1

Wieland Kuijken viola da gamba

Piet Kuijken cembalo

Johann Sebastian Bach: Sonta G dur pro violu da gamba a obligtn cembalo BWV 1027

(Adagio Allegro ma non tanto Andante Allegro moderato)

Johann Christian Bach: Sonta c moll pro slov cembalo

(Grave Allegro moderato Tempo di Gavotta)

Carl Philipp Emanuel Bach: Sonta C dur pro violu da gamba a basso continuo

(Andante Allegretto Arioso)

- PAUZA -

Karl Friedrich Abel: Skladby Sonta pro slovou violu da gamba d moll

(Allegro Adagio Allegro)

Wilhelm Friedemann Bach: Capriccio d moll pro slov cembalo

Johann Sebastian Bach: Sonata D dur pro violu da gamba a obligtn cembalo BWV 1028

(Adagio Allegro Andante Allegro)

Je a neuviteln, jak propastn slohov rozdl je mezi tvorbou Johanna Sebastiana.Bacha a

vrcholnmi dly jeho syn. Je to dno mj. tm, e v kontextu dobovho vvoje psobily skladby

Bacha-otce konzervativnji ne tvorba jeho souasnk - napklad G. Ph. Telemanna, kmotra

nejuznvanjho z Bachovch syn Carla Philippa Emanuela. Jisto vak je, e vechny vlivy, kter

Johann Sebastian Bach absorboval, dovedl petavit v charakteristickou slohovou syntzu

mimodnch kvalit. Jeho synov byli pravmi dtmi sv doby a stali se soust novho vvoje v

obdob velkch politickch, filosofickch a estetickch zmn. Ve sv dob byli cenni skladatelsky

ve ne jeho otec, co se zmnilo a po vytvoen bachovskho kultu ve 20. letech 19. stolet.

V ppad obou sont Johanna Sebastiana Bacha (1685 - 1750), rmujcch dnen program,

se jedn o tzv. triov sonty pro dva melodick nstroje a basso continuo, kde jednm melodickm

nstrojem je viola da gamba, druhm prav ruka cembalisty. Lev ruka pak reprezentuje

generlbasovou linii. Ob sonty jsou tyvt, s tempovm schmatem pomalu-rychle-pomalu-rychle,

co odpovd corelliovskmu typu sonaty da chiesa. Tet vta v rmci tohoto typu bv nejpomalej

a vta zvren naopak nejsvinj.

Pvodn verze sonty G dur BWV 1027 je napsna pro 2 pn fltny a continuo. Bach ji

napsal v Kthenu v r. 1720, tedy v tsnm sousedstv Braniborskch koncert. V rozmez let 1727 -

1740 ji pepracoval pro gambu a cembalo; posledn vta tto sonty jet existuje i ve verzi pro slov

varhany. Ob rychl vty maj odlehen charakter, zejmna v kontrastu s meditativn tet vtou, v

n Bach pozoruhodn pracuje s prodlevami v lev ruce cembala. Sonta D dur vykazuje urit

stylistick zvltnosti, zejmna pak v prvn a tet vt, je do urit mry pejmaj charakter

francouzsk hudby. Ob sud vty pedstavuj plynul imitan dialog gamby a cembala.

Carl Philipp Emanuel Bach (1714 - 1788) psobil adu let ve slubch pruskho krle

Fridricha Velkho v Berln. Odtud pak odeel v r. 1768 do Hamburku, kde se jeho kompozin e

znan zindividualizovala a on se stal elnm pedstavitelem tzv. citovho slohu (empfindsamer

Stil). Od prvnch triovch sont komponovanch ve 30. letech jet pln v duchu svho otce tak uel

ve slohovm vvoji obrovsk kus cesty. Gambov tvorb se Emanuel Bach vnoval pouze okrajov.

Sonta C dur je prvn z ady t sont pro gambu a basso continuo, kter zkomponoval v letech 1745-6,

tedy v prvnch letech svho pobytu na berlnskm dvoe. Zatmco ob krajn vty jsou pln v duchu

2

berlnsk tradice, kter byla pomrn konzervativn, melancholick pomal st ji dv tuit nov

slohov obzory.

Problematika citovosti (tzv. Empfindsamkeit) v Nmecku byla velmi lenit a rozshl a

zashla nejen oblast umleckou, ale pronikla od konce 60. do konce 80. let 18. stolet i do bnho

ivota man. Vrcholem tohoto hnut v literatue je vydn Goethova Werthera. Hudebn

empfindsamer Stil si kladl za cl vyjadovat hlubok city a nejniternj pocity; byl tedy znan

expresivn, pln neekanch zvrat, zlom a pekvapen a msty zdnliv nesouvisl. Vrazn

expresivita a dramatinost jsou charakteristick rovn pro pbuzn hnut nazvan Sturm und Drang

(boue a vzdor).

