U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 0 3 1 8 7

Arizace české kinematografie

PhDr. Petr Bednařík

Recenzovali:

doc. PhDr. Michal Šobr, CSc.

PhDr. Ivan Klimeš

Mgr. Otomar L. Krejča

Vydala Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum

Redakce Lenka Ščerbaničová

Obálka Miloš Vystrčil

Grafická úprava Kristýna Tenkrátová

Sazba Nakladatelství Karolinum

Vydání první

© Univerzita Karlova v Praze, 2003

© Petr Bednařík, 2003

ISBN 80-246-0619-4

ISBN 978-80-246-2703-8 (online : pdf)

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Univerzita Karlova v Praze

Nakladatelství Karolinum 2014

www.karolinum.cz

ebooks@karolinum.cz

U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 0 3 1 8 7

U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 0 3 1 8 7

5

ObsahÚvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

1 . Projevy antisemitismu v kinematografii za druhé republiky . . . . . . . . . . . . . 9

2. První rok Protektorátu Čechy a Morava PokusčeskýchfašistůobsaditBarrandov–16.březen1939 . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 Protižidovskáfilmováopatřenívobdobíprvníhorokuprotektorátu. . . . . . . . . . . 24 Koncepceněmeckéfilmovépolitikyvprotektorátu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

3 . Filmové ateliéry Barrandov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 AteliéryHost,Bapoz,Foja . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

4. Filmové půjčovny, výrobny a kina ElektafilmaSlaviafilm. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 Kina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73

5. Němečtí arizátoři HermannGlessgen. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 AntonZankl. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84 WilhelmSöhnel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 KarlSchulz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88

Apendix Protižidovskéfilmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 Elektafilmpoválce. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101

U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 0 3 1 8 7

6

Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113

Přílohy

Přehledžidovskýchfilmovýchfirem,podnikatelůatvůrců . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 Edicepramenů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132

Prameny............................................................ 139Literatura. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141Seznam zkratek. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147Jmenný rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149

U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 0 3 1 8 7

7

Úvod

Arizace židovského majetku se v době existence Protektorátu Čechy a Morava nevyhnula ani oblasti kinematografie a arizační opatření výrazně zasáhla do vlastnické struktury českého filmu. Cílem tohoto textu je sledovat, jak Němci v době okupace využili arizaci k ovládnutí kinematografie. Přesto začíná popi-sem měsíců ještě před vyhlášením protektorátu. První kapitola je věnována období druhé republiky (30. září 1938 až 15. březen 1939), kdy Československo procházelo výraznými politickými, hospodářskými a kulturními proměnami. V republice se zvedla vlna antisemitských projevů a protižidovské nálady se dotkly i domácí kinematografie. Protektorátní období představuje hlavní část textu. Autor sleduje všechna opatření, která vedla k vyloučení židů z naší kine-matografie. Pozornost je soustředěna především na majetkové záležitosti, jelikož arizace pomohla Němcům ovládnout velkou část české kinematografie. Jedna kapitola se zabývá osobami německých arizátorů, protože jejich prostřednictvím lze konkrétně sledovat působení Úřadu říšského protektora i vztah mezi němec-kými protektorátními a říšskými úřady. V závěrečné části je zmíněna rovněž otázka protižidovských filmů a zachycena poválečná kauza Elektafilmu. Jako příloha je uveden přehled židovských podnikatelů a tvůrců, kteří působili v čes-kém filmu do začátku okupace.

Česká odborná literatura se tématu arizace v oblasti kinematografie věnuje jen velmi okrajově. Publikace o protektorátním filmu se zaměřují na zachycení obrazu hrané tvorby. O arizaci se zde objevují jen drobné zmínky, které autoři zpracovávají převážně jen na základě zpráv filmového tisku. Problematika archivních pramenů k tématu arizace české kinematografie je velmi komplikova-ná. Mnohé písemné prameny k danému období se nedochovaly. Ze spisů Úřadu říšského protektora se ve Státním ústředním archivu nalézá jen část písemností.

