ADAR II. NISAN - spekt a tolerance atd.). Kromì vlastních Łinností (organizovÆní cyklu...

28
KL 20, 5779 DUBEN 2019 RO¨N˝K 81 ADAR II. NISAN VSTN˝K IDOVSKCH N`BOENSKCH OBC˝ V ¨ESKCH ZEM˝CH A NA SLOVENSKU Jarcajt rabiho lomo Efrajima LunLice na StarØm idovskØm hlbitov v Praze. Foto Jil DanLek, 2019. PESACH KOER VESAMEACH

Transcript of ADAR II. NISAN - spekt a tolerance atd.). Kromì vlastních Łinností (organizovÆní cyklu...

Page 1: ADAR II. NISAN - spekt a tolerance atd.). Kromì vlastních Łinností (organizovÆní cyklu judaistic-kých płednÆıek pro vełejnost, konferen-cí a workshopø) se centrum podílí

Kè 20,� 5779 DUBEN 2019 ROÈNÍK 81

ADAR II.NISAN

VÌSTNÍK �IDOVSKÝCH NÁBO�ENSKÝCH OBCÍV ÈESKÝCH ZEMÍCH A NA SLOVENSKU

Jarcajt rabiho �lomo Efrajima Lunèice na Starém �idovském høbitovì v Praze. Foto Jiøí Daníèek, 2019.

� PESACH KO�ER VESAMEACH

Page 2: ADAR II. NISAN - spekt a tolerance atd.). Kromì vlastních Łinností (organizovÆní cyklu judaistic-kých płednÆıek pro vełejnost, konferen-cí a workshopø) se centrum podílí

OMLUVA A VYLOUÈENÍZa výroky poslance Václava Klause ml.,kterými pøirovnal snìmovnu k židovské-mu výboru, se musel omluvit jeho šéf,pøedseda ODS Petr Fiala. Klaus ml. sváslova pronesl v úterý 12. bøezna pøi roz-pravì o zákonu o zpracování osobníchúdajù kvùli pøedpisùm Evropské unie.„Mnì to pøipomíná nìco jako židovskývýbor, jo, když nám øekli, že máme vy-pravit transport, a my jenom tak jako roz-hodujeme, že ty nemocné ženy ještì ne-pošleme, ty pùjdou až pøíštím vlakem, alejinak prostì dìláme to, co nám øeknou,“øekl. Pozdìji svùj pøímìr oznaèil za mož-ná ponìkud drsný, ale „v jádru sedí“.Poté, co straníci ÈSSD, Pirátù, Starostùnebo KDU-ÈSL vyzvali Klause k omlu-vì, Fiala prohlásil: „Jménem ODS se zdeomlouvám za pøímìr, který zde nevhodnìpoužil mùj kolega Václav Klaus.“ Násle-doval potlesk èásti poslancù.

„Je samozøejmì povzbudivé, že odmí-tavá reakce byla okamžitá, velmi silnáa že pøišla z rùzných èástí spoleènosti,vèetnì Klausovy vlastní politické stra-ny. Jenomže pohoršení nestaèí. Mìli by-chom se zamyslet nad tím, proè k tako-výmto excesùm vùbec dochází. Podlenedávného prùzkumu více než polovinarespondentù v ÈR uvedla, že o Židechtoho moc neví. To je alarmující a je tozávazek i pro nás. Ve svìtle toho všehose zdá, že Santayanùv zdánlivì otøepanýbonmot ,Kdo zapomene svou minulost,je odsouzen ji znovu prožít‘ asi není jenprázdnou frází,“ uvedla na svém Face-booku Federace ŽO v ÈR.

ODS poté 16. bøezna vylouèila Václa-va Klause mladšího ze strany s odùvod-nìním, že není loajální k programu,hodnotám a principùm, kterými se tatostrana øídí.

VRCHNÍ RABÍN IZRAELENAVŠTÍVIL PRAHUPražskou židovskou obec navštívil 13.a 14. bøezna vrchní aškenázský rabín Izra-ele David Lau. Stalo se tak pøi pøíležitosti400. výroèí úmrtí pražského židovskéhomyslitele, rabína Šloma Efrajima benAharona Lunèice, nástupce pražskéhovrchního rabína, slavného Maharala. Lun-èic, který zemøel podle obèanského kalen-dáøe 21. února 1619, je pochován na Sta-rém pražském židovském høbitovìv Josefovì. Ten Lau bìhem svého dvou-denního pobytu navštívil, stejnì jako Sta-ronovou a Vysokou synagogu, domov so-ciální péèe pro pøeživší šoa Hagibor

a Lauderovy školy, kde se pøátelsky setkalse studenty. V hotelu King David proneslna pamìt’ zesnulého uèence øeè. RabínDavid Lau je vrchním izraelským rabínem

od roku 2013 a v dobì zvolení byl vesvých 47 letech nejmladší osobou zvole-nou za vrchního rabína Izraele. Narodil sev Tel Avivu, vystudoval nìkolik ješiv,mezi nimi i ješivu Ponivež v Bnej Brak,jednu z nejpøednìjších v Izraeli. V jehodoprovodu byli izraelští rabíni MenachemKalchheim a Jehuda Ješarim, kteøí v praž-ské obci po roce 1990 nìkolik let pùsobili.

ZDÌŠENÍ A SOUSTRASTŽidovské organizace celého svìta vyjadøujísolidaritu rodinám obìtí teroristického úto-ku na mešity v novozélandském Christ-churchi. Osmadvacetiletý Brenton Tarrantzavraždil støelbou do lidí ve dvou mešitáchpøi páteèní modlitbì v pátek 15. bøezna 50osob, vèetnì žen a dìtí. Dalších 50 bylozranìno. Zdìšení a soustrast vyjádøil ještì

téhož dne prezident Svìtového židovskéhokongresu Ronald S. Lauder i další pøedsta-vitelé židovských komunit vèetnì FŽOv ÈR. „Federace židovských obcí je šoko-vána a odsuzuje hrùzný teroristický èin,který spáchal pravicový extremista ve dvoumešitách v novozélandském mìstì Christ-church. Soucítíme s rodinami obìtí. Je tøe-ba odsoudit jakékoli projevy nesnášenli-vosti a xenofobie již v zárodku. Každý èinmá na poèátku slovo, které mùže být stejnìnebezpeèné,“ zveøejnila FŽO na svých fa-cebookových stránkách.

DOPISY TISOVIV Prešovì a následnì 14. bøezna v Brati-slavì se konalo diskusní ètení dopisù, kte-ré v letech 1939–1945 psali bìžní lidé slo-venskému prezidentu Jozefu Tisovi. Akci„Lidé píší Tisovi“ organizovalo Doku-mentaèní støedisko holokaustu a cílembylo zejména mladým lidem pøiblížit pro-následování Židù na Slovensku a jejichdeportaci. Dopisy psali arizátoøi židovské-ho majetku i lidé židovského pùvodu, kte-øí žádali o výjimku z transportu. Èetlo sez originálù spoleènì s americkou badatel-kou Madeline Vadkertyovou z Muzea ho-lokaustu ve Washingtonu, žijící na Slo-vensku. V diskusi zaznìlo, že nìkteøínacionalisté opakují legendu o tom, jakJozef Tiso zachraòoval Židy. Vadkertyo-vá, která pøeèetla z archivu Prezidentskékanceláøe v Bratislavì zatím jen èást, alepøesto už tisíce tzv. židovských žádostío milost, uvedla, že zatím narazila jen natøi, které byly vyøízeny kladnì.

(ztis, jd)

2 VÌSTNÍK 4/2019

AKTUALITY

OBSAH

Olomoucká výroèí 3Sidra na tento mìsíc 4–5S nìmèinou mizí i èást èeské kulturyrozhovor s Ingeborg Fialovou 6–7, 9

Století Bauhausu – ženy z ÈSR ve škole umìní a designu 8–9

Pokušení antisemitismu – Francouzské žluté vesty a kdo je nosí 10–11

Rozhovor s filmovým producentem Benem Barenholtzem 12–13

Pevnost Herodium – místo posledníhoodpoèinku mocného vládce 14–15, 20

Mìsto žen – výstava ve Vídni 16Autobiografie V. Pivovarova 17Z. M. Kudìj: Golem – drama pro bramborové divadlo 18–20

Izrael: Stát devíti milionù 21Výbìr z èeských médií 22Kalendárium 23Zprávy, kultura, inzerce 24–27Zprávy ze svìta 28

Vrchní rabín Lau u hrobu rabi Lunèice. Foto jd.

Page 3: ADAR II. NISAN - spekt a tolerance atd.). Kromì vlastních Łinností (organizovÆní cyklu judaistic-kých płednÆıek pro vełejnost, konferen-cí a workshopø) se centrum podílí

VÌSTNÍK 4/2019 3

Letos si Olomouc pøipomíná 80. výroèívypálení mìstské synagogy, postavenév letech 1895�1897 dle návrhu vídeòské-ho architekta Jakoba Gartnera v orientál-nì byzantském stylu. Budovu, je� patøilak dominantám mìsta, vypálili nacistév pùli bøezna 1939, ihned po nìmeckéokupaci èeských zemí. Druhé výroèí jeoptimistiètìj�í: pøed patnácti lety byl naUniverzitì Palackého v Olomouci zalo-�en obor �idovských studií, vyuèovanýv Centru judaistických studií (CJS).

VEÈER VYPUKL PO�ÁRNa pamìt� znièeného templu sev pøedveèer leto�ního svátku Purim,20. bøezna, v Olomouci konalovzpomínkové setkání, na které sedostavily stovky místních. Na akcipromluvil pøedseda F�O Petr Papou�ek,modlitbu pronesl vrchní zemský rabín Ef-raim Sidon se vzpomínkou na osvìtimskýrodinný tábor vyhlazený na Purim 1944.Vzpomnìlo se také na pøíbìh sofera Davi-da Branda, který opravoval 1564 èeskoslo-venských svitkù Tóry, z nich� se jeden(s èíslem 740) nedávno slavnostnì vrátilzpìt do olomoucké �idovské obce. V jidi�a èesky byl pøedveden vtipný Purim�pílv podání studentù judaistiky UniverzityPalackého. Hlavní projev pøednesl primá-tor mìsta Olomouc Miroslav �bánek. Ci-tujeme jej s jeho svolením: �Dne�ní setká-ní se pojí s mimoøádnì tragickou událostí,která se zapsala èerným písmem nejen dodìjin na�eho mìsta. Kdy� v úterý 14. bøez-na 1939 veèer sedìli Olomouèané u roz-hlasu a èekali na novinky z jednání prezi-denta Háchy v Berlínì, ani ti nejvìt�ípesimisté z nich asi netu�ili, co je èekáhned druhý den. Zatímco ráno ve støedu15. bøezna napochodovaly do mìsta nejpr-ve vojenské jednotky wehrmachtu a v zá-vìsu za nimi gestapo, v poledne tého� dneu� nad radnicí vlály prapory s hákovýmkøí�em a veèer vypukl po�ár v nádhernébudovì olomoucké synagogy. Nejtemnìj�íroky nacistické okupace tak zaèaly s efekty,jaké by nevymyslel ani divadelní re�isér.

O vypálení olomoucké synagogy tohovíme dost. Synagogu jako symbol sebe-vìdomí a pracovitosti olomoucké �idov-ské obce zapálila slupina Olomouèanù,nikoli okupanti. Aèkoli objekt �lo za-chránit, neudìlali to ani hasièi, ani po-zdìji stavební firmy. Na následné vynu-cené demolici po�kozené synagogy si(s odpu�tìním øeèeno) namastili kapsumístní podnikatelé, nikoli okupanti. Odtohoto bezprecedentního bezpráví vùèi

budovì se velmi brzy pøe�lo ke zvùlivùèi lidským bytostem.

Co je z tìchto dostupných faktù promì hlavním poznáním? Otevøe-li nìkdostavidla zla, v mnoha lidech se probudíto nejhor�í, co se jinak skrývá za fasá-dou civilizovanosti. Umo�ní-li zloèinnýre�im páchat zloèiny za bílého dne,v�dy se najde dost ochotných darebákù,kteøí se toho rádi ujmou. Potlaèíme-lizákladní zásady lidství, velmi rychlepøestaneme být lidmi. A neplet�me se,

není to jen vìcí minulosti. Dnes jsme sedokonce posunuli v negativním smysluje�tì dál; zatímco tehdy �háøi zapálilisynagogu anonymnì pod rou�kou tmy,dnes terorista pøená�í své vra�edné øá-

dìní jmenovitì a v pøímém pøenosu nasociálních sítích.

Dámy a pánové, vypálení olomouckésynagogy je historickou, ale i symbolickouudálostí. Nesmíme dopustit, aby se ani najedno z tìchto poselství zapomnìlo.�

JUDAISTIKA V OLOMOUCIVìdecko-výzkumný zámìr Centra juda-istických studií se v souèasné dobì ori-entuje pøedev�ím na dìjiny, kulturu a pí-semnictví moravských �idù, zamìøujese v�ak i na komplexní problematiku iz-raelských studií. V rámci kulturnì osvì-tových a výzkumných aktivit CJS navá-zalo kontakty s rùznými pracovi�tiv republice (�idovská obec Olomouc,�idovská obec Brno, �idovské muzeumv Praze, Muzeum Kromìøí�ska, Muze-

um Mohelnicka, obèanské sdru�ení Re-spekt a tolerance atd.). Kromì vlastníchèinností (organizování cyklu judaistic-kých pøedná�ek pro veøejnost, konferen-cí a workshopù) se centrum podílí nakulturních a vzdìlávacích akcích spoje-ných s judaistickými tématy.

Olomoucká judaistika v�ak od poèátkusvého vzniku vede zápas o svou existenci.V posledních deseti letech èerpá a� 70 pro-cent finanèních prostøedkù z tøetích zdrojù,co� jí na druhou stranu èiní jednou z nejús-

pì�nìj�ích institucí na univerzitìv získávání grantù a nadaèních pøís-pìvkù. Podobnì je mo�ná i nejaktiv-nìj�í v navazování mezinárodníchkontaktù. Právì v tìchto dnech tu bylna neoficiální náv�tìvì profesorz Bar-Ilanovy univerzity a výsled-

kem je novì domluvená spolupráce uni-verzit. Centrum spolupracuje rovnì� s uni-verzitami v Haifì, Jeruzalémì, Trevíru,Düsseldorfu, Drá�ïanech, Halle, Heidel-bergu, Vratislavi, �týrském Hradci a v Bu-dape�ti.

CENA KURTA SCHUBERTAVýznam olomoucké judaistiky nedávnopøipomnìlo získání Pamìtní ceny KurtaSchuberta za mezinábo�enský dialog,ji� udìluje rakouské Fórum pro svìtovánábo�enství. Dne 27. února ji pøevzalagermanistka prof. Ingeborg Fialová-Fürst, která centrum pøed patnácti letyzakládala.

Mezi mnoha pøítomnými byli i velvy-slanci z Izraele a Rakouské republiky,olomoucký arcibiskup, pøedseda F�OPetr Papou�ek a mnoho dal�ích èest-ných hostù.

Cena je pojmenovaná po významnémvídeòském profesorovi, který bìhem dru-hé svìtové války zachránil knihy rabín-ského semináøe ve Vídni. Po vystudovánístaroorientální filologie zalo�il samostat-ný institut judaistiky na Vídeòské univer-zitì. Nìkteré jeho studie vy�ly i v èeskémpøekladu. Pomáhal zakládat Centrum ju-daistických studií v Olomouci, které pojeho smrti získalo velkou èást jeho kni-hovny. Není tedy náhodou, �e centrumnese ve svém názvu jména man�elù Kur-ta a Ursuly Schubertových.

Prof. Fialová pøedala vedení centra ji�pøed lety své �aèce Ivanì Cahové, kteráslavnostní veèer moderovala v prostoruUmìleckého centra UP, kapli Bo�íhotìla � tam, kde do 14. století stála syna-goga. (Rozhovor s prof. Fialovou ètìtena stranách 6�8.) OJUNA SIDONOVÁ

OLOMOUCKÁVÝROÈÍ

Page 4: ADAR II. NISAN - spekt a tolerance atd.). Kromì vlastních Łinností (organizovÆní cyklu judaistic-kých płednÆıek pro vełejnost, konferen-cí a workshopø) se centrum podílí

JAK Z TOHO VEN? (MECORA)Malomocenství, je� se vyskytuje v Písmu,svádí k ukvapenému závìru, �e se jednáo lepru. Je v�ak chronicky známo, �ev Písmu se prostøednictvím cara´at nevy-rá�í na tìle jiný virus ne� zlého slova, po-mluvy a �íøení nepravdivých informací.

Pøedstavme si, �e by na nìkterých li-dech na první pohled bylo patrné, �el�ou. Pro celou øadu politikù by to bylaúplná katastrofa, ale mo�ná by to takébyl jediný zpùsob, jak je pøimìt k roz-vá�nému zacházení se slovy. Nane�tìstíto tak plasticky nefunguje a obèan je od-kázán na vlastní rozum, aby si z té snù�-ky protichùdných l�í a pomluv udìlalpravdivý obrázek o obecnì sdílené poli-tické realitì, pokud ov�em není také ma-lomocný. Bohu�el nelze øíci, �e by la-�on hara byl doma jen v parlamentech.

Ale u dìtí Jaakovových, kdy� na Sinajipøijaly Tóru, se zlý jazyk zaèal vyrá�et na-venek. Aby v�em bylo zjevné, �e je malo-mocenství vyrá�kou lidské zloby bezohledu na jejich spoleèenské postavení,stala se první obìtí prorokynì Mirjam,Aharonova a Mo�eho sestra. V�em naoèích musila se svým stigmatem strávitsedm dní v izolaci za to, �e rozná�ela kle-py o svém nejmlad�ím bratrovi. Pøes totovarování se v�ak cara´at �íøila v Izraeliv tak velkém rozsahu, �e zacházením s na-ka�enými museli být povìøeni knì�í. Mu-seli se nauèit rozli�ovat mezi malomocen-stvím a ko�ními nemocemi, a teprve kdy�se malomocný uzdravil a oèistil se od nìj,musel pøinést obìt�za høích.

To bylo také dùvodem, proè u� staro-vìcí Egypt�ané pokládali lid Izraele zamalomocný. Máme to dolo�eno ze 3.století pøed køest�anským letopoètem,kdy to egyptský knìz Manetho napsalv Dìjinách Egypta. Podle této legendybylo malomocenství skuteèným dùvo-dem exodu Izraele. Ji� Moj�í� byl spolus dal�ími malomocnými Egypt�any po-slán do kamenolomu, ale zanedlouhoutekli a usadili se v Jeruzalémì. �e �lotedy o pomluvu, je zøejmé, proto�e pøeddarováním Tóry Tóra �ádný pøípad ma-lomocenství neuvádí, ale je mo�né, �emìla pøesto reálný základ. O cara´at sezmiòují i mnohem pozdìj�í písma ne�liTóra. Na�tìstí Egypt�ané nebyli znalí �i-dovské ústní tradice a nevìdìli, �e ma-lomocenství v Izraeli je výchovný trest,jinak by to s chutí proti �idùm pou�ili.

Zlý jazyk je vlastní v�em lidem, tedyi Egypt�anùm, ale o nápravu pohanskýchetnik u� Svatému, budi� po�ehnán, dávno

ne�lo. Vida v�ak, �e si z toho ostatní náro-dy vzaly jen pouèení, �e jsou �idé poskvr-nou lidstva, byl nucen zvolit ménì sofisti-kovaný, zato v�ak kolektivní trest. Zánikstigmatu malomocenství lze proto datovatzkázou Druhého chrámu za globálnì roz�í-øenou sinat chinam, bezdùvodnou zá�t�, je�je nevysychajícím zdrojem zlého jazyka.

Ubezpeèení, �e jednou pøece jenomvyschne, najdeme v 85. �almu Koracho-vých synù, �e �pravda ze zemì vyrostea spravedlnost z nebe hledìt bude�.Rabi Simon k tomu v Bere�it raba 5, 5uvádí midra�, �e kdy� Svatý, buï po�e-hnán, chtìl na zemi stvoøit prvního èlo-vìka, rozdìlili se slu�ební andìlé dodvou skupin. Jedni øíkali �Nestvoø ho�a druzí �Stvoø� a uvádìli k tomu z Pís-ma pádné dùkazy. Hlavním mluvèímprvní skupiny byla pravda, proto�e èlo-vìk bude prolhaný a �my�lenky jehosrdce jsou od jeho mladosti jen zlé�, aleBùh pøesto pozemského èlovìka stvoøila pravdu shodil z nebe na zemi. Andìléhned køièeli: Pohrdá� svým øádem prav-dy? Vyzvedni pravdu ze zemì! Ale Bùh

je odkázal na zmínìný �alm, �e �pravdaze zemì vyroste�. Tak�e je tøeba si polo-�it otázku, proè právì ze zemì?

Zøejmì to souvisí se stvoøením jako ta-kovým, proto�e stvoøení celého svìta bylojen kvùli èlovìku. Tak jako byl zámìrstvoøit nebeského èlovìka jako smrtelnoubytost ze zemì, nebyla ani pravda seslánana zemi z jiného dùvodu, a stejný osud èe-kal i nebeskou Tóru, je� je uèením pravdypro lidi a ne pro andìly, ryze duchovní by-tosti. I ti byli toti� stvoøeni kvùli èlovìku,jak jinak. Jenom�e materiální èlovìk mátaké podstatný duchovní rozmìr, du�i, je-jí� pùvod je v samotném Stvoøiteli, jen� jitomuto pozemskému tvoru vdechl. Za-myslíme-li se nade dvìma po�ehnáními,je� je nám vyslovit ka�dého dne po probu-zení, je v nich skuteènì obsa�ena dvojílidská identita. V prvním po�ehnání chválídu�e Stvoøitele, �e jí poskytl tìlo, bez nì-ho� by nemohla obstát pøed Bo�ím trù-nem, a ve druhém chválí tìlesný èlovìkBoha za to, �e ho díky své du�i mù�echválit. A z toho vyplývá, �e smyslem pøe-chodné existence èlovìka na zemi je po-skytovat du�i pøíle�itost stanout pøed tváøíBo�í jako �nìkdo jiný�.