Tyto stylov znaky najdeme i v klvesov tvorb Willhelma Friedemanna Bacha (1710 -

1784). Nejstar Bachv syn-hudebnk ml problmy s alkoholem a za svho ivota nikdy nezskal

vznamn veejn postaven ani pocty jako jeho slavnj brati Carl Philipp Emanuel i Johann

Christian. Byl jakmsi pedchdcem typu romantickho umlce majcho pote s konvencemi. Mezi

jeho nejpozoruhodnj skladby pat klavrn sonty a fantasie vyznaujc se odvnou harmoni.

Jet ped Chopinem komponoval takka romantick polonzy. Nkter jeho skladby lze oznait a za

revolun. Ran suity a fugy vak naopak npadn pipomnaj kompozin tvorbu Bacha-otce. Stejn

jako on tak pouil formu Capriccia. Avak na rozdl od otcova slavnho Capriccia na odjezd

milovanho bratra je Friedemannovo Capriccio d moll dlem dnes sice takka neznmm, zato vak

vskutku avangardnm.

Johann Christian Bach (1735 - 1782) byl nejmladm synem J. S. Bacha. Po otcov smrti jej

vzal k sob star Carl Philipp Emanuel. V roce 1756 odeel Christian do Itlie, kde se stal kem

tehdy povstnho Padre Martiniho. Proslavil se zde pedevm svmi vnmi operami a na zklad

toho jej pijala do svch slueb anglick krlovna Sophie Charlotte. V Londn zskal vedouc pozici

v King's Theatre a pokraoval zde v komponovan oper. Souasn vyuoval krlovniny dti; ml

znan vliv na tvorbu W. A. Mozarta. Patil k nejlepm pianistm sv doby. Nejzsadnj jsou jeho

sontov cykly op. 5 a op. 17. Sonta c moll vznikla v sedmdestch letech a spolen s dalmi pti

sontami nese opusov slo 17. Je z celho souboru nejpozoruhodnj. vodn vta je jakmsi velmi

efektnm preludiem, druh vta je napsna jako dvojit fuga, zvren vyuv tehdy stle jet

populrnho tance - gavotty, kter evokuje Christianova italsk lta.

Carl Friedrich Abel (1723 - 1787), skladatel a pedevm virtuos na violu da gamba, zaal

s hudebnm studiem u svho otce Christiana Ferdinanda Abela, gambisty a violoncellisty kthensk

dvorn kapely. Po otcov smrti putoval do Lipska, kde navzal pevn ptelstv s rodinou Bach a

zejm byl kem J. S. Bacha. Ve 40. letech se stal lenem dransk dvorn kapely, kter byla prv

na vrcholu svho rozkvtu pod vedenm slavnho opernho skladatele J. A. Hasseho. dajn rozepe s

Hassem a pravdpodobn i hrzy sedmilet vlky zapiinily roku 1758 Abelv odchod z Dran.

Krtce cestoval po Evrop a zejm navtvil Mannheim a Pa. Pot se vydal na cestu do Anglie a ji

nsledujcho roku uspodal v Londn prvn koncert, kter ml mimodn spch. Jeho abonentn

koncerty se zhy staly dleitou slokou londnskho hudebnho ivota. Roku 1764 zaloil spolen

duo s Johannem Christianem Bachem, kter plnch 17 let (tedy a do Bachovy smrti) ovlivovalo

svmi koncerty hudebn ivot v anglick metropoli.

Jeho kompozice - podobn jako skladby Christiana Bacha - osciluj mezi galantnm slohem

a slohem citovm. Abel tak asto komponoval v tanench rytmech, piem nejvc si oblbil menuet.

Vstebal tak styl mannheimskch skladatel v ele se Stamicem. S Johannem Christianem Bachem

jej spojuje t zliba ve zpvnch melodich prozrazujc vrazn vliv italsk hudby. Sonta, kter je

na programu dnenho koncertu, m tvt pdorys a vznikla kolem r. 1760. Uprosted stoj kontrastn

Adagio, piem nutno ci, e Abel podle dobovch svdectv prv v pednesu svch adagi vynikal

a stal se tak vzorem pro ostatn umlce sv doby.