U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 0 3 1 8 7

8

Mezi nimi však chybí ty, které by pocházely z filmového referátu oddělení kul-turněpolitických záležitostí Úřadu říšského protektora. Bohužel se nezachovaly spisy filmového arizačního úřadu – Filmtreuhandstelle, jenž řídil správu arizo-vaných filmových podniků, což pochopitelně znemožňuje zpracovat danou pro-blematiku v úplnosti. V Národním filmovém archivu v Praze se nacházejí fondy některých filmových firem z období první republiky, ale badatelům k nim není umožněn přístup, jelikož tyto fondy nejsou zpracované.

Důležité prameny k arizaci českého filmu získal autor na přelomu let 1997 a 1998 při jednosemestrálním studijním pobytu na Johann-Wolfgang-Goethe Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Je poněkud paradoxní, že v zahra-ničních publikacích lze k tématu arizace české kinematografie objevit více informací než v české odborné literatuře. Při pobytu v Německu autor také navštívil Spolkový archiv v Koblenzi a nalezl zde ve fondu říšského ministerstva propagandy zásadní dokumenty, které se vztahují k arizaci českého filmu, zvláště k problematice barrandovských ateliérů, firmy Elektafilm a arizace kin. Dnes lze mikrofilmy s uvedenými dokumenty studovat také ve Spolkovém archivu v Berlíně.

Při čtení tohoto textu může čtenář na některých místech získat dojem, že by některé body měly být ještě doplněny o další informace (týká se to zejména kapitol o arizaci biografů a filmových půjčoven). Autor však musí bohužel kon-statovat, že prameny k některým otázkám neexistují a s některými dochovanými nelze z výše uvedených důvodů pracovat. Text vznikal v rámci grantového pro-jektu Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR: Česká společnost a židé 1938–1941 (Grantová agentura ČR). Autorovo poděkování patří Mgr. Pavlu Zemanovi za zprostředkování archivních pramenů, PhDr. Heleně Krejčové a Mgr. Otomaru L. Krejčovi za cenné připomínky k práci, panu Miroslavu Kárnému (in memo-riam) za konzultace, Kateřině Baslové za redigování konečné podoby textu a PhDr. Ivanu Klimešovi z Národního filmového archivu za pomoc při získá vání materiálů k tématu a konzultace při vytváření koncepce práce a objasňování jednotlivých otázek.

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

1 . Projevy antisemitismu v kinematografii za druhé republiky

PomnichovskédohodědošlovČeskoslovenskukvýznamnýmvnitropolitic-kýmzměnám.Dočelapolitickéhoděnísepostavilaagrárnístrana,kterádosa-vadníliberálnísystémparlamentnídemokracieoznačilazašpatnýaneefektivní.TvrdětakékritizovalazahraničnípolitikuEdvardaBeneše.Prosazovalasystémautoritativní demokracie, v jejímž rámci měla vládnout dominantní Strananárodníjednoty,vnížsepodvedenímagrárníkůvlistopadu1938sloučilavětši-napolitickýchstran(svýjimkousociálnídemokracie,částinárodníchsocialistůazakázanékomunistickéstrany).

Vzemibylihledánivinícimnichovskétragédie.Zajednohoznichbyliozna-čeniižidéarepublikazačalapoznávatprojevyotevřenéhoantisemitismu.Jehoznakembylapředevšímsnahaolikvidacikonkurence.Různéprofesnískupinysesnažilyzbavovatsvýchžidovskýchkolegů,abymohlypřevzítjejichkliente-lu.Jižvříjnu1938organizaceadvokátůalékařůpožadovaly,abyoběprofesemohlo zastávat jen tolik židů, kolik je procentuálně židovského obyvatelstvav českých zemích, a aby ostatní byli z těchto profesí vyloučeni. Stejné hlasyzaznělyzeskupinobchodníkůaživnostníků,navícspožadavkem,abystátome-zilžidovskýkapitálvhospodářství.

Strananárodníjednotyprosazovalatakénovépojetíkultury,znížmělybýtodstraněnyveškerézahraničnívlivy.Oddivadelbylopožadováno,abyhrálapře-devšímčeskéautoryazaměřilasenadílaznárodníhoobrození.Literaturamělapředstavovatčtenářůmhlavněčeskéspisovatele–Klostermanna,Dyka,Jiráskaazesoučasníkůkatolickéautory.Důrazbylpoložennanárod,lidovoukulturu,

9

U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 0 3 1 8 7

kázeň,řád,láskukBohuarodnépůdě,sdůležitýmdodatkem,ženárodníkulturubudoutvořitjenskutečnípříslušnícinároda,lidéčeskékrve.1)

