar-vami dlaÏby, kobercÛ, lina, ale sám siuskuteãní svoji vlastní vizi a nápad.

Pfiedstava a ztvárnûní zaãíná náãrtkemna v˘kresu a konãí finální prací realizaãnífirmy.

Mezi tûmito kroky není Ïádné omezení.Tím se kaÏdá podlaha stává unikátemnesoucím jedineãn˘ a neopakovateln˘ ru-kopis a tvÛrãí duch autora. Dekorativní be-zesparé povrchy je moÏné aplikovat pfie-dev‰ím tam, kde je tfieba celkov˘ vizuálnídojem nekonvenãním zpÛsobem podtrh-nout. Jde pfiedev‰ím o nejrÛznûj‰í butiky,showroomy, vstupní haly vefiejn˘ch insti-tucí apod. Realizace ve Spojen˘ch stá-tech, Francii, Nûmecku, Rakousku, Itálii,Anglii a âeské republice svûdãí o kvalitûsystému vyhovujícímu moderním tren-dÛm architektury.

Systém Pandomo byl ocenûn na odbor-ném veletrhu v Hannoveru Domotex2002 cenou nûmeck˘ch architektÛ „Ino-vativní produkt vysoké architektonickékvality v oblasti podlah" (obr. 5). Je pou-Ïíván renomovan˘mi svûtov˘mi architek-ty, napfi. Zahou Hadid nebo Rem Kool-haasem.

Podlahy Pandomo je moÏno rozdûlit dodvou základních skupin.

Kamenné podlahy – pfiebrou‰eníma uzavfiením povrchu speciálním olejems obsahem voskÛ vznikne optick˘ dojemkamenné podlahy se sametovû matn˘mvzhledem odolné vrypÛm a s vodoodpu-div˘mi vlastnostmi (obr. 6).

Podlahy Unikát umoÏÀují variace apli-kaãních technik, a tím nabízejí moÏnostiod barevn˘ch struktur povrchÛ, pfies vãle-nûní fotografií, firemních log (obr. 7), mo-tivÛ, smûrov˘ch ukazatelÛ nebo nejrÛz-nûj‰í orientaãních popisÛ, tryskací techni-ku, variabilitu a barevnost pfiechodov˘chspar vãetnû kombinace s jin˘mi materiályjako jsou parkety, pfiírodní kámen, nerezocel nebo mozaika (obr. 8).

Na bûÏném plotru je moÏné nechatvyfiíznout ze samolepicí folie logo ãi orna-ment. Folie se pfiilepí na ãist˘ a such˘podklad a pro pfiebarvení se pouÏívají ba-revné aerosolové spreje v poÏadovanébarvû. Tryskáním lze vytvofiit na povrchucementové nivelaãní hmoty plastick˘dekor (obr. 9). Zde jsou pouÏívány speci-

ální plotrové folie odolné proti tryskání,které se stejnû jako v pfiedchozím pfiípadûpfiilepí na such˘ podklad.

Povrch podlah Unikát je o‰etfien mat-n˘m nátûrem epoxidové pryskyfiice bezobsahu rozpou‰tûdla. RovnûÏ velkémnoÏství dekorativních technik otevíránekoneãnou fiadu moÏností (obr. 10). Pfiitomto zpÛsobu mohou b˘t pouÏity v‰ech-ny staré i moderní malífiské techniky, kteréznáme doposud jen z úpravy povrchÛstûn. Nyní je moÏné je pouÏít i na podla-hy s moderními pracovními nástroji, spe-ciálními váleãky a fixativem lze docílit fan-tastick˘ch aÏ fantaskních povrchÛ(obr. 11).

V · E Z A â Í N Á O D P O D L A H Y

Podklady vhodné pro aplikaci jsou beto-nové potûry nebo anhydritové lité potûry.V pfiípadû cementov˘ch ‰lemÛ na povr-chu je nutné provést pfiebrou‰ení nebov pfiípadû vût‰ího zneãi‰tûní otryskání




Obr. 4 Konferenãní místnostFig. 4 A meeting room

Obr. 5 Cena architektÛ Domotex 2002Fig. 5 Architectural Award Domotex 2002

Obr. 6 Podlaha kanceláfie – Antracit Fig. 6 Office floor – Antracit

kuliãkami. Pevnost podkladu by mûla b˘tminimálnû 25 N/mm2 se zbytkovou vlh-kostí do 2 %. Mûfiení vlhkosti lze provádûtpouze pomocí karbidového pfiístroje namûfiení vlhkosti – CM pfiístroje. Pro pfiípra-vu potûru je doporuãeno pouÏít krystalic-k˘ cement pro v˘robu rychlopotûrÛ Ardu-rapid 35. Potûry zhotovené z tohotocementu splÀují po 24 hodinách, pfii libo-voln˘ch tlou‰Èkách vrstev, poÏadovaná kri-teria, vãetnû zbytkové vlhkosti.

Pracovní spáry a trhliny v potûru je tfiebavyspravit pomocí zalévací pryskyfiice a ocelov˘ch trnÛ. Dilataãní spáry se pfiebí-

rají do povrchu pomocí dekorativních li‰ta kombinací rÛzn˘ch prvkÛ. Volba velikos-ti dilataãních polí je pfiímo závislá na cha-rakteru podkladu a je fie‰ena individuálnû.Napfi. u anhydritov˘ch podkladÛ je moÏnérealizovat plochy aÏ 300 m2 bez dilataã-ních spar. V pfiípadnû povrchÛ o rozdílnésavosti je tfieba jako penetraci aplikovatepoxidov˘ nátûr se zásypem kfiemiãitéhopísku o zrnitost i 0,5 mm.

Jednotlivé vrstvy podlahy tvofiící systém,kter˘ se skládá z mezi sebou navzájemodzkou‰en˘ch, dlouhodobû spolupÛsobí-cích a vzájemnû kombinovateln˘ch kom-ponentÛ vyvinut˘ch pro tento systém,a mûl je mûl pokládat fiemeslník s praktic-k˘mi zku‰enostmi nejen s provádûnímpodlah obecnû ale i se zku‰enostmi s po-pisovan˘m systémem.

Po dÛkladné diagnostice podkladu vãet-nû mûfiení vlhkosti je nutno podklad pfii-pravit. Pfiíprava podkladu b˘vá zpravidlav podmínkách na‰ich staveb nejnároãnûj-




Obr. 7 ProdejnaFig. 7 A shop

Obr. 9 PouÏití tryskací techniky Fig. 9 Usage of the nozzle technique

Obr. 11 Interiér restauraceFig. 11 A restaurant interieor

Obr. 8 Shoppingcentrum

Fig. 8 Shopping centrum

Obr. 10 Recepce administrativního centraFig. 10 Administrative centre reception

‰í a nejdÛleÏitûj‰í. Závisí v‰ak na ní 90 %úspûchu celého díla. Velk˘m problémemb˘vá nedostateãná pevnost povrchÛpotûrÛ, trhliny a praskliny vzniklé z nejrÛz-nûj‰ích dÛvodÛ, které je nutno individuál-nû posoudit a sanovat podklad do odpo-vídajícího stavu. Poté je moÏno rozlít nive-laãní stûrku Pandomo K1. Optimální tep-lota pro zpracování se pohybuje mezi 18aÏ 20 °C pfii relativní vlhkosti vzduchu65 %.

Zámûsovou vodu nivelaãní stûrky K1 jemoÏno probarvovat speciálními stáloba-revn˘mi pigmenty odoln˘mi alkáliím,av‰ak pouze do urãitého objemu. Pfie-dávkování pigmentem vede ke sníÏenípevnosti hmoty a mechanické odolnosti(obr. 12).

Min. vrstva nivelaãní stûrky je 5 mm,maximálnû lze v jednom pracovním krokunanést vrstvu aÏ 10 mm (obr. 13). Vystûr-kovaná plocha musí pfied dal‰ím zpraco-váním schnout min. 12 hodin.

Plochu podlahy je tfieba po dostateã-ném proschnutí brousit pomocí pfiístroje„Trio“ (Fa. Lägler), za postupného pouÏitípfiedem urãené velikost zrna brusnéhopapíru. Po tfietím jemném pfiebrou‰ení jepovrch kompaktní s uzavfien˘mi póry.

Po posledním brou‰ení se povrch vyle‰-tí bíl˘m padem, aby se odstranily nejjem-nûj‰í prachové ãástice. Poté se pfii varian-tû kamenn˘ch podlah naná‰í dvû vrstvyspeciálního oleje, kter˘ je rozle‰tûn po-mocí le‰tiãky nebo parketové talífiové bru-sky s jemn˘m padem.

Pfii variantû podlah Unikát je závûreãnáúprava provádûna prostfiednictvím tfií ná-tûrÛ. Pfii zv˘‰eném poÏadavku protiskluz-nosti jsou do finální vrstvy pfiidávány spe-ciální sklenûné perliãky.

Pro bûÏnou údrÏbu a ãi‰tûní je pouÏíván

pfiípravek, kter˘ odpuzuje neãistoty a pro-pÛjãuje o‰etfien˘m podlahám hedvábn˘lesk, kter˘ lze le‰tûním v˘raznû zv˘‰it(obr. 14).

Oficiální pfiedstavení podlah Pandomov âeské republice probûhlo v dubnu2004 v prostorách Hospodáfiské komoryâR v Praze a na Fakultû stavební VUTv Brnû.

Podrobné údaje ve vztahuk mechanick˘m a chemick˘modolnostem jsou obsaÏeny vezku‰ebním protokolu.

Dr. Ivan Hála

ARDEX Baustoff, s. r. o.

telefon: 541 249 922, fax: 541 213 962


www.ardex.cz, www.ardex-pandomo.cz




Obr. 12 Barvení zámûsové vody Fig. 12 Mix water colouring

Obr. 13 Lití probarvené stûrky Fig. 13 Placing of coloured trowel-on

coating

Tab. 1 Technická data podlah PandomoTab. 1 Technical characteristics Pandomo floors

Obr. 14 Interiér sportovnû zabavního centrav SRN

Fig. 14 Interieor of sport-entertainmentcentre in Germany

Nivelaãní hmota Pandomo K1Zkou‰ka Norma âas [dny] Hodnotatlou‰Èka vrstvy [mm] – – 5 aÏ10pochÛznost (pfii 20°C) – – po 3 hodinách

1 ca. 13,0 pevnost v tlaku [MPa] EN 196, ãást 1 7 ca. 20,0

28 ca. 30,01 ca. 3,0

pevnost v tahu za ohybu [MPa] EN 196, ãást 1 7 ca. 5,028 ca. 8,51 ca. 45,0

zkou‰ka kuliãkou (Brinell) [MPa] DIN 1168, ãást 2 7 ca. 65,028 ca. 80,0

vhodnost pro zatíÏení nábytkem s koleãky – anovhodnost pro podlahové topení – anoPodlaha Pandomo „Kamenná podlaha“ (Pandomo K 1 + Pandomo SL)Zkou‰ka Norma Hodnotapevnost povrchu [N/mm] dle EN 13892-6 31,8otisk kuliãky [mm] EN 433 0,01odolnost proti obrusu EN 660-2 po 1 dniúbytek hmoty [mg/100 otáãek] Fm 17,7úbytek objemu [mm3/100 otáãek] Fv 10,1úbytek tlou‰Èky vrstvy [mm/100 otáãek] DV 0,00365poÏární odolnost DIN 4102-B1 SplÀuje B1 (novû BFL)Index ‰ífiení plamene ÖNORM B3806 Q1 (novû S1)protiskluzové vlastnosti DIN 51 131koÏená podráÏka – 0,5 (bezpeãná)pryÏová podráÏka – 0,77 (velmi bezpeãná)

■ VYUÎIJTE ·ANCI A P¤IHLASTE PROJEKTY DO PRVNÍ CELOSVùTOVÉ SOUTùÎE O CENU SPOLEâNOSTI HOLCIMV UDRÎITELNÉ V¯STAVBù – HOLCIM AWARDS FOR SUSTAINABLE CONSTRUCTION

Holcim vyhla‰uje celosvûtovou soutûÏ Holcim Awards for Sustainable Construction. Jejím cílem je podpofiit stavební projekty,které pfiekraãují tradiãní fie‰ení a splÀují pfiitom kritéria ekonomické efektivnosti, environmentální kvality a spoleãenskézodpovûdnosti.Pro realizaci této soutûÏe spoleãnost zaloÏila nadaci Holcim Foundation for Sustainable Construction (www.holcimawards.org).Holcim Awards for Sustainable Construction se skládá ze série regionálních a globálních cyklÛ soutûÏe. Ceny v obou cyklechsoutûÏe budou pfiedstavovat celkovou hodnotu 2 miliony USD.Spu‰tûní soutûÏe v termínu od 1. listopadu 2004 probûhlo na v‰ech pûti kontinentech ve spolupráci s 46 dcefiin˘mi spoleãnostmiHolcim. Vítûzné projekty postoupí do celosvûtového finále v roce 2006. Porotu budou tvofiit mezinárodnû uznávaní renomovanínezávislí experti z oblasti stavebnictví, architektury a rozvoje spoleãnosti.Cílem soutûÏe Holcim Awards for Sustainable Construction je podpofiit projekty, které splÀují kritéria trvale udrÏitelného rozvojev tûchto oblastech: architektura, krajinotvorba, urbanistick˘ design, stavební a strojní inÏen˘rství a jiné pfiíbuzné obory. Projekty musíb˘t pfiedloÏeny ve formû architektonické studie.Studie musí demonstrovat udrÏitelnost v souladu s pûtizákladními kritérii:

■ Inovace ■ Etické standardy ■ Ekologick˘ pfiístup ■ Ekonomická efektivnost■ Estetická hodnota

âe‰tí úãastníci mají moÏnost zúãastnit se evropského kola soutûÏe. Návrhy mohou b˘t pfiedloÏenyjednotlivci nebo projektov˘mi t˘my v období od 1. listopadu 2004 do 31. bfiezna 2005 prostfiednictvím oficiální webové stránky Holcim Awards(www.holcimawards.org). Nezávislá porota vybere nejlep‰ífie‰ení, která budou ocenûna na slavnostním vyhlá‰ení HolcimAwards Ceremony ve ·v˘carsku na podzim v roce 2005.

Celková hodnota cen v evropském kole je 220 000 USD: první cena 100 000 USD, druhá 50 000 USD, tfietí 25 000 USDa 6 ocenûní v hodnotû 45 000 USD. První tfii vítûzné projekty z kaÏdého kontinentu (celkem 15 projektÛ) postoupí docelosvûtové soutûÏe Holcim Awards. Tfii celkovû nejlep‰í projekty budou ocenûny celkovou ãástkou 900 000 USD: prvnícena 500 000 USD, druhá 250 000 USD, tfietí 150 000 USD. Ceny v celosvûtovém kole budou pfiedány na slavnostnímvyhlá‰ení Holcim Awards Ceremony v Bangkoku v roce 2006.

SoutûÏ Holcim Awards se koná ve spolupráci se Swiss Federal Institute of Technology (ETH), Zurich, ·v˘carsko, MassachusettsInstitute of Technology (MIT) Boston, USA, Tongji University (TDX), ·anghaj, âína, University of Sao Paulo (USP), Brazíliea University of the Witwatersrand (Wits), Johannesburg, JAR. Tyto univerzity stanovují hodnotící kritéria a stojí v ãele nezávisl˘chporot v pûti kontinentech svûta.

HOLCIM FOUNDATIONHolcim Foundation for Sustainable Construction (Nadace pro trvale udrÏitelnou v˘stavbu podporuje inovaãní pfiístup k trvaleudrÏitelné v˘stavbû, zejména prostfiednictvím mezinárodních soutûÏí: www.holcimawards.org.·piãková architektura a vy‰‰í kvalita Ïivota jsou integrální souãástí vize Holcim Foundation o trvale udrÏitelné v˘stavbû: www. holcim foundation.org.Holcim Foundation je podporována spoleãností Holcim, v˘znamn˘m svûtov˘m dodavatelem cementu, betonu, kamenivaa stavebních sluÏeb: www.holcim.com.

Dana Kapiãková, prodej/marketing, Holcim (âesko) a.s., Tovární ul. 296, 538 04 Prachovice, www.holcim.cz, [email protected]


F I R E M N Í P R E Z E N T A C E

C O M P A N Y P R E S E N T A T I O N

Celosvûtová soutûÏ Holc im Awards s celkovou v˘‰ í dotace 2 mi l iony USD

Vedení Nadace Holcim Foundation for Sustainable Construction

J A N P ¤ I BY L

Betonové podlahy v prÛmyslov˘cha skladov˘ch objektech plní pfiedev‰ímfunkci uÏitkovou, ale postupnû se stávajíi dÛleÏit˘m architektonick˘m prvkem pfiirealizaci obchodních, vefiejn˘ch a admi-nistrativních budov. Concrete floors in industrial and storagefacilities have, for the most part, a utilityfunction. Gradually, though, they arebecoming an important architecturalcomponent in the constructions of com-mercial, public and administrative buil-dings.

P O Î A D AV K Y N A P O D L A H U

Betonové a Ïelezobetonové podlahy patfiímezi nejdÛleÏitûj‰í konstrukce prÛmyslo-v˘ch, obchodních a skladov˘ch objektÛ.Samozfiejmû, Ïe nemÛÏe dojít ke zfiíceníkonstrukce jako u sloupÛ a prÛvlakÛ, alev pfiípadû zásadního po‰kození podlahjsou opravy sloÏité, omezují ãasto provozv objektu a jejich provedení je znaãnûfinanãnû nároãné. Zásadním poÏadavkemna prÛmyslovou podlahu je její odolnostproti mechanick˘m zatíÏením (skladova-n˘ materiál, regálové zakladaãe, pojezddopravních prostfiedkÛ), odolnost proti

obrusu a vÛãi chemick˘m vlivÛm. Sou-ãasnû jsou poÏadovan˘mi vlastnostmii sníÏení pra‰nosti, omezení deformacía zabránûní vzniku trhlin. Kromû tûchtofunkãních poÏadavkÛ na podlahy vystu-pují stále ãastûji do popfiedí i poÏadavkyestetické. Betonové podlahy s vhodnoupovrchovou úpravou nalezneme ne-jenom v prÛmyslov˘ch, skladov˘ch a ob-chodních objektech (obr. 1), ale i v budo-vách vefiejn˘ch a administrativních.

V R S T V Y B E T O N O V ¯ C H P O D L A H

Pfii realizaci prÛmyslov˘ch betonov˘chpodlah je nutno pamatovat na to, Ïe pod-lahové konstrukce se skládají ze tfií vrstev,podkladní, nosné a ná‰lapné. V‰em vrst-vám je nutné vûnovat stejnou pozornost.Pfii ‰patnû provedeném podloÏí neníprakticky moÏné realizovat desku s pfiede-psan˘mi statick˘mi poÏadavky, nekvalitnûprovedená povrchová úprava sniÏuje kva-litativní nebo estetické vlastnosti podlahy.

Podkladní vrstvyPodkladní vrstva je tvofiena zpravidla hut-nûn˘m ‰tûrkopískov˘m podsypem, nebopodkladním betonem. Dvouvrstvou pod-lahu na podkladní betonovou desku jevhodné pouÏít pfii opravû stávajících pod-lah formou nadbetonávky. Pfii návrhu no-vé prÛmyslové podlahy doporuãuji ze-jména z ekonomick˘ch dÛvodÛ provedeníjednovrstvé podlahy na hutnûn˘ podsyp.

Míra zhutnûní podkladní vrstvy betono-

vé desky je charakterizována moduly pfie-tváfinosti zeminy Edef [MPa] urãen˘mi sta-tickou zatûÏovací zkou‰kou. Tato zkou‰kaurãuje statickou únosnost stmelen˘cha nestmelen˘ch zemin a kamenivav zemních tûlesech s pouÏitím zatûÏovacídesky o prÛmûru 762 mm. Velikost zrnanesmí b˘t vût‰í neÏ 1/3 prÛmûru zatûÏo-vací desky. Pomûr modulÛ pfietvárnostiurãen˘ch z prvního a druhého zatûÏovací-ho cyklu musí vyhovût podmínce:

Limitní hodnota Edef,2 je okolo 40 MPa.Obecnû lze pro realizaci zatíÏen˘ch prÛ-myslov˘ch podlah doporuãit zhutnûnípodkladních vrstev na hodnotu vy‰‰í neÏ60 MPa.

Únosnost zeminy zji‰tûná statickou zatû-Ïovací zkou‰kou je ve v˘poãtech vyjádfie-na modulem reakce k [N/mm2]. Hodnotamodulu reakce musí b˘t vût‰í neÏ 0,03N/mm2 a vypl˘vá ze vztahÛ:

V praxi je ãasto mûfiení modulu pfietvár-nosti provádûno dynamickou zatûÏovacízkou‰kou. V˘sledkem této zkou‰ky je Evd.

V pfiípadû provedení tepelné izolacepod podlahovou deskou je nutno dodrÏetprojektem navrÏen˘ typ tepelné izolace.Optimální je pouÏití extrudovaného poly-styrenu, kter˘ nejlépe splÀuje podmínkykladené na podklad pod podlahou. Proménû zatíÏené podlahy je moÏné pouÏitípolystyrenu EPS 150 a EPS 200.

Nosná deskaTlou‰Èka nosné vrstvy se zpravidla pohy-buje v rozmezí od 100 do 300 mm. Zá-visí na zpÛsobu a velikosti zatíÏení a nakvalitû podkladních vrstev.

Nosné desky prÛmyslov˘ch podlah jsou

E Edef,2 vd= −2 5 20,

E

Ea

E

ak

Ekdef,2

def,1

def,2 def,1< < <550 550

E

Edef,2

def,1

< 2 5,




P R O V Á D ù N Í P R Ò M Y S L O V ¯ C H B E T O N O V ¯ C H P O D L A HV â E T N ù P O V R C H O V ¯ C H Ú P R A VC O N S T R U C T I O N O F I N D U S T R I A L C O N C R E T E F L O O R S ,I N C L U D I N G S U R F A C E F I N I S H I N G

Obr. 1 Nová drátkobetonová podlahav rekonstruované prÛmyslové hale

Fig. 1 A new fiber-reinforced concrete floorin a reconstructed industrial hall

tvofieny betonem tfiídy minimálnûC 20/25 (B25), u podlah více zatíÏen˘chlze pouÏít beton vy‰‰í tfiídy. Betonovásmûs je vyrábûna z portlandského nebostruskoportlandského cementu. Kameni-vo musí mít takovou kfiivku zrnitosti, abynedo‰lo k jeho segregaci po vybetonová-ní desky. Vodní souãinitel betonové smûsinemá b˘t vût‰í neÏ 0,5 a pokles kuÏeledle Abramse by mûl dosahovat hodnot50 aÏ 85 mm.

Jako v˘ztuÏ lze pouÏít svafiované sítû ne-bo rozpt˘lenou v˘ztuÏ ve formû ocelo-v˘ch drátkÛ. Hlavní v˘hodou vyuÏití ocelo-v˘ch vláken je, Ïe beton má zlep‰enévlastnosti v celém svém objemu, odpadápracné vázání klasické armatury a pfii pro-vádûní drátkobetonu není nutné kontrolo-vat uloÏení sítí tak, aby bylo dodrÏeno po-Ïadované krytí v˘ztuÏe. Ocelová rozpt˘le-ná v˘ztuÏ je pfiidávána do smûsi na stav-bû nasypáním v odpovídajícím mnoÏstvído autodomíchávaãÛ, nebo je dávkovánapfiímo na betonárnû. Tím je zaji‰tûno dÛ-kladné rozmíchání drátkÛ ve smûsi jiÏbûhem pfiejezdu na stavbu. Minimálnídávkování ocelov˘ch vláken je 20 kg/m3

betonu. Horní hranice dávkování je ome-zena zpracovatelností betonové smûsia ekonomick˘mi hledisky. BûÏnû nepfie-sahuje mnoÏství ocelov˘ch vláken v beto-nové smûsi hranici 30 kg/m3. Návrh pod-lah s pouÏitím ocelov˘ch vláken do beto-nu vypracovávají zpravidla dodavatelépodlah ve spolupráci s v˘robci vláken.

U LO Î E N Í B E T O N U

Pfied zapoãetím betonáÏe jsou nutné nû-které pfiípravné práce. Je nutné folií ochrá-nit plochy nad podlahou pfied zneãi‰tû-ním a pfiedev‰ím místa styku podlahy sestávajícími konstrukcemi obloÏit pruÏnouhmotou o tlou‰Èce 5 mm. Tím dojdek pruÏnému oddûlení ostatních prvkÛstavby od podlahové konstrukce.

PoloÏení betonu v prÛmyslov˘ch haláchnebo venkovních plochách lze provádûtdvûma základními zpÛsoby. Metoda dlou-h˘ch pasÛ spoãívá v rozdûlení objektu napásy o ‰ífice odpovídající délce vibraãníli‰ty a plo‰e objektu. BetonáÏ se zpravidlaprovádí metodou vystfiídan˘ch pásÛ. Dél-ka pásu je dána denním v˘konem zhoto-vitele a zpravidla nepfiesahuje 1000 m2

za prodlouÏenou pracovní smûnu. Je tfie-ba pamatovat nejen na betonáÏ desky,ale zejména na moÏnosti zpracování po-vrchové úpravy. BetonáÏ je provádûna dobednûní, jehoÏ hrana je pfied zahájením

betonáÏe vyrovnána do poÏadované nive-lety. Klasické dfievûné bednûní je nahra-zováno kovov˘m nebo plastov˘m. Speci-ální plastové profily, jejichÏ vyuÏití je stáleãastûj‰í, osazené do betonov˘ch kolaãkÛsplÀují nejen funkci bednûní a vodícíhoprvku pro vibraãní laÈ, ale souãasnû fun-gují jako dilataãní spáry (obr. 2).

Modernûj‰í metodou je kontinuální be-tonáÏ. Provádí se bez pouÏití bednûnív celé plo‰e podlahy v jednom nepfietrÏi-tém pracovním cyklu. Srovnání betonu,hutnûní i aplikace vsypu je provádûnastrojnû. Niveleta je zaji‰tûna laserema denní v˘kon dosahuje aÏ 3 000 m2.

Podmínkou kvalitního provedení beto-nové podlahy jsou nepfietrÏitû probíhajícípráce. Je nutné zajistit kontinuální dodáv-ku betonové smûsi tak, aby nevznikalypracovní spáry. Z tohoto dÛvodu je dÛle-Ïit˘ v˘bûr takového dodavatele betonovésmûsi, kter˘ je schopen zajistit nejen od-povídající kvalitu betonu, ale i plynuloudodávku potfiebného mnoÏství.

O · E T ¤ E N Í P O D L A H

Betonová podlaha vyÏaduje stejnou péãijako kaÏdá betonová konstrukce, jen musíb˘t provedena obzvlá‰È dÛkladnû s ohle-dem na malou tlou‰Èku desky. HlavnímpoÏadavkem je zabránûní rychlému a ne-stejnomûrnému vysychání desky, jeÏ zpÛ-sobuje vznik smr‰Èovacích trhlin. Je tfiebazastínit podlahu pfied sluneãním záfiením,dle moÏností omezit úãinky vûtru a prÛ-vanu. Pro zabránûní vsakování vody dopodloÏí se provádí betonáÏ na folii, odpa-fiování vody je omezeno alespoÀ poloÏe-ním folie na pochozí podlahu. Lep‰í vari-antou je postfiik utûsÀujícím postfiikem.Tento postfiik lze aplikovat na mal˘ch plo-

chách nátûrem váleãkem, pro vût‰í plo-chy je vhodné zvolit postfiik. Musí b˘t do-drÏeno optimální dávkování 0,1 aÏ 0,15l/m2, protoÏe pfii vût‰í vrstvû postfiikumÛÏe dojít k jeho odlupování a tím k po-‰kození povrchu podlahy. V pfiípadû, ÏebetonáÏ probíhá mimo oplá‰tûnou a za-stfie‰enou halu, je tfieba chránit betono-vou desku pfied úãinky de‰tû, snûhua mrazu. Lze v‰ak doporuãit, aby betonáÏvenkovních ploch probíhala s ohledem naklimatické pomûry a uváÏit, zda pfiesnédodrÏení harmonogramu vyváÏí pfiípadnépracné a finanãnû nároãné provedeníoprav.

Vzhledem k tomu, Ïe prÛmyslová pod-laha není zpravidla provedena aÏ v sa-mém závûru realizace stavby, nelze za-bránit provozu na podlaze souvisejícíms provádûním dal‰ích stavebních pracív objektu. Pocházet po podlaze je moÏnéjiÏ druh˘ den. Probíhá v‰ak zrání betonua po dobu minimálnû sedmi dnÛ jenutné maximálnû omezit provoz na pod-laze. Je nutné pohybovat se na podlazev ãisté obuvi, aby nebyl poru‰en ochran-n˘ nátûr a zrání betonu postupovalo rov-nomûrnû v celé plo‰e desky. Obzvlá‰È cit-livou ãástí podlah jsou hrany profiezan˘chspár. Pokud je nezbytné v hale skladovatdal‰í stavební materiál je vhodné natáh-nout ochrannou folii v celé plo‰e objektu,aby pfii ãásteãném zakrytí nedocházelok nerovnomûrnému zrání podlahové plo-chy.