Za tu cenu musí svádìt zápas o svou tì-lesnou schránku s propastí nicoty, je� lpína materii. Ne�li Kain zabil Hevela, Bùhho varoval, �e �u vchodu�, toti� u poèátkustvoøení, �táboøí høích a prahne po tobì�.Proto má �du�e, jestli�e zhøe�í�, obìtovatBohu obìt�za høích, a bude pøed Bohemskládat úèty ze své existence v tìle.Z vlastní zku�enosti v�ak víme, �e takhlejednoduché to není, zvlá�tì kdy� je èlovìkodkázán jen na vlastní rozum. Sou�itídu�e s tìlem vede k tomu, �e je èlovìkv sobì nedoká�e rozli�it. Zdá se nám, �ev�echno, co je tìlo, je i du�e, a dobrat sepravdy o tom, co cítíme, myslíme a chce-me, by byl neøe�itelný problém, kdyby �kdyby Bùh Izraeli nedaroval Tóru a on senezabýval jejími slovy.

Na závìr vyznání víry v jedinost Hos-podina øíkáme, �e On je pravda. A jestli�e�pravda ze zemì vyroste�, vyroste z níi on sám a �spravedlnost z nebe hledìtbude�, proto�e jako jsou nebesa a zemìjedním svìtem, je Bùh jediným v nebia na zemi, v tomto svìtì a ve svìtì pøí�-tím. Právì to poznal ná� praotec Jaakov,kdy� mu Bùh ukázal �ebøík, spojující jejsamého na zemi s Hospodinem nad nímv nebesích, po nìm� zdola od nìj stoupalia shora dolù od Hospodina k nìmu sestu-povali andìlé. �A já jsem to nevìdìl!�øekl. EFRAIM K. SIDON

4 VÌSTNÍK 4/2019

KOMENTÁØK TÓØE

PRO TENTO MÌSÍC

Marc Chagall: Jákobùv �ebøík.

Page 5: ADAR II. NISAN - spekt a tolerance atd.). Kromì vlastních Łinností (organizovÆní cyklu judaistic-kých płednÆıek pro vełejnost, konferen-cí a workshopø) se centrum podílí

VINA A HANBA(Mecora 3M 14�15)Existují kultury hanby a kultury viny.Starovìké Øecko, stejnì jako Japonsko,bylo kulturou hanby. Judaismus a nábo-�enství jím ovlivnìná (v tomto ohledunejzøetelnìji kalvinismus) byly kultura-mi viny. Rozdíl mezi nimi je hluboký.

V kulturách hanby zále�í pøedev�ím natom, co o èlovìku soudí ostatní. Chovat semorálnì znamená pøizpùsobit se veøejnýmrolím, pravidlùm a oèekáváním. Pokud setak nechováte, stihne vás veøejný posmìch,hanba, ostrakizace. Naproti tomu v kultu-rách viny nezále�í na tom, co si o èlovìkumyslí ostatní, ale jak se vnímá on sám. �ítmorálnì znamená jednat v souladu s vnitø-nì pøijímanými morálními imperativy:�Uèiní�� a �Neuèiní��, vnímat své chybya �patné skutky i v pøípadì, kdyby násostatní pova�ovali za dokonalé. Hanba zna-mená veøejné ostouzení, vina niterná muka.

Sidry Tazria a Mecora se zabývají po-jmem cara´at, jen� se pøekládá jako malo-mocenství, ale nelze jej pøesnì s �ádnouznámou nemocí ztoto�nit. Neodpovídádefinici lepry a zajímavé je, �e nepostihu-je jen lidi, ale také obydlí, nábytek a �aty.Navíc Tóra není kniha o medicínì, aleo etickém chování a zdá se, �e cara´atnení nemoc, ale spí�e stav zpùsobený ne-èistým �ivotem, neèistou øeèí � pomluvou(la�on hara). Popis toho, jak zacházets malomocným (s nìkým, kdo mácara´at), odpovídá veøejnému zostuzenía ostrakizaci: posti�ený na sobì nese zna-mení, musí �ít mimo ostatní, zdi jehodomu se musí oèistit, pøípadnì znièit. Jed-ná se o vzácné vyjádøení hanby v jinak dù-sledné kultuøe viny, a tuto hanbu, toto vy-øazení naøizuje sám Hospodin.

Trestem za la�on hara bylo doèasnévyøazení ze spoleènosti a veøejná stig-matizace. Èlovìka, jen� svou øeèí rozsé-vá nedùvìru, a tím podkopává základnísoudr�nost lidí, nelze trestat obvyklýmizákony, soudy, vynesením viny. Pomlu-vu nìkdy nelze dokázat, nìèí povìst jemo�né po�kodit, ani� se se pøesnì naplnil trestní skutek pomluvy èi nactiutr-hání. �Já to tak nemyslel/a,� øíkají èastolidé, kteøí �íøí pomluvy. Nejlep�í zpù-sob, jak reagovat na ty, kteøí oèeròujídruhé, je �oznaèit si je� a vyhýbat sejim. V na�í dobì sociálních médií a sítí,je� bývají nástrojem le�on hara, je v�aktento zpùsob nadmíru slo�itý. Pøesto seo takovou léèbu musíme sna�it.

Z komentáøù rabína Jonathana Sacksevybrala a pøelo�ila A. Marxová.

VÌSTNÍK 4/2019 5

BOHOSLU�BYv pra�ských synagogách � duben 2019 nisan 5779

Staronová synagoga5. 4. pátek veèerní bohoslu�ba 19.21 hodin6. 4. sobota �ABAT HACHODE�

�abat Ro� chode� nisanTAZRIA 3M 12,1�13,59; 4M 28,9�15mf: 2M 12,1�20; hf: Ez 45,16�46,18mincha 19.00 hodinkonec �abatu 20.31 hodin

12. 4. pátek veèerní bohoslu�ba 19.30 hodin13. 4. sobota �ABAT HAGADOL

MECORA 3M 14,1�15,33hf: Mal 3,4�24mincha 19.15 hodinkonec �abatu 20.43 hodin

18. 4. ètvrtek úklid chámecu 20.25 hodin19. 4. pátek pøedveèer Pesach veèerní bohoslu�ba 19.30 hodin20. 4. sobota �ABAT 1. DEN PESACH 2M 12,21�51

mf: 4M 28,16; hf: Joz 5,2�6,1mincha 19.30 hodinkonec �abatu a sfirat haomer 20.56 hodin

21. 4. nedìle 2. DEN PESACH 3M 22,26�23,44mf: 4M 28,16�25; hf: 2Kr 23,1�9; 21�28mincha 19.30 hodinkonec svátku 20.57 hodin

25. 4. ètvrtek pøedveèer 7. den Pesach 19.30 hodin26. 4. pátek 7. DEN PESACH 2M 13,17�16,26

mf: 4M 28,19�25; hf: 2S 22,1�51mincha a veèerní bohoslu�ba 19.30 hodin

27. 4. sobota �ABAT 8. DEN PESACH�IR HA�IRIM5M 14,22�26,17mf: 4M 28,19�25; hf: Iz 10,32�12,6MAZKIR 11.00 hodinmincha 19.40 hodinkonec �abatu a svátkù 21.08 hodin

V sobotu a svátcích �achrit (ranní modlitba) od 9 hodin.Ka�dý v�ední den maariv (veèerní modlitba) od 19.30 hodin.

Vysoká synagogaVe v�ední dny �achrit (ranní modlitba) v 8.30 hodin,

mincha (odpolední modlitba) ve 14.00 hodin.

Jeruzalémská synagogaBohoslu�by se konají ka�dou sobotu a o svátcích od 8.50 hodin.Veèerní bohoslu�by se zde konají 5. 4. v 19.21 hodin, 25. 4. v 19.30

a 26. 4. v 19.30 hodin.Vyjma uvedených se zde veèerní bohoslu�by nekonají.

Bejt SimchaV pátek 19. dubna od 18.30 hodin se koná pesachový seder v DSP Hagibor (Vino-

hradská 1201/159, Praha 10). Bli��í informace e-mailem na [email protected] na telefonu 603 393 558. Uzávìrka pøihlá�ek nejpozdìji do 12. 4.

Kabalat �abat ka�dý pátek od 18.30 hodin.

Page 6: ADAR II. NISAN - spekt a tolerance atd.). Kromì vlastních Łinností (organizovÆní cyklu judaistic-kých płednÆıek pro vełejnost, konferen-cí a workshopø) se centrum podílí

Prof. INGEBORG FIALOVÁ (nar. 1961 veFrýdku-Místku) absolvovala germanistikua bohemistiku na Univerzitì Palackéhov Olomouci. Roku 1987 emigrovala doSpolkové republiky Nìmecko, kde pracova-la jako odborná asistentka na Sárské uni-verzitì v Saarbrückenu. Po pádu komunis-tického re�imu se vrátila do Olomouce, roku2003 byla jmenována profesorkou. V letech1997�2011 vedla katedru germanistiky, stá-la u zalo�ení významných akademických in-stitucí: Centra pro výzkum nìmecké morav-ské literatury (1997) a Centra judaistickýchstudií Kurta a Ursuly Schubertových(2004). V odborných publikacích se vìnujeliterárnímu expresionismu a dìjinám nì-mecké �idovské literatury.

Paní profesorko, zaèneme tradiènì, ro-dinou. Z otcovy strany pocházíte z ro-diny Fürstù. Øekla byste o ní pár slov?Byla to bohatá sladovnická �idovská ro-dina. V generaci mého pradìdeèka vlast-nili v Tovaèovì a na severní Moravì dvìprosperující firmy na slad. V Olomoucimìli krásnou vilu, které dodnes øíkámevila Fürst, i kdy� nám u� samozøejmì ne-patøí. Nìkteøí z Fürstù, tøeba mùj dìdErich, tíhli k intelektuálním èinnostem,ale vìnovat se takovému povolání se po-daøilo jen jednomu, Brunu Fürstovi, co�byl bratranec mého dìdeèka. Studoval veVídni kunsthistorii a proslavilo ho to, �esladovnickými penìzi podporoval Rober-ta Musila, snad nejvýznamnìj�ího ra-kouského autora, aby mohl dopsat svého

Mu�e bez vlastností. Bruno Fürst také za-lo�il první Musilovu spoleènost. Podaøilose mu odejít vèas do exilu, �il v Angliia pùsobil jako profesor na Univerzitìv Oxfordu.

Setkala jste se s ním nìkdy?Ne, ale výraznì mi v �ivotì pomohl.Kdy� jsem emigrovala do Nìmecka,hledala jsem asi pùl roku nìkoho, kdoby vedl moji doktorskou práci o básníkuHugu Sonnenscheinovi. Nikdo ale Son-nenscheina neznal, a� jsem dostala in-strukci, �e mám jet do Saarbrückenu,najít jistou paní profesorku Rothovoua øíct jí, �e jsem Fürstová. Poslechlajsem, ani� jsem vìdìla dvì dùle�itévìci: jednak, jak Bruno Fürst pomohlMusilovi, a jednak, �e paní Rothová jeprezidentkou souèasné spoleènosti Ro-berta Musila. Kdy� pak paní profesorkazjistila, �e jsem �z pøíznì�, pomohla mizískat místo na univerzitì, tak�e se o mì�Bruno�ek�, jak se mu u nás v rodinì øí-kalo, takhle nepøímo postaral.

Z rodiny Fürstù jsem znala jen svou ba-bièku, tedy man�elku Ericha Fürsta, méhodìdeèka, kterého zavra�dili v koncentráku.Erich byl prý velmi vzdìlaný a seètìlý, èetløecké a latinské klasiky v originále, alejako nejstar�ímu synovi mu bylo souzeno,aby pokraèoval v rodinném podniku. Sla-dovnickou firmu ale vedl jeho bratr Valtr,Erich jezdil po cizinì a uzavíral kontrakty.

Maminèina strana také pochází z Olo-mouce?Maminka pochází ze slezské rodinyz Tì�ínska, provdala se za Erichovasyna Tomá�e Fürsta. Kdy� se rodièerozvedli, maminka se znovu provdala,tentokrát � aby rodina byla je�tì pestøej-�í � za èeského evangelického faráøe.Odstìhovali jsme se do západních Èech,do Ostrova nad Ohøí, ale èasto jsmenav�tìvovali matèiny rodièe v Tì�ínì.Jak s babièkou Fürstovou, tak s matèi-nými rodièi jsem mluvila nìmecky, co�ve Slezsku nebylo nic výjimeèného. DoOlomouce jsem se pak vydala na vyso-kou �kolu a okam�itì jsem si mìsto za-milovala.

Jak vzpomínáte na univerzitu?I kdy� to byla léta zahnívajícího socialis-mu, na studia vzpomínám moc ráda. Po

provinèním Ostrovì to byl úplný ráj kul-tury, chodili jsme do Divadla hudby, dokina, obèas tu hostovalo Divadlo Na pro-vázku. A hlavnì: seznámila jsem se s lid-mi, se kterými jsem mohla mluvit o vì-cech, o nich� se moc mluvit nesmìlo.Teprve na univerzitì jsem si uvìdomila,�e jsem èásteènì �idovka a hodnì jsem seo �idovskou historii a kulturu, o pra�skounìmeckou literaturu zaèala zajímat, v tommì podporovala hlavnì moje uèitelka nagermanistice Lucy Topo¾ská.

Které dal�í vyuèující byste zmínila?Olomouc nebyla Praha, byla tro�kuvzdálená komunistickému centru, tak�ei kdy� to byla socialistická �kola poddohledem partaje, pøece jen tu uèilo párlidí, kteøí se nenechali zglajch�altovat.Na germanistice to byla právì Lucy To-po¾ská, která mì pak èasem poslala i za�zakázaným� Ludvíkem Václavkem. Tobyl germanista, kterého v roce 1969 vy-hodili, a smìl pracovat jen v knihovnì.Tam sedìl, nesmìl uèit, publikovat, jez-dit do zahranièí, stýkat se se studenty.Pak tu byl anglista Josef Jaøab, kterýpracoval jako asistent. Míval pøedná�kypro v�echny filology, a navíc veèernípøedná�ky, tak napùl tajné, pro lidi, kteøímìli o témata zájem, co� bylo skvìlé.A byly tu i dal�í inspirativní a stateènéosobnosti: Komárek, Petrù, �tìrbová�S partou studentù, hlavnì Jaøabovýchanglistù, jsme spoleènì chodili do hos-pod, diskutovali. Bylo to takové nená-silné utváøení svìtonázoru.

Po studiích jste hned emigrovala.Chtìla jsem pokraèovat v doktorandskémstudiu, vìnovat se pra�ské nìmecké litera-tuøe. Jen�e to byl hroznì slo�itý proces,doktorandské studium musela schvalovatstranická organizace fakulty, pak dal�ístupnì, �lo to a� na ústøední výbor do Pra-hy, tak�e povolování trvalo celý rok. Kdy�se to táhlo neúmìrnì, bylo mi jasné, �e tonevyjde. Nebyla jsem �ádný spolehlivýkádr, nìkolikrát jsem odmítla vstup dostrany, navíc mùj nevlastní otec byl faráø�V èervnu 1987 jsem odjela do Nìmecka.

Takhle snadné to bylo?Babièka Fürstová roku 1968 u� jakodáma v letech emigrovala. Tady jen pøe�í-vala, v Nìmecku dostala kvùli Erichovi

6 VÌSTNÍK 4/2019

S NÌMÈINOU MIZÍ I ÈÁST ÈESKÉ KULTURYRozhovor s profesorkou germanistiky na UP Olomouc Ingeborg Fialovou

Foto Eva Hobzová.

Page 7: ADAR II. NISAN - spekt a tolerance atd.). Kromì vlastních Łinností (organizovÆní cyklu judaistic-kých płednÆıek pro vełejnost, konferen-cí a workshopø) se centrum podílí

od�kodnìní. V osmdesátých letech jsemza ní jezdila na pozvání a pozvala mìi tentokrát. Jen�e potom zemøela, dokon-ce v Olomouci, na místním høbitovì jei pohøbená. Tak�e to bylo trochu dobro-dru�né, bála jsem se, �e si èeskosloven�tíúøedníci v�imnou, �e jedu nav�tívit babiè-ku, která u� ne�ije. Ale nev�imli.

Fürstové nad vám dr�eli ochrannouruku� Naplnila studia v Nìmeckuva�e pøedstavy? Byla jsem jak u vytr�ení! Vidìla jsem, coto obná�í studovat na svobodné univerzitì:èlovìk mohl pracovat, na èem chtìl, nikdomu nenaøizoval, jakou knihu smí vzít doruky, byly tam knihovny s otevøenými re-gály a tisícovkami dostupných svazkù,a hlavnì mì uchvátila atmosféra vstøícnos-ti a spolupráce. Vztah uèitel��ák jako bybyl rovnocenný, byla tam parta lidí, kteøí sipøedávali znalosti a zku�enosti. Po pùl rocerozhlí�ení jsem získala doktorandské mís-to na Sárské univerzitì v Saarbrückenu.Nìmecký stát se choval velkoryse, oprav-du jsem si nemohla stì�ovat. Bydlela jsemv Sársku, které bylo snad je�tì otevøenìj�í� jednak tam je blízko Francie, jednak tamtehdy pøi�la spousta klukù z Íránu, kteøíutekli pøed válkou s Irákem.

Ale èasem se mì stále víc zmocòovalpocit, �e tam pro své výzkumy nemámpublikum, �e nìjaká nìmecká �idovskáliteratura v Èechách a na Moravì � sa-mozøejmì s výjimkou Franze Kafky �nikoho zas tolik nezajímá. Tak�e kdy�padla �elezná opona, okam�itì jsem vì-dìla, �e se vrátím do Olomouce.

Jak se zmìnily pomìry na univerzitì?Náramnì! Dìkanem se po pádu komu-nismu stal Ludvík Václavek, rektoremJosef Jaøab, Lucy Topo¾ská se ujala ger-manistiky a já jen èekala, a� se pro mìnaskytne nìjaké místo. Zaèala jsem pra-covat na jaøe 1992 a mohla jsem nabíd-nout èerstvou zku�enost ze svobodnéuniverzity a kontakty z nìmeckých a ra-kouských germanistik. Spoleènì s párlidmi jsme se rozhodli reformovat studi-um tak, abychom vytvoøili organizaènìmoderní germanistiku. Byla to nádhernádoba, která by se dala shrnout dvìmaslovy: V�echno �lo. V�echno fungovalo,mìli jsme nadané a samostatné studentyse zájmem o vìc, moderní organizaènístrukturu, skvìlé lidi v èele katedrya univerzity, Lucy Topo¾ská pøivedlazahranièní lektory, z nich� jeden, JörgKrappmann, se v Olomouci usadil natrva-

lo. Díky tomu v�emu jsme roku 1997mohli pøi germanistice zalo�it Centrumpro výzkum nìmecké moravské literatury.

Co bylo a je náplní tohoto centra?Vyhledávat nìmecky pí�ící moravskéautory, bádat o nich, vydávat je, poøádatkonference, pøedná�ky, poøádat akce proveøejnost. Práce se celkem rychle rozbì-hla, mám z ní radost, hlavnì z øady kní-�ek, které jsme vydali. Máme dvì kni�-ní øady, jednu vìdeckou, ve které jsmepublikovali asi ètyøicet svazkù, vìt�inoukonferenèní pøíspìvky, ale i dizertace,témìø v�echno v nìmèinì. Druhá kni�níøada se jmenuje Poetica moraviae a v tévydáváme pøeklady beletrie zajímavýchmoravských autorù, mezi kterými se na-jdou skuteèné perly. Vydali jsme takynapøíklad antologii moravských nìmec-ky pí�ících autorù v nìmeckém originá-le i v èeském pøekladu.

Nejèerstvìj�ím projektem, který prá-vì spou�tíme, je interaktivní literárnímapa nìmecky pí�ících autorù Moravya Slezska, co� je na�e databanka pøeve-dená do elektronické podoby. Najdete jina adrese www.limam.upol.cz. Zákla-dem je historická mapa Moravy a Slez-ska, která je rozdìlena do 48 regionù.K mìstùm a obcím jednotlivých regionùvkládáme data autorù (biografické úda-je, údaje o díle, obrazový materiál, èlán-ky, odkazy na externí weby atd.), kteøíjsou svým �ivotem èi dílem s danou ob-lastí spjati. Jednotlivé autory lze samo-zøejmì také najít klasicky v abecednímslovníku. Zatím je to poøád �work inprogress�, vlastnì malá èást databáze,ale u� máme co ukázat.

Nakolik jsou ti spisovatelé známí? A dojaké míry tvoøí mapu autoøi �idov�tí?Nìkteøí jsou svìtoznámí anebo alespoòdobøe známí v Rakousku: Robert Musil,Marie von Ebner-Eschenbachová, Char-les Sealsfield. Vìt�ina je ale skoro neboúplnì neznámá, zapomenutá. �idovskýchautorù je tu od zaèátkù haskaly (kdy mù-�eme mluvit o nìmecky psané �idovskéliteratuøe) spousta, zaujímají v�echny po-zice na �kále �idovských postojù, od mas-kilù, zastáncù revoluce roku 1848, radi-kálních asimilantù a� k sionistùm. Je tozajímavé a dosud málo probádané téma.

Germanistice se v Olomouci tedy daøí?Bohu�el teï u� tolik ne. Nìkdy na pøelo-mu tisíciletí pøi�el zlom, kterého si zpo-èátku málokdo v�iml. Jde o to, �e nìmèi-

na nejen�e pøestala být prvním cizím ja-zykem, ale pøestala být i druhým cizím ja-zykem, ustoupila angliètinì, ale i �panìl-�tinì, ru�tinì, zkrátka pøestala fungovatve v�ech svých doménách. O germanisti-ku poklesl zájem, doba slávy je pryè.