Také v oblasti kultury se objevily projevy antisemitismu.V říjnu 1938 sevNárodnímdivadlevPrazeuskutečnilaobnovenápremiéraProdanénevěsty.Režisérem představení byl Hanuš Thein, umělec židovského původu. Částčlenůorchestruoperyprotestovalaproti tomu,abyseTheinjakožidpremiéryzúčastnil,aprotojehojménovedenídivadlaneuvedlonaplakátechavprogra-mu.KobdobnýmudálostemdošlotakévdivadlechvOlomouciaBrně.Šéfovibrněnské operyMilanu Sachsovi bylo akcí českých fašistů znemožněno, abydirigoval28.října1938slavnostnípředstaveníLibuše.PoútocíchčástiabonentůopustilsvémístotakéšéfolomouckéoperyAdolfHeller.SachsiHellervsitu-aci,kdyseprotinimmnožilyprotesty,žejakožidébynemělirežírovatčeskéopery,odjelidozahraničí.

HlavnípozornostvšakbylapoceloudobutrvánídruhérepublikysoustředěnanaHugoHaase,kterýbylvtiskunapadánzasvojidivadelníifilmovoučinnost.Vševyvrcholilonapočátkuúnora1939,kdymuselvdůsledkuvládníhonařízenío omezení zaměstnávání občanů židovského původu ve státních službách podeseti letechpůsobení opustitNárodní divadlo.On sámna toto období vzpo-mínal: „Hrál jsemveStavovskémdivadle vČapkověRUR konzulaBusmana– žida. Přišel za mnou divadelní sluha a odevzdal mi dopis. Od ředitelstvídivadla.Kolembylo ticho,nikdozhercůnežertoval,nikdonevyprávělveseléhistorkyjakoobyčejně[...]byloticho,hrobovéticho.Otevřeljsemdopisačetljsemcosi–žejelikožjsemvesvýchdokumentechpřiznalsvůjžidovskýpůvod,jeředitelstvídivadlanucenomnepropustitsokamžitouplatností[...]Bylomi,jakobysepodemnouotevřelonekonečnépropadliště.“2)Nucenýodchodpřišelnavícvdobě,kdyjehoženaleželapotěžkémporoduvnemocnici.BibiHaasovákmanželověpropuštěnívesvévzpomínkovéknizeuvedla:„Výpověď,tojetaképikantní, dostal ještě o pár týdnů dřív, než k nám vtrhli nacisti.NechtělimítvsouboruŽida.Párkolegůhercůprotiněmuskutečněštvalo,nebudujeradějijmenovat,užnikdonežije.JehorolimuselpřevzítFrantišekSmolík,cožudělalnerad,toHaasvěděl.“3)ZřejmětedyivNárodnímdivadlesenašliherci,kteřízávidělikolegovijehoúspěchyarole.Přivítali,kdyžmuselkvůliantisemitismudruhérepublikyodejít.

Novénárodovectví takémnoholidívyužilokprosazovánívlastníchzájmů.PodstatujevůvkultuřeobdobídruhérepublikyvystihlA.M.PíšavPrávu lidu dne19.října1938.Napsal,želidéméněschopníprostřednictvímpolitikylikvi-dujílidischopné.„Dějísepokusy,abyseitakovéhlevyřizováníúčtůzaštítilonárodním zájmem.A aby se čestného jména kultury vpravdě národní dostalo

10

U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 0 3 1 8 7

kulturnímu zpátečnictví, uměleckému podprůměru a kýči mnichovácké školyaražby.Alenadto:prosazujísechoutky,abysetatorevisehodnotuspořádalapodlevzoru ze sousedství z roku1933,podle týchž zásad a týmižmetodami,kterémocenskylikvidujíkulturnísvoboduatvůrčísoutěžnahrazujíglajchšalto-váním.“DotěchtometodPíšazařadiliuplatňovánírasovýchpředsudků.SvojiúvahusnázvemVýt s vlkyzakončilslovy:„Akoneckoncůvlkůmsečelí!Alevýtsvlkynebohyenami?Tojestmravníotázkavkusu,charakteruasebeúcty.Apředevšímnenítozaměstnánípromuže!“4)

