Seminární práce z biologie na téma:

Dědičnost a rolování jazyka jako dědičný znak

Autor: Karel Jeniš

Teoretická částDědičnost

Vzájemné vztahy mezi alelami stejného genu

Křížení

Dědičnost

Dědičnost je proces zajišťovaný přenosem genetických informací, díky kterému si potomci nesou znaky vzniklé kombinací znaků rodičovských. Vlastnosti a znaky přenášené do další generace tedy nemusejí být stejné s vlastnostmi a znaky rodičů. V rozdílech mezi jednotlivými generacemi můžeme sledovat vývoj druhu – fylogenezi. Principy dědičnosti popsal Gregor Johann Mendel v Mendlových zákonech dědičnosti. Mendel položil základy genetiky v roce 1865, poté co zveřejnil své výsledky pokusů na hrachu.

Vzájemné vztahy mezi alelami stejného genu

Dominantní alela se označuje velkým písmenem (A), recesivní alela malým písmenem (a)

Úplná dominance a recesivita

Dominantní alela potlačí vliv recesivní alely Dominantní alela se projeví i v dominantní homozygotní kombinaci i

heterozygotní Příklady:

o Barva květů A – červená A – bílá

o Homozygot AA – červená barvy květůo Homozygot aa – bílá barva květů

o Heterozygot Aa – červená barva květů

Neúplná dominance a recesivita

Dominantní alela nepotlačí zcela vliv recesivní alely Recesivní alela se částečně projeví Příklad:

o Barva květů A – červená A – bílá

o Homozygot AA – červená barvy květůo Homozygot aa – bílá barva květůo Heterozygot Aa – pravděpodobně růžová barva

Kodominance

U heterozygota se projeví obě alely Projeví se zcela Nepotlačují se a neovlivňují se navzájem Příklad:

o Barva květů A – červená A – bílá

o Homozygot AA – červená barvy květůo Homozygot aa – bílá barva květůo Heterozygot Aa – př. bílé a červené puntíky na květech

Křížení

Pro pochopení populační genetiky, je nutné pochopit základní principy

křížení:

o Homozygotní křížení

Pokud zkřížíme dominantního homozygota

s dominantním homozygotem, vznikne vždy dominantní

homozygot

RR × RR RR

Pokud zkřížíme recesivního homozygota

s recesivním homozygotem, vznikne vždy recesivní

homozygot

rr × rr rr

Pokud zkřížíme dominantního homozygota s recesivním

homozygotem (nebo naopak), vznikne vždy heterozygot

RR × rr Rr

o Heterozygotní a homozygotní křížení

Pokud zkřížíme dominantního homozygota s heterozygotem,

může vzniknout dominantní homozygot nebo heterozygot

RR × Rr RR/Rr

Pokud zkřížíme recesivního homozygota s heterozygotem,

může vzniknout recesivní homozygot nebo heterozygot

rr × Rr rr/Rr

o Heterozygotní křížení

Pokud zkřížíme heterozygotu s heterozygotem, může

vzniknout dominantní homozygot, recesivní homozygot

nebo heterozygot

Rr × Rr RR/rr/Rr

Praktická částRolování

Základní údaje průzkumu

Výsledky průzkumu

Rolování

Dědičnost můžeme zkoumat na jednoduchém příkladu – rolování jazyka do tvaru „korýtka“

Tento znak je vlivem pouze jednoho genu je to znak monogenní Alela, která umožňuje, že jedinec je schopný rolovat jazyk do „korýtka“,

je dominantní Recesivní alela tuto schopnost neumožní

Jazyk umí srolovat dominantní homozygoti nebo heterozygoti Jazyk neumí srolovat recesivní homozygoti

Obr. 1: Vlevo - roluje, vpravo – neroluje

Schéma dědičnosti rolování jazyka

Následující schéma zobrazuje dědičnost znaku „rolování jazyka“

Obr. 2: Schéma dědičnosti znaku

Základní údaje průzkumu

Cílem průzkumu bylo zjistit na vzorku lidí, jak častý je výskyt znaku „rolování jazyka“ a jaký vliv na to má pohlaví. Dotazováno bylo 25 skupin, vždy dítě s rodiči. Následující výčet a grafy zobrazují výsledky průzkumu.

Celkem dotázaných: 75

o Mužů: 40 25 dospělých 15 dětí (do 18 let)

o Žen: 35 25 dospělých 10 dětí (do 18 let)

Rolujících: 63o Mužů: 31

20 dospělých 11 dětí (do 18 let)

o Žen: 32 22 dospělých 10 dětí (do 18 let)

Nerolujících: 12o Mužů: 9

5 dospělých 4 děti (do 18 let)

o Žen: 3 3 dospělé 0 dětí (do 18 let)

Výsledky průzkumu

Obecné údaje

Z průzkumu vyplývá, že 84% respondentů se schopno „rolovat jazyk“, kdežto 16 % respondentů neumí.