Mnì nevadí, �e dne�ní lingua franca jeangliètina a �e jsem se ji musela na starákolena nauèit, vadí mi ale, �e je v této zeminìmèina angliètinou vytlaèována z pozic,z nich� by vytlaèována být nemìla, a sicez pozic receptivního jazyka intelektuálníchelit. Jinými slovy: v této zemi se po staletíhovoøilo také nìmecky a tomu odpovídajíi její písemné památky. Bez znalosti nì-meckého kontextu nelze pochopit ani èes-kou historii, ani filosofii, umìnovìdu,muzikologii. Bez schopnosti rozumìt nìm-èinì, tøeba jen pasivnì, podle mì nemù�efungovat �ádný humanitnì vzdìlaný Èech.Tohle povìdomí se ale úplnì vytrácí. Kdy�Goethe Institut a dal�í instituce apelují nato, �e Nìmecko a Rakousko jsou obchodnípartneøi s dobrými pracovními pøíle�itost-mi, je to pravda, ale je to jen jedna stránkavìci; význam nìmèiny mi z uvedených dù-vodù pøipadá je�tì dùle�itìj�í. Ale propadgermanistiky nastává v�eobecnì, tøeba veFrancii se na germanistice u� ani neuèí nì-mecky�

Stála jste také u zalo�ení judaistické-ho centra. To byla va�e iniciativa?První náznak zalo�it judaistiku se ode-hrál u� v devadesátých letech, iniciovalho rektor Jaøab, ale tehdy z toho se�lo.My�lenka mi zùstala v hlavì. Pak se nadvì období stal dìkanem historik IvoBarteèek, který jako jeden z posledníchdìkanù neuva�oval jen o financích, aletaké o nìjakém ideovém poslání univer-zity a pøipomínal, �e bychom mìli roz�í-øit nabídku oborù.

Nakonec jsme se dohodli, �e tedy zku-sím zalo�it judaistiku. To bylo nìkdyv roce 2001 nebo 2002 a já se s vervoupustila do plánování. Obklopila jsem setýmem studentù z nejrùznìj�ích oborù(germanistù, teologù, anglistù), se kterýmijsme probírali své pøedstavy a poohlí�elise, jak se judaistika uèí ve svìtì. Vìdìlijsme, �e bychom chtìli obor pojmout �íøe-ji, nikoli jen jazyk, ale jako interdiscipli-nární �idovská studia. Nakonec jsem sepro odbornou pomoc obrátila do Rakous-ka, kde mi vy�el vstøíc emeritní prezidentÖAD Bernhard Stillfried a vzal mì na Ví-deòskou univerzitu za profesorem KurtemSchubertem. První seznámení bylo mocveselé. (pokraèování na str. 9)

VÌSTNÍK 4/2019 7

Page 8: ADAR II. NISAN - spekt a tolerance atd.). Kromì vlastních Łinností (organizovÆní cyklu judaistic-kých płednÆıek pro vełejnost, konferen-cí a workshopø) se centrum podílí

V tomto roce si pøipomínáme stoleté vý-roèí zalo�ení jedné z nejvýznamnìj�íchnìmeckých �kol moderního umìní a de-signu � v roce 1919 slouèil architektWalter Gropius ve Výmaru akademiivýtvarných umìní s umìleckoprùmyslo-vou �kolou, kterou zde pøed nímvedl belgický architekt a designérHenry van de Velde, a novou insti-tuci pojmenoval Bauhaus. �kola jespojena s øadou vynikajícíchavantgardních výtvarníkù, desig-nérù a architektù, uèili zde Johan-nes Itten, Vasilij Kandinskij, PaulKlee, Oskar Schlemmer, v pozdìj-�ím období László Moholy-Nagy,Josef Albers, Marcel Breuer, Her-bert Bayer, architekti Hannes Me-yer èi Ludwig Mies van der Rohead. Ménì pozornosti bývá vìnová-no místním pedago�kám.

NEJEN TKANÍVe výmarských poèátcích pøedná-�ela na �kole svou �teorii harmoni-zace� Gertrud Grunowová, svýmmy�lením blízká ezoterickému Jo-hannesi Ittenovi. Dílny tkaní vedlaHelene Börnerová, v Desavì paktuto dílnu pøevzala její bývalá stu-dentka Gunta Stölzlová a po jejímz politických dùvodù vynucenémodchodu v roce 1931 na chvíliAnni Albersová, Otti Bergerováa v Berlínì pak dlouholetá spolu-pracovnice Miese van der RoheLilly Reichová. Aèkoli hlavnímtzv. oficiálním ��enským� oboremna Bauhausu byla dílna tkaní (ve Výma-ru je�tì dílny keramiky), dívky se v po-zdìj�ím prùmyslovìj�ím období �kolyzaèaly objevovat i v jiných oborech. Pøí-kladem mù�e být skvìlá studentka Lász-la Moholy-Nagye, která absolvovala jímvedené dílny kovu, a to MarianneBrandtová, autorka øady ikonických pro-totypù svìtel i jídelních servisù jednodu-chých konstruktivistických tvarù. V sou-vislosti s maïarským avantgardnímvýtvarníkem Lászlem Moholy-Nagyem,který pøevzal v roce 1923 pøípravný kurzpo Ittenovi a do roku 1928 zároveò vedli dílny kovu, musíme vzpomenout rov-nì� jeho �enu fotografku Lucii Moholy-ovou. Lucia Moholy-Schulzová pochá-zela z pra�ské nìmecké �idovské rodiny

a po studiích pracovala jako editorkav nìkolika nìmeckých nakladatelstvích,kde se také v roce 1920 seznámila sesvým budoucím man�elem. V roce 1923s ním odjela do Výmaru, kde se uèila vefotografickém studiu Otty Ecknera. Lu-

cia Moholyová byla a� do roku 1928 ofi-ciální fotografkou Bauhausu. Spoluvy-tváøela novou tváø �koly a podílela se najejí propagaci a identitì. Je autorkou nej-slavnìj�ích portrétù Waltera Gropia,Lászla Moholy-Nagye, Otti Bergerovéa dal�ích pedagogù i studentù �koly. Do-kumentovala nejen novou Gropiovu bu-dovu �koly v Desavì èi moderní domyuèitelù, ale øadu let i práce studentù a �i-vot na Bauhausu vùbec. Podílela se rov-nì� na pokusech, které Moholy-Nagy re-alizoval s fotogramem a jako zku�enáeditorka stála i za jeho knihami Malerei,Fotografie, Film (1925) nebo Od mate-riálu k architektuøe (1929). Svou editor-skou a fotografickou zku�enost vyu�ilapozdìji i pro vlastní práci, kdy� v roce

1939 publikovala v anglické emigraciknihu A Hundred Years of Photography.

Z ÈESKOSLOVENSKARovnì� z meziváleèného Èeskosloven-ska ode�lo studovat na Bauhaus nìkolikdívek, z nich� nejznámìj�í je fotografkaIrena Blühová, která nav�tìvovala ate-liér Waltera Peterhanse. Nebyla zdesama, ji� pøed ní pøi�la k Peterhansovi

ze �koly umìleckých øemeselv Brnì Marie Dole�elová, pozdìj-�í man�elka architekta a typografaZdeòka Rossmanna, který na Bau-hausu studoval v oddìlení staveb-nictví. Po vynuceném odchodu le-vicového architekta HanneseMeyera a èistkách na �kole za Mi-ese van der Rohe v�ak museli Zde-nìk Rossmann a s ním i jeho bu-doucí �ena odejít. Po krátkémpobytu v Paøí�i oba zakotvili na�kole umìleckých øemesel v Bra-tislavì, kde Rossmann na doporu-èení Jana Tschicholda získal od øe-ditele Josefa Vydry místopedagoga typografického oddìlenía Marie Rossmannová se mohlanadále zdokonalovat ve fotografiiu Jaromíra Funkeho. ZdenìkRossmann rád vyu�íval její i Fun-keho snímky ve svých kolá�ícha fotomontá�ích pro u�itou grafi-ku. Fotografický archiv MarieRossmannové se bohu�el nedo-choval, nebot�zaøízení brnìnskéhobytu man�elù Rossmannovýchznièilo pøi jejich zatýkání gestapo.Z tìch nìkolika fotografií ulo�e-ných ve sbírkách Moravské gale-rie v Brnì v�ak mù�eme soudit, �ese jednalo o nadìjnou fotografku.

Irena Blühová na rozdíl od Marie Ross-mannové pøi�la na Bauhaus v roce 1931u� jako vyzrálá, politicky levicovì orien-tovaná osobnost se zku�eností se sociálníreportá�ní fotografií v rodném Pová�í. Jejednoznaènì nejvýznamnìj�í �enou mezi-váleèné èeskoslovenské fotografie, kterádo svého sociologicky výzkumného po-stupu zaèlenila kompozièní prvky moder-ní fotografie. Její kritické sociální snímkyz vesnického nebo dìlnického prostøedíjsou známé po celém svìtì, vytváøelav�ak i poetické krajinné fotografie slo-venských hor a pøírody.

Po roce 1930 se objevilo nìkolik èes-koslovenských studentek i v ne zrovna�enském oddìlení stavebnictví a archi-tektury. Studovaly zde Mathylde Wiene-

8 VÌSTNÍK 4/2019

STOLETÍ BAUHAUSU�eny z Èeskoslovenska ve �kole umìní a designu

Otti Bergerová, tkaný koberec.

Page 9: ADAR II. NISAN - spekt a tolerance atd.). Kromì vlastních Łinností (organizovÆní cyklu judaistic-kých płednÆıek pro vełejnost, konferen-cí a workshopø) se centrum podílí

VÌSTNÍK 4/2019 9

rová z významné pražské židovské rodi-ny a ze stejného prostøedí i Edita Rind-lerová, dále pak Nìmka Inge Stipanitzo-vá z Moravské Ostravy. ZatímcoMathylde Wienerová odešla na Bauhauspo studiích na Nìmecké univerzitìv Praze, Edita Rindlerová se zde objevi-la jako velice mladá osmnáctiletá dívka,ale s o to vìtším odhodláním stát se ar-chitektkou. Po návratu z Bauhausu svétechnické vzdìlání úspìšnì zakonèilamaturitou na Vyšší škole prùmyslovév Praze, kde vedl stavební obor archi-tekt Oldøich Starý, pøedseda Klubu ar-chitektù a redaktor èasopisu Stavba.

Nesmíme rovnìž zapomenout na zná-mou holandskou textilní výtvarnici Lis-beth Oestreicherovou, která pocházelaz nìmeckožidovské rodiny z KarlovýchVarù a studovala na Bauhausu u GuntyStölzlové. S textilními dílnami byla v úz-kém kontaktu i výtvarnice Jaroslava Vond-ráèková, která si rozumìla pøedevšíms Chorvatkou Otti Bergerovou, vedoucíoddìlení v letech 1931–1932. Jako øeditel-ka prodejny Artìlu (1927–1931) nechávalaVondráèková dovážet do ÈSR ruènì tkanélátky z dílen Bauhausu. V Památníku ná-rodního písemnictví v Praze se v pozùsta-losti Jaroslavy Vondráèkové dochovala ko-respondence mezi ní a Otti Bergerovou

z období její emigrace v Londýnì (1937)a ze Zmajevace (1939) z doby pøed depor-tací do koncentraèního tábora. Století Bau-hausu pøipomíná až do 14. dubna výstavav Galerii Jaroslava Fragnera v Praze.

MARKÉTA SVOBODOVÁ

S NÌMÈINOU MIZÍI ÈÁST ÈESKÉ KULTURY(dokonèení rozhovoru ze str. 7)

Jak to?Když jsme vstoupili do jeho kanceláøe navídeòské judaistice, ti dva staøí pánové(obìma bylo tehdy pøes osmdesát) si zaèa-li povídat o doktorech. Profesor Schubertse pochlubil, že má skvìlého ortopeda,který mu úžasnì vylepšil kolena. „Dívej,co se mnou udìlal,“ zvolal a zaèal poska-kovat po kabinetu jako žabák. Dvorní radaStillfried mu také pøedvádìl pohyblivostsvých kloubù, byla tokrásná scénka. No, alepak jsme se rychle domlu-vili. Profesor Schubert bylnadšený, neuplynul animìsíc a pøijel do Olomou-ce, strávil tu ètrnáct dní,vìnoval se nám, dìlalnám soukromé pøednášky,bylo to nádherné.

Díky kontaktu se Schu-bertem jsme pak získalierudované pedagogy: his-torièku Louisu Hechto-vou, která pøijela z Jeru-zaléma, z Budapešti dorazil judaistaTamás Visi. Po urèitých peripetiích jsmezískali akreditaci a v záøí 2004 jsme juda-istiku otevøeli jako obor a souèasnì požá-dali, abychom mohli mít svou katedru.Mìla být slavnostnì otevøena v záøí 2005.Ale pak nám to zaøízl akademický senát.

Proè?Že katedra není finanènì zajištìná a ne-bude mít dost studentù. Tehdy se zaèalos rozpoètovým systémem, který bohuželtrvá dodnes, a sice že katedry, které majívíc studentù, mají víc penìz. Takže jsmesmìli založit jen Centrum judaistickýchstudií Kurta a Ursuly Schubertovýcha univerzita financuje pouhou tøetinujeho rozpoètu, což je hroznì málo.

Jak takovou situaci øešíte?Je to tvrdý boj o granty. Naši vyuèující,vìtšinou mladí lidé, každý rok podávajížádosti o granty, jsou nesmírnì aktivnív mezinárodní spolupráci (napøíkladv programu Erasmus), získávají všemož-nou podporu. Dostali jsme napøíkladSchubertovu knihovnu, významný dar odDaniela Melcheta, mnoho grantù od Roth-schildovy nadace… Ale to zabere spoustuèasu. Kdyby se nemuseli vìnovat shánìnífinancí, mìli by nìkteøí z nich už dávno

doktoráty èi habilitace. Tenhle boj všakmobilizoval ve vyuèujících i studentechpocit solidarity, chovají se ke svému obo-ru jinak než studenti tisícihlavých oborù,loajálnìji. Je možné, že s novým dìkanemse situace trochu zlepší.

Vaše centrum teï získalo ocenìní zamezináboženský dialog.Když jsem se dozvìdìla, že cenu mámdostat, øekla jsem, že ji pro sebe nechci,jen pokud by ji komise udìlila celé ju-daistice. Ráda jsem ji pak pøijala, právìproto, abychom centrum judaistiky zvi-

ditelnili, a to hlavnì najeho vlastní univerzitì,která se k nìmu chovádost macešsky.

Jste známa také svýmipoøady pro veøejnost.Èemu všemu se vìnujete?Øíká se tomu tøetí roleuniverzity – po výzkumua výuce, ale já to považujiza první roli univerzity,jak co se týèe judaistiky,tak germanistiky. U ži-dovských poøadù je to

zøejmé: jakkoli je tu relativní klid, situacenemusí zùstat stejná a první, co se vezlých dobách vyplaví, je vždycky nenávistk Židùm. Považuji za dùležité, že u násv centru je skupina nadšených lidí, kteøídobrovolnì organizují pro veøejnost festi-val židovské kultury. Je opravdu oblíbený,podílí se na nìm naše centrum s olomouc-kou židovskou obcí a Muzeem umìní, le-tos bude už podvanácté. Judaistika poøádápro veøejnost pøednášky, hodnì spolupra-cuje s obcí. Možná že to, co teï øeknu, jetroufalé, ale myslím si, že k souèasnémurozkvìtu olomoucké židovské obce pøi-spìla i naše judaistika…

A v èem spoèívá role germanistiky?Poøádáme pøednášky, výstavy, organizu-jeme procházky nìmeckou a samozøej-mì nìmeckou židovskou Olomoucí, a toi pro školáky, vydali jsme knihu Toulkynìmeckou literární Olomoucí.

Snažím se veøejnosti sdìlovat hlavnì dvìvìci. Jedna se týká literatury nebo kultury:že existovala silná nìmecká kultura, kteránebyla vždy nepøátelská, antisemitská a su-detská, ale po staletí to byla kultura tétozemì a pøestavovaly ji stovky pozoruhod-ných osobností. Druhá vìc je nìmèina – žes jejím vymizením vymizí i podstatná èástèeské kultury. ALICE MARXOVÁ

Jaroslava Vondráèková. Foto archiv.

Page 10: ADAR II. NISAN - spekt a tolerance atd.). Kromì vlastních Łinností (organizovÆní cyklu judaistic-kých płednÆıek pro vełejnost, konferen-cí a workshopø) se centrum podílí

10 VÌSTNÍK 4/2019

Protesty takzvaných �lutých vest zaèalyve Francii v listopadu 2018, kdy vy�lo doulic na 250 tisíc lidí. Bezprostøední motivk zahájení protestù byla snaha vlády pre-zidenta Emmanuela Macrona zavést daòz pohonných hmot a dal�í daòové refor-my. Na nìkterých místech pøerostly pro-testy, které se s rùznou intenzitou stáleopakují v podobì obèanských nepokojù,stavìní barikád a rabování. Bìhem tìchtonepokojù do�lo nìkolikrát také k antise-mitským projevùm, proti kterým se ostøevymezil nejen prezident, ale i øada vý-znamných osobností souèasné Franciei nemalá èást veøejnosti. Protestující �á-dají zastavení vládních reforem, sní�enídaní, zvý�ení minimální mzdy a platù, de-misi prezidenta Macrona, více pøímé de-mokracie, zavedení referenda, odstranìníbezdomovectví, zavedení milionáøskédanì a øadu dal�ích zmìn v sociální i poli-tické praxi. Nìkterým po�adavkùm vládavyhovìla a souèasnì prezident vyhlásilcelonárodní debatu o budoucnosti Fran-cie. Zajímavý rozhovor na toto téma vedlfrancouzský politolog a historik a v letech1990�1992 poradce Václava Havla Jac-ques Rupnik s Karlem Hví�ïalou (Aktu-álnì.cz, 8. 3.). Nìkolik pasá�í pøetiskuje-me.

JAK TO VIDÍ JACQUES RUPNIKProè právì �luté vesty? �luté vesty musí mít ka�dý v autì, a pakmají symbolický význam: je to výzvak tomu, aby lidé dávali pozor. �lutouvestou volají lidé, kterým se nìco �pat-ného pøihodilo, o pomoc. A zøejmì pro-to tyto protesty mìly zpoèátku velkouodezvu, proto�e se ukázalo, �e ve Fran-cii �ije èást obèanù, o kterých se nikdynemluví a kteøí zakøièeli: My jsme tutaky! A zároveò to nejsou lidé, kteøí jsounejchud�í, ale jejich sociální status stag-nuje, nebo se dokonce propadá. Souèas-nì nepatøí k lidem z pøedmìstí, kde �ijívìt�inou imigranti, o kterých se stálehovoøí a kam teèe hodnì penìz. Co je natomto hnutí nové, je ta skuteènost, �ehnutí vzniklo spontánnì zdola bez jaké-koli organizaèní struktury, a to jen díkyexistenci sociálních sítí.

Proè ale nìkteøí protestující zaèali ra-bovat, zapalovat auta a �ádat odstou-pení prezidenta Emmanuela Macrona?

To je jiná vìc a týká se pøedev�ím Paøí�ea je�tì pár mìst, kde do�lo k prvním vý-tr�nostem ji� koncem listopadu. Tehdyjim mìsto povolilo demonstraci dokoncena tøídì Champs-Élysées, co� byla zøejmìchyba. Asi to mìlo být jakési vstøícnégesto. A ti, kdo to povolili, neèekali, �e ke�lutým vestám se pøidají tak rychle krajnìpravicové a levicové skupiny, které jsouvytrénované na poulièní boj.

(...) To, co za�íváme teï, tøeba o ví-kendu 16. a 17. února, kdy protestovalov celé Francii 40 tisíc lidí a z toho jenètyøi tisíce v Paøí�i, u� nic není. DanielCohn-Bendit øekl: �Kdy� my jsme jako

studenti èi pozdìji jako Zelení mìli nanìjaké protestní akci ètyøi tisíce lidí, tose ani nedostalo do novin.� A není seèemu divit: Francie má 66 a pùl milionuobyvatel, tak�e jde o nepatrnou èástobyvatelstva, ale dodnes je to o víkendusouèást hlavního zpravodajství.

A proè podle vás panuje tak velký zá-jem o �luté vesty?Hnutí �lutých vest dr�í pohromadì soci-ální média. Pøed dvaceti lety pøevládalnázor, �e jsou velkou vymo�eností prodemokracii. Dnes bych mimo jiné napøíkladu ��lutých� øekl, �e to je jed de-mokracie. Lidé komunikují jen mezi se-bou, �íøí se tam nesmysly a fale�né zprá-vy a hlavnì anonymní hnìv a nenávist,které pak mohou vést k násilí.

To, co dr�í pozornost v celostátním mì-øítku, je propojení sociálních sítí s ostatní-mi médii, která zprvu mìla mírný sklonse dvoøit èemukoli, co se prezentovalojako �hlas lidu�, a stala se jakousi hlásnoutroubou ��lutých�. Hlavní roli hraje tele-vize a její proudové ètyøiadvacetihodino-vé vysílání, které se chytá v�eho, v èemhrají roli emoce, a tím ka�dá podobnáakce dostane celonárodní echo. Moderá-

tor celou debatu jen dramatizuje, abymìla napìtí a sledovanost stoupla. A nadal�ím kanále je podobná diskuse, kde jejiný zástupce �lutých vest, který øíká pra-vý opak toho, co bylo mo�né sly�et naprvním kanále. Je to kakofonie rùznýchhlasù z hnutí bez pøedstavitelù. �luté ves-ty pøedstavitele dokonce odmítají a vy-tváøejí spolu s médii jen umìlé napìtí vespoleènosti. Je to tedy hnutí bez reprezen-tace, které nemá jasné po�adavky. V tomje to nový fenomén. Oni chtìjí sní�it danìa zvý�it výdaje, takové výroky si protiøe-èí, a jim je to jedno. Nikdo z nich za co-koli, co �luté vesty znièí, necítí povinnostnést zodpovìdnost. Kvùli tomu je dnestì�ké vùbec øíci, co toto hnutí chce, i kdy�víme, �e pùvodnì mìlo silnou sociální di-menzi. Ta je ov�em zastínìna nekoneè-ným mno�stvím dal�ích protichùdnýchpo�adavkù.