Projevům nového českého nacionalismu se nevyhnula ani oblast filmu.Prvním krokem bylo přejmenování pražských biografů. V českých zemíchzavládlakrátcepoMnichovuvlnajazykovéhopurismu,kterábylapodporovánatiskem. Cizí slovaměla zmizet ze všech vývěsních štítů. V říjnu 1938 protodošlo k přejmenování několika pražských kin: Illusion naRáj,Hollywood naMáj,AlfanaAleš,AdrianaAdrie,RoxynaRoj,KinemanaVlasta,FénixnaBlaník,ApollonaAmerikaakinoBroadwayneslonynínázevNaPříkopě.5)

V listopadu 1938 zasáhla cenzura a bylo zakázánodalší promítání českéhofilmuBílá nemoc azahraničníchsnímkůHlas Izraele, Golem,Rothschildové.6)ZákazBílé nemoci bylspojensvelkouprotičapkovskoukampanívpravicovémtiskuaproČapkovyodpůrcebylanutnoststaženífilmuještěpodpořenaosobourežiséra a představitele hlavní roleHugoHaase. Proti filmuSvět kde se žebrá sHaasemvtitulníúlozezaútočilvesvémčasopiseZlíntovárníkJanBaťaaozna-čiljejzaoslavužebráctví,cožbylopodlenějprodobu,kterásižádáaktivnízapo-jenívšechpříslušníkůnároda,zcelanevhodné.Filmnebylcenzurouzakázán,alepůjčovnabylaúředněvyzvána,abyjejprozatímdokinnezadávala.7)

Filmovéorganizacediskutovalyonutnostizměnvčeskoslovenskékinema-tografiijižodpočátkuroku1938.Filmařibylirozdělenidoněkolikaorganizacía neexistovala zde jednotná linie pro prosazování kinematografických zájmůpři jednání se státními orgány.Vznikalo jen velmimálo filmů, které by bylomožnéuvéstsúspěchemivzahraničí.Vefilmovéprodukcipřevažovalykome-dieasentimentálnípříběhy.PoMnichovuvšakněkteřípředstaviteléfilmovýchorganizací využili politické atmosféry druhé republiky k navrhování velmiradikálních změn, které ale již měly zároveň omezit pracovní možnosti částikinematografickéobce.Dne12.října1938sekonalaschůzesprávníhovýboruZemskéhosvazukinematografůvČechách.Svazvydalprohlášení,vněmžbylotakéuvedeno:„Několikaletézkušenostivedounáskpřesvědčení, že jekrajněnaléhaváočistačs.kinematografie,a topředevšímsložkyobchodníodevšechživlůapříživníků,kteřínemajísčeskoslovenskýmnárodemačs.kinematografiínicspolečného,kroměsvýchzájmůosobníchaobchodních.“8)

11

U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 0 3 1 8 7

KrátcepotézveřejnilyspolečnéprohlášeníSvazfilmovévýrobyvČSR,SvazfilmovéhoprůmysluaobchoduČSR,ÚstřednísvazkinematografůaČs.filmováunie.Vevýzvě z 18. října žádalyobčany, aby chodili dokinna české filmy.Organizacesezavazovaly,žezachovajívýrobučeskoslovenskýchfilmůazáro-veň„zbavíčs.filmovouvýrobunežádoucíchcizíchacizorodýchvlivůapostavífilmnaryzenárodnízákladnu“.9)

NejradikálnějšíbylavesvémprohlášeníČs.filmováunie,odborováorgani-zacefilmovýchpracovníků.Podleuniemělodojítkúsporámpřinatáčenívate-liérech.Požadovalaproto,abysesnížilyhonorářefilmovýchhvězdarežisérů,alemzdykomparsuadělníkůmělybýtzachovány.Vprohlášení,podepsanémpředsedouČs. filmovéunie režiséremVáclavemBinovcema jejímústřednímtajemníkemJosefemJaurisem,unieurčovala,kdosesmípodíletnaděnívčs.kinematografii.„Chceme-lifilmopravdunárodní,pakmusímezkolektivutěch,kteří jej tvoří,odstranitibezzbytečné sentimentalityživlyaosoby,které jsounašemunároducizíacizorodé.Opakujemejensvéstarépřesvědčení,žečeskýfilm může tvořiti jen člověk český, zrozený z české půdy a českých rodičů,vychovaný českými školami a tradicí, v jehož prsou bije české srdce.“10)Proprovolánítohototypu,nejenfilmovýchorganizací,bylopříznačné,žesenikdeneobjevovaloslovožid.Vždysepsalo jeno jinonárodníchživlechaosobách,kteréjsounároducizíacizorodé.Vkontextudobyalekaždýmuselpochopit,žetěmitoosobamiaživlynebylimíněnipouzecizinci.Vnastalésituacibyliilidéžidovského původu vyřazováni z účasti na vzniku děl národní kultury.Mělozmizetvše,conebyločeské–zadruhérepublikynajednouivšežidovskézačalobýt posuzováno jako cizorodý prvek. Slovo žid se však v textech neuváděloanikdonemohltakbýtpřímonařčenzantisemitismu.