Obr. 2 Bednûní podlahové desky pfiibetonáÏi metodou vystfiídan˘ch pásÛ

Fig. 2 Formwork erection of the floor slabduring concreting using the methodof alternating strips

S P Á R Y V B E T O N O V ¯ C H

P O D L A H Á C H

NavrÏení spár v betonov˘ch podlahách jesouãástí statického návrhu podlahy. Pfiijejich návrhu je tfieba zohlednit poÏadavkyna zatíÏení, velikost a rozmûry ploch, zmû-ny prÛfiezu a pracovní postup betonáÏe.

Spáry dûlíme na: • dilataãní• pracovní• smr‰Èovací

Dilataãní spáry jsou umístûny v místech

objektov˘ch dilataãních spár. Jsou vedenypfies celou tlou‰Èku desky, je pfieru‰enave‰kerá v˘ztuÏ a v celé tlou‰Èce je spáravyplnûna pruÏn˘m materiálem. Ideální jepouÏití speciálních dilataãních profilÛ,slouÏících zároveÀ jako ztracené bednûní.

Pracovní spáry oddûlují místa, kde jepfieru‰ena betonáÏ. Pfii pouÏití plastov˘chprofilÛ se fie‰í stejnû jako spáry dilataãní.Pfii pouÏití jiného zpÛsobu bednûní lzespáru pfied dal‰í betonáÏí vyfie‰it napfi. vlo-Ïením lepenky, nebo ãastûji prostou do-betonávkou a následn˘m profiíznutím.

Smr‰Èovací spáry provádûné v podlaho-vé desce zabraÀují vzniku smr‰Èovacíchtrhlin v dÛsledku hydrataãních procesÛv betonové konstrukci. Nejãastûj‰ím zpÛ-sobem je jejich profiezání do 48 hodin oddokonãení podlahy. Trhliny vyvolané smr-‰Èováním betonové podlahy se projevujív takto oslabeném prÛfiezu prasknutímkolmo dolÛ od provedeného fiezu. ¤ezmá neãastûji ‰ífiku 4 mm a minimální

hloubku 30 mm. Maximální hloubka fiezuje do poloviny tlou‰Èky desky. Takto vytvo-fiené spáry se ãasto nevyplÀují a zaplní sepfii provozu v objektu. Pokud jsou vyplÀo-vány, stává se tak aÏ s v˘razn˘m ãasov˘modstupem po dokonãení a dÛkladnémvyzrání celé podlahy. Do spodní ãásti jevtlaãena vloÏka z pruÏného materiálu,horní vrstva je vyplnûna trvale pruÏn˘mtmelem.

Rastr fiezání smr‰Èovacích spár se nej-ãastûji volí 6 x 6 m. Ideální je ãtvercov˘tvar polí. Obdélník mÛÏe mít pomûr stranmaximálnû v pomûru 2 : 1. Pfii návrhu fie-zÛ smr‰Èovacích spár je nutné dodrÏet ná-vaznost na dal‰í konstrukce stavby. ¤ezyby mûly b˘t vedeny v místû sloupÛ, zmû-ny prÛfiezu desky, nebo (nepfiíli‰ vhodné)zmûny podkladu pod podlahovou des-kou. RovnûÏ musí b˘t fiezy provedenykolem sloupÛ a dal‰ích konstrukcí zasa-hujících do podlahy.

P O V R C H O V É Ú P R AV Y

Ná‰lapné vrstvy prÛmyslov˘ch podlah lzerozdûlit na dva druhy. Vsypové povrchypodlah se aplikují po dokonãení betonáÏedo je‰tû ãerstvého betonu, stûrky rÛzn˘chdruhÛ se zpravidla realizují na jiÏ vyzráloupodlahu.

Vsypy na prÛmyslov˘ch podlahách VyuÏití vsypu na povrchovou úpravu jenejãastûj‰ím zpÛsobem pro vytvofiení ná-‰lapné vrstvy podlahy (obr. 3). Vsypovémateriály jsou vyrobeny na základû ce-mentového pojiva s rÛzn˘mi pfiídavn˘milátkami. NejdÛleÏitûj‰í pro aplikaci na rÛz-nû zatíÏen˘ch podlahách je druh plniva vevsypu. Základem je kfiemiãit˘ písek, províce zatíÏené podlahy s pfiídavkem korun-du, pro obzvlá‰È zatíÏené podlahy s pfií-davkem ãediãe.

S posypem je moÏné zaãít po odpafienípovrchové vody a ãásteãném zatuhnutíbetonové smûsi. Vodu z povrchu betonulze odstranit i mechanicky staÏením latí.âas aplikace vsypu závisí na klimatick˘chpomûrech a na druhu betonové smûsi.Nasátím vody z ãerstvého betonu vsypzvlhne a ve chvíli rovnomûrného zvlhnutílze zahájit le‰tûní podlahy.

Doba od zhutnûní smûsi vibrátory je zá-vislá zejména na teplotû a pfiípadnémprÛvanu v objektu. Orientaãní doba prozahájení le‰tûní je pût hodin. Pfii brzkémzahájení le‰tûní je poru‰en vyrovnan˘ po-vrch desky, pfii pozdním le‰tûní nedojdeke kvalitnímu propojení vsypu s nosnou




Obr. 3 Ruãní aplikace vsypu na tuhnoucíbetonové podlaze

Fig. 3 Manual application of the drypenetration surface on thehardening concrete floor

Obr. 4 Le‰tûní podlah dvoukotouãovoua krajovou le‰tiãkou

Fig. 4 Finishing floors with a two-disk andedging floor grinder

deskou a jeho aplikace nemá poÏadova-né vlastnosti. Pfii pocházení po tuhnoucíbetonové desce by se mûly stopy ve chví-li zahájení aplikace vsypu zabofiit dohloubky 3 mm. Pfiesn˘ ãas zahájení le‰tí-cí fáze mÛÏe stanovit pouze zku‰en˘ pra-covník zab˘vající se le‰tûním podlahov˘chploch. Le‰tûní mal˘ch ploch je provádûnojednokotouãov˘mi hladiãkami, pro vût‰í jenezbytné pouÏití hladiãek pojízdn˘chdvoukotouãov˘ch (obr. 4). Zvlá‰tní pozor-nost je nutné vûnovat úpravû povrchuu zdí a v rozích místností.

Aãkoliv jsou podlahové vsypy zaloÏené

na cementovém pojivu, není nutno mítpodlahu v klasické „betonové“ barvû. LzepouÏít vsypy jin˘ch barev, napfiíklad ãerve-nou (obr. 5), zelenou nebo Ïlutou.

Syntetické podlahyPro podlahy s vy‰‰ím mechanick˘m nebochemick˘m zatíÏením, popfiípadû v pro-storech s vy‰‰ími vizuálními poÏadavkyjsou pouÏívány syntetické podlahy, kteréjsou zpravidla aplikovány na vyzrálé beto-ny (obr. 6) a jejich pouÏití je mimofiádnév˘hodné pfii sanaci stávajících podlah.Podkladní beton musí mít dostateãnoupevnost v tlaku a vyãi‰tûn˘, odma‰tûn˘,pfiípadnû zdrsnûn˘ povrch.

Syntetické podlahy lze v zásadû rozdûlitpodle druhu pouÏitého pojiva. NejãastûjipouÏívané jsou systémy na základû epo-xidov˘ch pryskyfiic. V men‰í mífie jsou vyu-Ïívány podlahy na bázi akrylátov˘ch kopo-lymerÛ a polyuretanu. Plnivem jsou kfie-

miãité písky v odpovídajícím granulome-trickém sloÏení s moÏností dal‰ích pfiísad.

Tyto podlahy mají lep‰í mechanickoua chemickou odolnost neÏ betonová des-ka a jejich zatíÏitelnost je rychlej‰í neÏ be-tonová deska. Vhodn˘ pomûr jednotliv˘chsloÏek umoÏÀuje docílit samonivelaãníschopnosti smûsi, druhem pouÏitého plni-va lze ovlivnit hrubost povrchu podlahy.Neopominutelnou v˘hodou syntetick˘chpodlah je moÏnost prakticky neome-zeného barevného fie‰ení (obr. 7 a 8).

Ing. Jan Pfiibyl

Vlastimil Zelen˘ – Start

Horní Mûsto 13, 588 32 Brtnice

tel./fax: 567 216 622, tel.: 777 743 404

e-mail: [email protected], www.zeleny.cz




Obr. 6 Aplikace epoxidové podlahyv prostorách zdravotnického zafiízení

Fig. 6 Application of the epoxide floorinside a health centre

Obr. 8 Epoxidová podlahas rÛznobarevn˘mi kfiemiãit˘mi písky

Fig. 8 Epoxide floor with multicolouredsilicic sands

Obr. 7 Epoxidová podlaha vezdravotnickém zafiízení

Fig. 7 Epoxide floor in a health centre

Obr. 5 Povrchová úprava venkovníhotenisového kurtu

Fig. 5 Surface finishing of an outdoortennis court

A L E · H U · E K

PoÏadavky na podlahy ve skladechs úzk˘mi uliãkami (VNA) a pfiípustnétolerance. Problémy a jejich dÛsledky vespojení se skladováním a manipulacízboÏí na nekvalitních podlahách. This paper outlines demands on floors ifstorerooms with narrow passages(VNA) and the corresponding toleran-ces. Further, it is concerned with the pro-blems related to storing and handlingthe goods on bad-quality floors and theirconsequences.

Kvalitní podlaha je nezbytn˘m pfiedpokla-dem jak pro bezpeãnou manipulaci, taki pro plné vyuÏití v˘konnosti vozíkÛ provelmi úzké uliãky (VNA Very narrow aisle– vozíky) (obr. 1). Náklady na skladovánía manipulaci zboÏí mohou pfiedstavovataÏ 75 % celkov˘ch nákladÛ. To znamená,Ïe pouÏitím VNA systémÛ pfii skladovémanipulaci lze dosáhnout potenciálnûvelk˘ch úspor nákladÛ. Vinou nedostateã-né rovinnosti podlahy v‰ak vût‰ina vozíkÛ

do velmi úzk˘ch uliãek nemÛÏe zcela vyu-Ïít svého v˘konu. âlánek objasÀuje dÛle-Ïitá témata související s:• problémy a jejich dÛsledky ve spojení se

skladováním a manipulací zboÏí nanekvalitních podlahách,

• poÏadavky na podlahy ve skladechs úzk˘mi uliãkami (VNA) a pfiípustnétolerance,

• povrchové úpravy podlah, které zaruãujísplnûní poÏadovan˘ch parametrÛ.

P R O â J E D Ò L E Î I T É M Í T V E

S K L A D U S Ú Z K ¯ M I U L I â K A M I

K V A L I T N Í P O D L A H U

Do systému halového skladu s úzk˘miuliãkami patfií:• budova haly vãetnû podlah• vozíky• regálové systémy• systémy navádûní v uliãkách

Se zvy‰ujícími se nároky na v˘konnostmanipulace a se vzrÛstajícími v˘‰kamizdvihu rostou také nároky na prvky systé-mu. Vozíky a regálové systémy obvyklesplÀují tyto poÏadavky a specifikace, pro-toÏe jsou vyrábûny prÛmyslovû za opti-málních podmínek. Betonová podlahav‰ak vzniká na místû za mnohem obtíÏ-nûj‰ích podmínek. Návrh betonové smû-si, technologie jejího zpracování a ukláda-ní musí b˘t podfiízena pfiísn˘m poÏadav-kÛm na rovinnost podlahy. Drobná nepra-videlnost v podlaze mÛÏe zapfiíãinit naklo-nûní vozíku, coÏ v dÛsledku zpÛsobí vy-ch˘lení horní ãásti vozíku z pfiesné pozice,a to jak v pfiíãném, tak podélném smûru(obr. 2).

Statick˘ náklon – míra naklonûní závisína mífie nerovnosti podlahy a v˘‰ce zdvi-hu vozíku (aÏ 14 m).

Dynamick˘ posun – míra dynamické-ho posunu závisí na rychlosti vozíku, natom, jak se nerovnost podlahy mûní mezidráhou kol, na hmotnosti nákladu, v˘‰cezdvihu a na konstrukci stoÏáru vozíku.

Vozíky do úzk˘ch uliãek mají kolejnicovénebo indukãní navádûní. Tzn. Ïe vÏdyjezdí po stejné stopû. Proto lze mûfienía úpravy povrchu podlahy omezit na jiÏspecifikované oblasti (coÏ redukuje nákla-dy) a na poloÏení a koneãnou úpravysvrchní vrstvy. PfiestoÏe jsou vozíky proúzké uliãky navádûny pomocí kolejnicnebo indukãnû pomocí kabelu v podlaze,je tfieba poãítat s urãit˘m pohybem dostran (pfiíãn˘ pohyb ± 25 mm). To jedÛvod, proã jsou uvádûné ‰ífiky pojezdo-vé plochy uliãky o 50 mm ‰ir‰í, neÏ je‰ífika kol. Pokud budou ve stejn˘ch uliã-kách jezdit rÛzné typy vozíkÛ, je tfieba vzíttento fakt do úvahy.

AÏ pfiíli‰ ãasto podlaha nevyhovuje pfie-depsan˘m poÏadavkÛm. Hlavním dÛvo-dem b˘vá nepochopení specifikace do-davatelem a také to, Ïe bûÏn˘ dodavatelãasto postrádá zku‰enosti potfiebnék pokládce podlah s tak mal˘mi toleran-cemi, jaké jsou pro tato fie‰ení vyÏadová-ny. Nûkteré spoleãnosti se jiÏ specializo-valy na pokládku tûchto typÛ podlah a naúpravy a rekonstrukce stávajících nerov-n˘ch podlah.

N E K V A L I T N Í P O D L A H Y Z V Y · U J Í

N Á K L A DY N A S K L A D O V Á N Í

A M A N I P U L A C I

Náklady na manipulaciNáklady na manipulaci – tj. náklady namanipulovanou paletu nebo vychystanoupoloÏku – znatelnû rostou, pokud mápodlaha VNA skladu nerovnou podlahu.To znamená, Ïe specifikovanou maximál-ní manipulaãní kapacitu vozíku nelzezcela vyuÏít, protoÏe je tfieba omezit rych-lost. Tím klesá mnoÏství poloÏek manipu-




P O Î A D A V K Y N A P O D L A H Y P R O V N A - V O Z Í K YD E M A N D S O N F L O O R S F O R V N A C A R R I A G E S

Obr. 1 Manipulaãní vozík ve velmi úzkéuliãce

Fig. 1 Handling carriage in VNA

Obr. 2 Statick˘ náklon a dynamick˘ posuvv podélném a pfiíãném smûru

Fig. 2 Static inclination and dynamic shiftin a longitudinal and transversedirection

Statick˘ náklon

Naklonûní podlahy

Naklonûní podlahy

Dynamick˘ posuvStatick˘ náklon

Dynamick˘ posuv

lovan˘ch za hodinu. I v pfiípadech, kdy jeprÛmûrn˘ tok materiálu mal˘, musí b˘tpodlaha rovná. Zku‰enosti ukazují, Ïe seintenzita materiálového toku mÛÏe bû-hem dne v˘raznû mûnit. V dÛsledku tohomusí b˘t vozík v urãit˘ch ãasov˘ch inter-valech velmi intenzívnû vyuÏíván. To zna-mená, Ïe je zde dobr˘ dÛvod poÏadovatvysok˘ v˘kon a úãinnost materiálové ma-nipulace.

Ostatní nákladyVozíky do úzk˘ch uliãek a fiada dal‰ích vo-zíkÛ urãená pro „halovou“ manipulaci jevybavena pomûrnû tvrd˘mi koly z poly-uretanu, které zaji‰Èují optimální stabilitu.Dynamické síly, které vznikají pfii pfiejíÏdû-ní nerovností podlahy, nejsou absorbová-ny koly vozíku a pfiená‰ejí se na kostruvozíku a dal‰í komponenty. V úzk˘ch uliã-kách lze jen velmi tûÏko pouÏít náhradnívozík, neboÈ vût‰ina vozíkÛ urãen˘ch proúzké uliãky je speciálnû pfiizpÛsobenakonkrétní aplikaci nebo rozmûrÛm nákla-du. Proto je dÛleÏité dodrÏet specifikova-nou rovnost podlahy, aby nedocházelok po‰kození manipulaãních zafiízení. Po-kud není podlaha dostateãnû rovná, jakpoÏadují pfiíslu‰né specifikace, mohouvniknout následující náklady:• Instalace. Náklady na instalaci regálové-ho systému a navádûcích kolejnic vzros-tou, protoÏe jejich sestavení je kompliko-vanûj‰í.• Nízká spolehlivost polohovacího zafií-zení. Spolehlivost zafiízení, které se orien-tuje podle soufiadnic bude nízká, zejménave velk˘ch v˘‰kách zdvihu.• Po‰kození zboÏí. Pokud dojde k po‰ko-zení zboÏí, je tfieba jej zlikvidovat, pfiebalitnebo pfieloÏit. ZboÏí se nemusí dostatk zákazníkovi podle dohody a ten mÛÏepfií‰tû dát pfiednost jinému dodavateli.• Po‰kození regálového systému. Ná-klady na opravu a náklady spojené s pro-stoji bûhem opravy regálového systému.Je zde i zv˘‰ené nebezpeãí nehod.• Po‰kození vozíku. Náklady na opravua náklady spojené s prostoji bûhem opra-vy zpÛsobují nárÛst dal‰ích nákladÛ.V dÛsledku neuskuteãnûní dodávkyzákazníkÛm mohou tito dát v budoucnupfiednost jinému dodavateli.• Po‰kození jin˘ch vnûj‰ích zafiízení.

Mohou vzniknout náklady vypl˘vající z po-‰kození protipoÏárního systému nebonáklady v podobnû neÏádoucího opo-tfiebení kolejnicového navádûcího systé-mu.• Zv˘‰ené náklady na údrÏbu manipu-laãního zafiízení. Náklady na údrÏbu mo-hou vzrÛst vinou vy‰‰ího dynamickéhozatíÏení elektronick˘ch komponent, kol,podvozku, stoÏáru, kabiny a vidlic. MÛÏetak klesnout koeficient vyuÏitelnosti vozíku(napfi. z 75 na 50 %). Z dlouhodobéhohlediska pfiedstavuje tento faktor krat‰íÏivotnost vozíku.• Nevyhovující pracovní prostfiedí. Vy‰‰ínáklady na manipulaci mohou b˘t takédÛsledkem niÏ‰í produktivity obsluhy zpÛ-sobené nepfiíjemn˘m pÛsobením dyna-mick˘ch sil na vozík.• NiÏ‰í manipulaãní v˘kon. Zv˘‰enénáklady na manipulaci jsou dÛsledkemomezení rychlosti nebo nutností pouÏívatpfiíli‰ mnoho vozíkÛ.

N O R M Y A D O P O R U â E N Í P R O

P O D L A H Y V E S K L A D E C H

S Ú Z K ¯ M I U L I â K A M I

Existují rÛzné normy a doporuãení, t˘kají-cí se podlah skladÛ s úzk˘mi uliãkami,

napfi. DIN 15 185, nejznámûj‰í a nejroz-‰ífienûj‰í v Evropû, nebo TR 34 (ConcreteSociety’s Technical Report 34), coÏ jsoudoporuãení pro podlahy (2. vydání –dodatek, 3. vydání – kap. 4).

Rozhodli jsme se vycházet z DIN15 185, doplÀku normy DIN 18 202 /0586, která je standardem pro rozmûrovétolerance v konstrukcích budov. DIN15 185 je norma, která kromû podlahúzk˘ch uliãek postihuje také instalaci regá-lového systému a ochranu osob pracují-cích v úzk˘ch uliãkách a• dokonale vyhovuje z hlediska bezpeã-




Obr. 3 Mûfiení rovinnosti podlahyFig. 3 Measurement of the floor planeness

Tab. 1 Maximální povolen˘ v˘‰kov˘ rozdíl h mezi dráhou levého a dráhou pravého kolavozíku mûfien˘ pfies ‰ífiku uliãky

Tab. 1 Maximum allowed difference in elevation h between the trail of the left wheel and thatof the right wheel of the carriage measured across the aisle width

Vzdálenost mezi koly vozíku S [m] 1 1 aÏ 1,5 aÏ 2 aÏ1,5 2 2,5

Povolen˘ v˘‰kov˘ rozdíl h [mm] pfii v˘‰ce zdvihu ≤ 6 m

2 2,5 3 3,5

Povolen˘ v˘‰kov˘ rozdíl h [mm] pfii v˘‰ce zdvihu > 6 mpro vozíky s obsluhou pracující ve v˘‰kách, indukãnû navádûné 1,5 2 2,5 3vozíky nebo vozíky vybavené polohovacím systémem

3-kolové vozíky

a)

4-kolové vozíky

b)

Obr. 4 Schéma a) tfií- b) ãtyfikolovéhovozíku

Fig. 4 Diagram of a a)three-, b) four-wheel carriage

nosti a efektivity materiálové manipula-ce,

• kontrola tolerancí je podle ní snaz‰í neÏv jin˘ch normách,

• je normou akceptovanou ve vût‰inûevropsk˘ch zemí a stane se pravdûpo-dobnû základem budoucí spoleãnéevropské normy,

• splÀuje kategorii TR 34 „1“, ne v‰ak ka-tegorii „superflat“ (superploché podla-hy),

• splÀuje poÏadavky pro bezpeãnou ma-nipulaci,

• splÀuje poÏadavky pro provoz VNA vozí-kÛ na specifikovan˘ch úrovních v˘konu.

R O V I N N O S T P O D L A H

Podlaha v regálov˘ch systémech s úzk˘miuliãkami, kde jsou pouÏívány VNA vozíky

a v prostorách, kde vozíky pfiepravují ná-klad ve zdviÏené poloze, by mûla splÀovatpoÏadavky na rovinnost (DIN 15 185).

Specifikace pro rovnost podlahy ve VNAskladech jsou pfiísné a tolerance jsouvelmi úzké. Z toho dÛvodu je tfieba, abys tûmito poÏadavky byly seznámenyv‰echny zainteresované strany a dohodlyse na tom, které poÏadavky musí b˘t spl-nûny, aby byla zaji‰tûna bezpeãná a efek-tivní materiálová manipulace. PoÏadavkymusí b˘t jasnû specifikovány a mûly byb˘t pfiirozenou souãástí obchodního kon-traktu.

Rozmûry a tolerance napfiíã ‰ífikouuliãkyTabulka 1 uvádí v milimetrech maximálnípovolen˘ v˘‰kov˘ rozdíl h mezi dráhoulevého a dráhou pravého kola mûfien˘pfies ‰ífiku uliãky. Povolen˘ v˘‰kov˘ rozdílh závisí na vzdálenosti mezi koly vozíku S,tj. vzdálenosti od stfiedu dráhy levého kolake stfiedu dráhy pravého kola. Sp oznaãu-je poãet stop vozíku (obr. 4).

Rozmûry a tolerance po délce uliãkyTabulka 2 uvádí pfiíklady maximálních po-volen˘ch tolerancí rovnosti, tj. maximálnípovolené prohlubnû ãi vrcholy ve stopûkol, po délce uliãky pro tfiíkolové vozíky.

Hrbolatost – „valchov˘“ efektI kdyÏ podlaha splÀuje poÏadavky normyDIN 15 185, je tfieba je‰tû zkontrolovatrovnost na krátké vzdálenosti (100 mm),abychom se vyvarovali „valchového“ efek-tu, kter˘ by mohl zpÛsobovat nepfiíjemnévibrace vozíku. Rozdíly ve v˘‰ce nesmí b˘tmezi mûfien˘mi body po délce uliãkyvût‰í neÏ 1 mm (obr. 6).

Metody mûfiení rovinnosti podlahyZda je podlaha dostateãnû rovná nelzeurãit pouh˘m pohledem. V takovém pfií-padû jak˘koli dojem nebo hodnocenípodlahy vychází z povrchové úpravy pod-lahy a celkového vzhledu.

K získání podkladÛ pro rozhodování, zdaje tfieba uãinit nûjaká opatfiení, je nutnérovnost podlahy peãlivû zmûfiit. Pro po-souzení, zda podlaha úzké uliãky splÀujestanovené poÏadavky na rovnost jsou sle-dovány:• v˘‰kové rozdíly nerovností povrchu

(amplituda)• vzdálenost mezi nerovnostmi povrchu

(délka „vlny“)Z ergonomického hlediska je pouÏití

rovnací latû ke kontrole podlahy v celémVNA skladu velmi pracnou záleÏitostí. Me-toda je nároãná na práci a vyÏaduje roz-sáhlé následné anal˘zy získan˘ch údajÛ.Zku‰enosti ukazují, Ïe koneãn˘ v˘sledeknení uspokojiv˘. Metoda s rovnací latí jepouze doplÀkem optické kontroly nebo jepouÏívána k mûfiení omezen˘ch prostor.

Rozdíl ve v˘‰ce mezi rÛzn˘mi kontrolní-mi body lze zjistit pomocí optického pfií-stroje s PPM a mûfiící tyãe. Tato metoda jepomûrnû nákladná. Náklady závisejí napoãtu mûfien˘ch bodÛ. Vzdálenosti mezibody mohou b˘t v rozmezí 300 aÏ3 000 mm. Pokud zvolíte velké vzdále-nosti mezi body, je to na úkor spolehli-vosti, neboÈ hrozí riziko nerovností mezimûfien˘mi body a mÛÏe docházet ke ko-munikaãním potíÏím. Metoda je pouÏívá-na zejména ke kontrole svaÏitosti a jedobr˘m doplÀkem k optické kontrole.

Mûfiení rovinnosti podlahy s pomocíDFP (Digital Floor Profiler) je zdaleka nej-lep‰í metodou. Mûfiící nástroj a tiskárnapro DFP jsou umístûny na speciálnûzkonstruovaném vozíku pojíÏdûjícím uliã-




Rovnací laÈ

Podlaha

Tab. 2 Maximální povolenáprohlubeÀ/vrchol ve stopû kol promûfiené vzdálenosti

Tab. 2 Maximum allowed depression/peakin the trail of the wheels for themeasured distances

Mûfiená vzdálenost L [m] 1 2 3 4Maximální povolená prohlubeÀ/vrchol hve stopû kol (Sp) [mm] 2 3 4 5Platí pro v‰echny typy VNA aplikací.

Mûfien˘ rozsah

Mûfien˘ rozsah

Mûfien˘ rozsah

Obr. 5 Schéma mûfiení rovinnatosti podlahyv podélném smûru u ãtyfikolovéhovozíku

Fig. 5 Diagram of the measurement of thefloor planeness

kou (obr. 7). Senzory uprostfied stop vozí-ku mûfií rozdíly ve v˘‰ce, a to jak v podél-ném tak i pfiíãném smûru. Metoda jevelmi spolehlivá, neboÈ vzdálenosti mezimûfiícími body jsou pouze 4 mm. Údajeje moÏno následnû analyzovat a vytisk-nout graf profilu podlahy mezi dráhamijednotliv˘ch kol (obr. 17). V grafu je snad-no ãitelná poloha a velikost odchylek.Metoda je urãena zejména pro kontrolunovû pokládan˘ch podlah k získání kvalit-ních podkladÛ, na jejichÏ základû budemoÏné urãit, jaké prostfiedky zvolit profinální úpravu podlahy. Nûkteré typy DFPdokáÏí mûfiit také koeficient tfiení podlahy.

Nakonec je doporuãováno praktickévyzkou‰ení, tj. jízda s vozíkem po povrchupodlahy v místû, kde má b˘t v budoucnuúzká uliãka, která zahrne jízdu se spu‰tû-n˘m nákladem, zdvih nákladu po krocích,sledování naklánûní vozíku a dynamické-ho posuvu. V˘sledky sledování pohybÛnákladu a stoÏáru ukáÏí, zda je podlahavhodná pro provoz skladu s VNA vozíkyv úzk˘ch uliãkách.

B E T O N O V É P O D L A H Y

Pro VNA sklady, kde je podlaha vystavenavelkému zatíÏení zboÏím, regálov˘msystémem a vozíky, je jako vhodn˘ podla-hov˘ materiál doporuãován beton. Pod-laha VNA skladu sestává obvykle ze dvouvrstev (obr. 8):• Konstrukãní vrstva je vrstva dimenzo-vaná s ohledem na hmotnosti nákladÛ,regálového systému, vozíkÛ a s ohledemna pfiíslu‰n˘ stav podkladu. Pozornost jetfieba vûnovat místÛm rÛzného zatíÏenía zpÛsobÛm vyztuÏení betonu, pokudmají b˘t pouÏívány indukãnû navádûnévozíky (pomocí vodících drátÛ v podla-ze).• Svrchní vrstva je vrstva, která je poloÏe-na na konstrukãní vrstvû tak, aby podlahasplÀovala poÏadavky na rovnost.• V˘ztuÏ – pokud je vozík indukãnû navá-dûn˘ (pomocí kabelu poloÏeného v pod-laze), musí b˘t navádûcí kabel vzdálen

nejménû 50 mm od v˘ztuÏe leÏící podním (obr. 9). To platí v pfiípadû, Ïe tyãováv˘ztuÏ má prÛfiez men‰í neÏ 10 mm2.Vzdálenost od silnûj‰í v˘ztuÏe by mûla b˘tnejménû 100 mm. V aplikacích s indukã-nû navádûn˘mi vozíky je doporuãovánopouÏít pro konstrukãní vrstvy podlah drát-kobetonu s ocelov˘mi drátky.• Elektrické kabely, které protínají uliãku,by mûly b˘t umístûny v ocelové roufie,nejménû 100 mm pod navádûcím kabe-lem. Elektrické kabely, které vedou podélce uliãky, by mûly b˘t umístûny v oce-lové roufie, nejménû 1000 mm od navá-dûcího kabelu v podlaze.