Podle Rupnika je zatím jediným pozi-tivním výsledkem protestu �lutých vestcelonárodní debata, kterou prezidentMacron vyhlásil a která se po poèáteènírozpaèité reakci veøejnosti stala nìèímzcela mimoøádným � �demokracií, kterámá podobu dialogu�. Øíká k tomu:�Vlastnì Macronovi teprve teï do�lo,�e to, co ve Francii selhalo, byla neúctapolitické moci ke v�em mezistupòùmmoci, co� platilo na politické strany jakna levici, tak na pravici. Ale nejen stra-ny, i odbory � u� jen deset procent za-mìstnancù je v odborech � ztratily po-stupnì dùvìru a to jediné, co skuteènìfunguje, jsou právì starostové, tedymístní správy. První debata � trvalasedm hodin �, kterou Macron mìl, bylaprávì s nimi. To bylo nìco mimoøádné-ho, proto�e prezident musel být dalekoskromnìj�í a musel jim naslouchat. A tadiskuse skonèila tím, �e i ti, kdo byli napoèátku proti nìmu, mu zatleskali, pro-to�e Macron je skvìlý debatér a hlavnìta debata byla vìcná. Na zmìnu chováníprezidenta ji� reagovaly i výsledky prù-zkumù: jeho preference jdou podle mé-dií z 25. února 2019 zase nahoru, nyního podporuje tøetina dotázaných respon-dentù a hlavnì dvì tøetiny si pøejí konechnutí �lutých vest.�

FRANCIE A ANTISEMITISMUSTaké k tomuto problému souèasné Fran-cie se Rupnik v rozhovoru vyslovuje:�Je to velmi smutné a ètenáøe v Èeskumù�e zajímat, �e filozof Alain Finkiel-kraut, na nìho� nìkolik èlenù �lutých

POKU�ENÍ ANTISEMITISMUFrancouzské �luté vesty a kam patøí ti, kdo je nosí

Mapa plánovaných setkání �lutých vest 17. 11. 2018.

Page 11: ADAR II. NISAN - spekt a tolerance atd.). Kromì vlastních Łinností (organizovÆní cyklu judaistic-kých płednÆıek pro vełejnost, konferen-cí a workshopø) se centrum podílí

VÌSTNÍK 4/2019 11

vest pokøikovalo antisemitské urá�kya mìlo údajnì dojít i na výhrù�ky smrtí,mìl od sedmdesátých let o tuto zemivelmi �ivý zájem, vydával texty zakáza-ných èeských autorù a je blízkým pøíte-lem Milana Kundery.

Antisemitismus narùstá v celé Evro-pì, v Británii se teï o tom vede diskuse,která otøásá Labouristickou stranou, veFrancii v posledních letech razantnìstoupl poèet antisemitských incidentùa v poslední fázi hnutí �lutých vest sei tento rozmìr projevil.

V situacích tohoto druhu se k protestu-jícím v�dy pøidají lidé, jejich� nenávist jeobrácená ke v�emu, elitám, mocným, bo-hatým i k �idùm, jako tomu bývá v Evro-pì v�dy, kdy� se situace zhor�uje. Dokon-ce se vyèítalo Macronovi, �e pracovalu �ida Rothschilda. Zajímavá na tomtokonkrétním pøípadì je ta skuteènost, �eten, kdo na zmínìné demonstraci chrlilnejhor�í nadávky, je radikální islamista,co� ukazuje na propojení nìkolika druhùantisemitismu. Existoval od konce 19.století antisemitismus krajnì nacionalis-tické pravice a pak antisemitismus levico-vý, pou�ívající �antikapitalistický� slov-ník. V tomto konkrétním pøípadì sepropojil antisionismus, který je zamìøenýproti Státu Izrael, s antisemitismem, kterýje o nenávisti vùèi �idùm, a to je nový pr-vek, za kterým je migrace z muslimskéhosvìta, pøedev�ím z Afriky.

Na�tìstí se veøejnost, politické strany,v�echny instituce proti tomu ostøe po-stavily a pøed pár dny byla proti antise-mitismu velká demonstrace za úèastisouèasného pøedsedy vlády i minuléhoprezidenta. Zúèastnily se jí jen v Paøí�idesetitisíce lidí.�

Jiný francouzský intelektuál, filozof Ber-nard-Henri Lévy se k �lutým vestám a an-tisemitismu vyjádøil v rozhovoru pro Re-spekt (4.�9. 3. 2019). Vidí souèasnou vlnufrancouzského antisemitismu ponìkudostøeji. Formuluje to následovnì: �Jednáse tu o návrat jedné staré vá�nì Francou-zù, jen v novém kabátì. Antisemitismusje v srdci francouzské ideologie, je tosouèást francouzské DNA. V Evropì jsoutøi zemì nejvíce poznamenané antisemi-tismem a Francie je jednou z nich � kro-mì ní jsou to je�tì Nìmecko a Polsko.�

Na otázku, zda nová vlna antisemitis-mu souvisí s hnutím �lutých vest, øíká:�V obecné rovinì ano, proto�e se sociál-ním hnutím èasto vyplave na povrch pa-tologie spoleènosti. Nicménì v historii

Francie jsou velká sociální hnutí, kterás sebou antisemitismus nevyplavila. Na-pøíklad revoluèní rok 1968 �ádný anti-semitismus nedoprovázel.�

Lévy je vùèi �lutým vestám velmi kri-tický. �Je to smrtící, nihilistické hnutí,�uvádí v rozhovoru. �Nepøijali nabízenýkompromis jako hodnotu, nepøevzali od-povìdnost za svoje èiny. Kdy� jim vládaustoupila a Macron vyhlásil celonárodnídebatu, v ní� nabídl, at�se �luté vesty po-dílejí na formulaci reforem, nepøestalis protesty. Kdy� se v jejich øadách obje-vili fa�isté, rasisté a homofobové, vùdcihnutí se od nich jednoznaènì nedistanco-vali. Podle mì �luté vesty u� prohrály.Macron pøevzal iniciativu vyhlá�enímcelonárodní debaty, která u� probíháa bude probíhat dál.�

ANO A NEFrancouzský mìsíèník Information Jui-ve se tématu antisemitismu v souvislostise �lutými vestami obsáhle vìnuje vesvém únorovém èísle. Snímek na obálcezachycuje paøí�skou ulici plnou demon-strujících, èásteènì zahalenou v oblakudýmu a slzného plynu. Velký titulek septá: �Jsou �luté vesty pøíznakem fran-couzského antisemitismu?� A je�tì vìt-�ím písmem dole je vyti�tìno �Ano�,poukazující k textu, jeho� autorem jekomentátor listu Guy Konopnicki. Stej-nì velkým písmem najdeme na obálcei �Ne�. Ne øíká známý politolog a �ur-nalista, vìnující se rasismu a antisemi-tismu ve Francii Yves Mamou.

Podle Konopnického se na manifesta-cích �lutých vest starý antisemitismuskrajní pravice a takzvaný antisionismuskrajní levice setkaly a na�ly. V�echnozlo podle demonstrantù u� nepocházíz kapitalismu jako ekonomického systé-mu, ale z mlhavého pojmu �svìtové fi-nance�, které si lidé pøedstavují jako ne-tvora, jen� je v�ude a nikde a kteréhoposlouchají elity, politici i �urnalisté.Vùbec není tøeba pou�ít slovo ��id�,�finance� staèí. Finance se zjevují v po-dobì banky, jediné banky, a ta se jmenu-je Rothschild. Není to zdaleka nejvìt�ífrancouzská banka, ale jediná, o které sestále mluví. Prezident Macron v ní døívepracoval, je tedy jejím politickým repre-zentantem.

Hnutí Indigenes de la République,které se samo definuje jako antirasistic-ké, antiimperialistické a antisionistické,obviòuje francouzský stát z filosemitis-mu na základì toho, �e pøijímá zákony

proti antisemitismu a popírání holokau-stu a sna�í se chránit �idovské objektypøed teroristickými útoky.

Konopnicki uvádí �iroký výèet podobantisemitismu v souèasné Francii, kon-statuje, �e nový antisemitismus se sna�íoèistit star�í verze a �e v hnutí �lutýchvest je to v�e velmi zøetelnì pøítomno.

Yves Mamou, který po dvacet let psalpro list Le Monde, dovozuje, �e fotogra-fie a popisy antisemitských excesù, jakje pøiná�ely a pøiná�ejí média a zejménasociální sítì, jdou v naprosté vìt�inì navrub krajnì pravicových antisemitù. Tise zapojují do protestù �lutých vest,a tak se zviditelòují, vèetnì svého noto-rického antisemitismu. Antisemitismus,tvrdí Mamou, nehraje ve skuteènostiv aktivitách rozhodující vìt�iny tìch, ji�se protestù úèastní, �ádnou roli. Nenívylouèeno, �e hnutí �lutých vest mù�ejednou pøi hledání své identity dospìtdo bodu, kdy bude potøebovat obìtníhoberánka. Dnes jsou terèem Macrona �urnalisté, nikdo ale nemù�e vylouèit,�e se na seznam jednoho dne nedosta-nou také �idé. Vylouèit to nelze, ale nictomu zatím také nenasvìdèuje. �Antise-mitismus v dne�ní Francii,� cituje Ma-mou Gilles-Williama Goldnadela, �seprojevuje èastìji a radikálnìji na islám-ských pøedmìstích ne� na francouz-ských periferiích�.

V�ichni muslimové nejsou antisemité.V�ichni muslimové nejsou násilníci. Aleurá�ky, obtì�ování a vra�dy, spáchanéproti �idùm bìhem posledních dvaceti let� a od roku 2015 i proti Francouzùm �jdou prakticky stoprocentnì na vrub mus-limských fanatikù. Tím se v�ak média,stát ani justice pøekvapivì pøíli� nezabý-vají a mnohem èastìji se vìnují domnìlé-mu nebo skuteènému antisemitismuFrancouzù, pøedev�ím tìch pravicových.

�Extremisté, které reprezentují napøí-klad Soral nebo Dieudonné, nejsou pøá-telé �lutých vest, oni na nich parazitujíjako klí�t�ata, která pøená�ejí nákazu is-lamismu,� konstatuje Mamou. �Je nahnutí �lutých vest, aby se ubránilo po-ku�ení antisemitismu. A je na �idech,aby pochopili, �e jejich pøe�ití ve Fran-cii závisí na jejich boji za demokraciia �e v tomto boji nemusí být stát auto-maticky jejich pøítelem a ochráncem.�

(S pou�itím rozhovorù s Jacquesem Rup-nikem, Bernardem-Henrim Lévym a textùGuye Konopnického a Yvese Mamoua jd)

Page 12: ADAR II. NISAN - spekt a tolerance atd.). Kromì vlastních Łinností (organizovÆní cyklu judaistic-kých płednÆıek pro vełejnost, konferen-cí a workshopø) se centrum podílí

12 VÌSTNÍK 4/2019

BEN BARENHOLTZ (nar. 1935) se narodilv mìsteèku Kovel ve Volyòské oblasti naseverozápadní Ukrajinì, rodina se od roku1942 skrývala v lese, otce zavra�dili ukra-jin�tí nacionalisté. Roku 1947 odjel s mat-kou do USA, roku 1957 vstoupil do armá-dy, slou�il v Nìmecku; do New Yorku sevrátil roku 1959 a od té doby se pohybujeve filmovém prostøedí. Proslavil se jako di-stributor a producent, jedna z klíèovýchpostav vzniku nezávislé filmové scény. Stálu zrodu kariéry re�iséra Davida Lynche èidvojice bratøí Coenù, v kinì Village Cine-ma v manhattanské Greenwich Villageuvádìl mj. snímky re�isérù francouzskénové vlny. Jeho jméno je spjato s newyor-ským biografem Elgin Theatre, který sestal proslulým retro kinem i místem projek-ce undergroundových a experimentálníchsnímkù.. V roce 1971 Barenholtz zalo�il fil-movou distribuèní spoleènost Libra Films,v roce 1984 spoluzakládal spoleènostCircle Releasing. Sám natoèil dokumen-tární filmy Music Inn (z jazzového prostøe-dí) a Wakaliwood z prostøedí ugandskýchslumù, dále hraný film Alina. V roce 2016získal cenu Berlinale Camera za celo�ivot-ní pøínos nezávislému filmu. V souèasnédobì �ije v Praze.

Pane Barenholtzi, kdy� Hitler pøepadlSovìtský svaz, bylo vám �est let. Co topro va�i rodinu znamenalo?Vùèi pøe�iv�ím mají lidé zvlá�tní vztah,zajímá je jen to, co za�ili ve válce. Nerado tom vyprávím. Jedné polské re�isérce,která o mnì natoèila dokument a taky jizajímalo hlavnì to, co jsem za�il za holo-kaustu, jsem øekl: To je jen nìkolik letmého �ivota. Ale já �il celý �ivot! V NewYorku! Nakonec tam dala nìco o mémanga�má ve filmu, ale dohromady vlastnìnic. A tak jsem øekl: Milá paní, je ten filmo mnì, nebo o va�í obsesi holokaustem?

To je nepøíjemné.Byl bych se s ní s díky rozlouèil, ale �lotam o polského sedláka Vladislava Ko-towského a jeho rodinu, která mnì, bra-trovi a matce za války zachránila �ivot. Jájsem tu rodinu dlouho marnì hledal. DoPolska jsem jezdil èasto kvùli filmu, alenena�el jsem je, a ta re�isérka je na�la.Se�el jsem se se synem na�eho zachráncea s celou jejich rodinou. Zajistil jsem, abybyli ocenìni v památníku Jad va�em. Po-

tom jsem pro nì uspoøádal dìkovný aktve Vratislavi. Pozval jsem tam i jinou ro-dinu s nimi pøíbuznou, která taky zachrá-nila ètyøèlennou �idovskou rodinu a takédostala ocenìní Spravedlivý mezi národy.Zajímavé bylo, �e tahle rodina byla poválce obvinìna z kolaborace s Nìmci.Rusové u� se je chystali zabít, ale zastalse jich jeden z �idù, které zachránili.

Pocházíte z Volynì.Východní Evropu mám v krvi. Narodiljsem se ve mìstì Kovel, �ili jsme v neda-leké vesnici Kupièov, co� byla pøevá�nìvesnice volyòských Èechù, ale �ili tam

i Poláci, Ukrajinci i nìjací Nìmci. V ob-lasti �ily pøed válkou tisíce �idù. Z vesni-ce jich pøe�ilo dvanáct, teï u� jsme na�i-vu jenom dva: já a mùj bratr.

Vadilo by vám popsat, co se stalo?Otec pracoval u polského sedláka, kterývlastnil tamní les, otec byl lesník a les mìlna starost, se sedlákem byli pøátelé. V roce1939, kdy� pøi�li Rusové, hospodáøstvízkonfiskovali, ale otec zùstal povìøen sprá-vou lesa. Rusové pak urèovali kvóty døevak tì�ení a pracovali pro nì hlavnì místníUkrajinci. Ti trochu kradli, ale otec v�dyc-ky zamhouøil oko, nìkdy i fal�oval kvóty,aby jim pomohl, tak�e si ho v�ichni vá�ili.V roce 1941 pøi�li Nìmci, nechali nás víceménì být, proto�e to byla èeská vesnice;ale zavøeli �idovské obchody a naøídili no-�ení hvìzdy. Otec dál spravoval les, jenom-�e pracovat pod ním u� smìli jenom �idi.A co vìdí �idé o práci v lese?

Pak nìkdy v roce 1942 pøijel nìmeckýnáklaïák. A s Nìmci dorazili ukrajin�tínacionalisté. �li po nás. Podaøilo se náms matkou, bratrem a otcem utéct do lesa.Byli jsme skupina 24 lidí. Otec les znal,

podaøilo se nám tam pøe�ít dvaadvacetmìsícù. Pomáhali nám pol�tí i ukrajin�tísedláci, pro které pøedtím otec pracoval.Ale pak byly dvì razie a na�li nás opilíukrajin�tí nacionalisti, banderovci, kteøíjsou teï oslavováni. Zavra�dili dvanáctlidí z na�í skupiny, vèetnì mého táty.

Co bylo potom?Osvobodili nás ru�tí partyzáni. �el jsems matkou a s bratrem do Kovelu, který bylvybombardovaný, Nìmci u� tam nebyli.Bratr utekl, proto�e ho matka poøád pes-kovala. Ode�el do Izraele a já s mámou,která se znovu vdala, jsme skonèili ve vy-stìhovaleckém táboøe v Rakousku. Bylomi jedenáct a nauèil jsem se tam èísta psát. Odtud jsme v roce 1947 s pomocístrýce a tety odcestovali do New Yorku.

Kde jste �ili?Nejprve v Brooklynu se strýcem a tetou.Byl jsem divoké dítì. Nejblí�e jsem mìlk otci, kterého jsem ztratil, a po tom, cojsem pro�il, mi skuteènì nikdo nemohlnaøizovat, co mám dìlat. Nato� matka,která mìla psychické problémy. Moji prv-ní kamarádi v Brooklynu byli ital�tí kluci.Byli skvìlí, uèili mì anglicky. A mì fasci-noval film, ten první jsem vidìl u� v Ko-velu. Chodil jsem poøád do kina, co� mipomohlo i s angliètinou.

Pak jsme se pøestìhovali na Lower EastSide. Máma mì zapsala do je�ivy, co� semi vùbec nezdálo, vydr�el jsem tam roka pùl. Kluci v je�ivì nebyli tak fajn jako tiItalové. Nakonec jsem tam pøestal chodita pøestoupil jsem na normální �kolu. Tou� jsem nemìl �ádný pøízvuk. Kdy� mibylo patnáct, skoncoval jsem se �kolouúplnì. Pracoval jsem, �ivil jsem se v�ímmo�ným a chodil do kina, nìkdy i na tøiètyøi pøedstavení dennì.

A v �edesátých letech?Bydlel jsem s pøítelkyní v East Village.Tanèila flamenco, ale byla moc vysokáa taneèníci malí, tak�e moc práce nemìla.Byla to skvìlá holka, výborná kuchaøka!Ve stejném domì na Christopher Streettehdy bydlela Yoko Ono. Pak jsme se pøe-stìhovali na Bleaker Street, naproti legen-dárnímu baru Bitter End. Tam jsme bylipoøád. Pøítelkynì mi tehdy øekla, �e maji-tel kina Village Theatre hledá mana�era.Ten chlápek, Roger se jmenoval, neplatilúèty, byl to cvok. Ale dal mi tu práci a ne-chal mì tam dìlat, co chci. Divadlo mìlo2500 míst. Roger je�tì pozval TimothyhoLearyho. Mìli jsme tam èínskou operu,

VÝCHODNÍ EVROPU MÁM V KRVIRozhovor s filmovým producentem Benem Barenholtzem

Ben Barenholtz. Foto archiv.

Page 13: ADAR II. NISAN - spekt a tolerance atd.). Kromì vlastních Łinností (organizovÆní cyklu judaistic-kých płednÆıek pro vełejnost, konferen-cí a workshopø) se centrum podílí

VÌSTNÍK 4/2019 13

jidi� varieté, koncerty, hráli u nás JohnColtrane, Nina Simone, Ornette Cole-man. Leonard Cohen u nás poprvé zahrálSuzanne. Také k nám chodili èlenovéhnutí Black Power. To bylo období pro-testù proti válce ve Vietnamu.

To bylo zøejmì intenzivní�Jistì. Dennì jsme konèili v Cedar StreetBar, kde se scházeli abstraktní expresio-nisté. Spøátelil jsem se hlavnì s Fran-zem Klinem a Villemem De Koonin-gem. Jemu jsem pomáhal budovatateliér v Hamptons. Dovedete si pøesta-vit, jaký jsem byl zedník! Tihle abstrakt-ní expresionisté poøád mluvili o Jack-sonovi Pollockovi. �Tohle by seJacksonovi líbilo, tohle ne.� Tehdy bylPollock u� dva roky po smrti, pøesto hostále uctívali. Dal�í dùle�ité místo byloMax´s Kansas City. Tam chodil AndyWarhol a jeho svita, tam zaèal punkrock. Chodili tam Jeff Koons, Paul Hen-nessy, Lou Reed, Janis Joplin. Majitelbaru Mickey Ruskin byl mùj pøítel, tedydokud se nepøedávkoval.

V roce 1968 jste otevøel kino Elgin.Potkal jsem Alberta Grossmana, co� bylmana�er Boba Dylana a Janis Joplin, a Bil-la Grahama, kteøí vlastnili rokenrolovýklub Fillmore West v San Francisku.S nimi jsem zalo�il v biografu Elgin spo-leènost Fillmore East a dìlal jim mana�era.�el jsem do sdru�ení filmových re�isérù,kteøí dìlali experimentální filmy. Vybrali miWarholùv snímek Chelsea Girls z roku1966. Kdy� jsem odcházel, uvìdomil jsemsi, �e jsem �vorc, vrátil jsem se a øekl jim,hele, nemám ani vindru, abych mohl promí-tat. Dali mi 48 dolarù a navrch odborovéhopromítaèe! Pak u� jsem program sestavovalsám. Dìlal jsem v�echno sám: prodával líst-ky, uklízel. Ze zaèátku nikdo nechodil, byloto na periferii Village, v portorikánské èásti,nebyly tam restaurace ani bary. V okolí alebylo nìkolik retro kin, která uvádìla staréfilmy. Tak jsem s tím zaèal taky.

Promítal jste mimo jiné filmy s Buste-rem Keatonem. Ano! Keatonovy filmy mìl jeden chlapík,vlastnì to byl zlodìj filmù, zaplatil jsemmu deset tisíc dolarù a on mi udìlal ko-pie. Keaton si o sobì nikdy nemyslel, �eje nìjaký umìlec, byl to zkrátka profík.Chaplin byl pøesvìdèen, �e je umìlec,a mìl pro publikum v�elijaká poselství.Keaton je zrovna tak svì�í jako tehdy, za-tímco Chaplin je zastaralý. Znovuuvedení

Keatona pro mì bylo dùle�ité. Formát fil-mù se mi podaøilo upravit tak, aby to od-povídalo �íøce plátna. Projekce doprová-zela na klavír Sarah Vaughan. Bylo toskvìlé. Èernobílé filmy a jazz!

Jak vás napadl koncept pùlnoèních fil-mù � filmù promítaných o pùlnoci? Byl to pokus, který se zdaøil. Je dùle�iténemít fixní ideje, pøíli� nesoudit a mít od-vahu zkou�et nové vìci, no a taky mocnekoukat na peníze. Nejslavnìj�ím pùl-noèním filmem se stal Eraserhead od Da-vida Lynche.