Filmovéčasopisybuďvyjádřilypodporutěmtoprohlášením,neboseknimnevyjadřovaly. Hlasy odporu se objevovaly minimálně. Jedině týdeník Film (orgánSvazufilmovéhoprůmysluaobchodučeskoslovenského)zaujalodmíta-véstanovisko.VkomentářiPrávo a spravedlnost(22.října1938)časopispoložilotázku, kdo jsou ti proroci a spasitelé, kteří dnes chtějí provádět změny, kdebylidříve,pročseneozvali.„Uněkterýchnašichfilmovýchpracovníkůpropukárasovánenávist,jinízasebrojíprotilidem,kteříjsouodlišnéhopolitickéhopře-svědčení,vzdortomu,žejetotovsouladusčeskoslovenskoustátností.Potomvšembymohlypřijítivúvahurozdílynáboženskéajinéapakbybyljenkrůčekktomu,abychomseocitlivbratrovražednémboji,místovpřátelskéažádoucíspolupráci.“11)

NatentokomentářreagovalveFilmovém kurýruFerdinandPernica,předsedamoravského Zemského svazu kinematografů.12)Podle něj byla kinematografie

12

U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 0 3 1 8 7

obrazemkulturnívyspělostinároda,aprotojejíhodnotymělitvořitpouzejehopříslušníci.Žádalodchodvšech,kterýmšlojenozisk.„Nenítootázkarasová,prokterouseprotitěmtolidemstavíme,ačitabylabynamístěabudemusetbýtiřešena.Jsoutoosobnívlastnostitěchtopánů,kteřínikdynemělipochopeníproskutečnépotřebynašíkinematografieazaváděliunászpůsoby,prokteréjevelmitěžkonaléztipřiléhavývýraz.“Pernicanapsal,ževestátěČechů,SlovákůaPodkarpatorusůnemajímístolidé,kteříjsounároducizí.„Nebojímesežádné-hobratrovražednéhoboje,poněvadžvotázceočištěníveřejnéhoživotaodcizo-pasníkůjecelýnárodzajedno,alebojímeseosamozvanéochráncetěchtolidí.“Pernicazakončil textosobnívýhrůžkou:NechťsiautorzmíněnéhokomentářepřečtePísně otrokaahlavněčástolízánídůtek.13)

Nejostřejšíprotižidovskéútokyprotijednotlivýmosobámseobjevilyprávěv týdeníkuFilmový kurýr,oficiálnímorgánuÚstředníhosvazukinematografieČSRaZemskéhosvazukinematografůvČechách.Zdebylavříjnualistopadu1938 otištěna číslovaná série čtyř protižidovských článků.Nebyly podepsánya vycházely s černým orámováním. Jeden text věnoval Filmový kurýr LeoBurgerovi,ředitelipražskéfiliálkyMGM.PodletýdeníkubylBurgerpůvodemizraelitaz Jugoslávie,kterýdoPrahypřijelzPaříže.Do filmovéhooboruprýzavádělcizímetody,alehlavněmubylovytýkánozaměstnávánícizinců.„Naúkor našich občanů zaměstnával ve firmě MGM osoby především původuněmeckéhoaneárijského,mezinimižbyliicizístátnípříslušníci(např.neárij-skýemigrantzBerlína),českéhojazykanedostatečněnebovůbecneovládající.“Filmový kurýrsistěžoval,ževefirměsenemluviločesky.Teďbylopodlelistutřebazajistitpráciprovlastnílidi,nikoliprocizince.14)