Konstrukãní vrstvaBetonová podlaha je pokládána v modu-lech o ‰ífikách 8 aÏ 10 m, které odpovída-jí dvûma modulÛm úzké uliãky (obr. 10).·ífika je volena tak, aby podélné spojepodlahy vycházely vÏdy mezi dva regály.Aby podlaze bylo umoÏnûno roztaÏení odzahfiátí bûhem hydrataãního procesu a poté bylo zamezeno nekontrolovanémuvzniku smr‰Èovacích trhlin, je dÛleÏité za-jistit, správné navrÏení, uspofiádání a pro-vedení dilataãních spojÛ. Spoje je vhodnéumístit do míst se slab˘m provozem vozí-kÛ. V podlaze musí b˘t dilataãní spoje(kontrakãní nebo expanzní), pokud po-mûr mezi délkou a ‰ífikou pfiekroãí hod-notu 1 : 1,5. Pfii ‰ífice modulu 8 aÏ 10 mjsou po kaÏd˘ch 12 aÏ 15 m umísÈoványpfiíãné spoje. Pfiíãné spoje podlahy bymûly b˘t poloÏeny pod úhlem 15° k rovi-nû kolmé na smûr jízdy vozíkÛ tak, abykola na jedné nápravû nepfiejíÏdûla spojsouãasnû. Tím je omezeno dynamickénamáhání vozíku a sníÏeno riziko po‰ko-zení okrajÛ podlahov˘ch spojÛ pfiejíÏdû-ním vozíkÛ. Konstrukãní vrstva b˘vá dopl-Àována svrchní vrstvou, kterou se vyhladíkoneãn˘ povrch. Tak je snaz‰í dodrÏet po-Ïadavky na rovnost. V nûkter˘ch pfiípa-

dech je moÏné nerovnosti povrchu od-stranit brou‰ením (obr. 13).

Metody povrchové úpravyExistuje fiada rÛzn˘ch metod vhodn˘chpro povrchovou úpravu podlah a je obtíÏ-né dát jednoduchou odpovûì na otázku,která z nich je nejlep‰í. V kaÏdém pfiípadûby mûl b˘t splnûn poÏadavek, Ïe koefici-ent tfiení mezi povrchem podlahy a poly-uretanov˘mi koly musí b˘t vût‰í neÏ 0,6,aby byly zaruãeny nezbytné podmínkypro dobré brÏdûní.

Pokud je svrchní vrstva poloÏena mezinízko-profilov˘mi kolejnicemi, hrozí ne-bezpeãí, Ïe vozík vykolejí (obr. 11). Kro-mû toho zatíÏení na vodících kolejnicíchbude vy‰‰í a bude vût‰í opotfiebení vodí-cích koleãek. Náklady na provoz regálové-ho systému jsou tak vy‰‰í.




Obr. 6 „Valchov˘“ efektFig. 6 "Wash board" effect

Obr. 7 Mûfiení pomocí DFP (digital floorprofiler)

Fig. 7 Measurement with the DFP (digitalfloor profiler)

Obr. 8 Konstrukce podlahyFig. 8 Floor structure

Rovnací laÈ

Podlaha

Svrchní vrstva

Konstrukce podlahy z betonu s v˘ztuÏí Konstrukce podlahy z drátkobetonu

Svrchní vrstva

Také mÛÏe nastat problém pfii manipu-laci s paletami v úrovni podlahy. Pokud jepovrchová vrstva pfiíli‰ silná, není moÏnévidlice dostateãnû spustit, aby mohly zajetpod paletu, protoÏe dfiíve zavadí o navá-dûcí kolejnice (obr. 12). Maximální tlou‰È-

ka povrchové vrstvy závisí na typu mani-pulovan˘ch palet.

Pro povrchové úpravy jsou neustálevyvíjeny nové metody a produkty. Vyjme-nujeme zde jen ty nejbûÏnûj‰í. V tétosouvislosti pfiipomínáme a zdÛrazÀujemev˘znam v˘bûru dodavatele, kter˘ má do-stateãné zku‰enosti se zvolenou meto-dou.

Epoxydové pryskyfiice je moÏné naná‰etve velmi tenké vrstvû (min. 2 mm) a majívelmi dobrou pfiilnavost. Aby epoxid mohldobfie pfiilnout, musí b˘t podlaha suchá.Epoxidová pryskyfiice je velmi hust˘ mate-riál, kter˘ není vhodn˘ na vyrovnávánípodlahy zaãíná tuhnout jiÏ po 10 aÏ 15minutách. Pokud je podkladová vrstvaje‰tû porézní a vlhká, existuje velké riziko,Ïe epoxid praskne a uvolní se od ní. Pod-lahy s epoxidov˘m povrchem jsou náchyl-né ke vzniku statické elektfiiny, která je ne-pfiíjemná pro obsluhu vozíku a mÛÏeovlivnit jeho elektroniku. Epoxyd je relativ-nû drah˘, je proto vhodn˘ pfieváÏnû prodrobné úpravy a tenké svrchní vrstvy, ne-boÈ je odoln˘ proti vût‰inû chemikálií.

Smícháním epoxidu s cementem získá-me levnûj‰í produkt s vlastnostmi srovna-teln˘mi s ãistou epoxydovou pryskyfiicí.Tlou‰Èka epoxido-cementové vrstvy musíb˘t vût‰í neÏ 5 mm. Pokud má smûsdobfie pfiilnout, musí b˘t podkladová vrst-va o‰etfiena základov˘m nátûrem. Opût jetûÏké splnit poÏadavky na rovnost, jelikoÏsmûs zaãíná tuhnout jiÏ po 15 aÏ 25 min.Cemento-epoxidová smûs je odolná protivût‰inû chemikálií.

Se svrchní vrstvou na bázi magnézia lzesnadnûji splnit poÏadavky na rovnost, pro-toÏe materiál déle tuhne a povrch lzedel‰í ãas zpracovávat. Povrchová úpravase provádí ve tfiech fázích bûhem ‰estihodin po pokládce. Svrchní vrstva musí




1. Podlaha2. Epoxidová pryskyfiice3. Gumová li‰ta4. Kabel indukãního vedení5. Ocelová v˘stuÏ

Podélné spoje

Pfiíãné spoje

15

8-10 m

12-15

Obr. 9 Umístûní indukãního navádûnívozíkÛ ve vztahu k prutové v˘ztuÏipodlahy

Fig. 9 Placing of the induction guidance ofcarriages in relation to the rodreinforcement of the floor

Obr. 10 Podélné a pfiíãné spoje podlahyFig. 10 Longitudinal and transverse floor

connections

Obr. 12 Problematická manipulaces paletami

Fig. 12 Difficult handling with pallets

Obr. 13 Brou‰ení pásÛ pod koleãka vozíkÛFig. 13 Grinding of belts below carriage

wheels

Obr. 11 MoÏná ztráta kontaktu vodícíhokoleãka a kolejnice

Fig. 11 Possible loss of contact of theguiding wheel and the rail

?

Svrchní vrstva PodloÏky

?

Svrchní vrstva

mít tlou‰Èku nejménû 25 mm. Aby bylazaji‰tûna poÏadovaná pfiilnavost, musí b˘tpodkladová vrstva o‰etfiena základov˘mnátûrem. Podlahové povrchy na bázimagnézia se smr‰Èují mnohem ménûneÏ podlahy na bázi cementu. Nehodí sev‰ak tam, kde je podlaha obvykle vlhká.

Brou‰eníBrou‰ení je moÏné omezit na dráhy kolvozíku. Pokud se v‰ak v uliãce uskuteã-Àují i jiné aktivity, napfiíklad nízkoúrovÀo-vé vychystávání nebo ji budou pouÏívati nenavádûné vozíky, mûla by b˘t zbrou-‰ena celá ‰ífika uliãky. Brusná hlavice jenastavována automaticky pomocí lasero-vého paprsku. Brou‰ení je spolehlivá me-toda a zaãíná b˘t pro dosaÏení poÏado-vané rovnosti podlah pouÏívána stáleãastûji.

Pfied rozhodnutím o rozsahu brou‰eníje tfieba si uvûdomit existující nebezpeãí,Ïe se vozík pojíÏdûjící ve sníÏené úrovnizachytí za vodící koleãka (obr. 14) neboztratí kontakt s navádûcí kolejnicí, pokudse brou‰ení omezí pouze na dráhy kolvozíku nebo na povrch mezi navádûcímikolejnicemi. Pokud by byl po brou‰enírozdíl ve v˘‰ce pfiíli‰ velk˘, bude nutnézbrousit podlahu i pod navádûcími kolej-nicemi.

Dilataãní spáry ve svrchní vrstvûJe dÛleÏité, aby dilataãní spáry byly kon-struovány tak, aby byly minimalizoványdynamické síly. Dilataãní spáry ve svrchnívrstvû se obvykle nacházejí na stejnémmístû jako spoje v konstrukãní vrstvû.

Nafiíznutím existující dilataãní spárya vloÏením kónického plastového prouÏ-ku lze ve svrchní vrstvû pfiipravit podmín-ky pro vznik rovné, kontrolované „trhliny“.

Plastov˘ prouÏek je tfieba umístit tak, abyjeho horní hrana byla cca 2 mm pod do-konãenou svrchní vrstvou (obr. 15).

Je-li svrchní vrstva poloÏena bez urãe-n˘ch spojÛ, budou trhliny vznikat nahodi-le. DÛsledky pnutí a pohybÛ zpÛsobe-n˘ch zmûnami objemu vrstvy vyvolan˘mizmûnami teploty mohou zpÛsobit místníoddûlení svrchní a konstrukãní vrstvy(obr. 16). Opakovan˘ pfiejezd vozíku pfiesspáry pfiispívá ke vzniku dal‰ích trhlina postupnému vytváfiení v˘molÛ.

Mnoho skladÛ má dilataãní spáry po‰ko-zené. To vystavuje obsluhu, zboÏí a vozíkyneÏádoucím vlivÛm. Po‰kození v okolíspár se provozem ve skladu zvût‰uje

a prohlubuje a tím zpûtnû vzrÛstají i neÏá-doucí úãinky.

Taková po‰kození je tfieba opravit vyfiíz-nutím a vyfrézováním ãásti podlahy okolospáry a vyplnûním problematického místapruÏnûj‰í smûsí. Opravy je moÏné omezitna oblasti okolo drah kol, nebo mohoupokr˘t celou ‰ífiku uliãky.

Ale‰ Hu‰ek

BT âeská republika, s. r. o.

K Vypichu 1049, 252 19 Rudná

tel.: 311 651 103, mob.: 728 360 370


www.bt-czech.com




Obr. 14 Zachycení navádûcím koleãkemFig. 14 Catching by the guiding wheel

Obr. 15 Dilataãní spára ve svrchní vrstvûFig. 15 Expansion joint in the upper layer

Obr. 16 Svrchní vrstva bez dilataãní spáryFig. 16 Upper layer without the expansion

joint

Obr. 17 Záznam mûfiení rovinnosti podlahypomocí DFP

Fig. 17 The record of the floor levelmeasurement by DFP

2 mm 1 mm

Svrchní vrstva

Zbrou‰ená dráha

?

Îivelné trhliny

Svrchní vrstva

PAV E L R I E G E R , A L A I N · T ù R B A

Pfiíspûvek upozorÀuje na nûkteré pod-mínky úspû‰né realizace pohledovéhobetonu. Zamûfiuje se hlavnû na techno-logii obyãejného i samozhutnitelnéhobetonu a uvádí dal‰í pfiedpoklady úspû‰-né realizace v pfiedcházejících i následu-jících etapách fie‰ení. Cílem pfiíspûvku jeomezit poãet a rozsah nedorozumûnímezi úãastníky v˘stavby.This article highlights selected conditionsof successful application of visual conc-rete. Most of all, it is focused on the tech-nology of common, as well asself-compacting concrete, and namesfurther requirements for successfulapplication in both the preceding andfollowing stages of its production. Thearticle is aimed to reduce the numberand scope of miscommunicationamong all the agents involved in con-struction.

V˘robci transportbetonu se stále ãastûjisetkávají s poÏadavkem odbûratelÛ nav˘robu „pohledového“ betonu, zpravidlav‰ak bez dal‰í podrobnûj‰í specifikace.Bez dal‰í konkretizace a hlavnû, bezuplatnûní poÏadavkÛ v celém fietûzciod projektanta aÏ do koneãné úpravy,mÛÏe dojít k nepfiíjemn˘m nedorozumû-ním a hlavnû pak, k ne zcela vyhovujícírealizaci.

Uvedené platí i pro zúÏen˘ rámec násle-dujícího pfiíspûvku. Pro zamûfiení autorÛse pfiíspûvek zab˘vá hlavnû tzv. primárnípohledovou úpravou, která je podle [1]charakterizovaná tím, Ïe povrch betonuje dán otiskem bednûní, resp. formy.V pfiíspûvku nebudou uvádûny sekundár-ní technologie, které spoãívají v místnímnebo plo‰ném opracování (zpravidlaodstranûním povrchové maltové vrstviã-ky), ani terciární technologie za pouÏitíimpregnací, nátûrÛ nebo povlakÛ. Takénebudou popisovány povrchové úpravypotûrÛ.

Pfiedev‰ím je dÛleÏité, aby nároky bylyspecifikovány jiÏ v projektu a to individuál-nû, nejen odkazem na nedostateãnû spe-cifikovan˘ obecn˘ pfiedpis (normu), kter˘nemÛÏe dostateãnû pfiesnû vyjádfiit náro-ky projektanta (architekta). Tato specifika-ce je dÛleÏitá jak technicky, tak i eko-

nomicky. Pokud není nárokována barev-nost (vãetnû bûlosti), nejsou sice vícená-klady na sloÏky betonu a na jeho zamí-chání samy o sobû pfiíli‰ v˘razné (jsouzpravidla men‰í neÏ 100 Kã/m3). Vysokénároky na hladkost a neporu‰enost plochjsou v‰ak spojeny s dosti znaãn˘mi náro-ky na náklady spojené s úpravou a mon-táÏí bednûní, pfiípadnû i s jeho volbou. Pfiizanedbání tûchto souvislostí docházík podcenûní rozpoãtov˘ch nákladÛa tím ke snaze zhospodárnit realizaci naúkor kvality nebo pfienést ztráty na nûkte-rou ze spolupracujících organizací. MoÏ-n˘m dÛsledkem jsou pak spory vyznaãu-jící se zdÛrazÀováním subjektivních názo-rÛ.

K umoÏnûní objektivního hodnocení jeproto nutná dostateãnû pfiesná specifika-ce. Vhodnou materiálovou souãástí tétospecifikace mohou pfiitom b˘t referenãnívzorky velikosti alespoÀ 0,25 m2, kterédostateãnû charakterizují vedle nárokÛ navlastní plochu i poÏadavky na jakost hran[1] a jakost plochy v kritick˘ch místechbednûní (styky desek, vyspravená místa).Jimi lze charakterizovat nejen jakost, alei diferenciaci nárokÛ v závislosti navzdálenosti obvyklého pozorovatele.Napfi. je tfieba vzít v úvahu, Ïe u vzdále-n˘ch ploch nezáleÏí tolik na velikosti pórÛ,Ïe více závisí na stejnomûrnosti odstínua na vylouãení vad, které jsou zpÛsobenyatmosférick˘mi vlivy pfii nevhodném pro-storovém návrhu fasády nebo stékánímvody po kovové konstrukci v pfiípadûnevhodného zpÛsobu jejího uchycení.

Podobnû je tfieba i diferencovat nárokyna povrchové trhlinky, samozfiejmû s vû-domím, Ïe po zvlhãení a postupném vy-s˘chání je trhlinka znatelnûj‰í. Proto opûtzáleÏí i na plo‰ném ãlenûní. Ve vztahu kesmr‰Èování je tfieba vzít na vûdomí, Ïesmr‰tûní je u architektonického betonuvlivem vût‰ího podílu jemn˘ch ãástic vût‰íneÏ u obyãejného betonu, podle Marka[1] napfi. 0,6 aÏ 0,7 mm/m proti 0,3 aÏ0,5 mm/m.

Následující kapitoly pfiíspûvku si kladouza cíl popsat specifiãnosti v˘roby pohle-dového betonu jako procesu, kter˘ naúvodní ãást navazuje nároky na sloÏkya sloÏení betonu, na bednûní a v˘ztuÏa v závûru na ukládku, zhutnûní a o‰etfio-vání betonu.

S LO Î K Y B E T O N U

PoÏadavek na pohledovost ovlivÀujev˘bûr sloÏek nejen specifick˘mi nároky nabarevnost sloÏek, ale i zv˘‰en˘mi nárokyna jejich stejnomûrnost, tím zpravidla i najejich ãistotu. Jakost povrchu mÛÏe váÏnûnaru‰it i hmotnostnû zanedbateln˘ podílnûkter˘ch látek. Proto je tfieba omezovati nebezpeãí zneãi‰tûní sloÏek (i betonu)aÏ do stadia ukládky. Hlavnû jde o ãistotudopravních prostfiedkÛ a v˘robního zafiíze-ní, zvlá‰tû pak v pfiípadû jemnozrnn˘chpohledov˘ch betonÛ vyrábûn˘ch na stej-ném zafiízení jako ostatní betony s hrub‰í-mi frakcemi.

Cement a pfiímûsiV‰eobecnû – a zvlá‰tû pfii poÏadavku nabarevnost – mají pfiednost cementya pfiímûsi svûtl˘ch a tepl˘ch odstínÛ.Pokud nejde o speciální bílé cementy (vizdále), je v˘bûr velmi omezen. Existujespeciální svûtl˘ cement Lafarge OPTACO-LOR, svûtlej‰í barvu mají nûkteré cemen-ty obsahující jako hlavní nebo doplÀující(do 5 %) sloÏku vápenec a/nebo strusku.Podobn˘ vliv má pouÏití uveden˘ch ma-teriálÛ ve funkci pfiímûsí. V Nûmecku jedále napfi. k dispozici cement CEM III/B-T 42,5R „Terrament“, kter˘ pro obsah kal-cinované bfiidlice má svûtl˘ rÛÏovû hnûd˘odstín.

Roz‰ifiující se uplatÀování pohledov˘chbetonÛ zpÛsobuje i roz‰ifiování nabídkybíl˘ch cementÛ. Od roku 2004 vyrábínapfi. firma Dyckerhoff bíl˘ cement v pûtidruzích. Pro v˘robu monolitick˘ch i pre-fabrikovan˘ch prvkÛ je to napfi. DyckerhoffWeiss-Face, pro betonáfiské zboÏí Dycker-hoff Weiss-Strong. K omezení dfiíve neÏá-doucího dovozu byla v roce 1977 zahá-jena v˘roba bílého cementu v cemen-tárnû RohoÏník (nyní Holcim).

PouÏitelnost pfiímûsí závisí na jejich vlivuna barevnost (odstín) a hlavnû pak naspolehlivou stejnomûrnost (barevnosti,zrnitosti, vodonároãnosti). Pokud jdeo nejroz‰ífienûj‰í pfiímûs, elektrárensk˘popílek, záleÏí hlavnû na obsahu nesho-fielého uhlíku, mûfieného zpravidla ztrátouÏíhání. Pro pohledov˘ beton je protopopílek, kter˘ vyhovuje pouze mezní hod-notû 5 % (EN 450) zpravidla nepouÏitel-n˘. Jsou v‰ak k dispozici i popílky, u kte-r˘ch je prÛmûrná ztráta Ïíháním pod




S L O Î E N Í A V ¯ R O B A P O H L E D O V É H O B E T O N UC O M P O S I T I O N A N D P R O D U C T I O N O F V I S U A L C O N C R E T E

1,5 % a které zaji‰Èují potfiebnou stejno-mûrnost tohoto ukazatele obsahu nesho-fielého uhlíku. Napfi. u popílku odebírané-ho akciovou spoleãností ZAPA betonz elektrárny Opatovice nevyboãily v létech1998 aÏ 2004 pfii kontrolních zkou‰káchztráty Ïíháním z oboru 0,5 aÏ 1,4 % (pfiiprÛmûrné hodnotû 0,8 %).

Pro zabezpeãení vyhovujících v˘sledkÛplatí pro popílek v‰eobecnû poÏadavekzpfiísnit nároky na jeho pÛvod: specifiko-vat nejen elektrárnu, ale i kotel, ze které-ho je popílek odebírán.

PigmentyPro probarvení je v souãasnosti k dispozi-ci ‰iroká nabídka pigmentÛ. Pigment lzepouÏít i v pfiípadû nároku na svûtlej‰íodstín pohledového betonu. (Napfi. podle[1] lze pomocí TiO2 zv˘‰it bûlost aÏo 10 %). Pfii volbû pigmentu je tfieba pfii-hlédnout i k jeho schopnosti jakostnía snadné homogenizace. KdyÏ nelze pro-dluÏovat dobu míchání nebo zavádût do-plÀkové homogenizaãní postupy, mÛÏeb˘t úãelné pouÏití tekut˘ch nebo ka‰ovi-t˘ch pigmentÛ.

PfiísadyPfii volbû pfiísad je tfieba vzít v úvahu i je-jich moÏn˘ vliv na odstín betonu; napfi.nûkteré plastifikaãní a provzdu‰Àovací pfií-sady mohou sníÏit bûlost [1]. Dal‰í vlivypfiísad na pohledovost jsou pro jejich zá-vislost na dávkování a na dal‰ích podmín-kách uvedeny v následujících kapitolách.

Drobné kamenivoZákladním poÏadavkem je ãistota a tími zpfiísnûné nároky na cizorodé látky. Zev‰eobecného vy‰‰ího nároku na stejno-mûrnost vypl˘vá v nûkter˘ch pfiípadechnutnost dvou frakcí drobného kameniva,pfiípadnû omezení Dmax drobného kame-niva na hodnotu men‰í neÏ 4 mm.

Hrubé kamenivoVedle omezení Dmax (viz následující kapi-tola) jde opût o poÏadavek na ãistotu.S ohledem na potfiebnou stejnomûrnostobsahu úãinné vody mÛÏe b˘t v nûkte-r˘ch pfiípadech (v závislosti na zpÛso-bech míchání a pfiepravy a v závislosti napouÏit˘ch pfiísadách) úãelné uplatniti nárok na sníÏenou nasákavost hrubéhokameniva.

S LO Î E N Í B E T O N U

Pfii návrhu receptury je tfieba v prvé fiadû

respektovat poÏadavek na stejnomûr-nost vlastností ãerstvého betonu, tedy namalou závislost jeho vlastností na vnûj‰íchpodmínkách. DÛleÏitá je i malá závislostna promûnlivosti doby od zamíchání doukládky a na teplotû prostfiedí. Pro závis-lost na vnûj‰ích podmínkách a na stejno-mûrnosti sloÏek (nejenom z ekonomic-k˘ch dÛvodÛ) je nyní diskutována otázka,zdali pro zaji‰tûní pohledov˘ch vlastnostíje vÏdy nejlep‰ím fie‰ením pouÏití sa-mozhutnitelného betonu. PfiestoÏe lzedokumentovat mnohé velmi úspû‰né re-alizace tohoto pohledového betonu, nel-ze podle aktuálního pfiíspûvku [2] pfiedemvylouãit i pouÏití betonÛ, které plnû nespl-Àují v‰echny poÏadavky na samozhutni-teln˘ beton. Z uvedeného dÛvodu a proneúãelnost roz‰ifiovat pfiíspûvek o proble-matiku samozhutniteln˘ch betonÛ, jsoudále uvedeny poznámky platné i pro jinépohledové betony.

Pfii fie‰ení sloÏení betonu je tfieba res-pektovat vedle poÏadavkÛ na vlastnostiztvrdlého betonu dále uvedené obecnépoÏadavky na ãerstv˘ beton; vzhledemk nárokÛm na pohledovost je tfieba k ná-sledujícím obecn˘m poÏadavkÛm pfiistu-povat dÛslednûji.• Pro dosaÏení poÏadované hutnosti

povrchové vrstvy je tfieba dostateãn˘pfiebytek pojivové ka‰e i dostateãn˘pfiebytek maltové sloÏky.

• Nesmí dojít k odluãování vody, pojivo-vé ka‰e a malty (resp. hrubého kameni-va).

• K nepfiípustnému odluãování maltovésloÏky nesmí dojít ani vlivem ãlenitostipovrchové plochy, obecné nebo místníhustoty v˘ztuÏe nebo nedostateãnétlou‰Èky krycí vrstvy.

• Konzistenci ãerstvého betonu je tfiebapfiizpÛsobit jak uvaÏovanému zpÛsobuzhutÀování, tak i nárokÛm na pfiípustnouvelikost vzduchov˘ch pórÛ.Poznámka: První dva nároky jsou v zá-

sadû protichÛdné, jejich spoleãné fie‰eníje proto v zásadû dáno kompromisem(optimalizací).

Z v˘‰e uveden˘ch poÏadavkÛ vypl˘vajípro sloÏení betonu následující vodítkaa smûrné parametry.

KonzistenceZpravidla stupnû F4 (S4) a v˘‰e, zcelav˘jimeãnû alespoÀ F2. ProtoÏe stejno-mûrnost zbarvení závisí i na konzistenci,vypl˘vá z poÏadavku na pohledovosti zv˘‰ená nároãnost na stejnomûrnost

konzistence v období ukládky. Tuto stej-nomûrnost lze zv˘‰it buì dodateãn˘mdávkováním plastifikaãní pfiísady na stave-ni‰ti, nebo novûji i pouÏitím vy‰‰í dávkypolykarboxyléterov˘ch pfiísad. S cílem vy-louãit odluãování vody a omezit kolísáníkonzistence byly tyto pfiísady pouÏity [3]spolu se stabilizaãní pfiísadou na bázimetylcelulózy a byla takto udrÏena poÏa-dovaná konzistence i v dobû po ãtyfiechhodinách od zamíchání. Stejnomûrnostkonzistence v dobû ukládky se zabezpe-ãuje i úpravou receptury (hlavnû dávekpfiísad) v závislosti na podmínkách uklád-ky a to alespoÀ úpravou základní receptu-ry v létû a v zimû.

Vodní souãinitelV pfiípadû nízk˘ch nárokÛ na pevnost a naodolnost proti vlivÛm prostfiedí je hornímez vodního souãinitele dána poÏadav-kem zabránit nepfiípustnému odluãovánívody. U betonÛ bez pfiímûsí se zpravidlauveden˘ poÏadavek plní omezením vod-ního souãinitele na hodnotu pod 0,55,vÏdy v‰ak pod 0,65 (v pfiípadû pouÏití ce-mentÛ s vysokou vodonároãností, pfiipouÏití pfiísad, které buì zvy‰ují obsahvzduchov˘ch pórÛ v ãerstvém betonu ne-bo které mají stabilizaãní úãinek tím, Ïeomezují odluãování vody).

Pfii pouÏití pfiímûsí ztrácí nebo sniÏujevodní souãinitel svou vypovídací úãinnost.NepomÛÏe ani pouÏití normové koncep-ce k-hodnoty, která platí jen ve vztahuk pevnosti betonu. KdyÏ má pfiímûs pfii-bliÏnû stejnou vodonároãnost jako ce-ment (napfi. mûfieno pomûrem vodya pfiímûsi pfii normální hustotû dle âSNEN 196-3), lze v˘‰e uvedené smûrnémezní horní hodnoty (0,55, resp. 0,65)vyuÏít pro hodnocení pomûru hmotnostívoda / (cement + pfiímûs).

Na rozdíl proti hodnocení pevnosti neboodolnosti proti vlivÛm prostfiedí, kde sevodní souãinitel porovnává s pfiípustnouhorní mezí, je tfieba v pfiípadû nároku napohledovost pfiihlíÏet i k dolní mezi vod-ního souãinitele. V pfiípadû, Ïe je vyÏa-dována tekutost betonu, je u betonÛ bezpfiímûsi smûrnou dolní mezí hodnotavodního souãinitele 0,45. Pfii v˘jimeã-n˘ch nárocích na pevnost nebo odolnostproti vlivÛm prostfiedí lze dosáhnout dob-rou tekutost i pfii vodopojivovém souãini-teli kolem 0,32; podmínkou je v‰akdostateãná dávka velmi úãinné vodoredu-kující pfiísady a nízká vodonároãnostcementu a pfiímûsi.





Plastifikaãní pfiísadyPfiínos superplastifikaãních pfiísad jev˘znamn˘ hlavnû pfii vysokém podílupísku (tedy i pfii malém Dmax) a pfii vy‰-‰ích nárocích na vlastnosti ztvrdléhobetonu. Podobnû je dána i úãelnost nej-úãinnûj‰ích (polykarboxyléterov˘ch) pfií-sad u samozhutniteln˘ch betonÛ.Mimofiádná úãinnost uveden˘ch pfiísadse pfii jejich vy‰‰ím dávkování projevujehlavnû vysok˘m ztekucením pojivovéka‰e. Ve vztahu k pohledov˘m betonÛmje tato úãinnost nûkdy spojena s nebez-peãím rozmû‰ování. Proto se v nûkter˘chpfiípadech uvedené pfiísady kombinují sestabilizaãními pfiísadami.