Spolupracoval jste na nezávislých fil-mech, je� se proslavily stejnì jako holly-woodské trháky, a distribuoval jste je.Nestali se re�isér David Lynch nebo bra-tøi Coenové americkým mainstreamem?To opravdu ne. Evropané nerozumìjítomu, jak v Americe funguje kultura. Mìèasto v Evropì ztoto�òovali s Hollywoo-dem a jsem od Hollywoodu opravdu nej-dál, jak to jde. Rozdíl mezi Hollywoodema nezávislým filmem je propastný. Lidéod nezávislého filmu nikdy po Hollywoo-du netou�ili, proto�e jejich sen byl film.Lidi v Hollywoodu snili o nìèem jiném �snili o byznysu. Byli to východoevrop�tí�idé, vyrábìli a prodávali ��mates�, krej-èí, �evci, rukavièkáøi. I v Americe bylidiskriminovaní. Nemohli studovat na ji-stých �kolách, nemohli získat urèité d�o-by. Aby pøe�ili, museli být chytøej�í.Zkou�eli nové vìci, vèetnì filmu. SamuelGoldwyn z Metro-Goldwyn-Mayer øíkalo svých konkurentech v Hollywoodu:�Copak ten mù�e vìdìt o filmu, kdy�jeho otec nebyl ani rukavièkáø?�

Byli hodnì chytøí a mazaní, umìli cho-dit v hazardu. Dobøe vìdìli, �e existujívìci, kterým nerozumìjí, a byli pøiprave-ni leccos zkusit. Pokud sly�eli o dobrémspisovateli èi herci, hned s ním uzavøelismlouvu. Vá�ili si lidí, kteøí byli pro nìcozapálení, v nìèem vynikali. Byli mezinimi i pìknì drsní parchanti. O HarrymCohenovi, který zalo�il Columbia PictureCorporation, se tradovalo, �e na jeho po-høeb nepøi�lo tolik lidí proto, aby ho ucti-li, ale aby se pøesvìdèili, �e je mrtvý!

Pozdìji jste dìlal dokumentární filmy.Natoèil jsem film o jazzu v padesátých le-tech. Já jazz miluju! Bylo to o místì, kteréotevøeli pøátelé v Bergshire Mountains,krásné oblasti v Massachusetts, ve stodo-le velkého statku. Hrál se tam ten nejlep�íjazz: Louis Armstrong, Dave Brubeck,

Dizzy Gillespie, Ella Fitzgerald. Pak jsemnatoèil dokument Wakaliwood. V Kam-pale ve slumech �il filmaø, který dìlaltakøka na koleni akèní filmy a pak je pro-dával na cédéèkách na tamním trhu.O nìm ten film je.

Natoèil jste i celoveèerní film. Bylo to kolem mých 80. narozenin, lidimì otravovali, kdy �e u� pùjdu do dùcho-du. Na�tval jsem se a øekl jsem si, �e jsemje�tì nenatoèil celoveèerní film. Tak�ejsem napsal scénáø, produkoval jsem toi re�íroval. Je to film o ruských imigrant-kách v New Yorku. Ty �eny se stále mu-sejí prát se stereotypy. �e to jsou lehkéholky, zlatokopky. Ve skuteènosti se vìt-�ina sna�ila získat vzdìlání nebo se aspoòdùstojnì �ivit. Mnohé byly zbo�né. Je tofeministický film, byl jsem feminista, je�-tì ne� to zaèalo být populární. A nikdy sese mnou �ádná nesoudila jako s HarveymWeinsteinem, s ním� jsem mìl také jed-nou co do èinìní. Mì ale neobtì�oval!

Je�tì k tématu imigrace, která tolikovlivòuje formování americké kulturya teï je omezována. Co tomu øíkáte?Není to nic nového. Hlavnì u mladých jeproblém, �e neznají historii. Mám fotkuz doby, kdy jsem byl v padesátých letechv armádì v Nìmecku, hlídali jsme hranice.Mimochodem tehdy tam byl taky ElvisPresley. Americké obèanství jsem ale do-stal teprve po ukonèení armádní slu�by!

První rok na vojnì jsem strávil na zá-kladnì v Columbusu, v Georgii. Tam jsemokusil na vlastní kù�i pøedsudky a xenofo-bii v americkém stylu. Ti lidé na Jihu ne-mìli tu�ení o holokaustu, o tom, �e �idov-ským uprchlíkùm byl odpírán vstup doSpojených státù, �e tu mìli America FirstCommittee, v nìm� byli èlenové fa�isté,kteøí imigraci blokovali. Dokonce po válcemuseli pøe�iv�í trávit léta v uprchlickýchtáborech v Evropì, ne� je do Ameriky pus-tili. A jeliko� tohle v�echno se obecnì neví,a to ani v dne�ní dobì, lidé také nerozumì-jí tomu, co je sionismus a mají antisionis-tické sentimenty. Proto�e si neuvìdomují,jak sionismus vznikl a �e nabral takovousílu teprve po válce.

Obáváte se fa�ismu?Fa�isté vyhrávají, proto�e vìt�ina lidíchce mít vùdce. Kdy� èlovìk nemusí pøe-mý�let a rozhodovat se sám, je �ivot jed-noduchý. Víte, zlo není nevysvìtlitelné,nevysvìtlitelné je dobro.

MICHAELA ROZOV

Page 14: ADAR II. NISAN - spekt a tolerance atd.). Kromì vlastních Łinností (organizovÆní cyklu judaistic-kých płednÆıek pro vełejnost, konferen-cí a workshopø) se centrum podílí

14 VÌSTNÍK 4/2019

Pevnost Herodium le�í ve vý�ce 758 met-rù nad moøem v Judské pou�ti, asi dvanáctkilometrù ji�nì od Jeruzaléma. Dostat setam je mo�né autem (nebo taxíkem), niko-li veøejnou dopravu: památka se nacházína Západním bøehu, v oblasti C støe�enéIzraelem a zde konkrétnì spravované Izra-elským úøadem pro národní parky. Máte-litedy mo�nost si vozidlo pronajmout nebolaskavé pøátele, kteøí vás na Herodium od-vezou (jako se po�tìstilo nám), neváhejteani chvilku. Otevøeno je od øíjna do bøez-na od 8 do 16 hodin, od dubna do záøí od 8do 17 hodin; v pátek o a svátcích se zavíráo hodinu døíve.

ZLÝ GÉNIUS�e judský král Herodes Veliký (�il v le-tech 73 pø. o. l.�4 o. l., vládl od roku 37 pø.o. l.), proslul jako cti�ádostivý vojevùdcea administrátor, asi není tøeba pøipomínat.Je vnímán jako rozporuplný panovník:k moci se dostal jako správce Galileje;z moci Øíma se stal i králem Judeje, za-tímco dìdice hasmonejského trùnu Anti-gona v prùbìhu nìkolikaleté války porazila nechal Øímany popravit. Bývá pøipomí-nán jako �zlý génius Judeje�, který se ne-lítostnì zbavoval skuteèných èi domnì-lých nepøátel (vèetnì vlastních synù),

udr�oval si mocnou ochranku a údajnìi promy�lený systém tajných �pehù. Naro-dil se nabatejské matce a otci Idumejci, je-ho� pøedci konvertovali k judaismu; svéhosyna Heroda rodièe vychovávali jako�ida. Coby král, jen� by ctil pøikázáníspravedlivého Boha, se v�ak pøíli� neo-svìdèil. Moderní historie sice vyvrací pøí-

bìh o �vra�dìní neviòátek�, ale údajeo dal�ích zloèinech jsou jasné a spolehli-vé. Jeho nákladné projekty vyèerpávalystátní pokladnu, nicménì naplòoval pøed-stavu o silném vládci, za jeho� panováníJudské království vzkvétalo a Jeruzalém

byl nejslavnìj�ím mìstem Východu. Dlehistorika Flavia dokázal být velkorysý,kdy� v mnoha pøípadech promíjel danìa povinné dávky. Aè ovlivnìn �ivotnímstylem Øíma, sna�il se vyhovìt pøíkazùm�idovské víry: nechal razit mince bez lid-

ských zpodobnìní, budoval mikve, alehlavnì: nechal opravit a znovu vybudovatJeruzalémský chrám.

A v tom tkví pro milovníky památeka cestovatele jeho nejvìt�í síla: znajíHeroda Velikého pøedev�ím jako stavi-tele. Zbytky ohromujících � a� megalo-manských � komplexù, které za jeho

vlády díky døinì tisícù otrokù, øemeslní-kù a umu zdatných architektù vznikly,berou dodnes dech.

Kromì toho, �e velkoryse obnovil Jeru-zalémský chrám i celý chrámový areál(vèetnì toho, �e nechal zdvojnásobit roz-mìry Chrámové hory) a královský paláca zajistil pøívod vody do Jeruzaléma, jsoutu dal�í stavby: vydlá�dìné cesty, øadaakvaduktù, pøístav Caesarea (pøi stavbì

podvodních konstrukcí byly pou�ity nej-modernìj�í technologie jako hydraulickýcement), obnovení mìsta Samaøí (kterépøejmenoval na Sebasté), hrobka patriar-chù a pramatek v Hebronu, zahrady, stud-ny, amfiteátry, ale i chrámy, které budovalmimo �idovské oblasti pro jinovìrce.K vrcholùm jeho stavitelského rozmachupatøí palácové pevnosti: Masada a Macha-erus u Mrtvého moøe a zmínìná pou�tnípevnost Herodium.

NEJVÌT�Í V ØÍMSKÉ ØÍ�IJejí umístìní si Herodes údajnì vybralv dobì, kdy je�tì bojoval s králem Antigo-nem, na pøipomínku svého koneèného ví-tìzství. Na místì boji�tì se rozhodl vysta-vìt majestátní pevnost, nejvìt�í v tehdej�íøímské øí�i. Do samotné stavby se pustilkolem roku 23 pø. o. l. a naplánoval ji jakovládní a administrativní centrum Judeje(zatímco Jeruzalém zùstal centrem nábo-�enským) a pøál si, aby tu byl i pohøben,co� se posléze stalo. Význam pevnosti vy-jadøuje nejlépe fakt, �e ji nechal pojmeno-vat po sobì. Starovìký dìjepisec JosephusFlavius ji popsal takto:

�Vystavìl hrad v horách proti Arábiia nazval jej po sobì Héródeion. Umìle na-sypaný ku�elovitý pahorek, vzdálený �e-desát stadií od Jeruzaléma, nazval svýmjménem a vyzdobil jej velice nádhernì.

PEVNOST HERODIUMMísto posledního odpoèinku mocného vládce

Zmen�ený model sarkofágu Heroda Velikého. Foto k èlánku am.

Prostor vstupního sálu, v dobì Bar Kochbova povstání pøemìnìný na synagogu.

Page 15: ADAR II. NISAN - spekt a tolerance atd.). Kromì vlastních Łinností (organizovÆní cyklu judaistic-kých płednÆıek pro vełejnost, konferen-cí a workshopø) se centrum podílí

Obklopil vý�inu kulatými vì�emi a nádvo-øí vyplnil nejnádhernìj�ími paláci. Nejenvnitøek budov byl skvìlý. I vnìj�í stìny,øímsy a støechy byly pøeplnìny nesmírnýmbohatstvím. Ohromným nákladem pøivedlzdálky mno�ství vody a pøístup rozdìlildvìma sty schodù z nejbìlej�ího mramoru.Pahorek byl toti� znaènì vysoký a zcel vy-tvoøen lidskou rukou.� (Válka �idovská I,21,419�421, Praha 1990)

PALÁCOVÁ PEVNOSTHerodium mìlo tøi èásti: palácovou pev-nost vybudovanou na umìle vytvoøenémvrcholu; severnívýchodní svah hory, se-stávající z královského divadla, obøadníhoschodi�tì a plo�iny s výhledem daleko dopou�tì a� k Mrtvému moøi, u ní� bylaumístìna Herodova hrobka, a dolní Hero-dium. To zahrnovalo administrativní,sportovní a odpoèinkové prostory a na-cházel se tu i výchozí bod pro slavnostnípohøební prùvod, který doprovodil mrtvé-ho vládce a� na urèené místo.

Palác byl za Herodových èasù rozdì-len do øady køídel. Ve východní èásti senacházel velký zahradní dvùr s koloná-dou, západní èást byla urèena k obývá-ní. V prostoru palácového komplexubyla i rituální lázeò a monumentálnívstupní sál (pozdìji pøemìnìný na syna-gogu). Panovník sídlil v mohutné vì�i,z ní� vidìl Judeu i Mrtvé moøe jako nadlani. Palácové zdi byly zdobeny fres-kami a �tuky, ozdoby nesly i sloupovéhlavice a patky. Z nádvoøí vedl vstup dosystému chodeb vedoucích k nìkolikacisternám a ke královì hrobce.

Po Herodovì smrti se pevnost stala asina deset let souèástí království jeho synaArchelaa. Poté ji obývali øím�tí guvernéøia� do roku 66 o. l., kdy vypuklo �idovsképovstání proti Øímu a opevnili se v ní po-

vstalci. Ti byli pora�eni asi rok poté, coØímané znièili Druhý chrám, tj. 71 o. l.Velký význam mìla pevnost v dobì po-

vstání Bar Kochby (v letech 132�136),kdy se tu usadili jeho pøívr�enci. Rebelo-vé z obou povstání za sebou nechali stopy

v podobì øady tunelù, pøemìny sálu nasynagogu, ale také devastace královskéhrobky. V dobì byzantské (4.�7. století)vzniklo v dolním Herodiu na zbytcích pù-vodních budov mìsteèko se tøemi kostelya v palácové pevnosti pøibyly klá�tera malá kaple. Od 9. století v�ak zùstalakdysi slavná pevnost opu�tìná a druhý �i-vot jí (kromì poutníkù) vdechli a� arche-ologové a posléze turisté.

PROFESOR EHUD NECERRoku 1838 identifikoval Herodium ame-rický výzkumník Edward Robinson; na

jeho práci navázal �výcarský architektConrad Schick, jen� památku detailnìpopsal a zakreslil. V �edesátých letech

20. století zaèal s archeologickými vyko-pávkami otec Corbo z Franti�kánskéhobiblického studia v Jeruzalémì, který od-kryl vìt�inu palácové pevnosti. V prùzku-mu pak pokraèoval tým Gideona Foersteraz Hebrejské univerzity a od sedmdesátýchlet skupina profesora Ehuda Necera, pøed-ního znalce herodovské architektury, jen�pracoval i na Masadì, v Jerichu a v Caesa-reji. Necerovi se podaøilo odhalit zbytkydolního Herodia a tunely uvnitø horya poté � roku 2007 � nalézt zbytky velkéhrobky a honosných rakví na severový-chodním svahu. Hrobka mìla tvar tøípat-rového, asi 25 metrù vysokého mramoro-vého mauzoleua s kónickou støechou.Poblí� hrobky nalezli archeologové zbyt-ky tøí sarkofágù, z nich� jeden mìl naèer-venalou barvu a byl zdoben rù�icemi �prof. Necer ho jednoznaènì pøisoudil He-rodovi. Zajímavé je, �e teprve poté, cobylo nedlouho pøed Herodovou smrtí do-konèeno mauzoleum, se zeminou pokryli vrchol hory na této stranì. Prof. Necerodkryl i amfiteátr poblí� hrobky. Shodoutragických okolností se mu v�ak nalezi�tìstalo osudným: roku 2010 se pøi práci zøí-til do prostoru divadla a zabil se.

NÁV�TÌVACo z paláce spatøí dne�ní poutník? Vyje-de-li na parkovi�tì témìø k náv�tìvnic-kému centru, zatoèí se mu hlava z roz-hledu po okolní krajinì, v ní� se støídajívesnice s kamenitými, v bøeznu v�ak pode�tích zelenou trávou porostlými høe-beny, a mù�e zahlédnout Betlém a v dál-ce i vì� Hebrejské univerzity. Pak hoèeká chùze po sice strmé, ale nikolidlouhé cestì, z ní� pøehlédne archeo-logické vykopávky dolního Herodia(pøedev�ím rozmìrný bazén, jen� mìlvlastní akvadukt a slou�il i jako hlavní

zásobárna vody pro pevnost, a byl ob-klopen zahradami se sloupoøadím).

(pokraèování na str. 20)

VÌSTNÍK 4/2019 15

Model Herodovy hrobky.

�Obklopil vý�inu kulatými vì�emi a nádvoøí vyplnil nejnádhernìj�ími paláci�� Foto Eitan Ya´aran pro Wikipedii Commons.

Page 16: ADAR II. NISAN - spekt a tolerance atd.). Kromì vlastních Łinností (organizovÆní cyklu judaistic-kých płednÆıek pro vełejnost, konferen-cí a workshopø) se centrum podílí

Poèátkem 20. století byla Vídeò nejvícekosmopolitním velkomìstem v Evropì.Kromì Nìmcù, kteøí byli dokoncev men�inì, zde �ili Slované, �idé, Ma-ïaøi, Rumuni a Italové. Mìsto bylopøesným obrazem mnohonárodnostnímonarchie, která pomalu smìøovala kesvému zániku. V jejím èele stál starý,opu�tìný, mírnì ji� depresivní císaø ob-klopený jen rádci, kteøívìt�inou sledovali svéosobní, pøípadnì ná-rodnostní zájmy. Nadruhé stranì to bylomìsto mnoha kaváren,ve kterých to my�lenko-vì vøelo, kaváren neod-myslitelnì spojenýchs øadou proslulých spi-sovatelù, malíøù i hu-debníkù. Mìsto, kdevznikla díky Schoen-bergovi �vídeòská �ko-la� a Freudova psychoa-nalýza, místo, kde byloi silné sociální hnutí.

Na druhé stranì se zde narodila a �ilai øada pomatencù, kteøí svými názorya díly neblaze zasáhli do novodobýchdìjin svìta. Guido von List, Lanz vonLiebenfels, Hans Hörbiger, Otto Wei-ninger, Vídeòáci, kteøí pomáhali for-movat my�lenkový svìt zrùdy Hitlera.Dokonce i pojem entartet (zvrhlý,úpadkový, degenerovaný), pozdìji na-cisty pøevzatý, se stal módním slovemna pøelomu století ve Vídni. Mimo jinétak byly oznaèovány i �eny, které sesna�ily dosáhnout rovnoprávnostis mu�i � takové tu�by se pøece neslu-èovaly s údajnou �enskou pøirozeností,proto byly degenerované. Úpadkovébylo v�e, co odporovalo Darwinovìvývojové teorii o neustálém vývojik lep�ímu. Pozdìji se význam slovazmìnil a ve Vídni zaèal být vztahovánpøedev�ím na �idy.

I v tak rozjitøeném ovzdu�í se ale vìt-�ina støetù odehrávala pøedev�ím v tis-ku; v ka�dodenním �ivotì mìsta pa-novalo vcelku tolerantní prostøedí.Pøíznivé podhoubí pro v jiném mìstìnevídaný fenomén. Ve Vídni toti� v le-tech 1900�1938 pùsobily a tvoøily desít-ky velmi zajímavých a dnes zèásti ne-

právem zapomenutých malíøek, z nich�øada byla �idovského pùvodu. Tutomálo známou skuteènost se sna�í mapo-vat výstava ve vídeòském Dolním Bel-vederu s názvem Künstlerinnen in Wienvon 1900 bis 1938. Stadt der Frauen(Umìlkynì ve Vídni 1900�1938. Mìsto�en).

MARGARETEHAMERSCHLAGNa výstavì je zastou-peno i nìkolik pracíMargarete Ha-merschlag. Narodila se10. kvìtna 1902 veVídni. Jako dítì nav-�tìvovala dìtskouumìleckou tøídu podvedením Franze Cizkaa od roku 1917 studo-vala na Umìleckoprù-myslové �kole ve Vídniu profesorù Oskara Str-nada, Alfreda Rolleraa Franze Cizka. V roce

1934 odjela do Palestiny, v roce 1935mìla samostatnou výstavu v Jeruzalémìa v Haifì. Roku 1937 emigrovala doVelké Británie. Zemøela 8. dubna 1958v Londýnì.

Vytvoøila nìkolik pozoruhodnýchgrafických cyklù. Prvníz nich se jmenuje Mìs-to a vznikl v letech1922�1923. Expresivnídøevoryty nepøíli� ra-dostného obsahu. Zestøípkù poskládaný ruba líc ze �ivota k du-chovní zkáze smìøují-cího mìsta. V bublinìhodokvas z plna hrdlahodujících mì�t�ákù,vypasený nabobs tlustým doutníkema prasáckým pohledemodvádìjící si coby svùjmajetek �t�astnou nevì-stu s cudnì sklopenýma oèima, poloob-na�ené �eny a pøed nimi kleèící a �ado-nící mu�i. Na �ibenici visící obì�enec,ve spodním poli bitka s mrtvolou a roz-kaceným násilníkem, pøed kterým sevsedì choulí postavy a v�emu vévodí

roz�klebené, zlobné tváøe prahnoucí pokrvi. Na jiné práci bezútì�nost v podobìstrohého nemocnièního pokoje s umíra-jícími a udøené matky s vyhaslýma oèi-ma a zlobným odhodláním tisknoucí svépodvy�ivené dítì s ustra�eným pohle-dem v náruèí.

Dal�í pozoruhodný cyklus vznikl v roce1932 a nese název Zrcadlo. Autorkav nìm ji� zcela nepokrytì reaguje na hro-zící nacistické nebezpeèí. �vanící vùdci,kterým z úst kape nenávist k �ivotu, k dru-hému èlovìku, ke v�emu, co je z jejichomezeného pohledu odli�né, kteøí milujípouze sami sebe a dav jimi zmanipulova-ný. Pro vìt�í zdùraznìní se jeden list obje-vuje v albu tøikrát, v�dy pod jiným ná-zvem: �Mù�ou za to negøi, zabte je!�,�Mù�ou za to køest�ani, zabte je!�, �Mù-�ou za to �idi, zabte je!� Cyklus uzavíráironická práce s názvem ��ivot ve svobo-dì�, osamocený nahý mu� sedí na výbì�-ku zemì porostlém chudou vegetací,u nohy jako jediného dal�ího �ivého tvoramalého psíka, za ním vodní hladina a nanebi studené slunce. Bohu�el z jejíhopøedváleèného díla jsou známy jen dvagrafické cykly a nìkolik volných døevory-tù. Ostatní práce vzaly za své díky nacis-tickému bìsnìn, èi jsou dodnes nezvìstné.