Rolující63

84%

Nerojulící12

16%

Poměr rolujících a nerolujících

Rolující Nerojulící

Muži25

33%

Ženy25

33%

Ženy - děti10

13%

Muži - děti15

20%

Složení respondentů

MužiŽenyŽeny - dětiMuži - děti

Muži40

53%

Ženy35

47%

Pohlaví respondentů

MužiŽeny

Rolování/nerolování – pohlaví (ženy)

Následující 2 grafy nám ukazují, zda-li se dědičnost znaku „rolování jazyka“ váže nějakým způsobem na pohlaví respondenta

Rolující32

91%

Nerolující3

9%

Ženy

RolujícíNerolující

Rolování/nerolování – pohlaví (muži)

Žen rolujících je 91% a nerolujících 9% Mužů rolujících je 77% a nerolujících je 23% je zřejmý rozdíl mezi schopností rolovat/nerolovat u žen a mužů

Rolující31

78%

Nerolující9

23%

Muži

RolujícíNerolující

Poměry rolujících

Rolujících žen je 51% a rolujících mužů je 49% Procentuální rozdíl zde není, ale vzhledem k tomu, že žen bylo dotázáno

méně, poukazuje tato statistika na to, že ženy častěji rolují než muži

Muži31

49%

Ženy32

51%

Rolující

MužiŽeny

Poměry nerolujících

Zde už je procentuální rozdíl velký, nerolujících mužů je 75 %, kdežto nerolujících žen je jen 25%

Tato statistika ukazuje, že je větší zastoupení nerolujících mužů než nerolujících žen (i přes větší počet dotázaných mužů je rozdíl výrazný)

Muži9

75%

Ženy3

25%

Nerolující

MužiŽeny

Závěr

Z průzkumu vyplývá, že ženy častěji rolují než muži a že je větší zastoupení mužů než žen, kteří nerolují. Ale nelze z tohoto průzkumu dělat obecnější závěry, z důvodu malého vzorku lidí. Pro příští průzkum bych doporučil větší vzorek lidí, rovnocenné zastoupení dospělých a dětí, tři generace a stejné zastoupení obou pohlaví pro jasnější vyvozování závěrů. V krajním případě by se dala zkoumat míra rolování jazyka, protože jsem se setkával s odpovědí, že respondent roluje „napůl“.

Citace:

1. ŠÍPEK, MuDr. Antonín. Genetika - Biologie: Váš zdroj informací o genetice a biologii. [online]. 2010, 2012 [cit. 2013-01-06]. Dostupné z: http://www.genetika-biologie.cz/zakony-dedicnosti

2. SNUSTAD, Peter D. a Michael J. SIMMONS. Genetika. 5th ed. Překlad Jiřina Relichová. Brno: Masarykova univerzita, 2009, xxi, 871 s. ISBN 978-802-1048-522

3. HALLMAYER, Joachim. Genetic Heritability and Shared Environmental Factors Among Twin Pairs With Autism. Archives of General Psychiatry. 2011-11-07, roč. 68, č. 11. ISSN 0003-990x. DOI: 10.1001/archgenpsychiatry.2011.76

Hodnocení citací (hodnocení jsem shrnul do pár vět místo dělení na body):

1. Zdroj je srozumitelný, přehledný a text píše sám autor stránek. Tento zdroj jsem využil k získání nějakých informací a zjištění, jak se daná problematika graficky zaznamenává. Součástí stránek je i diskuze, kde se člověk může zeptat na případné nejasnosti.

2. Jedná se o kvalitní knihu o genetice (byla mi doporučena vyučujícím). Jsou zde velmi podrobně vysvětleny principy genetiky a dědičnosti, obsahuje mnoho detailních obrázků. Zdroj mi posloužil jako hlavní zdroj informací.

3. Tento článek se sice zabývá mírně odlišnou tematikou, ale užil jsem jej kvůli tomu, že se zabývá průzkumem. Zjistil jsem si, jak takový průzkum probíhá, jak se dělí a zaznamenává a jak se poté publikuje.

Zdroje obrázků:

1. http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/ps08/gen_prikl/web/ pics/zad2.jpg

2. Vlastní3. Zbylé grafiky vlastní

Klíčová slova:

Dědičnost, alela, genetický, informace, zákony, křížení

Anotace

Text je zaměřen výhradně vědecky, jedná se o seminární práci zabývající se dědičností znaků. V teoretické části jsou vysvětleny základy dědičnosti znaků a jejich křížení, v praktické části je popsán průzkum na téma rolování jazyka jako dědičného znaku a obsahuje grafiky s daty a výsledky průzkumu. V závěru jsou shrnuty výsledky průzkumu. Text je určen studentům zabývajícím se základy genetické biologie a průzkumům v genetice.

Argumentace

Dané téma jsem si vybral, protože se zajímám o dědičnost a navštěvoval jsem seminář biologie. Přišlo mi také zajímavé zkusit si sám udělat průzkum na téma zabývající se dědičností – rolování jazyka. Téma jsem si vybral sám a k názvu práce jsem dospěl tak, že se zabývá dědičností a obsahuje průzkum.

Poznámka k úkolu do KPI

Použil jsem svoji starší práci a kvůli omezenému rozsahu (5000 – 5400 znaků) jsem musel vynechat některé části. Text jsem však upravil tak, aby obsahoval vše důležité a měl logickou návaznost.