Provzdu‰nûníProvzdu‰nûní pfiíznivû ovlivÀuje neje-nom trvanlivost ztvrdlého betonu, alei odolnost ãerstvého betonu proti roz-mû‰ování. Pro velkou závislost poÏado-vaného provzdu‰nûní na podmínkáchv˘roby a pro jeho mírnû negativní vliv natekutost ãerstvého betonu se provzdu‰-nûní z dÛvodu samotné pohledovostizpravidla nepouÏívá. Za urãit˘ch podmí-nek (t˘kajících se pfiísady, drobného ka-meniva, podmínek pfiepravy a ukládkya vlastností bednûní) mÛÏe v‰ak b˘t

mírné a jakostní provzdu‰nûní úãelné.Jeden z moÏn˘ch pfiíkladÛ úãelnostipouÏití: bednûní s nestejnou absorpcívody [3].

Obsah pojivaPojivo zahrnuje cement, pfiímûsi a nej-jemnûj‰í zrna kameniva, tedy praktickyv‰echna mouãková pevná zrna prÛmûru0 aÏ 0,125 mm. Pfii max. zrnu kameniva16 mm se tento obsah ãasto blíÏí hodno-tû 400 kg/m3, témûfi vÏdy je alespoÀ340 kg/m3.

Velikost nejvût‰í frakce kameniva– Dmax

Pfii uvedeném vy‰‰ím obsahu pojiva(a spolu s tím zpravidla pfii vy‰‰ích tfiídáchbetonu) je ekonomick˘ pfiínos velikostinejvût‰í frakce kameniva (Dmax) pomûrnûmal˘ [4]. Proto je zpravidla úãelné omezitDmax na 16 mm. Uvedené platí zvlá‰tû pfiiãlenitosti povrchové vrstvy, tenkostûnnos-ti, husté v˘ztuÏi a/nebo pfii malé tlou‰Ècekrycí vrstvy; v tûchto pfiípadech mÛÏe b˘tDmax omezeno i na 11 nebo 8 mm, v nû-kter˘ch pfiípadech i bez pfiíli‰ v˘raznéhozv˘‰ení materiálov˘ch nákladÛ.

Zrna 0 aÏ 0,25 mmPodle smûrnic citovan˘ch v [5] je dopo-ruãen˘ obsah v‰ech pevn˘ch zrn 0 aÏ0,25 mm dán tabulkou 1. (Interpolací jepro Dmax = 22 mm dosti vysoká hodnota475 kg/m3.) Pro v˘‰e uvedenou pfiipo-mínku a citovan˘ pramen [4] je v‰ak pfiivy‰‰ím obsahu pojiva závislost na Dmax

ménû v˘razná.

Zrna 0,125 aÏ 0,25 mmPfii návrhu receptury pohledového betonuje tfieba sledovat i podíl v‰ech pevn˘chzrn velikosti 0,125 aÏ 0,25 mm. Tato frak-ce je v˘znamná tím, Ïe omezuje odluão-vání pojivové ka‰e a pfiíznivû ovlivÀujezpracovatelnost; pfiitom, na rozdíl od jem-nûj‰í frakce 0 aÏ 0,125 mm, ovlivÀujefrakce 0,125 aÏ 0,25 mm jen velmi málovodonároãnost, zvlá‰tû pak pfii tekut˘chkonzistencích. Z tohoto dÛvodu vyhovujípro potfieby pohledového betonu (stejnûtak i ãerpatelného nebo vodotûsnéhobetonu) písky obsahující kolem 12 % zrn0,125 aÏ 0,25 mm. V pfiípadû ekonomic-ké nedostupnosti uveden˘ch pískÛ jeúãelné zváÏit dávkování korekãní sloÏky(kameniva nebo pfiímûsí) s vysok˘m ob-sahem uveden˘ch zrn 0,125 aÏ0,25 mm.

Podíl drobného kamenivaPodíl drobného kameniva (0-4) je u po-hledového betonu zpravidla vy‰‰í neÏu bûÏn˘ch konstrukãních betonÛ. Urãit˘mvodítkem pro obsah drobn˘ch zrn mohoub˘t údaje v tabulce 2. Pfii vy‰‰ích vodníchsouãinitelích (blízk˘ch uvedené hornímezi) mÛÏe b˘t podíl drobného kameni-va zv˘‰en. Uvedené platí hlavnû v pfiípadûpískÛ s mal˘m podílem zrn do 0,5 mma v pfiípadû deficitnosti (resp. vysoké ce-ny) vhodného hrubého kameniva, viz [6].

Stfiední zrnaPfii tekut˘ch konzistencích pfiispívá podílstfiedních zrn (napfi. frakce 4 aÏ 8 mm pfiiDmax alespoÀ 16 mm) ke stejnomûrnostisloÏení betonu tím, Ïe brání oddûlovánímaltové sloÏky. Napfi. pfii Dmax = 22 mmje úãeln˘ podíl frakce 4-8 kolem 8 %.

Bednûní, separace, v˘ztuÏDfiíve pouÏívaná dfievûná i jiná absorpãníbednûní usnadÀovala v˘robu pohledo-v˘ch betonÛ z tekut˘ch smûsích tím, Ïepfiebyteãná voda se vsákla do bednûnía Ïe takto byly omezeny povrchové záva-dy (nechtûn˘ vzhled mramoru nebooblak, rozdíly v odstínu) vypl˘vající z odlu-ãování vody z ãerstvého betonu ne zcelavhodného sloÏení. S v˘jimkou novodo-b˘ch speciálních sav˘ch bednûní se propfievaÏující provozní nev˘hody dfiívûj‰íchbednûní pouÏívá nyní témûfi v˘hradnûsystémové neabsorpãní bednûní. Ne-absorpãní jsou i tvarovaná kovová neboplastová bednûní (zde i bûÏná bednûní)vãetnû na povrchu upevnûn˘ch polyure-tanov˘ch nebo gumov˘ch matric s tvaro-van˘m povrchem. Dále uvedené údaje seproto vztahují pouze na uvedená bednû-ní a na bednící desky opatfiené hutnouplastovou vrstvou, kterou je zlep‰ovánajakost povrchu a usnadÀováno odbedÀo-vání. K nim patfií i novû nabízené bednícídesky, které umoÏÀují mechanizovanouv˘mûnu nalaminované polypropylenovépovrchové vrstvy po jejím opotfiebení ne-bo po‰kození [7].

PfievaÏující závady pohledového povr-chu jsou zpÛsobeny nedokonalostí vy-správky bednících desek, hlavnû v mís-tech otvorÛ, které byly provedeny pfiipfiedchozí realizaci. Jakostní vysprávka na-víc nepfiíznivû ovlivÀuje bednící ãinnosti svou pracností (vyspravená místa je tfie-ba nejen zbrousit, ale následnû i vyle‰tittak, aby se dosáhlo stejné hladkosti jakou nepo‰kozeného bednûní. Z tûchto dÛ-



Tab. 1 Závislost obsahu pevn˘ch zrn(cement, pfiímûsi, kamenivo) naDmax [4]

Tab. 1 Content of strong particles (cement,admistures, aggregate) and Dmax

relationship [4]

Tab. 2 Podíl drobn˘ch zrn v závislosti naDmax

Tab. 2 Proportion of fine particles andDmax relationship

Dmax [mm] Obsah pevn˘ch zrn0 aÏ 0,25 mm [kg/m3]

8 55016 50032 450

Min. podíl zrn Max. smûrn˘ podíl zrnDmax [mm] 0 aÏ 2 mm 0 aÏ 4 mm

v kamenivu [%] v kamenivu [%]4 70 1008 50 7611 42 6716 36 6022 31 5432 28 50


vodu se roz‰ifiuje pouÏívání tuh˘ch velko-formátov˘ch bednících ãlánkÛ: do jedno-ho celku jsou spojovány aÏ ãtyfii základníãlánky bednûní rozmûrÛ 3,5 x 2,5 ma dosahuje se celkové plochy aÏ 35 m2.Pfii malém poãtu kotevních prvkÛ se pfii-tom dosahuje potfiebné tuhosti i pfii zatí-Ïení mûrn˘m tlakem 100 kN/m2. Pfii tétoúnosnosti, která smûrnû odpovídá hydro-statickému tlaku sloupce zhutÀovanéhoãerstvého betonu v˘‰ky 4,2 m, je umoÏ-nûna pfii pomalej‰ím postupu ukládky be-tonáÏ po vrstvách v˘‰ky aÏ 5 m.

V pfiípadû hladké povrchové plochy závi-sí stejnomûrnost odstínu pohledové plo-chy i na pouÏit˘ch separaãních prostfied-cích a na dodrÏení stejné technologie ãi‰-tûní. O stejnomûrnosti pohledové plochyrozhodují i takové „maliãkosti“ jako zmûnyvyvolané uloÏením desek na sluncia v pfiítomnosti prachu (obr. 1). K tomupfiistupují dal‰í faktory t˘kající se pouÏité-ho betonu, zvlá‰tû pfiísad. Podrobnûj‰íinformace o uveden˘ch vzájemn˘ch vli-vech je uvedena v broÏufie vydané spo-leãností Deutsche Bauchemie, e. V, viz.www.deutsche-bauchemie.de.

Trvanlivost estetického vzhleduTrvanlivosti estetického vzhledu pfiispívázpravidla matnost, resp. jemná drsnostploch. Jedna z moÏn˘ch technologií (na-pfi. vedle pracnûj‰ího jemného vym˘vání)spoãívá v pouÏití bednûní opatfiené hut-nou povrchovou úpravou obsahující ko-rundová zrna [8].

Pfii návrhu tvarované plochy je tfieba

vedle estetického zámûru pfiihlédnouti k následujícím poÏadavkÛm: ‰ífika a v˘‰-ka v˘ãnûlkÛ musí umoÏnit pouÏití uvaÏo-vaného Dmax (napfi. 16 mm), k umoÏnûníbezproblémového doformování musí b˘tsklon alespoÀ 1 : 12, v pfiípadû vy‰‰íchv˘stupkÛ aÏ 1 : 6 (v˘jimka je moÏná jenu poddajn˘ch matric).

Na jakost povrchové vrstvy mají vlivi v˘ztuÏ a kovové vloÏky. Díky nov˘mpfiedpisÛm navrhování, které pfiedepisujívût‰í tlou‰Èky krycí vrstvy, nepÛjde jiÏ prav-dûpodobnû o závady zpÛsobené postu-pující korozí v˘ztuÏe. ZÛstává v‰ak nebez-peãí vzniku zahnûdl˘ch skvrn zpÛsobe-n˘ch zneãi‰tûním bednûní od rzi (sm˘va-né de‰tûm nebo jinak z v˘ztuÏe i rádlova-cích drátÛ), pfiípadnû i pronikáním kysliã-níku Ïelezitého krycí vrstvou v prÛbûhuvys˘chání betonu. Na rozdíl od bûÏné pra-xe je u pohledového betonu tfieba vylou-

ãit i nedostateãné krytí koncÛ v˘ztuÏe, tímspí‰e pak styk tûchto koncÛ s bednûnímnebo formou. Je‰tû dÛleÏitûj‰í je vhodnédistancování v˘ztuÏe s bodov˘m dotykem(u tvarované plochy v místû nejhlub‰íchprohlubní), samozfiejmû za pouÏití vloÏekpfiípustného barevného odstínu. Vhodnéjsou i speciální distanãní vloÏky navazujícína kotvy bednûní (obr. 2) [9].

V ¯ R O B A â E R S T V É H O B E T O N U

Pro dÛsledky nestejnomûrnosti na jakostpohledov˘ch ploch je tfieba proti v˘robûbûÏného betonu zmen‰it odchylky para-



Obr. 1 Stejn˘ ãerstv˘ beton a jednotn˘postup betonování, ale rozdílnostúdrÏby a skladování bednících desek

Fig. 1 The same fresh concrete and auniform concreting procedure; butdifferent maintenance and storageof formwork boards

Obr. 2 Speciální distanãní vloÏka navazujícína kotvy bednûní [9]

Fig. 2 Special filler connected to theformwork anchor [9]


metrÛ konzistence (viz kapitola o sloÏeníbetonu) a zpfiesnit dávkování sloÏek,zvlá‰tû pak pfiísad. Uvedené se t˘ká tole-rancí, téÏ v‰ak zámûrného pfiizpÛsobenídávek v závislosti na podmínkách v˘roby,zvlá‰tû teploty a dob pfiepravy.

Vût‰ina souãasn˘ch betonáren je schop-na v˘‰e uvedené poÏadavky splnit. Be-tonárny jsou vybaveny moderními mícha-cími centry s automatick˘m fiízením v˘ro-by. Tato technologie zaruãuje navaÏovánívstupních sloÏek s vysokou pfiesností(odchylky od poÏadované receptury sepohybují v fiádu desetin % hm.) a jejichdokonalou homogenizaci. Dokonalostpromíchání smûsi ovlivÀuje zejména kon-strukce míchaãky, zpÛsob a pofiadí nava-Ïování sloÏek a doba míchání. Dobu mí-chání je nutné v nûkter˘ch pfiípadech pro-dlouÏit, napfi. pfii pouÏití zvlá‰tû jemnozrn-n˘ch pfiímûsí (pigmentÛ), i za cenu sníÏe-ní hodinového v˘konu betonárny. Auto-matick˘ fiídící systém umoÏÀuje zadáníãasov˘ch parametrÛ míchání k jednotli-v˘m recepturám a jejich pfiesné dodrÏo-vání u jednotliv˘ch dodávek v prÛbûhuv˘roby.

V zájmu stejnomûrnosti v˘roby se nedo-poruãuje pouÏívat pfii míchání recyklova-nou vodu.

Pfii v˘robû pohledového betonu je takédÛleÏité zabránit jeho zneãi‰Èování sloÏ-kami jiného vyrábûného betonu; uve-dené platí zvlá‰tû v pfiípadû, kdyÏ musí b˘tpohledov˘ beton jemnozrnn˘. Na základûuvedeného poÏadavku napfi. vznikl nov˘typ konusov˘ch míchaãek (Kniele), u kte-r˘ch dochází po kaÏdém zamícháník rychlému a témûfi bezezbytkovémuvyãi‰tûní míchaãky.

Pokud není pouÏito pfiísad zabezpeãují-cích malou závislost konzistence na dobûod poslední regulace konzistence (od pfii-dání poslední dávky pfiísady) pfiicházív úvahu i pfiizpÛsobení obsahu autodomí-chávaãÛ objemÛm ukládaného betonu.Cílem je jak vylouãit nepfiízniv˘ dÛsledekpfiestávky mezi betonáÏemi na stejno-mûrnost betonu, tak i alternativní ztrátyvypl˘vající z vût‰ího mnoÏství vratnéhobetonu.

U K L Á D K A , Z H U T N ù N Í ,O · E T ¤ O V Á N Í

Dokonalé hutnosti a tím i témûfi bezpóro-vitého povrchu betonu se dosáhne hlav-nû pfii plnûní bednûní (formy) zdola, nej-lépe u dna, resp. nad povrchem dfiíve za-betonovaného celku. Tato realizace je

v‰ak moÏná jen u tekutého (samozhutni-telného) betonu a pfii ãerpání betonuotvorem ve speciálním dílu bednûní. Pfiitéto realizaci téÏ nedojde k závadám vy-pl˘vajícím z deformace bednûní; pfii pl-nûní betonu shora dochází totiÏ nûkdy pfiibetonáÏi ve vysok˘ch vrstvách vlivem rÛs-tu hydrostatického tlaku k takové defor-maci, Ïe zvût‰en˘ objem se nestaãí vypl-nit shora plnûn˘m a zhutÀovan˘m beto-nem a to s dÛsledky projevujícími sepovrchov˘mi i jin˘mi závadami (trhlina-mi). Díky tomu, Ïe byly dodrÏovány pfied-pisy omezující v˘‰ku betonované vrstvy,nebyly tyto závady ãasté. Uvedené ome-zení v‰ak mûlo negativní provozní i jinédÛsledky (zneãi‰Èování bednûní a v˘ztuÏepadajícím betonem s moÏn˘mi negativní-mi dÛsledky na zhutÀování v dal‰ím prÛ-bûhu betonáÏe). Z uvedeného dÛvodu jetfieba se k v˘‰e uvedenému ideálu ales-poÀ pfiiblíÏit.

Jednou z moÏností je ãerpání betonunástavcem buì pod úroveÀ hladiny zhut-Àovaného betonu, nebo alespoÀ z malév˘‰ky nad uvedenou hladinou (do cca0,1 m). V pfiípadû samozhutnitelného be-tonu není tfieba tento postup kombinovats jin˘mi opatfieními, v pfiípadû konzisten-ce stupnû F6 je tfieba alespoÀ propicho-vání. Pfii niÏ‰ích stupních konzistence jetfieba vysokofrekvenãní vibrace, v pfiípadûpfiíloÏné vibrace s frekvencí alespoÀ100 Hz (pfii ponorné vibraci je realizacevy‰‰í frekvence bezproblémová). PouÏitíniÏ‰í frekvence je totiÏ spojeno s vy‰‰ímiamplitudami neÏádoucími z hlediska na-sávání vzduchu a tím i z hlediska koneã-né jakosti povrchu.

Jakostního témûfi bezpórovitého povr-chu se obtíÏnû dosahuje hlavnû na plo-chách, které svírají s vodorovnou rovinoumal˘ kladn˘ úhel, smûrnû do 5°. V tûchtopfiípadech je pouÏití samozhutnitelnéhobetonu témûfi nevyhnutelné.

I v bûÏn˘ch pfiípadech, kdy se pohledo-v˘ beton dále povrchovû neupravuje (na-pfi. penetrací) vyÏaduje pohledov˘ betonproti obyãejnému zv˘‰enou pracnosta tím i náklady. VyÏaduje to zv˘‰ená peã-livost odbedÀovacích prací a zv˘‰ené ná-roky na o‰etfiování, samozfiejmû v závis-losti na klimatick˘ch a jin˘ch podmínkách.

Z ÁV ù R

·ir‰í a jakostnûj‰í uplatÀování pohledové-ho betonu mÛÏe v˘znamnû a hospodár-nû pfiispût ke vzhledu na‰ich staveb. Ne-jde pfiitom pouze o vzhled v dobû dokon-

ãení stavby, ale i trvanlivost tohoto vzhle-du. Pfii jakostním fie‰ení mÛÏe povrchodolávat nepfiípustnému usazování neãis-tot, navíc je jakostní pohledov˘ betonschopen velmi dobfie odolávat i málo‰etrn˘m zpÛsobÛm ãi‰tûní.

Stále více zpráv o realizaci nov˘ch a zdo-konalen˘ch technologií pfiitom svûdãío tom, Ïe v pfiíspûvku uvedené poznámky,námûty a doporuãení zdaleka nevyãerpá-vají celou problematiku a v‰echny moÏ-nosti pohledového betonu. Jeho cílembylo ukázat, Ïe v˘robní organizace jsouschopny v tomto oboru pfiispût k jakostnírealizaci uveden˘ch i nov˘ch úkolÛ. K pl-nûní tûchto cílÛ je na spolupráci pfiiprave-na i vût‰ina v˘robcÛ transportbetonu.

Ing. Pavel Rieger

ZAPA beton, a. s.

VídeÀská 495, 142 01 Praha 4


Ing. Alain ·tûrba

L.C.M. Loudin a spol., v. o. s.

Kfiivá 8, 130 00 Praha 3




Literatura:[1] Marko L.: Architektonick˘ beton, Alfa

Bratislava, 1989[2] Lohaus L., Fischer K.:

Voraussetzungen und Chancen fürdie Weiterentwicklung derSichtbetonbauweise, beton 7/2004

[3] Konopka E.: Praktische Erfahrung mitselbstverdichtendem Beton in derBetonfertigteilindustrie, beton6/2004

[4] âSN P 73 1309 PouÏití koncepcesouboru betonÛ pfii fiízení v˘robya kontrole shody betonu, 2002/09

[5] Kling B., Peck M.: Sichtbeton imKontext der neuen Betonnormen.Beton 4/2003

[6] Weiße D., Holschemacher K.:Sandreiche SelbstverdichtendeBetone, beton 3/2004

[7] Red. ãl. o nov˘ch v˘robcích:Schalplatte mit maschinell erneuer-barer Kunststoffschalhaut, beton6/2004

[8] Red. ãl.: Schalhaut wurde mit Korundveredelt- Betonfläche weiter verbes-sert, beton 10/2002

[9] Budnik J., Starkmann U.:Betontechnologie und Ausführungbeim Science-Center Wolfsburg,beton 9/03


S A N A C E

R E H A B I L I T A T I O N

V Í T ù Z S L AV VA C E K

Pfiíspûvek se zab˘vá typick˘mi porucha-mi vysoce zatíÏen˘ch prÛmyslov˘ch be-tonov˘ch podlah. Tyto defekty je tfiebaz provozního hlediska ve velmi krátkémãase opravit. Novou moÏností jak tohodosáhnout je pouÏití polyuretanovéhopojiva CPD U-200.Those paper discussed the typical localdefects of industrial concrete floors suf-fer under very hard transport operation.This one is necessary to repair in veryshort time, from operation point of view.The new possibility how to do it, is usingthe new polyurethane binder agent CPDU-200.

Hospodáfisk˘ rozvoj posledních let pfiineslnárÛst objemu ãinností spojen˘ch s do-pravou a manipulací se zboÏím a materi-ály. PrÛvodním jevem tohoto trendu sestal i neb˘val˘ rozvoj provádûní betono-v˘ch prÛmyslov˘ch podlah. S jejich provo-zem je spojen i vznik fiady poruch a po-stupnû tak vyvstala i nutnost jejich oprav.

C H A R A K T E R I S T I K Y P R O V O Z U

PrÛmyslová podlaha, zpravidla betonová,se stala základním a naprosto nezbytn˘mstavebním prvkem prÛmyslov˘ch logistic-k˘ch a skladovacích objektÛ. Její bezvadn˘stav je základní podmínkou jejich provozu.

PoÏadavky na podlahy kladené, jsou dá-ny vlastnostmi pouÏívané dopravní a ma-nipulaãní techniky. V pfieváÏné vût‰inû sejedná o nízko a vysokozdviÏné vozíky probfiemena od nûkolika set kilogramÛ docca jedné tuny, pfiepravovaná na pale-tách. Skladování je z prostorov˘ch dÛvodÛfie‰eno ve více úrovních a v˘jimkou neníani zdvih do deseti metrÛ. PouÏívané vo-zíky mají vût‰inou malá tvrdá koleãka,nûkdy spí‰e váleãky. Z dÛvodu lep‰ích

manévrovacích schopností mívají i vozíkypro vysok˘ zdvih jen tfiíkolové podvozky,coÏ znamená velké nároky na rovinnostpodlahy pro zaji‰tûní jejich stability.

V distribuãních skladech logistick˘chprovozÛ mezi regály jezdí malé, tûÏkéa rychlé „vláãky“ bez kolejí. Toto pfiirovná-ní je jen mírnû nadsazené, neboÈ úãinkyjejich kol na podlahu se blíÏí charakterukolejové dopravy a podlaha tedy vytváfiícosi jako plo‰nou kolejnici.

PrÛmyslová podlaha tak musí b˘t prosplnûní své funkce rovná, hladká, odolnái pevná a to po celé své plo‰e.

Jakmile je provoz zahájen, zpravidla je-ho intenzita z hlediska ãasu vzrÛstá a po-stupnû se stává vícesmûnn˘m aÏ nepfietr-Ïit˘m. âas na moÏnou údrÏbu nebo opra-vu podlahy je diktován reÏimem provozua vût‰inou se postupnû zkracuje.

C H A R A K T E R I S T I K A P R Ò M Y S LO V É

P O D L A H Y

Podlahovou konstrukci zpravidla netvofiívertikálnû jen jedna homogenní vrstva,ale spí‰e souvrství, které na jednotliv˘chúrovních mûní své vlastnosti od spolupÛ-

sobícího podzákladí aÏ po líc obrusnévrstvy. Toto uspofiádání odpovídá optimál-ním nákladÛm na pfienos úãinkÛ provoz-ního zatíÏení do podloÏí, zmûnû tuhostiod zeminy po obrusn˘ líc.

V horizontálním smûru jsou systémybetonov˘ch prÛmyslov˘ch podlah ãastotzv. bezesparé. Ve skuteãnosti v‰ak zpravi-dla nûjaké spáry mají a pokud ne, mají ponûjakém ãase jistû trhliny, které jsou nere-gulovanou formou téhoÏ.

ZpÛsob fie‰ení úpravy spár má zásadnív˘znam pro provozní kvalitu podlahy. Je-jich tvar, poloha a zejména druh v˘plnûjsou velmi dÛleÏité. V˘plÀ spár obvykle za-ji‰Èuje urãitou moÏnost dilatace jednotli-v˘ch polí z dÛvodu napfi. úãinkÛ od zmû-ny teploty, ale musí také zajistit vzájemn˘pfienos napûtí od provozního pohyblivéhozatíÏení mezi nimi pfii pfiejezdu kola vozí-ku pfies spáru. K tomuto úãelu jsou vyvi-nuty speciální semirigidní materiály, napfi.CPD Joint-Flex.

Podmínkou trvanlivosti a zaji‰tûní pro-vozní zpÛsobilosti podlahy je také, jakou ostatních konstrukcí nebo zafiízení, jejichsprávná údrÏba, pfiípadnû vãasná oprava.

Z K U · E N O S T I S P O L Y U R E T A N O V ¯ M P O J I V E MC P D U - 2 0 0 P R O R Y C H L E Z A T I Î I T E L N É O P R A V YP R Ò M Y S L O V ¯ C H P O D L A HE X P E R I E N C E W I T H P O L Y U R E T H A N E F E R T I L I Z E RC P D U - 2 0 0 F O R Q U I C K L Y - L O A D A B L E R E C O N S T R U C T I O N SO F I N D U S T R I A L F L O O R S

Obr. 1 Betonová podlaha opravovanév˘robní haly

Fig. 1 Concrete floor of the production hallunder reconstruction


S A N A C E


T Y P I C K É P O R U C H Y P O D L A H

Statické, ale zejména dynamické úãinkyprovozu pÛsobí vydatnû na nejslab‰í mís-ta prÛmyslov˘ch podlah. MÛÏeme je zjed-nodu‰enû rozãlenit do následujících sku-pin.

Prvním problematick˘m místem jespára, zejména v pojíÏdûné oblasti. Pokudnení správnû fie‰ena a vyplnûna, docházízde ãasto k odlamování hran desek. V˘tlu-ky v okolí spár jsou opakovan˘m typempo‰kození podlah.

Dal‰ím typem poruchy je destrukce hor-ní obrusné vrstvy po kolapsu podkladunapfi. v oblasti soustfiedûného vysokéhodopravního zatíÏení, nebo pfiedchozí dela-

minace z dÛvodu technologické nekáznûãi pfiíli‰ rozdílného chování obou navazu-jících vrstev.

Objemové zmûny – smr‰tûní od vysy-chání ãasto vedou k nadzvednutí rohÛjednotliv˘ch polí a jejich odlomení násled-n˘m pfiejezdem tûÏk˘ch vozíkÛ. Tak vzni-kají tvarovû typické ãtverce pootoãené nakoso.

V˘znamné trhliny se postupnû formujív oblasti styku podlahy s patkami halovékonstrukce nebo zakladaãového systémuod rohÛ stûn, osazen˘ch rámÛ apod.

Také skoková zmûna tuhosti vedeu hodnû zatíÏen˘ch podlah k podstatn˘mporuchám. Stává se tak napfi. u ocelov˘chprofilÛ tzv. kovan˘ch spár, hran nebo ob-rub. Navrhování takov˘ch prvkÛ a zejmé-na jejich kotvení patfií k ãasto podcenû-n˘m detailÛm jiÏ v projektové fázi.

K iniciaci poruch podlahy mohou pfiispûti zbytky palet, obalÛ nebo vysypanéhomateriálu, které na ní leÏí a pfies nûÏ sepfiejíÏdí.

Pomalu a postupnû vznikají poruchy ro-vinnosti spojené s vy‰‰ím obrusem opa-kovanû pojíÏdûné stopy, napfi. v uliãkáchmezi regály, na jejich kfiiÏovatkách apod.

Popsan˘m typÛm poruch je spoleãnéto, Ïe se vlivem, zejména, dynamick˘chúãinkÛ provozu snadno ‰ífií zpÛsobemoznaãovan˘m v terminologii dopravníchstaveb jako „stûhování v˘tlukÛ“. V zásadûjde o to, Ïe kolo vozíku pfii pfiejezdu prvot-ní nerovnosti nadskoãí a dopadne poblíÏve smûru pohybu. Postupnû dojde k dal-‰ímu naru‰ení podlahy nedaleko pÛvod-ního a porucha se tak mÛÏe plo‰nû rych-le rozrÛstat. Z pÛvodnû malého defektuse záhy mÛÏe stát provoznû nezvládnu-telná pfiekáÏka.