Na expozici Stadt der Frauen v DolnímBelvederu ve Vídni jsou vystavena dílaIlse Bernheimer, Friedl Dicker, MarieEgner, Louise Fraenkel-Hahn, HeleneFunke, Margarete Hamerschlag, FannyHarlfinger-Zakucka, Hermine Heller-

Ostersetzer, HildegardJone, Johanny Kamp-mann-Freund, Elisa-beth Karlinsky, ErikyGiovanna Klien, Bron-cii Koller-Pinell, FridyKonstantin Lohwag,Elzy Kövesházi-Kal-már, Anny Lesznai, Le-ontine von Littrow, Ele-ny Luksch-Makowsky,Mariette Lydis, EmilieMediz-Pelikan, LouiseMerkel-Romée, TeresyFeoderovny Ries, Mi-levy Roller, Friedy Sal-vendy, Anny Schröder-

Ehrenfest, Lilly Steiner, Helene vonTaussig, Ilse Twardowski-Conrat, MyUllmann, Olgy Wisinger-Florian, GreteWolf Krakauer a Franzisky Zach.

Výstava potrvá do 5. kvìtna 2019. JAN PLACÁK

16 VÌSTNÍK 4/2019

M. Hamerschlag.: Z cyklu Mìsto, 1922�23.

MÌSTO �ENObjevná výstava ve vídeòském Dolním Belvederu

M. Hamerschlag: Autoportrét, 1927.

Page 17: ADAR II. NISAN - spekt a tolerance atd.). Kromì vlastních Łinností (organizovÆní cyklu judaistic-kých płednÆıek pro vełejnost, konferen-cí a workshopø) se centrum podílí

Velká svìtlá místnost. U stìny jsoumalíøské stojany a �idle. Máme kresle-ní. První hodina, první úkol: v parkupøes ulici najdìte hezký podzimní list,pøipíchnìte ho ke stojanu a namalujtevodovkami.

Vodovky mì neposlouchají, tvar semi nevede, tu�ka mi trèí v ruce jako

hùl. Ale stane se zázrak! Poprvé v �i-votì mì osloví nìjaká vìc a nemluví semnou jako s obyèejným smrtelníkem,ale jako s umìlcem.

Mám tedy pøed sebou ten list. Místyje je�tì zelený, ale po krajích u� jeoschlý, rezavý, s prosvítajícím �ilko-váním. Poslouchám ho stra�nì napja-tì, sna�ím se porozumìt jeho jazyku.Ne, slovùm je�tì nerozumím, ale tenpodzimní list a velká tøída s obrovský-mi okny, i svìtlo záøící pøes trochu za-prá�ená okna, i mìsto za oknem, i celýsvìt, to v�echno do mì vstupuje a stá-vá se mou souèástí, a u� na to nikdynezapomenu a po mnoha letech sivzpomenu na nesrozumitelný �epottoho listu a pochopím, co mi øíkal.

Tak zaèíná autobiografie Zamilova-ný agent Viktora Pivovarova, malíøea ilustrátora narozeného v roce 1937Moskvì a �ijícího u� bezmála ètyøicetlet v Praze.

PRVNÍ �IVOTS èistým svìdomím by se k malíøia ilustrátorovi dal pøipsat i spisovatel,a mo�ná ani ne na poslední místo.Tam patøí snad jen proto, �e se Pivo-varov psaní nevìnuje systematicky

a kromì ètyøsetstránkové autobiogra-fie je autorem pøedev�ím krat�ích tex-tù, témìø v�dy vlo�ených do kresle-ných èi malovaných cyklù a souborù.

V samém úvodu autor formuluje,o co mu po celý �ivot jde pøedev�ím �porozumìt jazyku svìta, jak hovoøíkonkrétnì k nìmu, a zaznamenat to,

èemu se mu podaøí po-rozumìt, prostøednic-tvím obrazù a kreseb.

Dìtství a padesátáléta, studium a touhastát se malíøem, øadapøátelství, která zane-chala výraznou stopuv malíøovì �ivotì i tvor-bì, Rusko a Moskvadruhé poloviny 20. sto-letí, to v�echno je v prv-ní èásti autobiografie,nazvané První �ivot,spojeno se snahou za-chytit hledání a nalézání

vlastního výrazu, vlastní výtvarné øeèi.Souputníci a pøátelé Viktora Pivovaro-va byli v tìch letech Vladimir Jankilev-skij, Eduard �tejnberg, Ilja Kabakov,Erik Bulatov èi Oleg Vasiljev. Dnes seo nich o v�ech mluví jako o zakladate-lích moskevské koncep-tuální �koly, patøík hlavním osobnostemruského neoficiálníhoumìní a jejich práce na-jdeme v mnoha svìto-vých galeriích. Ale v ob-dobí Sovìtského svazujsou to vydìdìnci, bohé-mové a souèasnì tvrdìpracující umìlci, kteøíhledají a nacházejí svojicestu. Patosu je ale v textu málo, vlast-nì vùbec �ádný.

DRUHÝ �IVOT, TØETÍ TISÍCILETÍÈást druhá neboli Druhý �ivot zachycu-je období od roku 1982, kdy se malíø posvatbì s Milenou Slavickou pøestìhovaldo Prahy. Vedle událostí, poznámeka zápisù, ve kterých autor reaguje nanové prostøedí, zaèíná pøibývat textù,vìnovaných cyklùm obrazù, které v té

dobì maluje a obèas i vystavuje. Tady,a je�tì více v tøetí èásti Tøetí tisíciletí, sepod povrchem objevuje výraznìjistruktura pù-vodního zámì-ru, který sepak stal auto-biografií, toti�evidence toho,co a v jakémpoøadí kdybylo vytvoøe-no a co k èemupatøí. Nejdev�ak o nìjaký suchý výèet. Jako by siv nìkterých pøípadech malíø dìlal urèi-tý poøádek i ve své hlavì, znovu pro-mý�lí a formuje okolnosti a podnìty,které vedly ke vzniku rozsáhlých cyklù,pøíbìhù a svitkù. Akademické to alenení ani trochu, spí� naopak. Dosvìd-èuje to i poslední odstavec této krásnéknihy, plné Pivovarovových kreseb, ob-razù, dokumentárních fotografii a v ne-poslední øadì i poezie:

Na bøehu kunratického rybníèku sto-jí kachna. Stojí na jedné noze, zobákschovaný pod køídlem. Buï podøimuje,nebo o èemsi pøemý�lí, nebo je pohrou-�ena do sebe, do svého nekoneènéhoa záhadného svìta. Je to kunratickákaèenka. �ije tady stejnì jako já. Jsmesi hodnì blízcí. Dá se øíct, �e jsme jed-no. Mo�ná �e jsem to já tahle kaèenka.

A mo�ná je to naopak. Není dùle�ité,kdo je kdo. Dùle�ité je stát na jednénoze s nosem schovaným pod køídlem,jedním okem se dívat dovnitø a dru-hým, pootevøeným, jakoby skrze svùjsen pozorovat, co se dìje kolem. jd

Viktor Pivovarov: Zamilovaný agent.Pøelo�il Jan Machonin, vydalo nakla-datelství Torst v roce 2018, 424 stran,mìkká vazba, mno�ství barevných re-produkcí v textu. Dop. cena 480 Kè.

VÌSTNÍK 4/2019 17

ZAMILOVANÝ AGENTAutobiografie ruského pra�ského �idovského malíøe Pivovarova

Viktor Pivovarov: Nedìlní malování, 1996.

Eidetická zahrada, 1996.

Page 18: ADAR II. NISAN - spekt a tolerance atd.). Kromì vlastních Łinností (organizovÆní cyklu judaistic-kých płednÆıek pro vełejnost, konferen-cí a workshopø) se centrum podílí

18 VÌSTNÍK 4/2019

/ Drama pro bramborové divadloo tøech jednáních. Volnì zpracováno dlebiografu a jiných slavných vzorù. Po-kud mo�no nejménì v�ak i dle historie./

Osoby:Rabi Jehuda Löw ben Bezalel Rachel, jeho dcera, osoba naprostonehistorická Golem, sluha rabínùv Jechiel, rovnì� sluha, který je v tom-to dramatu nedopatøením z RabínskémoudrostiSamuel Cohn, velkoobchodník

Jednání I.

/V pracovnì rabiho/Rabi Jehuda Löw /bìlovousýstaøec/:Vìru, tì�ko je mi nyní �íti,a proto k uhájení �ivobytímusím já stále vynalézat cosineb v obci mé jsou, pane, òácíkosia ti �ádají od mé uèenostirozlièných kum�tù i zázrakùdosti.Takových vìcí nadìlal jsem fùru,v�ak teï s tím zaèínám mít stra�noutúru,neb nového zas chtìjí nyní cosi toti�a já mám s vymý�lením velkou potí�.

Golem /veliký, ramenatý, s èernýmikudrnami//vstoupí a klaní se uctivì/:Pøemoudrý rabi! Lesk tvé uèenostizáøí po svìtì víc, ne� králùv skvosti/básnická licence/a proto obracím se s prosbou k tobì:dej korunu mi, bych si koupil obìd/spolkne poslední �d� nenápadnì, abyto obecenstvo nepozorovalo./

Rabi:Koruna je pro tebe peníz pøíli� velký,ne� abys za ni chytal pouze lelky.Ponìvad� vidím v�ak, �e jsi òákv di�peraci,jsem ochoten ti zaopatøit práci.

Golem:Rád pracuji. Jen práci, rabi, deja Golemu nìjakou zlatku pøej.

Rabi:Tot�sly�. � Mám my�lenku /Ne, radìjjinou/Já poma�u tì, Goleme mùj � hlinou.V�ak má-li dílo na�e poøádnì se zda-øit,ty bude� musit se pak jako socha tváøit.Ví�! Já bych pøedstavil tì lidem rádjako mnou sestrojený automat.Chápe�? Ty �íti bude� tehdy jen,kdy� do huby ti strèím ��em�,to jest starý manuskript nìjaký,èím napálíme v�echny chytráky,

kteøí mne stále týrají se zázraky.Následkem toho u mne stoupne� v cenìa já ti bude platit zlatku dennì.

Golem:Jsem k slzám pohnut. Za takový gro�udìlám ze sebe pravý redakèní ko�.

Rabi /ho ma�e hlinou. Koneènì jehotov/:Tak. Za chvilku se k tobì vrátím.Nehýbej sebou /významnì/. Dvì ko-runy platím! /odejde/

Golem /sám/:Za dvì koruny jistì ostudurabímu Jehudu já dìlat nebudu /ztuh-ne/.

Jechiel:U� dlouho tomu, co jsem hloupostiprovádìl v Národním v Rabínskémoudrosti,teï o�il jsem. A radost mám, �e mohuhráti,

aè v èase váleèném se gá�e malé pla-tí. /zpozoruje Golema/Ha, co to zde? Kýs panák hlinìný?/udeøí se do hlavy/�e to je zas kus rabiho umìní!Hej, va�nosti, nejsou naposled vonisnadzas nìjaký Stollwerckùv automat?

Golem se ani nehýbá, Jechiel hoohmatáváFuj tajxl, va�nosti! Voni jsou samá�pína,jen na nich hmátnu, u� jsem samá hlí-na.

Rabi /se vrací/:Jechieli! Co to dìlá�? Jde�hned ven!Je�tì mi rozláme� slo�itý pøí-stroj ten,a bude� platit jako morovatý.Ten automat mne stojí na stozlatých./Poslední �ch� spolkne pøedná-�ející, aby to obecenstvo nepo-zorovalo./

Jechiel:Pro rány bo�í! /uteèe/

Rabi /ke Golemovi/:Zde ti dávám zálohu.Je koruna to. Víc dát nemohu,neb nemám sám. V�ak Samuel Cohndámi úvìr nový, a� tì uhlídá,a mo�ná, �e tì ode mne i koupí. /Dùvìrnì/Vypletem se pak z toho. Cohn jehloupý.

Jednání II./ V pracovnì rabiho./

Golem:Hloupé, �e nechal mne zde rabi státu� hodin dvé, jak sprostý automat,mezitím co slunéèko venku jasnì svítía z kuchynì mùj nos nádherný �ouletcítí.Mít v kapse korunu je vrchol bla�e-nosti,v�ak nemoc utratit ji � to je k zlosti.Jestli to bude trvat je�tì minut pìt,to opravdu mne zmrzí celý svìt

Z. M. KUDÌJ: GOLEM

Kresba Antoním Sládek.

Page 19: ADAR II. NISAN - spekt a tolerance atd.). Kromì vlastních Łinností (organizovÆní cyklu judaistic-kých płednÆıek pro vełejnost, konferen-cí a workshopø) se centrum podílí

VÌSTNÍK 4/2019 19

a já uteku. At�se hnìv pak svezevìøících na rabiho. Aj! Nìkdo semleze.Buï rabi je to, nebo nìkdo jiný.Nic platno. Zmìním se zas v sochuhlíny./ztuhne/

Rachel:Aj?! Jaký fe�ák! Proto otec zlýmne v laboratoø nikdy nepustí. / keGolemovi/Má úcta, pane! /s obdivem/ Ó, jaksvalnatý!Ty nohy � sloupy! Ruce � pravé lopa-ty! /sladce/Miláèku! /v rozpacích/ Zdá se, �e tenatlet milýje k dámì jako já dùkladnì nezdvoøi-lý./Jde k nìmu. Dotkne se ho./Nu, pane? Co� mì ani nevidíte,�e na pozdrav neodpovíte?

Golem /pro sebe/:Ach! To je �ába!!!

Rachel:Co pravíte, pane?Mé srdce k vám horoucí láskou pla-ne.

Golem:Nic neøekl jsem. To byl nìkdo jiný,v�dyt� raète vidìt, sleèno, �e jsemz hlíny.

Rachel /bla�enì/:Mùj miláèku!

Golem:Má zbo�òovaná! /Dlouhé objetí/

Jechiel /vystrkuje hlavu ze zákulisí/:Jejej, to je rána!Vidím to dobøe? Ten hlinìný kachelse objímá s na�í sleènou Rachel. /zmi-zí/

Golem:Má Ráchel! Sly�! My prchnem v His-panii,na statcích obrovských já nádhernìtam �ijia v�eho mám tam víc ne� do sytosti.Jen nezapomeò vzít s sebou nìjakéskvosty

a peníze z rabiho nedobytné kasy,nám tøicet tisíc staèí asi.

Rachel:Ji� jdu, mùj miláèku! Za hodinkujsem zpìt.

Golem:To je k�eft. Tøicet tisíc. A holka jakokvìt./Chce si poskoèit. V tom v�ak novékroky. Vchází Rabi s Cohnem. Golemztuhne./

Rabi:Hle! Viz! Tot�nejnovìj�í je mùj stroj,z nìho� mi mù�e vzejít penìz zdroj.Já vezmu nyní z kapsy kouzelný mùj��em�a vlo�ím prostì Golemu ho sema on hned o�ivne /Golem o�ivne/.Tak! Práci oznaè nynía uzøí� ihned, jak se Golem èiní.

Cohn:At�zamete!

Rabi:Goleme! Sly�, smet�ka�dou mi neprodlenì odsud met�!

Golem/se chápe ko�tìte a mete, a� se prá�í/:

Cohn:Podivuhodné! Mete jak dva jiní.Èlovìk by neøekl, �e Golem tvùj jez hlíny.Nu� øekni mi, kolik �e ti mám dátza patentovaný tvùj nový automat?

Rabi:Dej mi pìt tisíc.

Cohn:To je moc.

Rabi:Co? Moc? Neslevím! Dobrou noc./vyprovází Cohna/

Golem /sám/:Ten rabi, to je darebák! Teï ��em� mizùstal ve rtu.Já myslím, �e to jsou ètyøi strany in-sertù./vytáhne si ��em�/No, neøíkal jsem to? Jehuda ve zmatku

mi nacpal plná ústa Nabídnutí k sòat-ku.

Jednání III./V pracovnì rabiho./

Cohn:Nu�, zde má�, Jechieli, zlatých sto,za ty mi dopomù�e� najistoke Golemu. Kde je, �e nevidím hoani?

Jechiel:I �típe døíví v dvoøe. A� bùh brání,jak tøísky lítají tam na v�e strany.Za chvilku pøijde obluda ta sem,tu pøepadnem ho. Vezmeme mu �ema pak ho v automobil v�oupnetea pìknì si ho domù svezete.

Cohn:Jechieli! Ty nekøest�anské trdlo,co tady l�e� publiku takhle v hrdlo,co� pak v sedmnáctém stoletíauto nìjaké mo�no dr�eti?My mù�eme být je�tì tuze rádi,kdy� Golem v nosítkách se nenachla-dí.U� jde! Sly�! Kroky! Pozor!

Golem:Kdo to?/Cohn a Jechiel se na nìj vrhnou/

Golem:V�ak já vám dám, vy zákeønická slo-to!/Zápas. Jechiel a Cohn utekou zbiti./

Golem:Tak! Ráchel, pojï! Cesta je èistá.My musíme opustit tato místa, ne� papa se ze synagogy vrátí.Ten vyhraje, kdo z boji�tì se ztratí.

Rachel /vleèe kufry/Tak! U� jsem zde, mùj drahý Gole-me!

Golem:To� pojï, pojï! Rychle prchneme!/Odejdou. Po chvilce /

Rabi /vá�nì/:Jak známo vám dle starých povìstí,je Golem proto jen, by plodil ne�tìstí,prý byl tu kraval.Veliký je venku lidushon,

Page 20: ADAR II. NISAN - spekt a tolerance atd.). Kromì vlastních Łinností (organizovÆní cyklu judaistic-kých płednÆıek pro vełejnost, konferen-cí a workshopø) se centrum podílí

20 VÌSTNÍK 4/2019

bití prý dostali i Jechiel i Cohn.Teï musím podívat se, co se je�tì sta-lo,neb na Golema zdá se tohle málo./odejde za kulisy, ale vrací se zdì�en/Jsem znièen! Oloupen! Vy tá�ete se,co je?Rachel je pryè! Zmizela kasa moje,teï ují�dìjí v dálku kamsi spolem,dukáty, Ráchel, diamanty, Golem,ach! Ouvej! Bìda mnì, �e v�dycky to v bramborovém divadle skonèí takdramaticky.To v biografu byl ten Golem lítýproti tomuhle pøímo znamenitý./klesá zmo�en. Náhle vztekle/Ma�te autora! Ta bídná zmijese nedr�ela nijak historie./Mezitím, co hledá obecenstvo autora,opona padá./

(Kudìjova Golema lze pokládat za svéhodruhu purim�píl, a to je dùvod � vedle ne-sporných dramatických kvalit � proè hrukrátce po Purimu otiskujeme.)

KUDÌJÙV GOLEMRomanopisec, pøekladatel Dickense,Scotta a Burroughsova Tarzana, redak-tor, povídkáø, ale také lékárenský prakti-kant, kamelot, natìraè, èistiè støev na jat-kách, myè nádobí v New Yorku, farmáøv Kanadì, vìzeò carské policie v Kyje-vì. To v�echno byl Zdenìk Matìj Kudìj(1881�1955), vandrov-ník, kumpán Ha�kùva Panu�kùv, kráèivec,kterému se majetek ve�eldo batohu a kuføíku. Ni-koli cestovatelská styli-zace � nýbr� neklidnápovaha, jakýsi �osten ne-pokoje v botách�, byltím, co mu nedovolovalospoèinout. Usedlýma spoøádaným obèanemnikdy nebyl � ani spiso-vatelem �ijícím ze sti-pendií. Do svého deníku si napsal: �Tu-lákùv domov � celý svìt.� Rodákz Hoøic, do�ívající a pohøbený v Lito-my�li. Studium na gymnáziu nedokonèila rád k tomu poznamenával: �Èemujsem se ve �kole pracnì nauèil, to jsemkupodivu lehce zase zapomnìl.� Stal selékárnickým praktikantem (Pacov, Sad-ská) a vojenské slu�bì se vyhnul pøedstí-ráním du�evní choroby. V roce 1905 se

Kudìj vydává do Hamburku, aby �popr-vé a naposledy� uvidìl moøe. Na ham-burském pøedmìstí Altona za�el tenhlenemajetný zvìdavec do herny. Nechal sevlákat do hry a kupodivu vyhrál � lodnílístek do New Yorku. Dlouho neváhal.V USA a Kanadì strávil �est let. Na pod-zim 1912 nav�tívil carské Rusko, jen�ezáhy byl zatèen a v nesnesitelných pod-mínkách ruského vìzení strávil pùl roku.Silnì prochladl a pøivodil si revmatis-mus, který ho su�oval do konce �ivota.Z Ruska byl následnì vyho�tìn a dopra-ven eskortou na rakouské hranice. Kudìjpozdìji prorajzoval Podkarpatskou Rusa dal�í støedoevropské konèiny, ale aniPraha mu nepøirostla k srdci a za svùj�domov volbou� si zvolil Vysoèinu.

Kudìjova bibliografie èítá stovkypolo�ek � pøeklady, èlánky roztrou�e-né po v�emo�ných novinách, kní�kupro dìti, pøes tøicet románù a novel �od cestopisných èrt z americkéhoa ruského putování, pøes populárnívyprávìní o bohémských tazíchs Ha�kem � Ve dvou se to lépe táhnea dal�í dvì pokraèování � a� po lidovéètivo typu Tarzanova babièka èi Králtulákù. K vrcholùm jeho tvorby patøípozdní novely a povídky z Vysoèiny.