DalšíčláneksezaměřilnaOttoSonnenfelda,bývaléhořediteleSlaviafilmu,nynímajitelekinaAmerikaadistribučnífirmyRadiofilmsezastoupenímame-rickéspolečnostiRKO.Listmělvýhradykpersonálnímuobsazenífirmy,proto-žeze24zaměstnancůbylopodlenějosmneárijců.ZtohotoúdajepakFilmový kurýr vyvodil, že „za takovýchto okolností se nemůže nikdo diviti, že kinanemohlanikdypanařed.Sonnenfeldapovažovatizaosobu,ježbycítilasnašímlidem,vjehožzemisemuaždosudtakdobřevedlo“.15)DoantisemitskéhopsaníFilmového kurýru se promítaly také dlouholeté napjaté vztahymezi biografyapůjčovnami.Provozovatelékinbylipřesvědčeni,žebyjimmělpříslušetvětšípodílztržeb.

PoslednítextsériezaútočilnačeskoufiliálkuFoxfilmCorporationvPraze.Podle týdeníku byla ve firmě převaha neárijců, kteří zabírali místa českýmlidem.VedoucípobočkyBrandfeldseúdajněchovalpovýšeněkzástupcůmčes-kýchbiografů,přičemžFilmový kurýrsoudil,žetatoérajižskončila.16)

13

U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 0 3 1 8 7

Nejdelšíčlánek(úvodní–číslo1)zčerněorámovanéřadybylvěnovánmaji-teli Elektafilmu JosefuAuerbachovi.Filmový kurýr citoval zprávu o odjezdutohotopodnikateledoFrancie.Vesvémkomentářilistzdůraznil,žeAuerbachpocházelzpolskéHaliče,přišelzRakouskaamluvilšpatnoučeštinou.Filmový kurýrlitoval,žeAuerbachnebylzrepublikyjiždřívevyhoštěn.„Doufejme,ženenastanoupoměry,kterébydovolily,abysetakovéosobyopětknámvrátily.Neníovšemsám,neboťpokudvíme,takéjiní,jemupodobní,sehotovíhonásle-dovat.Neníjichškoda.Jestjenlitovati,žejdoutakpozdě.“17)

Vtétoatmosféřeseněkteřílidéprotitvrzení,ženejsouárijci,začalibránit.Vlistopadu1938Čs.filmováuniesdělila,žezprávy,podlenichžherečkaMarieGlaserová není čistě árijského původu, jsou nepravdivé. Glaserová předloži-la v kanceláři unie dokumenty potvrzující, že je po otci i matce čistá árijka.O mnoho měsíců tak předešla protektorátní praxi, že v kinematografii můžepracovatjenten,kdopředložídokladyoárijskýchpředcích.18)

Zvláštěvobdobíodříjnadolistopadu1938seopoměryvčeskékinematogra-fiiintenzivnězajímalidennítisk.FilmovýrežisérVáclavKubásekvagrárnímVečeruoznačilzasmutnýjev,kdyžjedenumělecpíšelibreto,scénář,vederežiiaještěhrajehlavníroli,čímžmělnamyslifilmHugoHaaseCo se šeptá,cožvšakvtextuneuvedl.19)Kubásekvyjádřilisvojipředstavu,kdománatáčetčeskéfilmy:„Musímejasněanekompromisněříci,ženášfilm,má-lisplnitsvéposlá-ní,musíbýtitvořenjenajenopravdovýmiČechyaSlováky.“20)VladimírSrkalvNárodní politicevytyčilnejbližšíúkolčeskékinematografie:„Budetřeba,abysehodnotěnašeho filmuvěnovalazvýšenápozornost, filmovépodnikáníbylopostavenonanovouhospodářskouiprávnízákladnuačs.kinematografiezba-venavšechnežádoucíchanárodněnespolehlivýchživlů.“21)Lidové listyuvedly,žežidétěžilizčeskékinematografie,ukládaliziskyvciziněaomezovaličeskétvůrce.„Bylyzdeipřípady,kdyvšeovládajícícizinecnedovolilčeskýmlidemvkinematografiivyniknout.Mnozíznich jenživořili,a tozmilostimocnýchčinitelůnafilmovémmezinárodnímtrhu.“22)JanWenigzNárodních listůpro-šelseznamproducentůapůjčovenazjistil,ženeárijcibylizastoupenivícenež50procenty,cožbylpodlejehonázorunezdravýjev.Spatřovalvněmpříčinuzkomercionalizováníčeskéhofilmuajehoodpoutáníodnárodníkultury.Wenigpožadoval, aby byl z kinematografie vyloučen neárijský kapitál a nahrazenčeským. „Právě zde je nutno sáhnout důrazně do spekulativního a nejasnéhosoukolífilmovéprodukceavyřaditnejenvše,conenínárodní,aleito,cotomutozhoubnémurádoveznamenípenězpřisluhovalo.“23)