M O Î N É Z P Ò S O BY O P R AV

Nejrychlej‰í a nejlevnûj‰í fie‰ení, kterézpravidla umoÏní obnovit provizornû pro-

Obr. 2 a) plo‰ná vyrovnávka podlahyskladu v tlou‰Èce 50 mm, provedenívodítek a zahájení pokládky,b) napojení dal‰ího zábûruk pfiedchozímu zhutnûnému auhlazenému pásu

Fig. 2 a) area levelling of the storeroomfloor 50 mm in depth, application ofguides and start of placing,b) connection of another part to thepreceding, compacted and finishedstrip

Obr. 3 a) lokální nerovnost „opravené“podlahy ve skladu, spára pfiedvozíkem, b) prohlubeÀ v pfiíãnémsmûru k uliãce mezi skladov˘miregály

Fig. 3 a) local unevenness in the“repaired“ storeroom floor, joint infront of the carriage, b) sinkage inthe transverse direction to thepassage between the storage racks

a) b)

a) b)


S A N A C E


voz, je poloÏení ocelového plechu pfiespo‰kozené místo. Je v‰ak dobré si uvûdo-mit jeho doãasnost, neboÈ právû rozdílnátuhost podlahy v místû pfiechodu ocel-beton mÛÏe b˘t pfiíãinou dal‰ích poruch,pfiedev‰ím na obvodu plechu. Také tuhostocelové desky ve vztahu k její plo‰e jeurãujícím faktorem pro zachování rovin-nosti. Vût‰í plechy se ãasto po nûjaké do-bû provozu zkroutí a destrukce pod nimimÛÏe pokraãovat.

Je nasnadû, Ïe pro zaji‰tûní trvanlivostipodlahy bude nezbytné v krátké dobûpfiistoupit k opravû. V tomto pfiípadû tedytypické reprofilaci materiálem podobn˘chvlastností jako má podklad.

Tak jak je bûÏné, je nejprve odstranûnpo‰kozen˘ materiál, tvarovû upraveno mí-sto opravy, vyãistûno a pak následuje re-profilace. Není doporuãeno dûlat opravydo vytracena, ale udrÏet minimální tlou‰È-ku v nejtenãím místû a na obvodu v˘plnû.

Materiálová volba je ovlivnûna mj. vlh-kostí podkladu, mokr˘m provozem, náro-ky na bezpra‰nost, hluãnost apod., v ne-poslední fiadû v‰ak také ãasem na opravua dobou nezbytnou pro dosaÏení plné za-tíÏitelnosti opraveného místa.

U nepfietrÏit˘ch provozÛ mÛÏe b˘t samaporucha podlahy pfiíãinou nucené provoz-ní odstávky, ale vût‰inou je moÏné v pro-vozním cyklu najít ménû exponované ãa-sové intervaly. V poslední dobû se typickyjedná napfi. o období mezi 22. hodinouveãerní a 5. hodinou ranní následujícíhodne. Dosavadními technologiemi jsou

Obr. 4 a) vybrou‰en˘ obvod opravovanéhomísta na minimální tlou‰Èku vrstvy3 mm, b) místo po nanesenípenetrace

Fig. 4 a) perimeter of a repaired spotground to the minimal layer depthof 3 mm, b) the place afterapplying penetration

a) b)


S A N A C E


opravy v tak krátkém ãase velmi obtíÏnéproveditelné a tak jsme pfiivítali moÏnostvyuÏití nového speciálního pojiva.

M AT E R I Á L C PD U -200Kanadská spoleãnost CPD uvedla na kon-ci loÀského roku na ná‰ trh nov˘ polyure-tanov˘ materiál CPD U-200. Jedná seo dvousloÏkovou pryskyfiici urãenou k ry-chle zatiÏiteln˘m opravám prÛmyslov˘chpodlah.

Pro hrub‰í vysprávky je pouÏíván mate-riál plnûn˘ such˘m kfiemit˘m pískem,u tenãích oprav je vrstva pryskyfiice pís-kem pfiesypávána. Tento postup je moÏ-né po zatuhnutí opakovat a opravu takpfiípadnû vrstvit. Je osvûdãené nakonecopravené místo pryskyfiicí pfietfiít, pfiesypatjemn˘m pískem a po cca hodinû tuhnutípfiebrousit.

Zpracovatelnost dvousloÏkového mate-riálu, míchaného objemovû v pomûru 1:1je dle teploty asi 15 minut, hotová opravaje schopna po hodinû lehkého zatíÏenía zhruba po dvou jiÏ pojezdu vozíky.

Materiál vydává pfii zpracování jen velmislab˘ zápach a v Kanadû je schválen i propfiím˘ styk s potravinami.

P ¤ Í K L A DY P O U Î I T Í

Obrázky dokumentují typické moÏnostiuplatnûní popsaného systému opravpodlah. V prvém pfiípadû (obr. 2) jdeo vyrovnávací vrstvu cca 50 mm tlustouv budoucích komunikaãních zónách meziregály, pouÏitou pfii pfiestavbû star‰í halyna sklad.

Dal‰ím pfiíkladem je oprava velké nerov-nosti jiÏ dfiíve tzv. „opravené“ betonovépodlahy ve skladu hypermarketu (obr. 3aÏ 6).

Z ÁV ù R

Nová technologie oprav zatíÏen˘ch prÛ-myslov˘ch podlah s vyuÏitím pojiva CPDU-200 se ve skladov˘ch objektech osvûd-ãila. Porucha byla, vãetnû demolice,

úspû‰nû opravena pfies noc a na rannísmûnû byl zahájen v plné mífie provoz.

Získali jsme tak v˘znamn˘ nástroj kezdolání obtíÏného problému opravy vevelmi krátkém ãase a úãinnou moÏnostoperativnû opravovat i malé prvotní de-fekty podlah tak, aby pfii provozu na nichnedocházelo ke zbyteãnému rozvoji dal‰í-ho po‰kození.

Ing. Vítûzslav Vacek, CSc.

Saman servis, spol. s r. o.

Podûbradská 55, 190 00 Praha 9

tel.: 281 867 744, fax: 281 867 743

mob.: 602 214 510

e-mail: [email protected], www.saman.cz

Obr. 6 a) ruãní pfiebrou‰ení povrchuopravy, b) v˘sledn˘ stav poodstranûní pfiebyteãného písku,nerovnost pod latí do 1 mm.

Fig. 6 a) manual regrinding of the repairsurface, b) the final condition afterremoval of excessive sand,roughness below the lath notexceeding 1 mm

a) b)

Obr. 5 a) pfiesypaná první vrstvavysprávky, b) vrchní vrstvapfiesypaná jemn˘m pískem

Fig. 5 a) the first patching layer pouredout, b) the top layer covered withfine sand

a)b)


S O F T W A R E

S O F T W A R E

J A R O S L AV N AV R ÁT I L

Pfiíspûvek ukazuje moÏnosti, které pro-gram NEXIS sk˘tá pro statické fie‰enípfiedpjat˘ch plo‰n˘ch konstrukcí kombi-nací modulÛ pro zadání a fie‰ení úãinkÛpfiedpûtí a pro posouzení Ïelezobetono-v˘ch plo‰n˘ch prvkÛ. The paper shows the capabilities of EPWprogram to provide the user with thestructural solution of prestressed concre-te slabs using the module for input andanalysis of prestressing and the modulefor the design and checks of reinforcedslab members.

Program NEXIS je v souãasné dobû velmiobecn˘m nástrojem pro statickou anal˘zupfiedpjat˘ch betonov˘ch konstrukcí umoÏ-Àující celou ‰kálu modelÛ od nosníkupfies rovinn˘ ãi prostorov˘ rám aÏ poobecnou 3D deskostûnovou konstrukci.Není tomu tak, ale v pfiípadû návazn˘chmodulÛ pro posouzení pfiedpjat˘ch beto-nov˘ch konstrukcí ve smyslu národníchnorem. Kromû modulu pro posouzenípfiedpjat˘ch betonov˘ch prutÛ podle nor-my pro mostní stavby âSN 73 6207 [1]není v souãasné dobû (podzim 2004)moÏné posouzení pfiedpjaté konstrukcepodle Ïádného dal‰ího platného pfiedpi-su, napfi. [2], [6]. V pfiípadû plo‰n˘ch kon-strukcí (pfiedpjaté desky) se v‰ak speciál-ního nástroje ãi návodu na posouzenípfiedpjaté konstrukce ani nedoãkáme.Normy totiÏ ve formulaci podmínek bez-peãnosti pracují s integrálními veliãinami.

Jistou moÏnost provedení posouzení v‰akprogram pfiesto nabízí.

P R I N C I P M E T O DY ¤ E · E N Í

Jednou z velmi v˘znamn˘ch moÏností ná-vrhu pfiedpjaté konstrukce je návrh pfied-pûtí metodou vyrovnání zatíÏení [4].Struãnû fieãeno pfiedpûtí je pouÏito k vy-rovnání ohybov˘ch a smykov˘ch namá-hání od stál˘ch zatíÏení, pfiípadnû od jistéãásti stál˘ch zatíÏení. Pro pfienesení nevy-rovnané ãásti mezního zatíÏení potomslouÏí nepfiedpjatá betonáfiská v˘ztuÏ, po-pfiípadû rezerva napûtí v pfiedpínací v˘ztu-Ïi. Zanedbáme-li rezervu napûtí v pfiedpí-nací v˘ztuÏi, je fie‰ení pfiedpjaté deskyomezeno na návrh a posouzení nepfied-pjaté betonáfiské v˘ztuÏe. Ta musí pfienéstvnitfiní síly od rozdílu vnûj‰ích zatíÏenía zatíÏení od pfiedpûtí. I v pfiípadû ãásteã-nû pfiedpjatého betonu získáme fie‰eníblíÏící se k pfiesnému fie‰ení. Pro v˘poãetpak mÛÏeme pouÏít standardní modulyprogramu NEXIS pro dimenzování a po-souzení Ïelezobetonov˘ch plo‰n˘ch kon-strukcí, které poskytují velmi obecné fie‰e-ní [3].

O V ù ¤ E N Í P ¤ E S N O S T I ¤ E · E N Í

Anal˘za v˘seku prostû uloÏené deskyZa úãelem ovûfiení pfiesnosti nabízenéhofie‰ení byl analyzován v˘sek prostû uloÏe-né desky vyztuÏené v jednom smûru (obr.1). Tlou‰Èka desky byla zvolena 370 mm,materiál C30/37, rozpûtí desky 10 m.Deska byla zatíÏena vlastní tíhou, ostatním

stál˘m zatíÏením 5 kNm-2 a rovnomûrn˘mnahodil˘m zatíÏením 12 kNm–2. V prvnífázi v˘stavby [5] bylo pfiedpokládánopouze zatíÏení vlastní tíhou a pfiedpûtím,ve druhé fázi v˘stavby pak ostatním stál˘mzatíÏením, pfiiãemÏ byla zároveÀ uvaÏová-na moÏnost okamÏitého pÛsobení naho-dilého zatíÏení. Celková hodnota ohybové-ho momentu uprostfied rozpûtí od vnûj‰í-ho zatíÏení tedy ãinila 332,75 kNm. Úãinkydotvarování a smr‰Èování betonu byly projednoduchost a bez újmy na obecnostizanedbány. Pro statické fie‰ení byl pouÏitstandardní MKP fie‰iã.

V˘sek desky byl vyztuÏen ãtyfimi lanyLSA 15,5 tvaru paraboly se vzepûtím150 mm o poãáteãním napûtí 1440 MPaa pokluzu 1 mm. PrÛbûh ztrát pfiedpûtíbyl uvaÏován podle obr. 2.

Pfiedpokládejme dále, Ïe v˘sek deskybude vyztuÏen betonáfiskou nepfiedpjatouv˘ztuÏí o prÛmûru 10 mm. Abychom za-bezpeãili (pro pozdûj‰í srovnání) stejnérameno vnitfiních sil jako u pfiedpjaté v˘-ztuÏe, umístíme betonáfiskou v˘ztuÏ s kry-tím 30 mm. V˘poãtem v programu NEXISzjistíme plochu betonáfiské v˘ztuÏe pfiispodním okraji nutnou pro zaji‰tûní poÏa-dované mezní únosnosti bez vyuÏití„zÛstatkové“ kapacity pfiedpínací v˘ztuÏe(obr. 3). Pokud pfiepoãteme tuto plochuna poãet profilÛ v˘ztuÏe S500 o prÛmûru10 mm, získáme hodnotu 8,2 v˘ztuÏn˘chvloÏek.

Pokud jednoduch˘m zpÛsobem vypo-ãteme „zÛstatkovou“ kapacitu pfiedpínacív˘ztuÏe jako velikost síly, kterou pfiedpína-

M O Î N O S T I P R O G R A M U N E X I S P R O ¤ E · E N Í P ¤ E D P J A T ¯ C HP L O · N ¯ C H K O N S T R U K C ÍE P W P R O G R A M C A P A B I L I T I E S F O R T H E A N A L Y S I S O FP R E S T R E S S E D S L A B S

Obr. 2 Krátkodobé ztráty pfiedpûtíFig. 2 Short-term losses of prestressing

Obr. 1 V˘sek desky vyztuÏené v jednom smûruFig. 1 Segment of one-way slab


S O F T W A R E

S O F T W A R E

cí v˘ztuÏ mÛÏeme zatíÏit do vyãerpání jejíúnosnosti, získáme hodnotu 173 kN, coÏje ekvivalentní únosnosti 4,4 profilÛ∅ 10 mm S500 (tab. 1).

V˘sek desky jako prost˘ nosníkNosníkov˘ charakter fie‰eného v˘sekudesky umoÏÀuje srovnání mezní únos-nosti v˘seku s prutov˘m modelem, nakterém je moÏné analyzovat zpfiesnûn˘

v˘poãet mezní únosnosti kritického prÛfie-zu uprostfied pole. Proto byl v programuNEXIS vytvofien prutov˘ model naprostostejné konstrukce. S ohledem na omeze-ní modulu pro posouzení pfiedpjat˘ch be-tonov˘ch prutÛ pouze na normu promostní stavby âSN 73 6207 [1], byl pro-veden pfiepoãet materiálov˘ch charakte-ristik pouÏitého betonu na charakteristikydle normy pro mostní stavby (tab. 2).Vzhledem ke zpÛsobu v˘poãtu mezníhozatíÏení podle stupnû bezpeãnosti bylotfieba pfiepoãítat rovnûÏ zatíÏení respektivevnitfiní síly pÛsobící na prÛfiez. Na tomtomodelu byl proveden v˘poãet statick˘chúãinkÛ a posouzení kritického prÛfiezu.Pokud byl ve v˘poãtu únosnosti uvaÏovánprÛfiez bez betonáfiské v˘ztuÏe, pak prÛfieznevyhovûl. Mezního stavu bylo dosaÏenojiÏ pfii celkové hodnotû ohybového mo-

mentu uprostfied rozpûtí od vnûj‰ího zatí-Ïení 307,48 kNm (obr. 4).

VyztuÏíme-li v˘sek desky postupnû dvû-ma aÏ ãtyfimi pruty betonáfiské v˘ztuÏeo prÛmûru 10 mm vÏdy tak, aby ramenovnitfiních sil bylo stejné jako u pfiedpjatév˘ztuÏe, získáme moment na mezi únos-nosti podle tab. 3. Z toho vypl˘vá, Ïe

Obr. 3 Nutná plocha betonáfiské v˘ztuÏevypoãtená bez vyuÏití zÛstatkovékapacity pfiedpínací v˘ztuÏe

Fig. 3 Necessary reinforcement areacalculated without vestigial capacityof prestressing reinforcement

Obr. 4 Pfietvofiení a napûtí na meziúnosnosti, prÛfiez bez betonáfiskév˘ztuÏe

Fig. 4 Strains and stresses at ultimate limitstate, cross-section withoutnonprestressed reinforcement

Tab. 1 ZÛstatková kapacita síly v pfiedpínacív˘ztuÏi

Tab. 1 Vestigial capacity of prestressingreinforcement

Tab. 2 Pfievod materiálov˘ch charakteristikTab. 2 Conversion of material

characteristicsTab. 3 Moment únosnosti Tab. 3 Ultimate moment

Napûtí v kabelech uprostfied pole po krátkodob˘ch ztrátách [MPa] 1405

Celková prÛfiezová plocha kabelÛ [mm2] 566,28Mezní napûtí [MPa] 1710Kapacita napûtí v pfiedpínací v˘ztuÏi [MPa] 305Kapacita síly v pfiedpínací v˘ztuÏi [kN] 173Kapacita napûtí betonáfiské v˘ztuÏe [MPa] 500Nutná plocha ekvivalentní kapacitû síly v pfiedpínací v˘ztuÏe [mm2] 345,43

Nutn˘ poãet ∅ 10 S500 ekvivalentní kapacitû síly v pfiedpínací v˘ztuÏi

44,,44

B400 ~ C30/37 [MPa] / [–]B400 => R200m 40,00R150m = 1,05 R200m 42,00fcm = R150m / κ 36,52fck = fcm – 1,645*s 30,76κ 1,15s 3,50

Poãet profilÛ ∅ 10 mm Mu [kNm]0 307,4752 330,5753 342,6754 353,675

(a) pfiedpínací v˘ztuÏ (b) beton

Literatura:[1] âSN 73 6207 Navrhování mostních

konstrukcí z pfiedpjatého betonu,âNI, 1993

[2] âSN 73 1201 Navrhování betono-v˘ch konstrukcí, Vydavatelství ÚNMPraha, 1987

[3] Hobst E.: Schubbemessung vonFlächentragwerken nach SIA 162,Eurocode 2, ÖNORM B 4700 undE DIN 1045-1, In: „Beton- undStahlbetonbau“ 95 (2000), Heft 6,s. 336–345

[4] Navrátil J.: Pfiedpjaté betonové kon-strukce, 1. vydání, Vysoké uãení tech-nické v Brnû, Fakulta stavební, 2004,160 s., ISBN 80-214-2649-7

[5] NEXIS 32 Fáze v˘stavby, pfiedpínacíkabely, TDA, Manuál systému progra-mÛ pro projektování prutov˘ch a stû-nodeskov˘ch konstrukcí, SCIA CZ,2000, dostupné na www.scia.cz

[6] prEN 1992-1 (final draft) Eurocode2, Design of Concrete Structures –Part 1: General rules and rules forbuildings, CEN, Brussels, 2003


S O F T W A R E

S O F T W A R E

nutn˘ poãet pfiídavn˘ch v˘ztuÏn˘ch vloÏekje tfii kusy. UvaÏujeme-li tedy zÛstatkovoukapacitu síly v pfiedpínací v˘ztuÏi podletab 1. pfiepoãtenou na 4,4 kusy v˘ztuÏnévloÏky o prÛmûru 10 mm, pak celkov˘nutn˘ poãet vloÏek je 3 + 4,4 ≈ 8 vloÏek.

Tato hodnota koresponduje s hodnotou8,2 v˘ztuÏn˘ch vloÏek získanou v˘poãtemv programu NEXIS (obr. 3).

Z ÁV ù R

Ze srovnání obou fie‰ení mezní únosnos-ti v˘‰e uvedeného pfiíkladu pfiedpjaté

konstrukce vypl˘vá, Ïe vnitfiní síly na meziúnosnosti, respektive mnoÏství nepfied-pjaté betonáfiské v˘ztuÏe nutné k pfiene-sení poÏadovaného zatíÏení se vzájemnûprakticky neli‰í. Pfiitom metody pouÏitépro statickou anal˘zu i posouzení jsou na-prosto odli‰né. Programov˘ systém NEXIStedy poskytuje velmi rychlé, efektivnía dostateãnû pfiesné inÏen˘rské fie‰enív‰ech typÛ pfiedpjat˘ch plo‰n˘ch kon-strukcí z hlediska statické anal˘zy i posou-zení.

Tato práce vznikla za podpory projektuMSM 261100007 a firmy SCIA CZ.

Doc. Ing. Jaroslav Navrátil, CSc.

SCIA CZ, s. r. o.

Slavíãkova 1a, 638 00 Brno

e-mail [email protected]

Ústav betonov˘ch a zdûn˘ch konstrukcí, VUT

v Brnû

Vevefií 95, 662 37 Brno

tel.: 541 147 849, fax: 543 212 106


K U R Z V ¯ P O â E T P O Î Á R N Í O D O L N O S T IK O N S T R U K C Í P O D L E E V R O P S K ¯ C H N O R E M

Fakulta stavební âeského vysokého uãení technického v Praze vespolupráci s Generálním fieditelstvím Hasiãského záchrannéhosboru Ministerstva vnitra âR pofiádají pro statiky a poÏární speci-alisty kurz V˘poãet poÏární odolnosti konstrukcí podle evrop-sk˘ch norem, kter˘ se uskuteãní odpoledne ve ãtvrtek 17.února 2005 v budovû Fakulty stavební âVUT v Praze, Thákurova7, Praha 6.

Kurz je zamûfien na soubor poÏárních návrhov˘ch norem EN199x-1-2: 2004, kter˘ byl v letech 1995 aÏ 2003 ° revidována roce 2004 schválen jako evropské normy.

Pfiíspûvky na koncepci v˘poãtÛ poÏární odolnosti, na modelo-vání poÏáru, na roz‰ífiené vyuÏití v˘sledkÛ zkou‰ek a na poÏárnínávrh betonov˘ch, dfievûn˘ch, ocelov˘ch, ocelobetonov˘ch a hli-níkov˘ch konstrukcí seznámí posluchaãe s principy návrhu, no-vinkami v textu norem oproti pfiedbûÏn˘m dokumentÛm a do-sahovanou pfiesností v˘poãtÛ na experimentech v laboratofii nazkou‰ky velkého rozsahu.

Kurz je zafiazen do systému celoÏivotního vzdûlávání âKAIT. Jehoabsolvování je navrÏeno na ocenûní bodovou hodnotou 3. VloÏnéãiní 950,- Kã. Akce je pofiádána s podporou grantu fondu rozvojepro vzdûlávání státní správy Ministerstva ‰kolství, mládeÏe a tûlo-v˘chovy ã. 62/2004. Úãastníci obdrÏí monografii „V˘poãet poÏár-

ní odolnosti stavebních konstrukcí“, která obsahuje v˘klad proble-matiky doplnûn˘ ãíseln˘mi pfiíklady a tabulkami, a kompaktní disks pfiedná‰kami a videofilmy z poÏární zkou‰ky na skuteãnémobjektu. URL: web.fsv.cvut.cz/pozarni.odolnost/.

100 %

80 %

Celkové vzplanutí

Rozhofiívání Plnû rozvinut˘ poÏár Dohofiívání

Teplota, °C

âas, min.

Teplota chránûnékonstrukce

Teplota nechránûnékonstrukce

0,87 (napfi. jeden nezávisl˘ vodní zdroj)

Teplota plynu, °C1,0 (bez aktivní poÏární ochrany)

0,61

0,61 x 0,73 x 0,7

1000

800

600

400

200

00 20 40 60 80 100 âas, min.

0,61 x 0,87 (napfi. samoãinné vodní hasící zafiízenía jeden nezávisl˘ vodní zdroj)

0,61 x 0,87 x 0,87 (napfi. samoãinné vodní hasicí zafiízení,jeden nezávisl˘ vodní zdroja zafiízení

dálkového pfienosu k poÏární jednotce)

Pohled na okenní otvory pfii plnûrozvinutém poÏáru

Tfii fáze rozvoje poÏáru: rozhofiívání, plnû rozvinut˘ a dohofiívání

Vliv aktivních poÏárních opatfiení na prÛbûh teploty pfii poÏáruv kanceláfii, qf,k = 511 MJ/m2, 7 x 11 m s oknem 1,3 x 9 m, fie‰enoprogramem OZone V.2.2Sloup z vysokopevnostního

betonu po poÏáru

L U K Á · V R Á B L Í K ,V L A D I M Í R K ¤ Í S T E K

Je prezentována analytická metoda prozískání materiálov˘ch parametrÛ drátko-betonu zaloÏená na zjednodu‰enémpfiedpokladu rozloÏení normálov˘chnapûtí po prÛfiezu. V˘sledky jsou vyjádfie-ny v uzavfiené formû pomocí jednodu-ch˘ch vzorcÛ. Snahou je získat optimálnísloÏení drátkobetonu a charakteristikyvláken pfii zachování ekonomick˘chpoÏadavkÛ. Zpracován je v˘poãetní pro-gram, kter˘ je volnû k dispozici.A simple analytical method intended asan effective design tool for identificationof material parameters of fibre reinfor-ced concrete is presented. The methodis based on simplified distribution of nor-mal stresses over the cross sectiondepth and allows the determination ofmaterial parameters from simple calcu-lations. The results are available in theform of analytical function or formulas,allowing easily varying individual inputparameters to assess affects of inputparameters and to perform parametricand optimising studies. The intention isto reach the optimal composition of fibrereinforced concrete (particulary theamount and characteristics of fibres).

Betonové konstrukce s rozpt˘lenou v˘ztu-Ïí mohou mít dosti sloÏité konstrukãníuspofiádání (desky, typicky na deformova-telném podkladu, stûny a prostorové útva-

ry sloÏené z nich). Pro jejich statickou ana-l˘zu je proto tfieba pouÏít pfiimûfiené v˘po-ãetní modely a postupy (vût‰inou zaloÏe-né na metodû koneãn˘ch prvkÛ). U vlák-nobetonov˘ch konstrukcí je obvykle v˘-znamnûj‰í posouzení jejich celkového pÛ-sobení, v˘voj a redistribuce tuhostí (vãetnûrelací s tuhostmi podloÏí), deformaãní ka-pacita, namáhání cel˘ch „prÛfiezÛ“ kon-strukãních prvkÛ, neÏ situace v okolí lokali-zované trhliny, která ve skuteãnosti obvy-kle vznikne jinde, neÏ udává v˘poãet.

Souãasná úroveÀ programového vyba-vení umoÏÀuje získání v˘stiÏného popisunamáhání, pfietvofiení i prÛbûhu poru‰o-vání relativnû velmi sloÏit˘ch konstrukã-ních systémÛ betonov˘ch konstrukcí. Abyv‰ak tyto predikce odpovídaly skuteãnosti,vyÏadují v˘poãetní nástroje pouÏití reál-n˘ch vztahÛ mezi pfietvofiením ε a napû-tím σ. Tyto závislosti v‰ak v pfiípadû beto-nov˘ch prvkÛ nelze získat pfiímo zkou‰kouv axiálním uspofiádání.

V pfiípadû vláknobetonu jednou z klasic-k˘ch zkou‰ek pro stanovení základníchmateriálov˘ch charakteristik betonu (poãí-naje hodnotou poãáteãního modulupruÏnosti aÏ po inverzní anal˘zu pro urãe-ní celého pracovního diagramu materiá-lu) je zkou‰ka trámkÛ zatíÏen˘ch pfiíãn˘mibfiemeny. Standardní uspofiádání tétozkou‰ky je ukázáno na obr. 1a – prost˘nosník je zatíÏen dvûma silami F ve tfieti-nách rozpûtí. Ohybové momenty(obr. 1b) mají ve stfiední tfietinû rozpûtíkonstantní velikost, posouvající síly vznika-jí jen v krajních tfietinách.

V˘sledkem takovéto zkou‰ky je v‰ak jenzískání závislosti mezi prÛhybem z a pÛ-

sobící silou F(z) (obr. 2), nikoliv v‰ak kon-stitutivní vztahy materiálu typu pracovníhodiagramu, pouÏitelné pro v˘poãty skuteã-n˘ch konstrukcí.

Nosník se v prÛbûhu zkou‰ky postupnûdeformuje. Nejprve je cel˘ v reÏimu, prokter˘ lze pfiijmout lineární idealizaci. V dal-‰ím prÛbûhu zkou‰ky je dosaÏeno stavu,kdy právû v celém rozsahu stfiední ãásti jetento reÏim zmûnûn, krajní ãásti ale zÛstá-vají v reÏimu lineární pruÏnosti (obr. 1b).Zmûna tohoto reÏimu ve stfiední tfietinûrozpûtí dovoluje pokraãovat v oh˘bání té-to ãásti, doprovázené v‰ak poklesem zatí-Ïení (obr. 2). Proto jsou krajní ãásti odleh-ãovány, a tudíÏ lze o nich pfiibliÏnû pfied-pokládat, Ïe i nadále zÛstávají v reÏimulineární pruÏnosti.

I N V E R Z N Í A N A L¯ Z A

Jak bylo uvedeno v˘‰e, provedení spoleh-liv˘ch nelineárních v˘poãtÛ betonov˘chkonstrukcí pokroãil˘mi v˘poãetními ná-stroji musí b˘t zaloÏeno na reáln˘ch vzta-zích mezi pfietvofiením ε a napûtím σ, ur-ãen˘ch ze záznamÛ zkou‰ek prvkÛ z be-tonu zam˘‰leného pro pouÏití v konstruk-ci. Tento proces se oznaãuje jako inverz-ní anal˘za.

Dosud nebyl projektové praxi nabídnutucelen˘ jednoduch˘ fungující nástroj, je-hoÏ prostfiednictvím by s vyuÏitím sofisti-kovan˘ch v˘poãetních programÛ, vytvofie-



S C I E N C E A N D R E S E A R C H

V L Á K N O B E T O N – P ¤ I B L I Î N Á M E T O D A I N V E R Z N ÍA N A L ¯ Z YF I B R E R E I N F O R C E D C O N C R E T E - A P P R O X I M A T E M E T H O DO F I N V E R S I O N A N A L Y S I S

Obr. 1 Schéma zatûÏovací zkou‰ky v tahuza ohybu, a) uspofiádání bfiemen,b) prÛbûh ohybov˘ch momentÛ

Fig. 1 The bending test set-up, a)arrangement of loads, b) bendingmoment diagram

Obr. 2 Typick˘ tvar závislosti mezizatûÏovací silou a prÛhybem zezatûÏovací zkou‰ky

Fig. 2 Load – deflection diagram froma laboratory test (simplified)

z [mm]

F(z)

[kN

]

n˘ch cílenû pro v˘poãty betonov˘ch prvkÛa konstrukcí, byl uÏivatel schopen – postránce metodologické i po stránce prak-tické proveditelnosti a zvládnutelnosti –schÛdn˘m zpÛsobem inverzní anal˘zy vlá-knobetonÛ s rÛzn˘m obsahem vláken propotfieby praxe rutinnû provádût. To platízejména pro vláknobetonové prvky s vy‰-‰ím obsahem vláken, vykazující pfii defor-maãním procesu v˘raznûj‰í zpevnûní.