V roce 1915 Kudìj napsal � patrnìpro svého pøítele, herce Franti�ka Ko-vaøíka (1886�1984) a jeho bramborovédivadlo � drobnou ver�ovanou satiric-

kou hru Golem s podti-tulem �Drama probramborové divadloo tøech jednáních. Volnìzpracováno dle biografua jiných slavných vzorù.Pokud mo�no nejménìv�ak i dle historie�. Tøe-ba dodat, �e bramborovédivadlo je stará loutkáø-ská technika, kde hlavui tìlo maòáskù tvoøíneobvykle tvarovanábrambora. Kudìjùv ver�

je v této parodické høíèce hrbolatý, ob-èas mu vypadne i �z kloubu�, tak jakoGolem, který je bytostí pomazanou�hlinou�, vypadne ze své role. O Kudì-jovì premiéøe hry-høíèky dosud nevímenic. Po 104 letech se doèkala obnovenépremiéry v podobì scénického ètenív Rodinném výèepu u Rýgrù (Pøibyslavu Náchoda) v podání Nezávislého pod-�afranického divadla M. DOLE�AL

PEVNOST HERODIUM(dokonèení ze str. 15)Nahoøe vstoupí na palácové nádvoøí. Za-choval se zde zbytek nejmohutnìj�í vý-chodní vì�e (královského sídla), dáledvùr a sál/synagoga, láznì a byzantskákaple. Poté vstupuje do prudce klesajícíchchodeb a po �elezném schodi�ti a zèásti ipo kamenných schodech prochází nitremhory. K vidìní jsou dvì cisterny, zbytkytunelu z období vzpoury proti Øímu a sít�tunelù z období Bar Kochbova povstání,v nich� se rebelové ukrývali, dokázali sejimi dostat na povrch a pøekvapit øímskévojáky. Díky osvìtlení se tu èlovìk vmase svìtlého kamene cítí celkem poho-dlnì, tunely mají vysoké stropy a jsou ipomìrnì �iroké.

Nakonec si necháváme místo, kde na-posledy spoèinul Herodes. Kráèíme pocestì vedoucí k amfiteátru a u divadlanarazíme na postavu odìnou v bílémhávu, která má snad pro vìt�í názornostturistùm a hlavnì asi pro radost znave-ným dítkám pøedstavovat samotnéhopanovníka. �Deò dobry,� pozdraví nástento Herodes. Pak si vyjasníme, odkudkdo pøichází: on sám není z Polska, ale zukrajinského Charkova, celkovì pùsobímilým, ale spí�e zasmu�ilým dojmem.

Vystoupáme na plo�inu, kam dospìlslavnostní prùvod s mrtvým králem. U níse tyèí replika pùvodní bìlostné hrobky aspoèívá tu sádrový model sarkofágu, vy-

tvoøený v pomìru 1 : 7. Ve srovnání s Hero-dovou povìstí, majestátním vrcholem, �iro-�irou krajinou a prou�kem Mrtvého moøe vdáli se sarkofág zdá nepatrný � jako by tudávnému vládci dávala jeho vlastní hora,nebesa i zemì najevo, jak je moc pomíji-vá� Kdy� se pak pøi sestupu ohlédneme,spatøíme je�tì charkovského mladíka, po-hodlnì rozjímajícího poblí� hrobky, a dolepod cestou arabského pastevce, který posvazích k Herodiu �ene stádo ovcí.

A. MARXOVÁ, V. TRNKOVÁ

Autorky dìkují Lie a Oskarovi Skálo-vým, bez jejich� èinorodosti a laskavostiby se výstup na pevnost neuskuteènil.

Z. M. Kudìj, archiv md.

Pohled k dolnímu Herodiu.

Page 21: ADAR II. NISAN - spekt a tolerance atd.). Kromì vlastních Łinností (organizovÆní cyklu judaistic-kých płednÆıek pro vełejnost, konferen-cí a workshopø) se centrum podílí

Psát o Izraeli èlánek, který vyjde týdenpøed volbami do Knesetu, je je�tì ménìvdìèné ne� døíve. Pøed patnácti lety by serýsovala jasná otázka: Vyhraje spí� pravi-ce, nebo spí� levice? Osloví více volièùprogram obrany státu, nebo program na-rovnání s Palestinci? To u� je pryè a s tímzeslábly i pøedvolební pøedpovìdi.

Teï jako by �lo jen o toto: Zùstane pre-miérem Benjamin Netanjahu? Nebo sekoneènì najde �Antibibi�, který ho pora-zí? Bude jím bývalý náèelník generálního�tábu Benny Ganc, v politice nováèek?Pøesnìji: bude jím blok Modrá bílá (Ka-chol lavan), v nìm� seGanc spojil s liberálemJa�irem Lapidem? Tì�-ko hádat. Ganc vbudilu mnohých nad�ení. Alebøeznový prùzkum, kte-rý zadal list Ha�arec, tonad�ení krotí.

Blok Modrá bílá siceu volièù vedl pøed �Bi-biho� Likudem, ale jentìsnì (v pøepoètu namandáty 31 : 28 ve sto-dvacetièlenném Knese-tu) a pøedev�ím jehoskóre klesá. Naprotitomu skóre Likudu jestabilní. Vyznìní volebv�ak mohou zásadnìovlivnit dvì vìci. Zaprvé se hlásí o slovotradièní Strana práce (skóre 10 mandátù),která mù�e sebrat hlasy Gancovi. A zadru-hé stoupá skóre radikálnì pravicových sil,kam Ha�arec øadí strany nábo�enské i ty,kterým se v Evropì øíká protestní èi popu-listické (napøíklad stranu Zehut bývaléholikudnika Mo�eho Feiglina).

Je tedy tì�ké pøedvídat, kdo bude po9. dubnu disponovat tolika hlasy a spo-jenci, �e doká�e pøesvìdèit prezidentaRivlina, aby ho povìøil sestavením vlá-dy. Tím výraznìji se v�ak rýsuje hlavníbojová linie tìchto voleb. Více ne� kon-krétní program èi idea je jí snaha podpo-øit, èi odstavit Netanjahua. I zde Izraelpodléhá tomu, co poznamenává znaè-nou èást Západu.

Izrael hledá �Antibibiho�, tak jakoAmerika hledá �Antitrumpa� nebo Èesko�Antizemana�. Pøipomeòme atmosférupøed volbou èeského prezidenta, kdy kan-didát Jiøí Draho� nejvíce bodoval samot-nou pøedstavou, �e zabrání vítìzství Ze-

mana. �ir�í zku�enost ale naznaèuje toto:èím víc se kampaò soustøedí na hledání�Antizemana� èi �Antitrumpa�, tím vícmù�e pøispìt k tomu, �e nakonec vyhrajeautentický Zeman èi Trump. Podobnì lzespekulovat, �e èím víc se Izrael soustøedína hledání �Antibibiho�, tím víc mù�e rùst�ance, �e i pøí�tí vládu sestaví autentickýNetanjahu.

Ale nechme prorokování a podívejmese na reálnìj�í svìt. Tøeba na to, jakémuspoleèenství bude pøí�tí kabinet vládnout,at�ho povede kdokoli. Bude to spoleèen-ství devítimilionové, nebot� poèátkem

bøezna poèet obyvatel Státu Izrael pøekro-èil devìt milionù.

JISTOTA JEDENÁCTINÁSOBKUMáte-li pocit, �e tématu populace èi demo-grafie se vìnujeme èasto, je to pravda, alemá to své opodstatnìní. Demografickýmiukazateli se toti� Izrael vymyká z celéhozápadního svìta. A také ovlivòují jeho poli-tiku, zosobnìnou v nastolované otázce, zajakých podmínek mù�e stát fungovat jako�idovský a demokratický zároveò.

Pøijde-li øeè na demografii v Evropì,jde hlavnì o sociální a penzijní systémy.O to, jak se stárnoucí populací udr�etv chodu prùbì�né financování dùchodù,má-li relativnì klesající poèet plátcù danísaturovat rostoucí poèet pøíjemcù penzí.V Izraeli je to jinak, nebot�tento stát popu-laènì roste a stárnutí populace se drama-ticky neprojevuje.

Mù�eme si to názornì pøedstavit na srov-nání s Èeskem. V Èesku dnes �ije asi 10,6milionu obyvatel a ten poèet zùstává v zása-

dì stejný u� víc ne� sto let. Klesl za prvnísvìtové války, za druhé svìtové, za holo-kaustu i po odsunu Nìmcù, ale pak zase na-rùstal. Øeknete-li tedy, �e v Èesku �ije desetmilionù lidí, zhruba to platí pro roky 1910,1930, 1970, 1990 èi 2010. Ale ve Státu Izra-el to takhle neplatí. Pøi vyhlá�ení nezávis-losti mìl jen 806 000 obyvatel, ale ten poèetrychle rostl. První milion byl dosa�en u�v roce 1949, druhý milion v roce 1958a nyní je to u� devátý milion. Jinými slovy:za 70 let nezávislé existence zvý�il poèetsvých obyvatel na jedenáctinásobek.

STEREOTYPY SE MÌNÍMety devíti milionù obyvatel Izrael dosáhlpoèátkem bøezna, jak na webu ohlásily �po-

pulaèní hodiny� jeho sta-tistického úøadu. Bylo toobecnì oèekávané. V�akmédia to téma otevøela ji�v lednu v èláncích s titul-ky typu �Populace Izraelese blí�í devíti milionùm�.Za tímto èíslem se ov�emskrývá øada zajímavýchpostøehù, trendù èi bilan-cí.

Patøí k nim takové, je�ilustrují rozvoj za 70 let.V roce 1948 mìlo svùjdùm 43 procent Izrael-cù, dnes u� 68 procent.V roce 1948 mìla autojen tøi procenta Izraelcù,dnes je nejménì jeden

automobil v 70 procentech domácností.Ale zásadnìj�í je tøeba toto.

V evropských zemích to funguje vìt�i-nou tak, �e pøirozený pøírùstek je záporný,a pokud se poèet obyvatel zvy�uje, tak jendíky pøistìhovalcùm. V Izraeli je to obrá-cenì. Loni se tam poèet obyvatel zvý�ilo 174 tisíc � narodilo se 185 tisíc dìtí, pøi-stìhovalo se 28 tisíc lidí a 45 tisíc jichzemøelo. Pøistìhovalci se tedy na populaè-ním pøírùstku podílejí jen 15 procenty.Nejvíce jich pøi�lo z Ruska (31,5 procen-ta), Ukrajiny (19,6 procenta), Francie(8 procent) a USA (7,9 procenta).

A dále. U� neplatí stereotyp o �idechcoby nejpoèetnìj�ím národu diaspory. Iz-rael soustøedí vìt�í podíl �idù ne� Armé-nie Arménù nebo ne� Irská republika Irù.Nyní ten podíl dosáhl ji� 46 procent. Prá-vì proto je zajímavé, �e aè Izrael soustøe-ïuje polovinu v�ech �idù na svìtì, narodíse v nìm dvì tøetiny v�ech �idovskýchdìtí. Toto je hlavní zdroj nárùstu, o kterémje tu øeè. ZBYNÌK PETRÁÈEK

VÌSTNÍK 4/2019 21

IZRAEL: Stát devíti milionù

Poèátkem bøezna dosáhl Izrael devíti milionù obyvatel. Foto archiv.

Page 22: ADAR II. NISAN - spekt a tolerance atd.). Kromì vlastních Łinností (organizovÆní cyklu judaistic-kých płednÆıek pro vełejnost, konferen-cí a workshopø) se centrum podílí

Prakticky v�echna média se v bøeznuvìnovala osmdesátému výroèí okupaceÈR a pronásledování �idù, které bylobezprostøednì poté zahájeno. Vìt�inaz nich také pøipomnìla, �e v noci z 8. na9. bøezna 1944 bylo v Osvìtimi zavra�-dìno 3792 èeských �idù z tzv. rodinné-ho tábora. !! �Pokud mi nìco vadí nadebatì o èeské moderní historii, je to asijakýsi historický autismus,který nás poøád nutí vní-mat jen ,národní èeské dì-jiny�, co� je pozorovánísvìta nesmírnì úzkým prù-zorem, pøes jeho� hranynevidíme dìjiny èeských,moravských a slezských�idù a Nìmcù. I kdy�v poslední dobì se ten prù-zor snad roz�iøuje. U� ne-vidíme jenom Nìmce, kteøív osmatøicátém zvedli pravici, a u� semtam zahlédneme i osudy Romù, povìdo-mí o dìjinách na�ich �idù se snad zlep-�uje den ode dne. Bavíme se o protekto-rátu, kde si nìkteøí lidé mohli vybrat,jestli kolaborovat, nebo být v odboji,nebo si �ít obyèejný �ivot, kdy chodímdo fabriky vyrábìt tanky, a potom za tojezdím do Luhaèovic na rekreaci�Ale byli tady i lidé, kteøí si vybrat ne-mohli, to byli právì �idé a Romové,�øíká Jiøí Padevìt v textu nazvaném Ko-munismus otevøel dveøe prùmìrnosti.(ÈtiDoma.cz, 8. 3.) !!Jako dcera matky�idovského pùvodu pøe�ila At�ka Ja-nou�ková válku jen zázrakem. V létì1943 byli oba rodièe hereèky zatèenigestapem a následnì deportováni dokoncentraèních táborù. Kdyby v té dobìnebyla na prázdninách u pøíbuznýchmimo Prahu, odvedli by si i ji. Vìøilaalespoò v propu�tìní otce, který nebyl�id, ale události nakonec vzaly úplnìjiný spád. �Tatínek �el do Dachau a tamzemøel. A maminka, �idovka, pøe�ilaOsvìtim a pochodem smrti pøi�la domù.Bylo to nìco neuvìøitelného, navíc jsmeo ní celou dobu nemìli �ádné zprávy,�svìøila se At�ka, která celou dobu �ilau strýce s tetou. Hereèka to nemìla v �i-votì jednoduché, pøesto sr�ela optimis-mem a nikdy si na nic nestì�ovala.Zemøela v nedo�itých 89 letech.(24.zpravy.com, 11. 3.) !!Kardinál Do-minik Duka spoleènì s èeskými a mo-

ravskými biskupy, kteøí pobývají veSvaté zemi na duchovních cvièeních,byl slavnostnì pøivítán u Jaffské brányv Jeruzalémì. Za doprovodu strá�e la-tinského patriarchy se v�ichni biskupo-vé i s doprovodem pøesunuli do chrámuBo�ího hrobu, kde byli uvítáni latin-ským, øeckým a arménským patriarchoujeruzalémským. Toto slavnostní uvítání

se koná v�dy, pokud Jeru-zalém nav�tíví kardinál. Jeto starý zvyk, který vzniklna �ádost franti�kánùv rámci tzv. statu quo, kte-rý upravuje vlastnickáa pøístupová práva køest�an-ských církví ve tøech kos-telech Svaté zemì.(www.ado.cz, 15. 3.) !!�Jednou ze známek demo-grafických zmìn v USA je

to, �e na �ebøíèku nejoblíbenìj�ích do-chucovadel salsa nahradila keèup. Jed-nou z oblíbených pøísad salsy je korian-dr, který patøí k nejkontroverznìj�ímkuchyòským pøísadám na svìtì. Jsoulidé, kteøí ho naprosto zbo�òují, a pakmnoho tìch, kteøí ho nemohou ani cítit.Zvlá�tní je, �e ka�dá skupina pro�íváchut� koriandru úplnì jinak. Ti, kteøímají koriandr rádi, popisují jeho chut�jako svì�í, voòavou nebo citrusovou,zatímco odpùrcùm tato bylinka chutnájako mýdlo, plíseò, hlína nebo brouci.Nevím, odkud vìdí, jak chutnají brouci,ale jen zøídka sesetkáváme s takprotichùdnými ná-zory na chut�nìjaképotraviny. V rùz-ných etnickýchskupinách je výskytodporu ke koriand-ru rùzný � a�kenáz-�tí �idé patøí k nej-vìt�ím odmítaèùm této chuti. Dal�ístopy jsme získali ze studie dvojèat,která ukázala, �e jednovajeèná dvojèa-ta mají obvykle stejný postoj ke kori-andru, zatímco u dvojvajeèných dvoj-èat není korelace chutí tak silná.�(www.magazinzdravi.cz, 18. 3.) !!Doètyø týdnù rozlo�ili poøadatelé ve Va-la�ském Meziøíèí program 15. roèníkufestivalu èesko-izraelského pøátelstvís názvem Chaverut. V�echny akce se

nìjakým zpùsobem dotýkaly �idù neboIzraele. Tou poslední sedmou byla v ne-dìli beseda o aktuálním dìní na Blíz-kém východì se zástupkyní velvyslanceStátu Izrael Irit Amitai. �Moc tuto akcioceòujeme. Chaverut znamená v hebrej-�tinì pøátelství. To je to, co my jako ob-èané Izraele cítíme k Èeské republice,k tomuto mìstu i k èeské køest�anské ko-munitì. Je to skuteèné pøátelství,� kon-statovala Irit Amitai. (Vala�ský deník,19. 3.) !! Slavnostní vernisá�í zaèalav Regionálním muzeu Kladrubska vý-stava Historie �idù v Èechách a na Mo-ravì. Organizátoøi výstavu pøipraviliv souvislosti s osmdesátým výroèímokupace. �Náv�tìvníci si mohou pro-hlédnout dvanáct stojanù s popisky ze�ivota �idù, které byly zapùjèeny ze �i-dovského muzea,� uvedl pro Deník øedi-tel muzea Pavel Parlásek. Bìhem zahá-jení vernisá�e zahrála na flétnu a kytaruJana Kvasnièková. Výstavu mù�etenav�tívit do 21. dubna. (Tachovský de-ník, 19. 3.) !! Pøed 102 lety se 17. bøez-na na �i�kovì narodil Eduard Marek,který patøí k nejstar�ím pamìtníkùmskautského hnutí. Za mìstskou èást Pra-ha 3 mu pøi té pøíle�itosti pogratulovalo dva dny pozdìji starosta Jiøí Ptáèek.Eduard Marek patøí k zakladatelùma hybatelùm skautingu v Praze 3. Bylèlenem ministrantské organizace LegioAngelica, kterou vedl páter Klementz kostela sv. Prokopa, poté se z ní stalaskautská organizace pod dohledemA. B. Svojsíka. Pùsobil jako pøedsedaobvodní rady Junáka Prahy 2 a je èle-nem Svojsíkova oddílu a Skautského

oddílu Velena Fan-derlíka. Anga�ujese ve Spoleènostikøest�anù a �idù,Konfederaci poli-tických vìzòù, jedr�itelem mnohaskautských vyzna-menání a medailíza svoji èinnost

v druhém a tøetím odboji. Bìhem druhésvìtové války byl vìznìn za pomoc �i-dùm. Komunistický aparát ho odsoudilza pùsobení v ilegální organizaci DEB �Doktor Edvard Bene� �, která mìla zacíl pøevádìt z Èeskoslovenska stíhanévládní èinitele. Za tuto aktivitu byl od-souzen na deset let k nuceným pracím,z uranových dolù byl propu�tìn po se-dmi letech. (Praha 3.cz, 20. 3.)

jd, ilustrace Jiøí Stach

22 VÌSTNÍK 4/2019

HISTORICKÝ AUTISMUS...a dal�í události/Vybráno z èeských médií/

Page 23: ADAR II. NISAN - spekt a tolerance atd.). Kromì vlastních Łinností (organizovÆní cyklu judaistic-kých płednÆıek pro vełejnost, konferen-cí a workshopø) se centrum podílí

KalendáriumPøed 100 lety, 14. dubna 1919, sev Jindøichovì Hradci narodil operní pì-vec-basbarytonista, hudební skladatel,operní re�isér, libretista a pøekladatelKAREL BERMAN. Vyrùstal v hudební ro-dinì, po maturitì na gymnáziu zaèalv roce 1938 studovat na pra�ské konzer-vatoøi u pedagoga Egona Fuchse. Odroku 1943 byl z rasových dùvodù vìznìnv Terezínì (zde se jako zpìvák, re�iséra skladatel podílel na práci vìzeòskéhodivadla, spolupracoval s dirigentem Kar-lem Anèerlem a skladatelem Pavlem Ha-asem), potom v Osvìtimi, Kauferingua Allachu u Dachau.

Po osvobození dokonèil studia na kon-zervatoøi (zpìv, re�ie, kompozice a diri-gování). V letech 1946�1948 pùsobilv opavské opeøe, v dal�íchletech (1948�1953) jakopìvec a re�isér operníhosouboru Mìstského diva-dla v Plzni. V roce 1953byl anga�ován jako sólistaa pozdìji i jako re�iséropery Národního divadlav Praze. Za ètyøi desítkylet vytvoøil více ne� 3000rolí a nastudoval na 80operních inscenací, v jehoobsáhlém repertoáru bylinapø. Mozart, Rossini,Weber, Wagner, Verdi,Smetana, Dvoøák, Mu-sorgskij, Janáèek, Stravinskij, Martinù.Pro mimoøádné hlasové dispozice a bri-lantní techniku se stal v Èeskoslovenskui v zahranièí vyhledávaným interpretemobtí�ných partù oratorních a kantátových.Vystupoval mj. s Pra�ským komorním or-chestrem a souborem Ars rediviva, s ním�spolupracoval na èeskoslovenské premié-øe cyklu árií z Bachových duchovníchkantát, pa�ijí a oratorií a na nìkterých dal-�ích projektech, napøíklad na první evrop-ské nahrávce Zelenkových Lamentacíproroka Jeremiá�e. V letech 1961�1971vyuèoval na pra�ské konzervatoøi a odroku 1964 na HAMU, profesorem byljmenován v roce 1990.

Byl jedním z nejtalentovanìj�ích èes-kých libretistù. Jako pøekladatel hudeb-ních textù skvìle uplatòoval nejen svézku�enosti vokalisty, ale i svùj humora fantazii (napø. Telemannova Smuteèníóda za umìlecky vzdìlaného kanárka).Vystupoval pravidelnì na zahranièních

operních a koncertních scénách, napø.v Berlínì a ve Vídni, kde byl v roce1995 za pøítomnosti rakouského kanclé-øe vyznamenán presti�ní medailí Fide-lio. V roce 1993 získal za celo�ivotnímistrovství v oboru opera Cenu Thálie.Zemøel 11. 8. 1995 v Praze.

Dne 18. dubna se do�ívá 85 let skla-datel JAN KLUSÁK. Pochází z pra�skéèesko-�idovské rodiny, otec byl zavra�-dìn v Osvìtimi (pøíjmení si skladatelponechal po matce). Maturoval na Aka-demickém gymnáziu �tìpánská v Prazea pokraèoval ve studiích (1953�1957)u Jaroslava Øídkého a Pavla Boøkovcena Hudební fakultì Akademie múzic-kých umìní v Praze v oboru skladba.Poté ji� pùsobil jako skladatel, pøíle�i-tostnì herec a literát � od poèátku svékariéry ve svobodném povolání.