Wenig ve svých počtech spojil domácí i zahraniční firmy. Ze statistikfilmovéhoobchoduzarok1938vyplývá,ževkartelufilmovýchdovozcůbylo

14

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

14 domácích firem s majitelem židovského původu (z celkového počtu 37členů).Z35půjčoven,kterévroce1938distribuovalycelovečerníhranésním-ky,mělo13židovskémajitele.VestejnémrocebylovČeskoslovenskunatočeno41celovečerníchhranýchfilmů,znichž10vznikloužidovskýchproducentů.Vroce1938sevkinechnaúzemíČeskoslovenskapromítalo318celovečerníchhranýchfilmů,znichžcelkem81filmůdistribuovalyfirmy,kterébudoupozdějivroce1939označenyzažidovské.(Tentopoměrseve30.letechpřílišneměnil:napříkladvroce1937byl331:114.)24)Útokzástupcůfilmovýchorganizacínebylovšemzaměřenpouzenažidovskéfirmy,aletýkalseivšechspolečnostízahra-ničních,neboťpodleprohlášenímělozmizetzkinematografievšecizíacizoro-dé.PrávěvoblastifilmovédistribucemělymezifirmaminejsilnějšípostavenípobočkyvelkýchamerickýchspolečnostíFox,MGM,Paramount,UnitedArtistsaUniversal,kterénačeskoslovenskémdistribučnímtrhuzajišťovaly35–40%nabídky celovečerních hraných snímků, zatímco pobočky německých firemuváděly ročně zhruba jen 20–30 filmů. Je nutno uvést, že z domácích firemprávě ty s židovskýmmajitelem (hlavněElektafilm,Slaviafilm,MoldaviafilmaMeissnerfilm)patřilymezinejúspěšnějšísnejvětšímpočtemdistribuovanýchfilmů.Tytospolečnostive30. letechprodukovaly řadudobřenavštěvovanýchveseloher sVlastouBurianemneboHugoHaasemapracovali proně režiséřidiváckyoblíbenýchfilmůMartinFrič,KarelLamačaVladimírSlavínský.

Tato čísla nám pomohou pochopit důvody, proč se proti těmto firmámozvalyhlasyzfilmovýchorganizací.Méněúspěšní lidézfilmovéhooborusijistě uvědomili, že nastal ideální čas pro omezení konkurence.Velmi se jimhodila dobová averze vůči všemu zahraničnímu, umocněná antisemitismemobdobídruhérepubliky.Je třebavzítvúvahu,žeprávěvčelepobočekame-rických společností stáli zahraniční ředitelé židovského původu.Někteří lidéz oboru kinematografie zřejmě doufali, že se jim prostřednictvím filmovýchorganizací podaří prosadit omezení počtu filmů distribuovaných americkýmifirmami a domácími společnostmi s židovským majitelem. Tito propagátořinovýchpořádkůsihodlaliuvolněnoučástdistribučníhotrhurozdělitmezisebe.Obdobněchtělipostupovativoblastiprodukce,kdebysesnažiliprosadit,abynedostávaly filmy natáčené židovskými producenty státní dotace. Ze státnípodporybypaktěžilidoposudméněúspěšnífilmovípodnikatelé,kteříbyalezdůrazňovalizájemo„čistěčeskou“kinematografii,kterábyodpovídalastátemprosazovanéliniinárodníkultury.

Vsouvislostisantisemitismemdruhérepublikyjenezbytnéuvéstjménoreži-séraVáclavaBinovce,kterýjepříklademfilmařevyužívajícíhoantisemitismusdruhérepublikykprosazenísvýchvlastníchzáměrů.25)Binoveczastávalfunkci

15

U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 0 3 1 8 7