Vláknobetonové prvky a konstrukce, narozdíl od klasick˘ch z vyztuÏeného beto-nu, mají homogennûj‰í strukturu i pÛso-bení. Je pro nû akceptovateln˘ zjednodu-‰ující pfiedpoklad „rozetfien˘ch charakte-ristik“ bez v˘raznûj‰ích singularit a kon-centrace jednotliv˘ch druhÛ napûtí dojednotliv˘ch sloÏek konstrukce (tlak dobetonu, tah do v˘razn˘ch prvkÛ ocelovév˘ztuÏe).

Proto i pro v˘poãty vláknobetonov˘chkonstrukcí jsou „rozetfiené“ modely konti-nua pfiijatelnûj‰í neÏ pro klasické Ïelezobe-tonové. Pfiijetí – zfiejmû zjednodu‰eného– postupu zaloÏeného na „rozetfieném“modelu podporuje moÏnost získání v˘-sledkÛ analytickou cestou, ãasto ve formûvzorcÛ, a dále i nutnost praktické zvládnu-telnosti opakovan˘ch sérií v˘poãtÛ s varia-cemi parametrÛ pfii inverzní anal˘ze.

Aplikaci pfiibliÏn˘ch pfiístupÛ zaloÏen˘chna „rozetfien˘ch“ modelech do velké míry(pfii souãasné úrovni poznání a v˘poãet-ním úsilí pfiijateln˘m pro návrhovou praxi)opravÀuje, pfii krajním zjednodu‰ení zalo-Ïeném na pfiedpokladu zpÛsobu rozloÏe-ní napûtí po v˘‰ce prÛfiezu podle obr. 4,nûkolik skuteãností, napfi.: • Aby model s diskrétními trhlinami byl

pouÏiteln˘ pro odvozování vztahÛ mezideformaãními a silov˘mi veliãinami, mu-sel by v˘poãet zaloÏen˘ na tomtomodelu poskytnout právû takov˘ tvardeformace, v˘voj a rozloÏení trhlin, jakomûl experimentální prvek.

• Mûjme v jedné sadû nûkolik zku‰ebníchtrámkÛ; kaÏd˘ z nich se pfii zkou‰cechová ponûkud jinak (trhliny rozdílné,rozdíln˘ zpÛsob deformace ve vy‰‰íchstádiích atd.). V˘poãet v‰ak je pro v‰e-chny zku‰ební trámky v této sadû pouzejeden. Je otázkou, kter˘ ze zku‰ebníchtrámkÛ bychom se snaÏili inverzní ana-l˘zou aproximovat. Vzhledem k tomu, Ïe poloha rozhodují-

cí trhliny je náhodná a tudíÏ v kaÏdémzku‰ebním trámku rozdílná, a téÏ vzhle-dem k tomu, Ïe deterministick˘ v˘poãetpro v‰echny trámky jedné sady je jedin˘,

je pfiijatelné pfiedpokládat tuto trhlinurozetfienu po délce stfiední ãásti trámku(v oblasti mezi zatûÏujícími silami, kde jeohybov˘ moment konstantní a kde ne-vzniká smykové namáhání). Deformacezku‰ebního trámku s trhlinami v této ob-lasti je potom modelována jeho kfiivostí.

Tento postup, kromû vylouãení vlivu ná-hodnosti polohy trhliny, má oprávnûníi v tom, Ïe tato délka odpovídá obvykl˘mrozmûrÛm koneãn˘ch prvkÛ pfii v˘poãtechskuteãn˘ch konstrukcí (prÛmyslov˘chpodlah, deskostûnnov˘ch soustav apod.).

Prvním úkolem inverzní anal˘zy jez experimentálnû zji‰tûné závislosti meziprÛhybem a zatíÏením odvodit závislostmezi kfiivostí prÛhybové ãáry stfiední ãástinosníku a zde pÛsobícím ohybov˘mmomentem (pracovní diagram prÛfiezu).

Experimentem na trámku namáhanémohybem (obr. 1a) jsme zjistili závislostmezi prÛhybem z a pÛsobící silou F(z)(obr. 2).

Aproximujeme-li pfietvofiení stfiední ãástinosníku (poznamenané náhodnû lokali-zovan˘mi trhlinami) narÛstající kfiivostíprÛhybové ãáry této ãásti k, potom prÛ-hyb stfiedu nosníku (uváÏíme-li i vliv smy-kov˘ch deformací na prÛhyby) je (podle[3]) pro obdélníkov˘ tvar prÛfiezu o ‰íficeb a v˘‰ce h dán vzorcem

(1)

kde I je moment setrvaãnosti prÛfiezutrámku.

Poãáteãní modul pruÏnosti E se zjistíz poãáteãní fáze ohybové zkou‰ky.

Pro ãtvercov˘ prÛfiez o stranû s lze vztahdále zjednodu‰it

(2)

Z této rovnice plyne vztah pro kfiivostprÛhybové ãáry stfiední ãásti nosníku

(3)

vyjádfien˘ v závislosti na prÛhybu stfiedurozpûtí nosníku z a na zatíÏení F(z).

Pfiíslu‰n˘ ohybov˘ moment pÛsobící vestfiední ãásti nosníku zfiejmû je

M(z) = F(z) a . (4)

Spojením vztahÛ (3) a (4) dostanemehledan˘ pracovní diagram prÛfiezu, tj.vztah mezi kfiivostí prÛhybové ãáry k a od-povídajícím ohybov˘m momentem M.

Pro záznam zkou‰ky uveden˘ na obr. 2má pracovní diagram prÛfiezu tvar vykres-len˘ na obr. 3.

Druh˘m úkolem inverzní anal˘zy jenalézt takov˘ pracovní diagram materiálu(vztah mezi pfietvofiením ε a napûtím σ),kter˘ by popisoval experimentálnû zji‰tû-né namáhání prvku charakterizované pra-covním diagramem prÛfiezu (obr. 3).

Pro tuto inverzní anal˘zu lze pouÏít nû-kolik pfiístupÛ (napfi. podle [3], [5] zaloÏe-n˘ch na vrstevnatém modelu). Jde o nu-merická fie‰ení, jejichÏ v˘sledkem jsoupouze soubory ãíseln˘ch hodnot (popfi.grafy), nikoliv v‰ak obecná analytická vyjá-dfiení ve formû funkcí popfi. vzorcÛ, donichÏ by bylo moÏno dosadit pfiíslu‰néhodnoty a jejichÏ matematick˘m rozbo-rem by bylo moÏno usuzovat na vlivy jed-notliv˘ch parametrÛ, na jejich prÛbûhya získat inÏen˘rsk˘ názor na obecné záko-nitosti. Proto ve snaze o objasnûní tûchtofaktorÛ a pro rychlé pouÏití ve zjednodu-‰en˘ch v˘poãtech je dále uvedeno analy-tické fie‰ení vycházející z nejjednodu‰‰íhovyjádfiení vztahu mezi pfietvofiením ε a na-

ka

zF z a

Es

a

s= − +

8

54 1 44

2 2

2

2

( ),

z a k

F z a

Es

a

s= + +

58

4 1 4422

2

2

( ), .

z a k

F z aEI

F z aEbh

= + +58 3

1 4423( )

,( )

,




Obr. 3 Závislost mezi momentem a kfiivostíohybové ãáry – pracovní diagramprÛfiezu

Fig. 3 Diagram relating bending momentM to curvature k of the central partof the beam (simplified)

k [m–1]

Mom

ent M

[kN

m]

pûtím σ, kdy v ãásti taÏené oblasti prÛfie-zu, kde je pfiekroãeno pfietvofiení εt , sepfiedpokládá konstantní rozloÏení napûtíσf (obr. 4).

Hodnota σf na obrázku 4 oznaãuje veli-kost tahové pevnosti drátkobetonu popfiekroãení mezní hodnoty tahového pfie-tvofiení εt. Dochází ke vzniku trhlin v kraj-ních vláknech prÛfiezu, ve‰keré namáháníje pfiená‰eno rozpt˘lenou v˘ztuÏí v beto-nu. Velikost napûtí σf obecnû mÛÏe nab˘-vat hodnot mezi 0 – prost˘ beton a σt –tahová pevnost betonu.

Úkolem je analyticky odvodit pracovnídiagram prÛfiezu, vztah pro závislost mezimomentem a kfiivostí ohybové ãáry; tjvyjádfiit ohybov˘ moment M jako funkcinezávisle promûnné kfiivosti k pfii dan˘chrozmûrech prÛfiezu b, h a hodnotáchnapûtí σt a σf .

V˘‰ka taÏené oblasti s lineárním rozloÏe-ním napûtí (obr. 4) je

ht = εt / k , (5)

napûtí na tlaãeném okraji je

σc = σt x / ht , (6)

kde x je v˘‰ka tlaãené oblasti prÛfiezu(obr. 4).

Ze souãtové podmínky rovnováhy silv prÛfiezu plyne

σf = (σc x – σt ht) / 2 hf . (7)

Po dosazení v˘razÛ (5) a (6) do rovni-ce (7) dostáváme

σt ( x2 k / εt – εt / k ) – – 2 σf ( h – x – εt / k ) = 0, (8)

coÏ – po dal‰ích úpravách – je kvadratic-ká rovnice pro parametr x:

(σt k / εt ) x2 + 2 σf x + 2 σf εt / k –– σt εt / k – 2 σf h = 0 , (9)

jejíÏ diskriminant má tvar

(10)

a jejíÏ kofieny x1 a x2 udává znám˘ vzorec

(11)

kde

A = σt k / εt

B = 2 σf . (12)

Aby kvadratická rovnice (9) mûla fie‰enív oboru reáln˘ch ãísel, musí b˘t v˘raz(10) vût‰í nebo roven 0. Tato podmínkaje splnûna pro jakoukoliv kombinacivstupních parametrÛ.

Jak bylo uvedeno v˘‰e, parametr xoznaãuje v˘‰ku tlaãené oblasti prÛfiezu,tudíÏ musí b˘t vût‰í nebo roven 0. V dal-‰ím v˘poãtu proto dále uvaÏujeme pouzekofien rovnice stanoven˘ podle v˘razu

(13)

Tento vztah, kter˘ udává v˘‰ku tlaãenézóny (obr. 4) lze upravit do koneãnéhotvaru

(14)

kde parametr q(k) jako funkce kfiivosti k je

(15)

Napûtí σf je dan˘m zlomkem napûtíσt – mÛÏeme tudíÏ zavést oznaãení

σf = ρ σt , (16)

kde parametr ρ mÛÏe nab˘vat hodnotz intervalu < 0 ; 1 >. Vztah (15) lze potomzjednodu‰it na

(17)

Podmínku (13), Ïe v˘raz pro v˘poãethodnoty x je vût‰í neÏ nula, vyjadfiuje vztah

(18)

coÏ je lineární nerovnice pro parametrρ z intervalu < 0;1 >, tudíÏ staãí, pokud jenerovnost (18) splnûna pro krajní hodno-ty intervalu.

Pfii dosazení ρ = 0 dostáváme:

1 > 0, ãímÏ je nerovnost splnûna,

pfii dosazení ρ = 1 dostáváme:

k > = , ãímÏ je nerovnost

splnûna také (viz pozn. dále).

Tak je dokázáno, Ïe vzdálenost x je vût‰íneÏ nula pro jakékoliv moÏné vstupníhodnoty.

Ohybov˘ moment M pfiená‰en˘ prÛfie-zem, kter˘ je obecnû popsán vztahem

M = [σt (x3 / ht + ht 2) /3

+ σf hf ( hf /2 + ht)] b , (19)

lze upravit na koneãn˘ tvar

(20)

Tím jsme získali hledané analytické vyjá-dfiení pracovního diagramu prÛfiezu: veli-kost ohybového momentu pfiená‰enéhoprÛfiezem je vyjádfiena jako funkce oka-mÏité kfiivosti k a na kfiivosti nezávisléhoparametru ρ. Vstupní parametry b, h, σt,εt jsou pro konkrétní fie‰en˘ pfiípad zadá-ny a jejich velikosti se tudíÏ pro ten kter˘pfiípad nemûní.

Je tfieba pfiipomenout, Ïe vztah (20) másmysl pouze v oblasti pro k > 2 εt/h, tj.pro hf > 0, kdy v taÏené oblasti vznikáoblast s konstantnû rozloÏen˘m napûtímσf. Hodnota 2 εt/h = kcrit je kfiivost, pfiijejímÏ pfiekroãení se prÛfiez pfiestává cho-vat lineárnû a nastává stav charakterizova-n˘ rozdûlením napûtí v taÏené oblasti prÛ-fiezu podle obr. 4.

Analytické vyjádfiení pracovního diagra-mu prÛfiezu rovnicí (20) umoÏÀuje nejensnadné vyãíslování, realizaci parametric-k˘ch studií, ale vytváfií i pfiedstavu o pova-ze jevu, v˘voji pfietváfiení a únosnosti vlák-nobetonov˘ch prvkÛ a umoÏÀuje vytvofie-ní názoru na v˘znam a roli jednotliv˘ch

m

bk

q k

kh

kq k

hk

q k

tt

t t

t

=

⋅ + ( )

+

+ − +( )

⋅

⋅ − −( )

13

1

1

1

2

2

3σ ε

σ ρ ε

ε

( )

( )

( ) .

kcrit

4ε t

h2

12

2 0+ − >ρε

ρkh

t

,

q kkh

t

( ) ( ) .= − + − +ρ ρ ρε

122

q k

khf f t

f t

t

t

( )

( )

.

=

=− + − +σ σ σ σ σ

εσ

2 2

xq k

kt= ( )

,ε

xB D

A= − +

2.

x

B DA12 2, ,= − ±

Dkh

f tf t

t

= −( ) +4 82

σ σ σ σε




Obr. 4 RozloÏení napûtí po prÛfiezuFig. 4 Stress distribution over the beam

cross-section

parametrÛ a na citlivost na jejich zmûny.Celá úloha – vyãíslení potfiebn˘ch para-

metrÛ a v˘poãet hodnot ohybového mo-mentu podle vztahu (20) – je formou pro-gramu v prostfiedí Excel zájemcÛm volnûk dispozici na internetov˘ch stránkáchKatedry betonov˘ch konstrukcí a mostÛâVUT – http://beton.fsv.cvut.cz (obr. 5).

Jako pfiíklad velmi snadného pouÏitívztahu (20) jsou na obr. 6 uvedeny v˘-sledky parametrické studie pro zku‰ebnítrámek podle obr. 1 s parametry b =0,2 m, h = 0,2 m, σt = 2,8 MPa, εt =0,000 35, a to pro fiadu hodnot souãini-tele ρ charakterizujícího úãinek vláken.Jsou znázornûny pracovní diagramy prÛ-fiezu pro rÛzné hodnoty parametru ρ,poãínaje ρ = 0. Potvrzuje se, Ïe velikostparametru ρ (tzn. mnoÏství a charakteris-tiky rozpt˘lené v˘ztuÏe) v˘znamnû ovliv-Àuje tvar pracovního diagramu prÛfiezu.Jeho vhodnou volbou mÛÏeme do-sáhnout optimálního chování vláknobeto-nu pfii zachování ekonomick˘ch poÏadav-kÛ. Hodnota ρ mÛÏe teoreticky nab˘vathodnot 0 (tzn. napûtí σf je nulové – od-povídající nevyztuÏenému betonu) aÏ 1(napûtí σf je rovno napûtí σt, kdy rozpt˘-lená v˘ztuÏ plnû pfiebírá tahové namáhá-ní). Jak je patrné z obr. 6, okolo hodnoty

ρ = 0,5 zaãíná mít pracovní diagram fie‰e-ného trámku trvale rostoucí tendenci.

PfiipomeÀme, co je cílem inverzní anal˘-zy: identifikovat pracovní diagram materiá-lu pfiedpokládan˘ tvarem podle obr. 4, tj.nalézt hodnotu parametru ρ pro co nejv˘-stiÏnûj‰í aproximaci chování prÛfiezu kon-

krétního fie‰eného trámku. Toho lze dosáh-nout porovnáváním záznamu ze zkou‰eka v˘sledkÛ v˘poãtu, coÏ je vzhledem k jehoanalytickému vyjádfiení velmi snadné.

Pfiístupy a kritéria pro posouzení v˘stiÏ-nosti aproximace mohou b˘t rÛzná:• porovnání pracovního diagramu prÛfiezu

získaného experimentálnû (obr. 3) nazákladû vztahÛ (3) a (4) s vypoãten˘mitvary podle rovnice (20) pro fiadu hod-not ρ; takto, postupn˘m pfiibliÏováním,lze zcela nenároãn˘m postupem najít ta-kovou hodnotu ρ, pro kterou kfiivka získa-ná v˘poãtem se ve svém prÛbûhu nejví-ce pfiimyká ke kfiivce odpovídající experi-mentu. Tento proces je demonstrován na obr. 7.

Je zfiejmé, Ïe experimentální prÛbûhuspokojivû aproximuje kfiivka vypoãtená




kfiivost k [m–1]

Mom

ent M

[kN

m]

kfiivost k [m–1]

Mom

ent M

[kN

m]

Charakteristicky prÛfiezu

·ífika b [m]

Mezní tlakové napûtí [MPa]

Mezní tahové napûtí [MPa]

Tahové napûtí po vzniku trhlin [MPa]

Mezní pfietvofiení tahové [%]

Velikost kritické kfiivosti k

Mezní modul pruÏnosti E [MPa]

Kfiivost k Parametry kvadratické rovnice Diskriminant ¤e‰ení rovnice Parametry h

PrÛbûh napûtí po prÛfiezu

Moment M

[kNm] [MPa]

Napûtí

[m–1]

V˘‰ka h [m]

V¯POâET

Materiálové charakteristiky

Obr. 5 Úvodní stránka v˘poãtovéhoprogramu

Fig. 5 The initiative list of the evaluationprogram Obr. 6 Pracovní diagram prÛfiezu

v závislosti na parametru ρFig. 6 Diagram relating bending moment

M to curvature k for various valuesof parameter ρ

Obr. 7 Urãení parametru ρ na základûv˘sledku experimentu

Fig. 7 Values specification of parameter ρfor the diagram from a laboratorytest

pro ρ = 0,25, tzn. Ïe koneãn˘ hledan˘v˘sledek je

σf = ρ σt = 0,25 . 2,8 = 0,7 [MPa]

• tento postup lze samozfiejmû téÏ reali-zovat zcela exaktnû, ov‰em za cenumnohem vût‰í pracnosti. V prÛbûhu ros-toucí kfiivosti (na vodorovné ose v obr. 3resp. 6) volíme koneãn˘ poãet hodnotk. Pfiesnost procesu je zfiejmû odvislá odpoãtu tûchto bodÛ pracovního diagra-mu prÛfiezu, s jejichÏ pouÏitím v˘poãetprovedeme.Pfii stanovení hodnoty parametru ρ pou-

Ïijeme metodu nejmen‰ích ãtvercÛ; hle-dáme minimum funkce

(21)

kde je ohybov˘ moment pfiíslu‰n˘

ke kfiivosti ki stanoven˘ pfii zkou‰ce, Mki (ρ)ohybov˘ moment pfiíslu‰n˘ ke kfiivosti ki

stanoven˘ v˘poãtem v závislosti na para-metru ρ a n poãet srovnávacích bodÛ.

Podmínkou pro stanovení minima funk-ce P(ρ) je nalezení hodnoty parametru ρ,pro kter˘ je splnûno:

(22)

po úpravû

(23)

Z ÁV ù R

Byl odvozen analytick˘ pfiístup k inverzníanal˘ze – identifikaci materiálov˘ch para-metrÛ vláknobetonu. Tento postup, zalo-Ïen˘ na zjednodu‰eném zpÛsobu rozlo-Ïení normálov˘ch napûtí po v˘‰ce prÛfie-zu vláknobetonového prvku podle obr. 4,najde uplatnûní zejména v moÏnostifunkãního vyjádfiení pracovního diagramuprÛfiezu, analytického sledování jeho prÛ-bûhu, extrémÛ a vlivÛ jednotliv˘ch vstup-ních parametrÛ. Postup je zvlá‰È vhodn˘pro parametrické a optimalizaãní studie,kdy vhodnou skladbou vláknobetonu(zejména mnoÏství a charakteristik pouÏi-t˘ch vláken) mÛÏeme dosáhnout jehooptimálního pÛsobení pfii zachování eko-nomick˘ch poÏadavkÛ.

Uvedené v˘sledky byly získány v rámcifie‰ení grantového projektuã. 103/03/0838 udûleného Grantovouagenturou âeské republiky.

Ing. Luká‰ Vráblík

tel.: 274 770 428, e-mail: [email protected]

Prof. Ing. Vladimír Kfiístek, DrSc.

tel.: 224 353 875, e-mail: [email protected]

oba: Stavební fakulta âVUT

Katedra betonov˘ch konstrukcí a mostÛ


fax: 233 335 797

M MM

ki kiki

i

n( )

( ),ρ ∂ ρ

∂ρ−( )

=

=∑ 0

1

Mki

P M Mki ki

i

n( ) ( ) min ,ρ ρ= −( ) =

=∑

2

1

O D N A · I C H S O U S E D Ò – O B R Á Z K Y Z C E S T

Obr. 1 Nová márnice z neomítan˘chvym˘van˘ch betonov˘ch tvárnicna hfibitÛvku v Ramsau amDachstein

Obr. 2 Bûhem kompletní pfiestavbycelého bloku Bavaria Brewery ve ãtvrti

St. Pauli, nedaleko pfiístavu v HamburguzÛstala stát pouze Astra Tower. I ta

dostane po celkové rekonstrukci nov˘architektonick˘ v˘raz

Obr. 3 Postupná pfiestavba star˘chhambursk˘ch dokÛ na moderní

rezideãní ãtvrÈ

Literatura:[1] Krátk˘ J., SpÛra D., Vodiãka J.:

Zkou‰ení základních pevností vlákno-betonu, Sb. konf. Technologie, prová-dûní a kontrola betonov˘chkonstrukcí 2002, âBS, Praha 2002,str. 210–217

[2] Kohoutková A.: Statická anal˘za –poÏadavky, imperfekce, Sb. konf.Spoloãné európské normy pre navr-hovanie nosn˘ch kon‰trukcií stavieb.Bratislava STU, Stavebná fakulta,2002, str. 46–51

[3] Kfiístek V., Kohoutková A.,Broukalová I.: Materiálov˘ modelvláknobetonu – inverzní anal˘za, Sb.Fibre Concrete~High PerformanceConcrete, Sekurkon, záfií 2003

[4] âervenka V., Jendele L., âervenka J.:ATENA program documentation –revision 05/2000, âervenkaConsulting, Praha 2000

[5] Petfiík V.: Materiálové modely a v˘po-ãtové anal˘zy vláknobetonov˘ch kon-strukcí, doktorská disertaãní práce,âVUT Praha, 2004




∂ ρ∂ρ

∂ ρ ρ

∂ρP

M M M Mki ki ki kii

n

( )( ) ( )

,=− +( )

==∑ 2

0

2

1


N O R M Y • J A K O S T • C E R T I F I K A C E

S T A N D A R D S • Q U A L I T Y • C E R T I F I C A T I O N

A L E N A K O H O U T K O V Á , J I T K A VA · K O V Á

Tento pfiíspûvek, kter˘ je pokraãovánímãástí uvefiejnûn˘ch v pfiedchozích ãíslechãasopisu, je vûnován problematice navr-hování ãástí konstrukcí s geometrickounebo statickou nespojitostí.Following the introductory parts pub-lished in the previous numbers of thejournal, this paper provides a brief ove-rview of problems in design of regionswith static or geometric discontinuities.

V fiadû bûÏn˘ch pfiípadÛ postaãí pfii anal˘-ze konstrukce globální v˘poãet, kdy je prostanovení úãinkÛ zatíÏení konstrukce ide-alizována jako celek a na tyto úãinky jsouprÛfiezy konstrukce posouzeny. Pro urãitéãásti prvkÛ a konstrukcí je tfieba doplnitlokální v˘poãet. Je nezbytn˘ v‰ude tam,kde neplatí pfiedpoklad lineárního rozlo-Ïení pomûrn˘ch pfietvofiení. Tyto ãástikonstrukcí a prvkÛ mÛÏeme souhrnnûnazvat poruchov˘mi oblastmi. Praktick˘návrh poruchov˘ch oblastí jen na základûanalogie s bûÏn˘mi pravidly b˘vá nejãas-tûj‰í pfiíãinou závad a poruch Ïelezobeto-nov˘ch konstrukcí. Patfií sem napfi. ãástikonstrukce:• v blízkosti podpor• v okolí soustfiedûn˘ch zatíÏení• ve stycích konstrukãních prvkÛ, napfi.

v rámov˘ch styãnících• v kotevních oblastech pfiedpjat˘ch prvkÛ• pfii náhl˘ch zmûnách prÛfiezu• v blízkosti otvorÛ• ve zvlá‰tních pfiípadech.

Pfii zobecnûní uveden˘ch úvah pro navr-hování konstrukcí je tedy vhodné rozli‰o-vat dva typy oblastí v konstrukcích. Kon-strukce je rozdûlena na B – oblasti s bûÏ-n˘m chováním, ve kter˘ch se mÛÏe pfiidimenzování uÏít standardních postupÛ,a na oblasti – D (discontinuity – nespo-jitost), kde je poru‰en ustálen˘ tok prÛbû-hu vnitfiních sil, tj. poruchové oblasti sestatickou nebo geometrickou nespojitostí(obr. 1).

V zásadû existuje nûkolik moÏností, jak

poruchové oblasti fie‰it: oblíbené jsou pfii-bliÏné a empirické vzorce, moÏn˘ je roz-klad sil, nejãastûj‰í a dobfie propracovanáje metoda pfiíhradové analogie. Nejpokro-ãilej‰ím nástrojem jsou programy pro neli-neární v˘poãet betonov˘ch konstrukcí.

M E T O D A P ¤ Í H R A D O V É A N A LO G I E

Napûtí nebo vnitfiní síly v konstrukci mo-hou b˘t znázornûny ve formû trajektorií(obr. 2). Podobnû lze znázornit tok silv konstrukci uÏitím mechanické analogiemezi proudûním kapalin a silov˘mi sloÏ-kami v konstrukci. Toky sil smûfiující od za-tíÏeného okraje konstrukce k podpofiejsou úãinn˘m nástrojem pro porozumûníchování konstrukce. Pokud známe takovétoky nebo trajektorie napûtí, mÛÏeme jekondenzovat a napfiímit ve formû tlaãe-n˘ch a taÏen˘ch prvkÛ pfiíhradového mo-delu (obr. 5 aÏ 10). ¤íká se jim modelystrut-and-tie (modely sloÏené ze vzpûra táhel), protoÏe pÛvodní soustavy mûlyobvykle jen málo prvkÛ. Pfiíhradové mo-dely nebo modely pfiíhradové analogie(jak jsou téÏ naz˘vány) byly úspû‰nû pou-Ïívány od konce devatenáctého stoletípro nosníky, pozdûji pro krátké konzolya zvlá‰tní pfiípady vyztuÏen˘ch konstrukcí.

Z historického pohledu pÛvodní pfiíhra-dov˘ model (MŒrsch, 1912) pro nosník

namáhan˘ smykem pfiedpokládal vytvo-fiení ‰ikm˘ch trhlin a skládal se z tlaãen˘ch‰ikm˘ch vzpûr a taÏen˘ch prutÛ v˘ztuÏe.Stal se základem pro dal‰í modely, ãastoi dodnes pouÏívané.

Pfiíhradové modely byly propagoványa zobecnûny pro praktické pouÏití v pra-cích J. Schlaicha. Podobn˘ pfiístup zaloÏe-n˘ na polích napûtí byl rozvíjen ve Skan-dinávii a ve ·v˘carsku (napfi. Muttoni,Thürlimann), kde byly na základû teorieplasticity uãinûny dal‰í pokusy o vysvûtle-ní skuteãné únosnosti betonov˘ch stûno-v˘ch prvkÛ.

Modelování Ïelezobetonov˘ch kon-strukcí pomocí pfiíhradov˘ch analogií máov‰em ‰ir‰í pouÏití neÏ jen v poruchov˘choblastech. Tradiãnû jsou tyto modely pou-Ïívány k v˘poãtu konstrukcí a rovinn˘chprvkÛ zatíÏen˘ch ve vlastní rovinû – a ze-jména takov˘ch oblastí, u nichÏ neplatíjednoduché geometrické pfiedpokladypro stanovení deformací. Samostatnousféru pouÏití tvofií konstruování detailÛ.

Z A V Á D ù N Í E N 1 9 9 2 : „ N A V R H O V Á N ÍB E T O N O V ¯ C H K O N S T R U K C Í “ D O P R A X E– P O R U C H O V É O B L A S T II N T R O D U C T I O N O F E N 1 9 9 2 - 1 - 1 T O P R A C T I C E– D I S T U R B E D R E G I O N S

SERIÁL

EN 1992

Obr. 1 Pfiíklad poruchov˘ch oblastí Fig. 1 Examples of disturbed regions

Obr. 2 Trajektorie napûtí v nosníkuzatíÏeném osamûl˘m bfiemenem

Fig. 2 Stress trajectories in a beam loadedwith a concentrated force




V oblasti v˘zkumu pomáhají pfii modelo-vání chování konstrukcí, jejich detailÛa nov˘ch materiálov˘ch vlastností pfii si-mulaci experimentÛ.

P R I N C I P Y M O D E LO V Á N Í

Pfiíhradové modely pro v˘poãet Ïelezobe-tonov˘ch konstrukcí jsou obvykle vytvofie-ny koncentrací trajektorií hlavních napûtíkonstrukce do tlaãen˘ch a taÏen˘ch prutÛ,probíhajících podél stfiednic polí napûtí,která znázorÀují. Jako základ pro vytvofienímodelu mÛÏe slouÏit pruÏné fie‰ení ob-lasti analytick˘mi metodami nebo nejãas-tûji metodou koneãn˘ch prvkÛ. Pomocíizolinií nebo izoploch hlavních napûtí lzepak zkonstruovat soustavu náhradníchprutÛ. Pfiíhradové modely je moÏno fie‰itsnadno dostupn˘mi a hojnû roz‰ífien˘miprogramov˘mi systémy pro prutové kon-strukce. Li‰í se od pÛvodních modelÛobecnûj‰ím pfiístupem a umoÏÀují s jist˘-mi omezeními i v˘poãet deformací.

Principy metody spoãívají v tom, Ïe pfií-hradov˘ model tvofií táhla (ties), vzpûry(struts) a uzly (nodes). Táhla jsou obvyklev˘slednice vrstvy prutÛ betonáfiské nebopfiedpínací v˘ztuÏe, vzpûra reprezentujev˘slednici pole tlakového napûtí. PolemÛÏe mít tvar paralelní (napfi. tlaãen˘ pas

nebo sklonûné vzpûry ve stûnû) nebovûjífiov˘, pfiíp. lahvov˘. Uzel je ohraniãen˘objem betonu, kde se vzpûry buì protí-nají nebo jsou odklonûny táhly kotven˘miv uzlech. Uzly jsou umístûny rovnûÏ v mí-stech, kde je odklonûna nebo stykovánav˘ztuÏ. Vzpûry, táhla i uzly musejí b˘t navr-Ïeny tak, aby napûtí od úãinkÛ návrhové-ho zatíÏení nepfiekroãilo pfiíslu‰ná pev-nostní kritéria a aby byly splnûny pfiíslu‰nékonstrukãní poÏadavky.

Ve‰keré síly v tûchto prutov˘ch prvcíchmusejí b˘t v rovnováze s vnûj‰ím zatíÏe-ním a s reakcemi, jednotlivé prvky mode-lu mají b˘t orientovány podle napûtí sta-noven˘ch pruÏn˘m fie‰ením. Model v‰akmÛÏe b˘t upraven s ohledem na vzniktrhlin v betonu a dosaÏení meze kluzuv oceli, poloha pfiedpokládan˘ch uzlÛa táhel musí odpovídat uspofiádání v˘ztu-Ïe a zároveÀ musí b˘t model v souladus pfiilehlou B – oblastí.

Podle hodnot sil v tlaãen˘ch prvcích jeposuzováno napûtí v betonu a ovûfioványrozmûry prvku. Síly v taÏen˘ch prvcích ur-ãují mnoÏství v˘ztuÏe vãetnû uváÏenísmûru jejího vedení a tvaru v˘ztuÏn˘chprutÛ a v odpovídajícím uzlu musí b˘tzaji‰tûno jejich správné zakotvení. Návrhje doplnûn poÏadavky na minimální plo-

chy v˘ztuÏe pfiípadnû i s ohledem navznik a ‰ífiku trhlin.

Proces vytváfiení modelu se tedy skládáz pûti základních krokÛ. V prvním krokujsou definovány hranice poruchové oblas-ti a urãeny hraniãní síly (mezní návrhovésíly) – reakce a prÛfiezové síly od zatíÏení.V druhém kroku je sestaven pfiíhradov˘model a vyfie‰eny síly v jednotliv˘ch pru-tech. Ve tfietím kroku je zvolena plochabetonáfiské nebo pfiedpínací v˘ztuÏe od-povídající poÏadované únosnosti táhlaa je zaji‰tûno její fiádné zakotvení v uzlech.V dal‰ím kroku je stanovena velikost vzpûra uzlÛ tak, aby jejich únosnost byla dosta-teãná k pfienesení sil v jednotliv˘ch pru-tech pfiíhradoviny. V pátém kroku je navr-Ïeno uspofiádaní v˘ztuÏe rozloÏené donûkolika prutÛ v místû kaÏdého táhla tak,aby byla zaji‰tûna duktilita prvku.

Bezpeãnost návrhu konstrukce tímtopostupem je zaruãena dolní mezí únos-nosti vypl˘vající z teorie plasticity. Naopaknebezpeãnost vzniká tím, Ïe metoda au-tomaticky nesplÀuje podmínky kompati-bility deformací a dostateãná duktilita kon-strukce musí b˘t zaji‰tûna jin˘m zpÛso-bem. Je jím napfi. pravidlo „pfiíli‰“ se neod-chylovat od pruÏného chování konstruk-ce.

Obr. 3 Pfiíklady tvarÛ vzpûr a) prizmatická, b) lahvová, c) vûjífiováFig. 3 Examples of struts a) prismatic, b) bottle-shaped, c) fan-

shaped

Obr. 5 Pfiíklady modelÛ pro rÛzné konstrukce a detailyFig. 5 Examples of models for various structures and details

Obr. 4 Základní typy uzlÛ: a) tfii vzpûry, b) a c) kombinace vzpûra táhel, d) tfii táhla

Fig. 4 Basic types of nodes: a) CCC, b) CCT, c) CTT, d) TTT




Základní pravidla pro tvorbu jednodu-ch˘ch modelÛ tedy jsou: • vycházet z lineárnû pruÏného stavu –

modelové tlaãené pruty orientovatpokud moÏno ve smûru hlavních tlako-v˘ch napûtí,

• v˘ztuÏ umístit podle skuteãného zpÛso-bu vyztuÏení – radûji pfiímé pruty,

• úhly, které svírají tlaãené a taÏené prutyv jednom uzlu volit blízké 45°,

• soustfiedûná zatíÏení jako jsou osamûlábfiemena, podporové reakce a kotevnísíly pÛsobící na okraji nebo v rohu kon-strukce pokud moÏno rozloÏit na vût‰íplochu

• radûji pfievzít a pfiizpÛsobit osvûdãen˘model nové situaci neÏ experimentovat.Obr. 6 ukazuje dvû moÏnosti modelu

téÏe oblasti, obû splÀují podmínky rovno-váhy. Pro v˘bûr nejvhodnûj‰ího modeluz moÏn˘ch variant obvykle platí pravidlo,Ïe model s krat‰í délkou tahov˘ch prutÛje úãinnûj‰í. U sloÏitûj‰ích konstrukcí jemoÏno poãítat s tvorbou staticky neurãi-t˘ch modelÛ, kde se objevují otázky spo-jené s jejich optimalizací.

ModelÛ pro konkrétní pfiípad mÛÏe b˘tcelá fiada, ale jen nûkteré jsou vhodné.Podrobnûj‰í zhodnocení a pokyny jemoÏno najít v [3]. Modely závisí na dal‰íchparametrech, napfi. na místû pÛsobenízatíÏení. Obr. 7 ukazuje zpfiesnûní jedno-duchého modelu tak, aby podrobnûj‰ímodel dokázal popsat pfiíãné tahy vevzpûrách. Na obrázcích Fc nebo C oznaãujísíly v tlaãen˘ch prvcích neboli vzpûrách, Fs

nebo T síly v taÏen˘ch prvcích neboli táh-lech. Pfii volbû je tfieba zku‰eností a je do-poruãováno uÏít radûji ovûfien˘ model z li-teratury a pfiíli‰ neexperimentovat, a tímse vyvarovat zásadních chyb.

Pfii srovnání modelÛ na obr. 8 je moÏnooznaãit za nevhodn˘ model b), kter˘neodpovídá pravidlu volit modely s co ne-krat‰ími táhly.

Vliv polohy zatíÏení na model, a tím i navyztuÏení, ukazuje obr. 9 pro prvky zatíÏe-né soustfiedûn˘m zatíÏením v blízkostipodpory nebo nad ní, napfi. osamûlé bfie-meno umístûné v blízkosti rohu nosníku.Síly v táhlech T3 znázorÀují pfiíãné tahy se‰tûpn˘m úãinkem na prvek. Platí obecnû:tam, kde jsou umístûna táhla v modelu, jetfieba navrhnout v˘ztuÏ podle pfiedepsa-n˘ch zásad. Ale i naopak: pfiedpokládá-me-li pfiíãné tahy v konstrukci a víme, Ïepodle konstrukãních pokynÛ urãité uspo-fiádání v˘ztuÏe v konstrukci bude vyÏado-váno, je tfieba umístit v uvaÏovaném mís-tû modelu táhla.

Obr.10 ukazuje úzkou souvislost pfiíhra-dov˘ch modelÛ s konstrukãními zásada-

mi pro vedení v˘ztuÏe. V pfiíkladu je zná-zornûna doporuãená velikost oblasti, v níÏje rozmístûna v˘ztuÏ odpovídající polozejediného vodorovného táhla Ft modelují-cího pfiíãné tahy v konstrukci.

P ¤ Í H R A D O V É M O D E LY

V N O R M O V ¯ C H P ¤ E D P I S E C H

A D O P O R U â E N Í C H

Oblíbenost modelÛ dokumentuje fakt, Ïevût‰ina norem a pfiedpisÛ se k tûmto mo-delÛm vyjadfiuje, napfi. bibliografie ACI ob-sahuje na tfii sta odkazÛ na toto téma.

PfiedbûÏná evropská norma [2] pfiipou-‰tûla, Ïe nûkteré prvky se smûjí idealizovatstaticky urãit˘mi pfiíhradovinami vytvofie-n˘mi z pfiím˘ch tlaãen˘ch prutÛ (pfiená‰e-jících tlakové síly v betonu) a z taÏen˘chprutÛ (v˘ztuÏ). Pomûrnû velkou roli hrálykonstrukãní poÏadavky (napfi. kotvení ve‰-keré v˘ztuÏe), jejichÏ dodrÏováním mûlb˘t zaji‰tûn napfi. pfienos sil vyvolávajícíchsoustfiedûné zatíÏení ve styãnících mode-lu. Pfii posouzení tlaãen˘ch prutÛ modelubyla porovnávána prÛmûrná hodnota na-pûtí betonu se sníÏenou (obvykle ‰ede-sátiprocentní) návrhovou pevností beto-

Obr. 6 Jednoznaãnost modelu – v˘bûrvhodnûj‰í varianty

Fig. 6 Uniqueness of a model – choice ofalternatives

Obr. 8 Stûnov˘ nosník, a) vhodn˘ model,b) nevhodn˘ model

Fig. 8 Deep beam, a) correct model,b) incorrect model

Obr. 9 Modely pro vodorovné vyztuÏeníu soustfiedûného zatíÏení nadpodporou

Fig. 9 Models for horizontal reinforcementfor loads over support

Obr. 7 ZpfiesÀování modelu Fig. 7 Refinement of a model

a) b)




nu v tlaku. Norma doporuãovala pfiihléd-nout ke sníÏení pevnosti vlivem pfiíãn˘chtahÛ, trhlin nebo smykov˘ch sil, ale blíÏeje neurãovala. Napûtí v taÏen˘ch prutechbyla omezena návrhovou hodnotou me-ze kluzu v˘ztuÏe. Pfiíhradové modely bylydoporuãeny pro fie‰ení krátk˘ch konzol,stûnov˘ch nosníkÛ, stûn a poruchov˘choblastí namáhan˘ch soustfiedûn˘mi bfie-meny, napfi. pro kotevní oblasti dodateã-nû pfiedpjat˘ch prvkÛ. Sestaven˘ modelbyl pfiedveden pouze pro krátkou konzo-lu, u ostatních pfiípadÛ byla uvedena do-poruãení pro konstrukãní uspofiádání v˘-ztuÏe. Shrneme-li, informace v této nor-mû byly struãné a velice obecné.

Naopak v doporuãeních fib a v koneãnéverzi normy EN je vûnován pfiíhradov˘mmodelÛm velk˘ prostor. V pomÛcce pro

praktick˘ návrh [3] najdeme nejdfiíve zce-la netradiãnû zpracovanou samostatnoukapitolu zab˘vající se definováním tvarÛa únosností vzpûr, táhel a uzlÛ, které tvofiíprvky pfiíhradov˘ch modelÛ a potom tepr-ve vlastní postupy navrhování v mezníchstavech. V bulletinu fib [4] jsou uvedenypropracované modely pro rÛzné po-ruchové oblasti vãetnû dÛsledkÛ ve vyztu-Ïení. Jsou zde zpracovány i ãíselné pfiíkla-dy návrhu.

Pfiíhradov˘ model pfiedstavuje takézáklad pro jednotnou koncepci v navrho-vání Ïelezobetonov˘ch konstrukcí. Nejenpro oblasti nespojitosti, ale i pro bûÏnéoblasti konstrukce dobfie funguje pfiedsta-va pfiíhradového modelu. DÛleÏit˘m dÛ-sledkem je moÏnost v libovolném místû(napfi. v tlaãeném pásu nosníku) stanovitsílu od kombinace namáhání ohybem,smykem a normálovou silou a zároveÀprÛfiez navrhnout i posoudit. Uzel se mÛ-Ïe vloÏit v místû konstrukce, kde v˘ztuÏmûní smûr nebo je stykována. Vysvûtlenía zavedení rozhodujících detailÛ, jako jeuspofiádání sil v místû uzlÛ, pfiená‰ení siltfiením ve spoji nebo styku nebo pfiená-‰ení sil pfies trhlinu zároveÀ, ukazuje jejichvliv na únosnost prvkÛ modelu (je tedypfiedpokládán i vznik trhlin). Konkrétní po-Ïadavky na tvary, pfiesahy a kotevní délkyv˘ztuÏn˘ch prutÛ vypl˘vající z tohotouspofiádání dávají úplnou a jasnou pfied-stavu o vlastnostech prvkÛ, a tím i o cho-vání modelu. Jednotné pojetí pfiedstavujenov˘ kvalitativní krok v pfiechodu od posu-zování jednotliv˘ch prÛfiezÛ k posuzovánícelkového chování konstrukce.

Pro navrhování poruchov˘ch oblastí jev koneãné verzi EN [1] pfiímo doporuãe-no pouÏití analogick˘ch pfiíhradov˘chmodelÛ. Zásady metody jsou obecnû po-jednány v kapitole o anal˘ze konstrukcí.V samostatném oddílu je zde poprvé vû-nována pozornost návrhu vzpûr, táhela uzlÛ, tj. ãástem modelÛ strut-and-tie.

Vzpûry, táhla i uzly musejí b˘t navrÏenytak, aby napûtí od úãinkÛ návrhového za-tíÏení nepfiekroãilo pfiíslu‰ná pevnostní kri-téria a aby byly splnûny pfiíslu‰né kon-strukãní poÏadavky.

Únosnost vzpûry je odvozována z hod-noty jednoosé pevnosti v tlaku fcd, která jepoãítána plnou hodnotou v pfiípadû, kdyv pfiíãném smûru není napûtí nebo v pfií-padû dvojosé napjatosti, je-li pfiíãné napû-tí tlakem. V pfiípadû víceosého tlaku je do-voleno hodnotu pevnosti zv˘‰it. Naopakhodnota návrhové pevnosti vzpûry je sni-Ïována, je-li v pfiíãném smûru tah a vzni-kají trhliny. Pfiesnûj‰í v˘poãty únosnostivzpûr jsou uvedeny pro krátké konzolya stûnové nosníky.

Pro únosnost táhla platí obecnû pravi-dla o mnoÏství a uspofiádání tahové v˘ztu-Ïe. Explicitnû jsou uvedeny vztahy protáhla umístûná v tlakov˘ch polích.

Pro návrh a posouzení uzlÛ je uvede-no nûkolik pfiíkladÛ základních typÛ uspo-fiádání uzlÛ (tlakov˘, rÛzné kombinacetáhel se vzpûrami). Musí b˘t splnûna rov-nováha sil v uzlu a v˘ztuÏ táhel fiádnûv uzlu zakotvena. V uzlu je opût nutnoprokázat, Ïe návrhová pevnost betonuv uzlu σRdmax nepfiestoupí stanovenouhodnotu, která je odvozena z hodnotyjednoosé pevnosti v tlaku fcd a její hod-nota sníÏena nebo zv˘‰ena podle uspo-fiádání uzlu. Pravidla pro uzly je v tomtosmyslu moÏno pouÏít pro libovolné místov konstrukci, kde jsou pfiená‰eny velkékoncentrované síly jako jsou reakce, osa-mûlá bfiemena, v kotevních oblastechpfiedpjat˘ch prvkÛ, ve stycích nebo mís-tech, kde v˘ztuÏ mûní smûr, i kdyÏ k návr-hu nebyla pouÏita metoda pfiíhradováanalogie. V normû jsou dále uvedeny pfií-klady vhodn˘ch pfiíhradov˘ch modelÛpro fie‰ení poruchov˘ch oblastí typurámov˘ch rohÛ a krátk˘ch konzol.

Obr. 10 Rozmístûní v˘ztuÏe pro pfiíãn˘ tahFig. 10 Corresponding reinforcement for

splitting tension

Obr. 11 Posouzení uzlÛ: a) tlakov˘ uzel,b) uzel s táhlem ve dvou smûrecha vzpûrou

Fig. 11 Dimensioning of models:a) compression node,b) compression node withreinforcement provided in twodirections

Literatura: [1] pr EN 1992-1-1 Design of concrete

structures – Part 1: General rulesand rules for buildings, CEN, Finaldraft 12/2003

[2] âSN P ENV 1992-1-1 Navrhováníbetonov˘ch konstrukcí, âást 1.1, âNI,1994

[3] Practical design of structural concrete,FIP (fib) Recommendations, 1999

[4] Structural Concrete, Volume 1, 2, 3,Basis of design, fib Bulletin 1, 2, 3,1999

a) b)


E K O L O G I E

E C O L O G Y

Z ÁV ù R

Navrhování poruchov˘ch oblastí pomocíanalogick˘ch pfiíhradov˘ch modelÛ máfiadu v˘hod vãetnû moÏnosti ovûfiováníexperimentÛ. Metoda v˘poãtu je jedno-duchá, názorná, získání v˘sledkÛ nenípracné a fie‰ení je snadno ovûfiitelné.Obecnû v‰ak platí, Ïe v netypick˘ch pfiípa-dech je nutno zvaÏovat, zda je zjednodu-‰ení bezpeãné a ve sporném pfiípadû

radûji dát pfiednost nelineární metodûkoneãn˘ch prvkÛ.

Navrhování poruchov˘ch oblastí pomo-cí analogick˘ch pfiíhradov˘ch modelÛ jezcela v souladu se souãasn˘mi trendynavrhování podle evropsk˘ch norem.

Tento pfiíspûvek byl vypracovánza podpory VZ MSM 210000001.

Doc. Ing. Alena Kohoutková, CSc.

tel.: 224 353 740


Ing. Jitka Va‰ková, CSc.

tel.: 224 354 636


obû: Stavební fakulta âVUT

Katedra betonov˘ch konstrukcí a mostÛ


fax: 233 335 797

J A N M A R · Á K , Z U Z A N N A H O K K Y O V Á

V roce 2003 vstoupil v platnost zákonã. 76/2002 Sb., o integrované prevencia omezování zneãi‰tûní a integrovanémregistru zneãi‰Èování (zákon o integrova-né prevenci). Zákon má za cíl kromûimplementace smûrnice Rady EU o inte-grované prevenci (96/61/EC) zfiídit inte-grovan˘ registr zneãi‰Èování Ïivotníhoprostfiedí (dále jen integrovan˘ registrzneãi‰Èování – IRZ). IRZ bude koncipo-ván jako vefiejnû pfiístupn˘ informaãnísystém vefiejné správy. Z technicko-orga-nizaãního hlediska je IRZ pfiipravovánjako souãást Jednotného informaãníhosystému o Ïivotním prostfiedí (JISÎP).Act No 76/2002 of the Coll. onIntegrated Pollution Prevention andReduction and the Integrated PollutionRegister (act on integrated prevention)came into force in 2003. In addition tothe implementation of the Directive ofthe Council of Europe on IntegratedPrevention (96/61/EC), the Act is aimedto set up an integrated register of envi-ronmental pollution (hereafter referredto as the integrated pollution register –IPR). The IPR will be designed as a pub-licly accessible information system ofpublic administration. Viewing technicaland organizational aspects, the IPR isbeing composed as a component of theUnified Information System on theEnvironment.

âeská republika musí zfiídit integrovan˘registr zneãi‰Èování z nûkolika zásadníchdÛvodÛ. V první fiadû stát potfiebuje rele-

vantní a vûrohodná data o zneãi‰tûní Ïi-votního prostfiedí. Je nezbytné zajistit, abykaÏd˘ mûl pfiístup k dÛleÏit˘m informa-cím o zneãi‰Èování Ïivotního prostfiedí.âeská republika musí plnit povinnostiz oblasti ochrany Ïivotního prostfiedíi v souvislosti se sv˘m vstupem do Evrop-ské unie. Data z integrovaného registruzneãi‰Èování budou slouÏit pro ohla‰ová-ní do Evropského registru emisí zneãi‰Èu-jících látek (European Pollutant EmissionRegister – EPER). âeská republika budepodávat první ohlá‰ení v roce 2006 zarok 2004.

Budování integrovaného registru zneãi‰-Èování by mûlo pfiinést pozitivní efektyi pro sféru povinn˘ch osob. Jedná sezejména o hledání úspor ve v˘robách, pfií-padnû nahrazování nûkter˘ch látek ménû‰kodliv˘mi, které nebudou v IRZ sledová-ny. Vzhledem k zavádûní úspornûj‰íchtechnologií mÛÏe dojít i ke zvy‰ování kon-kurenceschopnosti. V neposlední fiadû je,díky ustanovením zákona o integrovanéprevenci, moÏné dosáhnout sníÏení ad-ministrativní zátûÏe ohla‰ovatelÛ a zefek-tivnûní toku ohla‰ovan˘ch dat mezi ohla-‰ovatelem a subjekty povûfien˘mi kontro-lou ãi evidencí dat.

L E G I S L AT I V A K I RZIntegrovan˘ registr zneãi‰Èování zakládázákon o integrované prevenci (Hlava IIIzákona). Legislativním aktem, kter˘ pro-blematiku integrovaného registru zneãi‰-Èování upravuje, je nafiízení vládyã. 368/2003 Sb. o integrovaném registruzneãi‰Èování.

Zákon o integrované prevenci definujezákladní pojmy (integrovan˘ registr zne-

ãi‰Èování Ïivotního prostfiedí, uÏivatel re-gistrované látky aj.), zfiizuje IRZ, vymezujeohla‰ovací povinnosti a ukládá vést evi-denci údajÛ nezbytn˘ch pro splnûní ohla-‰ovací povinnosti. Zákon se zamûfiuje i nazpÛsob zvefiejÀování údajÛ z IRZ.

I N T E G R O V A N ¯ R E G I S T R

Z N E â I · Ë O V Á N Í

Pod pojmem integrovan˘ registr zneãi‰Èo-vání Ïivotního prostfiedí se rozumí databá-ze údajÛ o vybran˘ch látkách, jejich pfie-nosech a emisích. IRZ pokr˘vá problema-tiku emisí ohla‰ovan˘ch látek do ovzdu‰í,vody, pÛdy a v pfienosech.

K D E H L E D AT I N F O R M A C E

Pro snadnou dostupnost informací o pro-blematice IRZ byla vytvofiena internetovástránka www.irz.cz, kde moÏno najít pod-robnûj‰í a aktuální údaje o registru, jakoi odkazy na dal‰í zdroje informací. V rámcitéto stránky je zfiízena také sluÏba help-desk IRZ, která zodpovídá na otázky od-borné i ‰iroké vefiejnosti a mÛÏete ji kon-taktovat na [email protected].

Plné znûní ãlánku je uvefiejnûnona webov˘ch stránkách na adresewww.betontks.cz

Ing. Jan Mar‰ák

MÎP, Odb. PVÎP a IPPC

Vr‰ovická 65, 100 10 Praha 10


Mgr. Zuzanna Hokkyová

âEÚ, odd. IRZ/CO

KodaÀská 10, 100 10 Praha 10


I N T E G R O V A N ¯ R E G I S T R Z N E â I · Ë O V Á N Í S E B U D E T ¯ K A TI V ¯ R O B C Ò C E M E N T UI N T E G R A T E D P O L L U T I O N R E G I S T E R W I L L A L S O A P P L YT O C E M E N T P R O D U C E R S

Po deseti letech, po které byly ãeské Be-tonáfiské dny pofiádány v Pardubicích, roz-hodla âeská betonáfiská spoleãnost âSSI(âBS) pro rok 2004 o jejich pfiesunu donového místa konání. Tím se stal nedale-k˘ Hradec Králové a jeho kongresové cen-trum Aldis. DÛvodem byl prost˘ fakt, Ïe seBetonáfiské dny poãtem úãastníkÛ, vysta-vovatelÛ a rozsahem programu postupnûvymkly stávajícím konferenãním i ubyto-vacím moÏnostem Pardubic. Snahou âBSbylo zároveÀ udrÏet situování Betonáfi-sk˘ch dnÛ v místû relativnû snadno do-stupném z celé âR a vyhnout se pokudmoÏno Praze nebo Brnu i proto, aby ne-bylo nutné z dÛvodu v˘raznû vy‰‰ích ná-kladÛ zvy‰ovat cenu vloÏného na konfe-renci.

Cílevûdomá snaha o co nejplynulej‰ípfiechod z Pardubic do Hradce Královépfiinesla pfiíjemné pfiekvapení. PoãetúãastníkÛ stoupl o rekordních 170 osob,vy‰‰í zájem byl i ze strany vystavovatelÛ.11. Betonáfisk˘ch dnÛ 2004 se tak vednech 1. a 2. prosince zúãastnilo v Aldisucelkem uÏ 850 osob.

O zvy‰ující se prestiÏi této v rámci ãeské-

ho stavebního trhu v˘jimeãné událostisvûdãí jak poãet zá‰tit, které nad akcí pfie-vzali vysoké státní i regionální orgány, taki poãet ãestn˘ch hostÛ a zahraniãníchúãastníkÛ. Leto‰ním Betonáfisk˘m dnÛmudûlili zá‰titu Ing. Milan ·imonovsk˘, mí-stopfiedseda vlády a ministr dopravy, Ing.Jifií Paroubek, ministr pro místní rozvoj, Ing.Milan Urban, ministr prÛmyslu a obchodu,Ing. Pavel Bradík, hejtman Královéhra-deckého kraje, Ing. Otakar Diví‰ek, primátormûsta Hradec Králové a Doc. Ing. MilanVeverka, CSc., prezident Svazu podnikatelÛve stavebnictví. Pozvání âBS pfiijalo 25ãestn˘ch hostÛ, z toho 10 zahraniãních.Pfiítomni byli pfiedstavitelé ministerstev,krajské a mûstské správy, pfiedsedové od-born˘ch a profesních svazÛ, dûkani a pro-dûkani stavebních fakult a fieditelé nejvût-‰ích stavebních a projektov˘ch firem. Pfií-tomni byli také pfiedsedové Nizozemskéa Irské betonáfiské spoleãnosti, pánovéDick Stoelhorst a Gabriel Corcoran.

Bûhem slavnostního zahájení byli jiÏ po-druhé vyhlá‰eni vítûzové SoutûÏe o vy-nikající diplomové práce v oboru betonu.Tentokrát se vítûzi stali Ing. Franti‰ek Ne-ãekal (absolvent FAST VUT v Brnû) v kate-gorii Budovy za diplomovou práci Kon-strukce zastfie‰ení zimního stadionu(v Chebu) a Ing. Luká‰ Vráblík (absolventFSv âVUT v Praze) v kategorii InÏen˘rské

konstrukce za diplomovou práci Rekon-strukce mostu na silnici I/6 u Lokte nadOhfií. Nov˘m ãestn˘m ãlenem âBS bylvyhlá‰en Ing. Alain ·tûrba za celoÏivotnípfiínos v oblasti v˘zkumu, prefabrikacea technologie betonu.

Z úvodních projevÛ zaujalo pfiedev‰ímvystoupení dûkana fakulty stavební âVUTv Praze, Prof. Ing. ZdeÀka Bittnara, DrSc.V první ãásti projevu popsal stávající sys-tém v˘uky studentÛ stavební fakultya první zku‰enosti se zavedením bakaláfi-ského studia. Zmínil se pfiitom o alarmují-cím poklesu zájmu kvalitních absolventÛgymnázií o studium na technick˘ch uni-verzitách a o tom, Ïe tento trend kopírujevût‰ina vyspûl˘ch evropsk˘ch zemí. Moti-vovat mladé lidi ke studiu relativnû obtíÏ-n˘ch stavebnû-technick˘ch oborÛ, kterév souãasnosti navíc nemají patfiiãnou spo-leãenskou prestiÏ, je komplexním problé-mem s nesnadn˘m a dlouhodob˘m fie-‰ením. Druhá ãást vystoupení byla vûno-vána portfoliu aktuálních projektÛ spolu-práce technick˘ch univerzit se stavebnípraxí a dal‰ími institucemi v oblasti apliko-vaného v˘zkumu a technického rozvoje.

Na vystoupení Prof. Bittnara v jiné rovi-nû navázala pfiedná‰ka jedné z promi-nentních osobností dne‰ního svûtovéhobetonu, Dr. J.-F. Kleina ze ·v˘carska,pfiedsedy fib Komise 1 Konstrukce. Její


A K T U A L I T Y

T O P I C A L S U B J E C T S

1 1 . B E T O N Á ¤ S K É D N Y 2 0 0 4 : Ú S P ù · N ¯ Z A â Á T E KN O V É T R A D I C E

Jmenování Ing. Alaina ·tûrby ãestn˘mãlenem âBS

název byl Postavení inÏen˘ra v podmín-kách souãasného stavebního trhu. Dr.Klein na fiadû pfiíkladÛ z projektové a sta-vební praxe doloÏil stále nároãnûj‰ía v mnoha ohledech spoleãensky stálenevdûãnûj‰í úlohu konstrukãních inÏen˘-rÛ v procesu investiãní v˘stavby a hospo-dáfiského rozvoje regionÛ i cel˘ch státÛ.V projevu, kter˘ byl s mimofiádn˘m ohla-sem pronesen jiÏ na nûkolika svûtov˘chfórech, apeluje na uhájení rovnoprávné,dÛstojné role inÏen˘rÛ ve vztazích s archi-tekty, investory a úfiedníky správníchorgánÛ. Na konkrétních ãíslech dokládá‰kody na majetku i neblahé následkyneakceptování v˘znamu inÏen˘ra v úsilío rovnováhu pragmatick˘ch obchodníchzájmÛ, byrokracie státní a regionální sprá-vy, pfiemr‰tûn˘ch ambicí vlivn˘ch jednot-livcÛ, churavûjícího technického ‰kolstvía nutnosti rozumn˘m zpÛsobem peãovato Ïivotní prostfiedí.

Odborn˘ program probíhal paralelnû jiÏve tfiech sálech. Kromû soubûÏn˘ch pfied-ná‰ek v Sálech A a B byla premiérovû pfii-pravena projekce odborn˘ch filmÛ o be-tonu ve tfietím sále. Pûtihodinov˘ „Festivalbetonáfisk˘ch filmÛ“ obsahoval 23 sním-kÛ, z nichÏ vût‰ina byla ve stejném pofiadíuvedena dvakrát. Jeho úspûch byl neãe-kanû velk˘, v sále sedûlo bûÏnû 60 divá-kÛ. Kromû pfiedná‰ek probûhla tradiãnív˘stava posterÛ, jichÏ bylo tentokrát uÏpfies dvacet. Po oba dny byl programpfiedná‰ek premiérovû pfiekládán z/doangliãtiny, coÏ mj. slibuje do budoucnostirostoucí úãast zahraniãních úãastníkÛ.

K obohacení programu 11. Betonáfi-sk˘ch dnÛ pfiispûla atraktivní v˘stava Be-ton v architektufie fotografky Veroniky ·an-dové. Na jejím uspofiádání se podílelyvedle firmy HeidelbergCement i Svaz v˘-robcÛ cementu âR a Svaz v˘robcÛ beto-nu âR. V‰ichni úãastníci tak mûli k dispo-zici jak v˘pravn˘ katalog v˘stavy dokládají-cí vysokou estetickou úroveÀ ‰piãkov˘ch

evropsk˘ch realizací staveb z betonu ar-chitektÛ jako Zaha Hadid, Santiago Cala-trava nebo Tadao Ando, tak i katalog z ne-dávno vyhodnocené (viz BETON TKS2004-5) architektonicko-konstrukãní sou-tûÏe Betonov˘ dÛm.

Prostorné, funkãní a dobfie osvûtlenéfoyery Kongresového centra Aldis posky-tují nesrovnatelnû pfiíznivûj‰í podmínkyv˘stavû Beton, neÏ tomu bylo v budovûpardubického Domu hudby. V˘stavyBETON 2004 se zúãastnilo 57 firem, pfii-ãemÏ v˘raznû vzrostl poãet v˘stavníchstánkÛ.

I 11. Betonáfiské dny 2004 provázel do-provodn˘ spoleãensk˘ program, zejménadva spoleãenské veãery. První z nich, za-hajovací recepce, probûhla ve v˘jimeãnûkultivovaném prostfiedí zrekonstruované-ho V˘chodoãeského muzea, známe bu-dovû architekta J. Kotûry na Eli‰ãinû ná-bfieÏí fieky Labe. Recepce se zúãastnilo

180 hostÛ, ktefií mûli moÏnostveãerní prohlídky muzejníchexpozic i vlastní budovy vãet-nû podzemního lapidáriaa speciálnû zpfiístupnûné Ïele-zobetonové kupole. Veãer za-hájila pfiedná‰ka fieditele mu-zea PhDr. Z. Zahradníka o do-bov˘ch souvislostech vybudo-vání muzea a pfiehled mrako-drapÛ svûta v podání Prof. Ja-na L. Vítka, CSc., pfiedsedyâBS. Vynikající úroveÀ mûlo

vystoupení swingov˘ch Blue Star, jejichhudba 30. a 40. let v˘bornû zapadla docelkového ladûní veãera. Hlavní spoleãen-sk˘ veãer se vzhledem k poãtu úãastníkÛ(pfies 600 osob!) stal zatûÏkávací zkou‰-kou v‰ech organizátorÛ. Probûhl ve Vel-kém sále KC Aldis a jeho prÛbûh byl popr-vé doplnûn o hudbu taneãní skupinyv jednom z prostorn˘ch pfiísálí a zároveÀi o dvû programová pfiekvapení, která nahlavním pódiu pfiíjemnû zpestfiila prÛbûhveãera.

âeská betonáfiská spoleãnost âSSI vûfií,Ïe pfiesun Betonáfisk˘ch dnÛ z Pardubicdo Hradce Králové probûhl k vysoké spo-kojenosti v‰ech jeho tradiãních i nov˘chúãastníkÛ. Pfies nûkteré dílãí tûÏkosti danépfiedev‰ím enormním nárÛstem poãtuúãastníkÛ, celkov˘m rozsahem akce a ne-dostateãn˘mi zku‰enostmi s nov˘m pro-stfiedím se Aldis jako místo konání Be-tonáfisk˘ch dnÛ osvûdãil a sk˘tá svojí ka-pacitou perspektivu pro úspû‰né pokra-ãování tradice Betonáfisk˘ch dnÛ nejmé-

nû v nûkolika pfií‰tích letech. Pfií‰tí, jiÏ 12.Betonáfiské dny 2005 zaãnou v˘bor a se-kretariát âBS ve spolupráci s âBS Servis,s. r. o., pfiipravovat tentokrát jiÏ od ledna,protoÏe rozsah, úroveÀ a prestiÏ tohotofestivalu ãeského betonu rychle rostou.Lze pfiedpokládat, Ïe roãník 2005 opûtv‰estrannû pfiekoná roãník pfiedchozí.K úãasti na nûm vás jeho pofiadatel, âes-ká betonáfiská spoleãnost âSSI, zve jiÏ teì.

Ing. Vlastimil ·rÛma, CSc.


A K T U A L I T Y


Zleva shora: Ing. V. Kocourek, námûstekministra dopravy, Prof. Z. Bittnar, dûkanFakulty stavební âVUT v Praze, Dr. M. W.Braestrup, Dr. J.-F. Klein


B E T O N O V É V O Z O V K Y 2 0 0 47. fiíjna t.r. uspofiádal Svaz v˘robcÛ cementu âR spolu s a. s.Dálniãní stavby Praha a Skanska DS, a. s., na zámku ve Slavkovûu Brna 1. mezinárodní konferenci Betonové vozovky 2004.

Hlavním cílem konference bylo seznámit nejen odbornouvefiejnost, ale i zástupce státní správy a místních samosprávs problematikou betonov˘ch vozovek a zejména prezentovatv˘hody tuh˘ch vozovek z technického i ekonomického hlediska.

Program konference zahrnoval tématické okruhy• zahraniãní zku‰enosti s v˘-stavbou betonov˘ch vozo-vek na silnicích, dálnicícha leti‰tích – pfiedná‰eli hostéz Rakouska, Nûmecka a ·v˘-carska• ãeské zku‰enosti s betono-v˘mi vozovkami a podkladní-mi vrstvami• evropské pfiedpisy

Souãástí programu konfe-

rence byla technická exkur-ze na stavbu 0133 dálniceD1 v úseku Vy‰kov-Mofiice,která zahrnovala prohlídkustavby a shlédnutí betonáÏecementobetonového krytuvozovky.

Konference, která probû-hla pod zá‰titou ãestnéhopfiedsednictva sloÏeného zezástupcÛ MD âR, MPO âR,¤SD âR, SFDI, TSK hl. m.Prahy a krajsk˘ch úfiadÛStfiedoãeského a Olomouckého kraje, poskytla ‰iroké odbornévefiejnosti fiadu informací o nov˘ch trendech a aktuálních zku-‰enostech pfii v˘stavbû betonov˘ch vozovek.

Sborník pfiedná‰ek z konference je zájemcÛm k dispoziciv redakci.

pfiipravila redakce

T ¤ I N Á C T É K L U B O V É S E T K Á N Í â L E N Ò S S B KV polovinû listopadu t.r. se uskuteãnilo jiÏ tfiinácté klubové setká-ní ãlenÛ SSBK. Místo setkání bylo tradiãní – De‰tné v Orlick˘chhorách. Latinské „nomen – omen“ (jméno – znamení) se letosplnû uplatnilo. De‰tné nás v pátek pfiivítalo de‰tûm, kter˘ s pfie-stávkami, vyplnûn˘mi snûÏením, trval aÏ do dal‰ího dne.

V rekreaãní chatû Domov bylo pfiíjemnû teplo. DruÏn˘ hovorpostupnû se sjíÏdûjících ãlenÛ SSBK (pfiijelo jich 54) byl pfieru‰enodbornou pfiedná‰kou na téma „ Zku‰ební metody pfiedcházejí-cí sanacím“. Doc. Ing. L. Hobst, CSc., seznámil pfiítomné s moÏ-nostmi radiografick˘ch metod stanovení v˘ztuÏe v Ïelezobetono-v˘ch konstrukcích. Na pfiíkladech dokladoval, Ïe ne v‰echny dia-gnostické firmy vyuÏívají pfii prÛzkumech nedestruktivní metodya hrub˘mi zásahy do konstrukce poru‰ují nûkdy estetiku nûkdyv‰ak i funkãnost konstrukcí. V pfiedná‰ce pokraãoval Doc. Ing. J.Dohnálek, CSc., kter˘ se zab˘val problematikou stanovení pev-nosti betonu v konstrukcích. Svoji pfiedná‰ku doplÀoval o zají-mavé pfiíklady z praxe. Závûr pfiedná‰kového bloku patfiil hostuklubového setkání. Ing. Jaroslav Mikula z TZÚS Praha seznámilposluchaãe s nov˘mi pfiístroji na nedestruktivní zkou‰ení Ïelezo-betonov˘ch konstrukcí. V‰echny pfiítomné zaujal nov˘ magnetic-

k˘ indikátor v˘ztuÏe PROCEQ 5, kter˘ opût posunul „laÈku“ tech-nického pokroku v této oblasti o nûco kupfiedu.

Nejen vûdou a nov˘mi poznatky jsou Ïivi ãlenové SSBK, a pro-to uvítali oznámení organizátorÛ, Ïe se podávají prvé porce roÏ-nûného selete (obr 1). OdborníkÛm na nedestruktivní zku‰eb-nictví se podafiilo stanovit bezkontaktním teplomûrem firmyRaytek povrchovou teplotu peãeného selete na 138 °C.

Pfiátelská atmosféra setkání byla podtrÏena milou náv‰tûvou –hejtmana Královohradeckého kraje Ing. Pavla Bradíka, kter˘ v pfiá-telské diskuzi se ãleny sdruÏení vyjádfiil své názory na stavebníaktivity v regionu.

Sobotní dopoledne, které mûlo b˘t vûnováno v˘letu do okolía digi-fotografické soutûÏi mnohé zaskoãilo. Na v˘let se vydalipouze jeho garanti – Doc. Hobst a Ing. Koch, ke kter˘m se pfiidalIng. Mikula. Cíl v˘letu – hora s kostelem Sv. Matou‰e (obr. 2)podtrhla du‰iãkovou náladu tûchto dní. O nejlep‰í foto se zaslou-Ïil Ing. I. MacháÀ z firmy Sasta, s. r. o. (obr. 3).

Pfii louãení se jiÏ ãlenové SSBK tû‰ili na pfií‰tí setkání – na sym-poziu SSBK 2005 v Brnû a pak opût v De‰tném (snad bezde‰tû). Ing. Hana Neméthová

A K T U A L I T Y


Obr. 1 RoÏnûné sele, pfiipravené kekonzumaci

Obr. 2 Kostel sv. Matou‰e v podzimní mlze Obr. 3 Lesní potÛãek – vítûzn˘ snímeksoutûÏe, autor Ing. I. MacháÀ

s koncem 4. roãníku ãasopisu BETON TKSVám chci podûkovat za spolupráci. KaÏdéãíslo vytváfií jiná skupina autorÛ, nûktefií doãasopisu pfiispívají opakovanû a ãasto, nû-ktefií jen zfiídka. Dûkuji Vám v‰em za spolu-práci, za ochotu, s níÏ jste poskytli v˘sledkysvé práce a své zku‰enosti ke zvefiejnûnípro ãtenáfie ãasopisu, a za trpûlivost a poro-zumûní, které jste bûhem pfiedtiskové pfií-pravy Va‰eho textu a obrázkÛ projevovalik poÏadavkÛm redakce.

Pfied dvûma roky jsme na tûchto strán-kách otiskli pokyny pro autory, ktefií sechystají k publikovaní svého ãlánku v ãa-sopise poprvé. Text tohoto struãného sou-hrnu základních náleÏitostí, které by Va‰imãlánkÛm nemûly chybût, je od té dobyk dispozici ke staÏení ve formátu PDF nawebov˘ch stránkách redakce na adresewww.betontks.cz.

Za ty dva roky do‰lo k velkému roz‰ífienídigitalních fotoaparátÛ. Jejich pouÏívání pfii-ná‰í uÏivatelÛm mnoho v˘hod. Má v‰aksvá úskalí, a to právû pfii pouÏití digitálníchfotografií pro tisk. U klasické fotografie z ki-nofilmu máme moÏnost fotografii naske-novat opakovanû v rozli‰ení vhodném prozam˘‰lené pouÏití (prezentace na webo-v˘ch stránkách, technická zpráva napsanáve Wordu a ti‰tûná na kanceláfiské tiskárnû,tisk na ãtyfibarevn˘ch ofsetov˘ch strojích).V záloze zÛstává je‰tû negativ, se kter˘mdokáÏí udûlat v grafickém studiu témûfikouzla. U digitálního fotoaparátu bychomv‰ak mûli jiÏ pfii pofiizování snímku vûdût,k jakému úãelu chceme fotografii pouÏít.Pokud ji zam˘‰líme postupnû pouÏít kev‰em tfiem zmínûn˘m úãelÛm, ãi je‰tû dal-

‰ím, mûli bychom ji pofiídit a zejména v pa-mûti fotoaparátu uloÏit v kvalitû 300 dpi.Dovolím si to pfiiblíÏit na pfiíkladu urãitéhofotoaparátu.

Digitální fotoaparát redakce má v tech-nickém popisu uvedeno, Ïe snímek mÛÏeobsahovat aÏ 5 milionÛ pixelÛ (bodÛ),coÏ je napfi. obrázek 2560 x 1920 pixelÛ.Pfii rozli‰ení v tiskové kvalitû, tj. 300 dpi(dot per inch/bodÛ na palec) ve vodo-rovném i svislém smûru, mohu tedy sní-mat a uloÏit obrázek (2560/300 x 2,54)x (1920/300 x 2,54) = 218 x 163 mm,zhruba formát A5, a soubor s uloÏen˘msnímkem ve formátu TIFF, GIF nebo JPGmá pfiibliÏnû velikost 1 MB.

Formát JPG pro uloÏení doporuãuje grafikpouÏívat pouze, pokud mÛÏeme ovlivnitkompresi, tzn. zcela ji potlaãit. Je moÏné, Ïeformát JPG je pfii ukládání automatickykompresován (Pozor na nastavení i pfiiukládání skenovan˘ch obrázkÛ!), coÏ v‰akjde na úkor kvality rozli‰ení, neboÈ kompre-se v rámci ukládání formátu je velmi úãin-ná, ale ve sníÏení kvality nevratná. (Nekom-presovan˘ soubor JPG je témûfi identick˘se souborem ve formátu TIFF.) Obãas, bo-huÏel, dostaneme obrazové podkladyvhodné pro webové stránky (soubory JPGvelikosti desítek kB), které jsou pro tiskbûÏné velikosti obrázku nedostateãné. Taképrogram MS Office PowerPoint je urãenk prezentaci jinou formou neÏ tiskem,a proto obrázky do nûj vloÏené mají auto-maticky sníÏeno rozli‰ení, aby velikost v˘-sledného souboru nenarÛstala pfiíli‰ rychle.

Pro zahájení pfiedtiskové pfiípravy Va‰e-ho ãlánku staãí zaslat do redakce e-mai-

lem spoleãnû s textem komprimovanéverze obrázkÛ. Pro zakonãení pfiípravyv‰ak potfiebujeme kvalitní obrázky, kteréje, zejména pfii jejich vût‰ím poãtu, vhod-nûj‰í poslat po‰tou na CD. (V‰echny za-slané podklady autorÛm vracíme spolus autorsk˘m v˘tiskem ãasopisu.)

Pokud uvaÏujete o pofiízení kvalitní foto-grafie v tiskové kvalitû (300 dpi) na titulnístránku (formát A4, tj. 21 x 30 cm) je po-tfieba pracovat s fotoaparátem s dvojná-sobnou kapacitou, tj. 10 megapixlu. âastoje tfieba vybírat z fotografie rÛzné v˘fiezy,potom je nutné vycházet ze snímku pofií-zeného je‰tû kvalitnûj‰ím fotoaparátem.Soubory JPG (bez komprese) nebo TIFmívají bûÏnû desítky MB. Pokud digitálnífotoaparát uveden˘ch parametrÛ nemÛ-Ïete pouÏít, nezoufejte. Staãí kdyÏ násupozorníte na zajímavou stavbu ãi detaila redakce na své náklady objedná pofiíze-ní fotografie Vámi doporuãeného objek-tu/zábûru u profesionálního fotografa.

V tab. 1 uvádíme pfiehled témat, kteréredakãní rada vybrala pro pfií‰tí roãník ãa-sopisu, spolu s termíny uzávûrek pro za-slání Va‰ich podkladÛ do redakce. Vûfiíme,Ïe mezi nimi najdete i ta „svá“. VyuÏijtemoÏnosti ukázat sv˘m kolegÛm i ãtená-fiÛm z jin˘ch oblastí zajímavé betonovéstavby, které postavila va‰e firma, ãi k je-jichÏ realizaci jste pfiispûli návrhem kon-strukce nebo technologie. Informujte ãte-náfie o nov˘ch v˘sledcích v˘zkumu a v˘-voje v oblasti chování betonov˘ch kon-strukcí a technologie materiálu.

Tû‰ím se na spolupráci s Vámi nadstránkami dal‰ího roãníku ãasopisuBETON TKS.

Jana Margoldová

vedoucí redakce


V Á Î E N É A U T O R K Y A V Á Î E N Í A U T O ¤ I ,

A K T U A L I T Y


a) Fotografie uloÏená v 300 dpib) Fotografie uloÏená v 150 dpi,

pfii tisku v 300 dpi budepÛvodní velikost neostrá

c) Fotografie uloÏená v 75 dpi,pro tisk nepouÏitelná (velmineostrá nebo pfiíli‰ malá)

T É M A T A â Í S E L4 . R O â N Í K U

âíslo Hlavní téma Uzávûrka rukopisÛ Vyjde

1/2005 Prefabrikace 20. 12. 2004 únor 20052/2005 Povrchové úpravy a design 15. 02. 2005 duben 20053/2005 Sanace a rekonstrukce 15. 04. 2005 ãerven 20054/2005 Mosty 15. 06. 2005 srpen 20055/2005 Pozemní stavby 15. 08. 2005 fiíjen 20056/2005 Vozovky a leti‰tû 15. 10. 2005 prosinec 2005pfiíloha Beton v architektufie 2. ãtvrtletí 2005


A K T U A L I T Y


S E M I N Á ¤ E , K O N F E R E N C E A S Y M P O Z I A V â R

SEMINÁ¤ V¯POâET POÎÁRNÍ ODOLNOSTIKONSTRUKCÍ PODLE EVROPSK¯CH NOREMTermín a místo konání: odpoledne 17. února 2005, Stavebnífakulta âVUT PrahaKontakt: âVUT v Praze FSv, tel.: 224 354 773, fax: 233 337 466,www.fsv.cvut.cz/pozarni.odolnost/více viz. str. 49 ãasopisu

·KOLEN Í TKP STAVEB POZEMNÍCH KOMUNIKACÍTermín a místo konání: 23. února 2005, Masarykova kolej, PrahaKontakt: Sekretariát âBS, Samcova 1, 110 00 Praha 1,tel.: 222 316 195, 222 316 173, fax: 222 311 261, e-mail: [email protected], www.cbz.cz

TECHNOLOGIE , PROVÁDùNÍ A KONTROLA BETONOV¯CH KONSTRUKCÍ4. konferenceTermín a místo konání: 6. a 7. dubna 2005, Masarykova kolej, Praha Kontakt: Sekretariát âBS, Samcova 1, 110 00 Praha 1,tel.: 222 316 195, 222 316 173, fax: 222 311 261, e-mail: [email protected], www.cbz.cz

SANACE H ISTOR ICK¯CH BETONOV¯CHKONSTRUKCÍ 15. mezinárodní sympozium Sanace 2005• stavební prÛzkum, diagnostika, projektování• sanace a zesilování betonov˘ch konstrukcí, metody

a technologické postupy• vady a poruchy betonov˘ch konstrukcí, kvalita a trvanlivost sanací• technologické a ekologické aspekty sanací betonov˘ch konstrukcí• progresivní sanaãní materiályTermín a místo konání: 12. a 13. kvûtna 2005, Brno, Rotunda AKontakt: SSBK, Sirotkova 54a, 616 00 Brno, tel.: 541 421 188, fax: 541 421 180, e-mail: [email protected], www.sanace-ssbk.cz

Z A H R A N I â N Í K O N F E R E N C E A S Y M P O Z I A

ROLE OF STRUCTURAL ENGINEERS TOWARDS REDUCTION OF POVERTYIABSE konferenceTermín a místo konání: 19. aÏ 22. února 2005, New Delhi, Indiee-mail: [email protected], www.iabse.orgdále viz BETON TKS 5/2003

KEEP CONCRETE ATTRACTIVEfib symposiumTermín a místo konání: 22. aÏ 25. kvûtna 2005, Budape‰È, MaìarskoKontakt: e-mail: [email protected],www.eat.bme.hu/fibsymp2005dále viz BETON TKS 6/2003

ANALYTICAL MODELS AND NEW CONCEPTSIN CONCRETE AND MASONRY STRUCTURES5. mezinárodní konferenceTermín a místo konání: 12. aÏ 14. ãervna 2005, Gliwice-Ustron,PolskoKontakt: e-mail: [email protected], dále viz BETON TKS 5/004

UTIL IZATION OF H IGH STRENGTH/H IGHPERFORMANCE CONCRETE7. mezinárodní symposiumTermín a místo konání: 20. aÏ 24. ãervna 2005, Washington, D.C., USAKontakt: Mr. William R. Tolley, ACI International, P.O. Box 9094,Farmington Hills, MI 48333-9094, USA, fax: +1 248 848 3701, e-mail: [email protected], www.concrete.org

AESE 2005 – ADVANCES IN EXPER IMENTALSTRUCTURAL ENGINEER ING1. mezinárodní konferenceTermín a místo konání: 19. aÏ 21. ãervence 2005, Nagoya, JaponskoKontakt: e-mail: [email protected], www.ncvb.or.jp/ncc_edále viz BETON TKS 1/2004

GLOBAL CONSTRUCTION: ULT IMATE CONCRETE OPPORTUNIT IES6. mezinárodní kongresTermín a místo konání: 5. aÏ 7. ãervence 2005, Dundee, SkotskoKontakt: e-mail: [email protected],www.ctucongress.co.ukdále viz BETON TKS 3/2004

BEHAVIOUR OF DAMAGED STRUCTURES4. mezinárodní konferenceTermín a místo konání: 14. aÏ 18. srpna 2005, Joao Pessoa, BrazílieKontakt: damstruc2005, Escola de Engenharia, UFF, Rua Passo da Pátria, 156 Bloco D, Sala 360, Niterói – RJ – Brasil – CEP: 24210-240 e-mail: [email protected], www.civil.uff.br/damstruc

CONSTRUCTION MATER IALS , CONMAT`053. mezinárodní konferenceTermín a místo konání: 22. aÏ 24. srpna 2005, Vancouver, KanadaKontakt: e-mail: [email protected], [email protected],www.civil.ubc/conmat05dále viz BETON TKS 4/2004

STRUCTURES AND EXTREME EVENTSIABSE symposiumTermín a místo konání: 14. aÏ 16. záfií 2005, Lisabon, Portugalsko

STRUCTURAL CONCRETE AND T IMEfib symposiumTermín a místo konání: 21. aÏ 23. záfií 2005, Buenos Aires, ArgentinaKontakt: e-mail: [email protected], dále viz BETON TKS 4/2004

CONCRETE REPAIR , REHAB IL ITATION AND RETROF ITT INGMezinárodní konferenceTermín a místo konání: 21. aÏ 23. listopadu 2005 Kapské mûsto, Jihoafrická republikaKontakt: e-mail: [email protected],www.civil.uct.ac.za/iccrrr/dále viz BETON TKS 3/2004

S E M I N Á ¤ E , K O N F E R E N C E A S Y M P O Z I A

TÉMATA KONGRESU

TÉMA 1:Vlastnosti vláken a vláknobetonu

TÉMA 2: Beton vyztužený syntetickými vlákny pro ochranu proti požáru

TÉMA 3: Rozvoj konstrukcí z drátkobetonu

TÉMA 4: Navrhování progresivních konstrukcí

1. středoevropský betonářský kongres

BETON VYZTUŽENÝ VLÁKNY V PRAXI

ŠTÝRSKÝ HRADEC, 8. A 9. ZÁŘÍ 2005

VĚDECKÝ VÝBOR

Welzig • Bergmeister • Kollegger (Rakousko) / Radič • Biegovič • Pičulin (Chorvatsko) / Vítek • Jeřábek • Kohoutková (ČR) / Balázs • Bzetz • Kovácz (Maďarsko)

ORGANIZAČNÍ VÝBOR

Hinkel • Kronfuss • Pauser (Rakousko) / Količ (Chorvatsko) / Šrůma (ČR) / Soós (Maďarsko)

ANOTACE A PŘIHLÁŠKY

„Secretariat Fibre Reinforced Concrete in Practice – Graz 2005“

Österreichische Vereinigungfür Beton- und Bautechnik

A-1040 Vienna, Karlsgasse 5, [email protected]

TERMÍN ZASLÁNÍ ANOTACÍ PŘEDNÁŠEK: DO 15. LEDNA 2005

AKCE ČBS V ROCE 2005

23. února 2005Školení TKP Staveb pozemních komunikací, Praha

6. a 7. dubna 20054. konference Technologie, provádění a kontrola betonových konstrukcí, Praha

27. až 30. dubna 2005 Odborný zájezd na Německé betonářské dny 2005, Düsseldorf

Květen 2005 Seminář Zesilování betonových konstrukcí, Brno

4. až 10. července 2005 Odborná exkurze Skotsko + Kongres Global Construction v Dundee, UK

12. a 13. října 2005 3. konference Prefabrikace a betonové dílce, Pardubice

Listopad 2005 Školení ČSN EN 1991-1-1 (EC2), Praha a Brno

30. listopadu a 1. prosince 2005 12. Betonářské dny + výstava BETON 2005, Hradec KrálovéA

KCE

ČBS

V R

OC

E 20

05

Česká betonářská společnost ČSSIa

ČBS Servis, s. r. o.www.cbz.cz

SVAZ V ¯ROBC Ò C E M E NTU âR

SVAZ V ¯ROBC Ò B ETON U âR

âESK Á B ETONÁ¤SK Á SP OLEâ NOST âSSI

SDR UÎE N Í PRO SANAC E B ETONOV ¯C H KONSTR U KC Í

BETON 6/04 · 2015. 7. 7. · Nová skladová hala spoleãnosti Mountfield. Foto Michal Linhart...

Documents

Transcript of BETON 6/04 · 2015. 7. 7. · Nová skladová hala spoleãnosti Mountfield. Foto Michal Linhart...