Jeho kompozièní styl byl zprvu ovlivnìnmeziváleèným neoklasicis-mem � zejména skladateliI�ou Krejèím, Igorem Stra-vinským, Sergejem Prokof-jevem. Od roku 1959 úzcespolupracoval s dirigentema spolu�ákem LiboremPe�kem, jeho� souboru Ko-morní harmonie pùsobící-mu v Divadle Na zábradlívìnoval øadu mnohdyavantgardních skladeb.Napsal mno�ství scénickéhudby (napø. ke høe V. Hav-la Zahradní slavnost). Od�edesátých let se uplatòoval

i ve filmu, a to nejen jako skladatel, ale i he-rec. Nezamìnitelnì ztvárnil role ve sním-cích tzv. èeské nové vlny: O slavnostia hostech, Sedmikrásky, Muèedníci lásky èiValerie a týden divù.

Po srpnu 1968 byl oznaèen za politic-ky ne�ádoucí osobu, proto�e mimo jinézkomponoval hudbu ke dvìma zakáza-ným filmùm: Den sedmý, osmá noca Konec srpna v hotelu Ozon. Za norma-lizace na�el své místo v Divadle JáryCimrmana, kde se významnì zaøadili mezi divadelní herce a zároveò hudeb-nì spolupracoval na øadì pøedstavení.V roce 1976 v�ak musel pøesto odejítjako politicky nespolehlivá osoba.

Po pádu re�imu se znovu stal veøejnìèinným. Byl zvolen pøedsedou hudebníhoodboru obnoveného spolku Umìlecká be-seda, místopøedsedou Èeské hudební radyi do umìlecké komise mezinárodního hu-debního festivalu Pra�ské jaro. Pøejememu: Ad mea veesrim �ana! (am)

ZEMØEL PETER THEIMERNa poèátkubøezna jsme sedozvìdìlismutnou zprá-vu: v kanad-ském Torontuzemøel v 93 le-tech pra�skýrodák, vojákzahranièní ar-mády a stateè-

ný �kluk� Peter Theimer (26. 7.1926�25. 2. 2019). Pocházel z rodinybankovního úøedníka (otec Pavel byl vi-ceprezidentem v pra�ské Petschkovìbance), maminka se za svobodna jme-novala Sojková a její otec byl èinnýv synagoze na Smíchovì. Petr byl jedinédítì. V rodinì mluvili èesky i nìmecky.Petr miloval jazyky, uèil se i anglicky.Vystudoval Akademické gymnázium,byl èlenem Sokola, vìnoval se skautin-gu, plaval, jezdil na koni, bruslil, hrálkopanou a hokej. Miloval hudbu, operya divadlo. To v�e skonèilo s okupací�

Rodièe ho poslali do bezpeèí s kin-dertransportem. V Anglii se ho ujalknìz, reverend Payne, kterého Theime-rovi znali u� døíve ze skautských setká-ní. Petr se ale odmítl dát pokøtít. Dostu-doval gymnázium a pokraèoval naImperial College (obor chemie a fyzi-ka). Roku 1944 se pøihlásil jako dobro-volník k Èeskoslovenské samostatnéobrnìné brigádì, v èervnu 1945 se s ar-mádou dostal do Prahy. Válku pøe�ilajen jeho maminka.

V srpnu 1945 se vrátil do Anglie a pokomunistickém puèi se rozhodl zùstatv exilu nav�dy a vydal se do Kanady. Poslo�itém shánìní práce dostal nakonecmísto v torontské továrnì, která vyrábì-la letadla (A. V. Roe). Roku 1955 seo�enil s Nancy, s ní� mìl tøi dìti, do�ilse i vnouèat. Pùsobil ve velké mana�er-ské firmì Ernst & Young a pak jako ve-doucí managementu v nemocnici MountSinai. Pøijela za ním i jeho matka (tatodáma, která hrávala karty s Karlem An-èerlem, se do�ila sta let).

Petr byl hrdý �id (i kdy� ne moc ná-bo�ensky); na sklonku �ivota sepsalsvou biografii. Nazval ji Lucky Mana vìnoval ji Nicholasi Wintonovi, ú�as-ným Britùm, kteøí se postarali o �ivota vzdìlání dìtí, dìtem, které nepøe�ily�oa, a svým rodièù za jejich víru a lás-ku.

JOHN FREUND, Toronto

VÌSTNÍK 4/2019 23

Jan Klusák, 2009. Foto archiv.

Page 24: ADAR II. NISAN - spekt a tolerance atd.). Kromì vlastních Łinností (organizovÆní cyklu judaistic-kých płednÆıek pro vełejnost, konferen-cí a workshopø) se centrum podílí

Jaroslav RónaSTO KRESEB ODNÌKUD! Jaroslav Róna není pouze autorem mo-numentálních soch a velkých pláten. Rádse vìnuje také kresbì a ilustracím a novákniha pøedstavuje jeho �zápisky z cest�,které vznikají ve chvílích autorovy relaxa-ce a mù�eme je oznaèit termínem poloau-tomatická kresba. Pøes jejich zdánlivounahodilost v nich v�ak Jaroslava Rónu po-znáváme zcela bezpeènì. Objevují se nanich stejnì tak jeho oblíbené motivy, jakojeho specifický smysl pro humor. V sou-èasné dobì lze v�echny tyto kresby a je�tìpár desítek dal�ích vidìt na výstavì v Ga-lerii Roberta Guttmanna v Praze, která jepøístupná do 6. øíjna.

Vydalo nakladatelství Argo v Praze roku2019. Ilustrace, èeský a anglický text; 216stran, dop. cena 498 Kè.

Miriam Tennenbaumová JedlovskáMENÁ�idovský cintorín v Levoèi! Název útlého svazku je výsti�ný: obsahu-je jména 866 zavra�dìných �idovských dìtí,�en a mu�ù z Levoèe a okolí, jejich� �ivotyskonèily ve vyhlazovacích táborech v Sobi-bóru, Majdanku, Treblince a Osvìtimia v koncentraèním táboøe v Ravensbrücku.Autorka s pomocí nìkolika pøátel sestavilapamìtní knihu obìtí z Levoèe, sedmi obcív levoèském okresu, ze Spi�ského Podhradíi jména padlých v odboji. Úvodní vzpomín-ka patøí levoèskému �idovskému høbitovu,který zanikl v dobì komunismu v �explozivandalismu a chamtivosti�.

Autorka, levoèská rodaèka a bývalá pe-dago�ka, se vìnuje i výuce judaismu na�NO v Ko�icích a tamním evangelickémgymnáziu a také aktivitám na podporuRomù v osadách.

Vydáno vlastním nákladem s pøispìnímIvana Molèana. Pamìtní kniha je k na-hlédnutí v Institutu Terezínské iniciativy.

Frank WhitfordBAUHAUS! Tato a následující publikace sice nejsounovinkami, ale uvádíme je v souvislosti sestoletím umìlecké �koly Bauhaus, kterou1. dubna 1919 zalo�il ve Výmaru architektWalter Gropius a je spjata s øadou tvùrcù�idovského pùvodu. Navzdory své krátkéexistenci, ji� pøeru�il nástup nacismu a dru-há svìtová válka, mìla zásadní vliv na vývojvýtvarného umìní, architektury, grafického,interiérového a prùmyslového designu, ty-pografie, módního návrháøství a v neposled-ní øadì i umìleckého vzdìlávání.

Autorem dnes ji� proslulé monografieo Bauhausu z roku 1984 je kunsthistorik a vý-tvarný kritik Frank Whitford (1941�2014).

Jeho práce je jedineèným a zevrubným histo-rickým popisem fenoménu Bauhaus. Autorsvùj rozbor principù, idejí, konceptù a vyuèo-vacích metod �koly opírá o dobový kontexta v�ímá si také pùsobení jednotlivých vyuèu-jících a ka�dodenního �ivota studentù v díl-nách Bauhausu, který je zdokumentován pøí-mým svìdectvím �ijících pamìtníkù.

Vydalo nakl. Rubato roku 2015. Z ang-liètiny pøelo�il Martin Pokorný. 236 stran,dop. cena 360 Kè.

Markéta SvobodováBAUHAUS A ÈESKOSLOVENSKO1919�1938. Studenti / koncepty / kon-takty! Publikace se vydává po stopách význam-ných, ale i �zapomenutých� osobností prvo-republikového Èeskoslovenska, jejich� �i-vot i tvorbu ovlivnilo studium na jednéz nejvýznamnìj�ích avantgardních �kol.

Historièka umìní Markéta Svobodová sevìnuje èasto velmi spletitým osudùm tvùr-cù, jejich osobním kontaktùm, spoleènýmprojektùm, my�lenkám i konceptùm. Díkynìkolikaleté badatelské práci se jí podaøilovystihnout atmosféru první republiky a ze-jména tvùrèí podhoubí umìleckých oborù,designu i architektury, do kterých dokázalièeskosloven�tí studenti Bauhausu vnést o�i-vující podnìty a progresivní technologicképostupy. Tvorba mnohých z nich (napø. An-tonína Urbana, Ladislava Foltyna, MarieRossmannové) je reflektována vùbec popr-vé. (Viz té� autorèin text na str. 8�9.)

Vydalo nakl. Kant v Praze roku 2017.Velký formát, èesky, anglicky, 256 stran,ilustrace. Dop. cena 990 Kè.

FOTOGRAFIE MARKA BOUDY! Od 4. dubna do 16. èervna je v Jeruza-lémské synagoze v Praze otevøena výstavafotografií re�iséra dokumentaristy MarkaBoudy. Cyklu èernobílých snímkù dal au-tor název Horizont událostí. Vernisá� sekoná 3. 4. od 17 hodin; výstava je pøístup-na dennì kromì sobot a �idovských svát-kù od 10 do 17 hodin.

10 HVÌZD! S jarem nastává nová sezona v objektechopravených v rámci revitalizace �idovskýchpamátek v ÈR. Synagoga v Polné zve navýstavu obrazù Evy Kosákové Více ménìètyøi (4. 4.�30. 5.), ve Staré synagoze v Plz-ni se dne 12. dubna koná páteèní bohoslu�-ba kabalat �abat, která je pøístupná i veøej-nosti a zaèíná v 16 hodin. Více informacínaleznete na www.10hvezd.cz.

JIDI� VE TØECH! Koncert skupiny Jidi� ve tøech se koná16. dubna v 19.00 v Divadle v Dlouhé.Skupina hraje v sestavì Hana Frejková(zpìv), Milan Potoèek (klarinet), Slá-vek Brabec (akordeon) a MariannaBorecká (zpìv).

VÝSTAVA PLAKÁTÙ VZNIK STÁTU! Èeské centrum v Tel Avivu uspoøádalosoutì�ní výstavu, kterou budou prezentovatv pra�ském Èeském centru v Rytíøské ulici.Vystavovat se budou plakáty studentù umì-leckých �kol z Izraele a ÈR, konkrétnì z Ho-lon Institute pod vedením Ja�i Rozova a Fa-kulty u�itého umìní a designu UJEP podvedením prof. Mí�ka. Tématem expozice bylvznik státu, kdy studenti pøedstavili své ná-hledy k významným výroèím, která si obìzemì pøipomínaly. Od 24. dubna.

FESTIVAL AFO V OLOMOUCI! Ve dnech 24. a 25. dubna se bude v rámcifestivalu populárnì-vìdeckých filmù AFOv Olomouci promítat filmový diptych izrael-ského nezávislého re�iséra a producenta Av-nera Faingulernta In The Desert, zachycující�ivoty palestinského a �idovského chlapcea jejich rodin �ijících v osadách na Západnímbøehu. Souèasnì se ve spolupráci izraelskéhovelvyslanectví v ÈR s festivalem AFOa Centrem judaistických studií UniverzityPalackého Olomouc koná dvoudenní works-hop s názvem Palestinci a �idé na Západnímbøehu. Informace viz www.afo.cz.

AVI�AJ COHEN V BRNÌ! Dne 28. dubna v 19.30 vystoupí v rám-ci festivalu JazzFestBrno v Divadle Husana provázku v Brnì uskupení Avishai Co-hen Quartet oblíbeného izraelského kon-trabasisty a zpìváka.

24 VÌSTNÍK 4/2019

KNIHY VÝSTAVY

UDÁLOSTI

Page 25: ADAR II. NISAN - spekt a tolerance atd.). Kromì vlastních Łinností (organizovÆní cyklu judaistic-kých płednÆıek pro vełejnost, konferen-cí a workshopø) se centrum podílí

�IDOVSKÁ OBEC PRAHAMaiselova 18, P 1, velký sálKáva o pùl ètvrté! V úterý 23. dubna pøivítáme na Kávìpøedního anglistu, pøekladatele a znalcedíla W. Shakespeara profesora MartinaHilského. Promluví na téma dramatu Ku-pec benátský, mj. o tom, �e ka�dá dobachápe postavu Shylocka po svém.

? V úterý 30. dubna bude na�ím hostemMUDr. Petr Tláskal, CSc., vedoucí lékaøoddìlení léèebné vý�ivy ve FN Praha Mo-tol, odborník dietologie, správných zásadvý�ivy dospìlých a dìtí, alergií i obezity.

Kavárna je pøístupna od 14.30, programzaèíná v 15.30. Pøipravil a moderuje Hon-za Neubauer.

ODDÌLENÍ PRO VZDÌLÁVÁNÍ A KULTURU �MPMaiselova synagoga (Maiselova 10, P 1)! 10. 4. v 19.00: Náv�tìva z pravìku. Diva-delní hra na motivy knihy a �ivotního pøíbì-hu Petra Ginze, mladého výtvarníka, spiso-vatele, �éfredaktora terezínského èasopisuVedem. Pøíbìh inspirovaný Petrovým oblí-beným spisovatelem Julesem Vernem zau-jme napínavou zápletkou, fantazií i zvlá�t-ním jazykem. Druhá rovina hry pøedstavujedùle�ité epizody z Petrova �ivota v dobìprotektorátu a aktualizuje pøíbìh do mrazivéreality. Inscenace studentù a uèitelù Gymná-zia Pøírodní �kola. Scénáø a re�ie: Franti�ekTichý. Vstup volný.! 16. 4. v 19.00: Odlo�ený �ivot � Skuteènýpøíbìh osvìtimské knihovnice. Ojedinìláautobiografie �eny, které nacisté uloupilidìtství a zavra�dili vìt�inu rodinných pøí-slu�níkù a pøátel. Vzpomínky pøedstaví au-torka Dita Krausová a prof. Jiøí Holýz Centra pro studium holokaustu a �idovskéliteratury FF UK. Ukázky z knihy pøednesehereèka Klára Pollertová-Trojanová. Knihabude na místì k prodeji. Vstup volný.! 30. 4. v 19.00: Zemlinského kvarteto.Koncert jednoho z pøedních èeských kvarteta jeho hostù Jiøího Pinkase a Dominiky We-iss Ho�kové u pøíle�itosti Jom ha-�oa ve ha-gvura (Den památky obìtí �oa a hrdinství).Zazní sextety Ervína Schulhoffa a AntonínaDvoøáka. Vstupenky lze koupit v pøedpro-deji v Maiselovì synagoze, v Informaènímcentru muzea (Maiselova 15, P1), v síti Tic-ket Art, Prague Ticket Office a na webovýchstránkách �MP. Vstup 230 Kè /150 Kè.

ODDÌLENÍ PRO VZDÌLÁVÁNÍ A KULTURU �MPAuditorium (Maiselova 15, 3. patro)! Není-li uvedeno jinak, zaèínají progra-my v 18 hodin a je na nì volný vstup.! 3. 4.: Kdo zvìt�í velkého? Svátku Pe-sach pøedcházejí dva �abaty, které jsou

úzce spojeny s pøíbìhem o vyjití �idùz Egypta. První z nich, �abat ha-chode�,pøipomíná urèení novoluní hebrejskéhomìsíce nisan. Od tohoto období se odvíjejíudálosti exodu poèínaje tzv. velkým �aba-tem, který pøipadá na 10. den tohoto mìsí-ce. Proè je tento �abat oznaèován jako vel-ký? Odpovìï pøinese pøedná�ka zemskéhorabína E. K. Sidona.! 9. 4.: Starý Egypt a otázka exodu. Zda jetzv. exodus mo�né archeologicky nebo tex-tovì dolo�it, pøiblí�í doc. Jiøí Janák z Èeské-ho egyptologického ústavu FF UK. ! 11. 4.: Kouzlo tvorby. Vernisá� výstavygrafických prací Jany Dubové (1926). Sou-èasná tvorba výtvarnice a pamìtnice holo-kaustu. Výstava pøedstavuje kresby a foto-grafie, zpracované ve stylu modernípoèítaèové grafiky. Od 11. 4. do 30. 4. 2019.! 14. 4. nedìle ve 14.00 (dílna OVK �dvùr): Nedìlní dílna pro rodièe a dìti: Lví-èek Arje má bar micva. Lvíèek Arje by vásrád pozval do synagogy, kde vám uká�e, jakse pøipravil na svoji bar micvu. Prohlídka:�idovské Mìsto. Vstupné 50 Kè.! 17. 4.: Osudy transportù do okupova-ného Bìloruska. Pøedná�ka Jany �plícha-lové z �idovského muzea v Praze popí�ecesty a osudy protektorátních �idù deporto-vaných na území okupovaného Bìloruska.Pøedná�ka spojená s projekcí je souèástípøedná�kového cyklu k nové stálé expoziciCesty bez návratu. Deportace �idù z èes-kých zemí 1939�1945 v Pinkasovì ulièce. ! 18. 4.: Pìt veèerù s Billym Wilde-rem: Slamìný vdovec. Tøetí èást cyklu fil-mové historièky Alice Aronové pøedstavíBillyho Wildera jako mistra komedií, kterýmìl cit pro herecké obsazení. V pøíbìhu lás-ky Slamìný vdovec (USA, 1955, 105 min)hraje hlavní roli Marilyn Monroe v postavìnaivní krásky. Anglicky s èeskými titulky.! 23. 4: Deset hvìzd: barokní ghetto v Pol-né a synagoga v Nové Cerekvi. V úvodnípøedná�ce nového cyklu Deset hvìzd poho-voøí historik Arno Paøík z �MP nejen o sa-motném projektu revitalizace �idovských pa-mátek, ale pøedev�ím o obnovì synagogya rabínského domu v zachovalém baroknímghettu v Polné na Vysoèinì, místu spojenémse smutnì proslulou �hilsneriádou�. ! 29. 4.: Po stopách Moj�í�e. PublicistaJan Neubauer pøedstaví osobu Moj�í�ejako nejpovolanìj�ího prùvodce Tórou po-èínaje východem ze zemì egyptské ke sta-nu setkávání a pravidlùm ka�rutu a� poøeku Jordán. Pøedná�ka bude spojenas projekcí souvisejících historických i ge-ografických ilustrací.

ODDÌLENÍ PRO VZDÌLÁVÁNÍ A KULTURU �MP V BRNÌtø. Kpt. Jaro�e 3, Brno! Není-li u vedeno jinak, zaèínají poøadyv 17 hodin a vstupné na nì èiní 30 Kè.! 8. 4.: Smích skrze slzy III: Vznik Stá-tu Izrael a písòový cyklus Z �idovské li-dové poezie op. 79. V roce 1948 zkompo-noval D. D. �ostakoviè písòový cyklusZ �idovské lidové poezie, inspirovanýsbírkou jidi� ver�ù. Netu�il v�ak, �e sepostoj SSSR k novì vzniknuv�ímu StátuIzrael obrátí z pøíznivého na zcela odmí-tavý, vrátí se antisemitismem motivovanékampanì a z písòového cyklu se paradox-nì stane jedno z jeho nejodvá�nìj�íchdìl. Tøetí pøedná�kou s hudebními ukáz-kami o �ivotì a tvorbì sovìtského skla-datele provede posluchaèe muzikolog Jan�paèek.! 15. 4.: Ze �ivota �idù IV: Umìní z pohle-du tradièního judaismu. Ètvrté pokraèová-ní cyklu Ze �ivota �idù, v nìm� pøedná�ísprávce pra�ského Nového �idovskéhohøbitova Chaim Koèí.! 16. 4.: Domy vìènosti XI: Hranice, Lip-ník nad Beèvou, Hole�ov. Fotografkaa publicistka Helena Bretfeldová o høbito-vech zalo�ených v rozmezí 15.�17. stoletíu významných obchodních cest.! 25. 4.: Pøedstavení knihy Colette, mádrahá, Vy víte, co máte udìlat...Volné po-kraèování Vlaku do Výmaru je biografií vý-znamného francouzského spisovatele PierraDrieu La Rochelle a pøedev�ím jeho man-�elky, lékaøky a vìdkynì �idovského pùvo-du Colette Jéramec. Své nové dílo poslu-chaèùm pøedstaví a nìkolik ukázek pøeètepùvodem èeská ve Francii �ijící spisovatel-ka, publicistka a scenáristka Ladislava Cha-teau. Kniha bude na místì k prodeji. ! 28. 4. od 10.30, Nezamyslova 27, Brno-�idenice: Nedìlní dílna pro rodièe s dìt-mi: Medvídek Dubi a ten, koho Bùh mi-loval. O králi �alomounovi a tom, jak sepozná, �e mìl �alomoun moudré srdce,a bude dr�et palce v�em, kdo se nezalek-nou hádanek, které pøipravil. ! 30. 4.: Vernisá� výstavy Bringing Toget-her Divided Memory. Výstava tvoøí mozai-ku èeských, slovenských a rakouských pøí-bìhù z období pøedváleèného, doby druhésvìtové války a bezprostøednì po ní. For-mou videorozhovorù prezentuje vyprávìnítìch, kteøí museli opustit své domovy; kdispozici jsou i texty pøibli�ující dobovésouvislosti. Výstava probìhne ve spoluprácise spolkem Antikomplex. Vstup volný.! Do 17. dubna je mo�no v sále OVKBrno zhlédnout výstavu fotografií MartinyJano�ové Rekviem za Vlnìnu, která je pøí-stupná ve dnech programových akcí a popøedchozí telefonické domluvì.

VÌSTNÍK 4/2019 25

KULTURNÍ POØADY

Page 26: ADAR II. NISAN - spekt a tolerance atd.). Kromì vlastních Łinností (organizovÆní cyklu judaistic-kých płednÆıek pro vełejnost, konferen-cí a workshopø) se centrum podílí

LAUDEROVY �KOLY V PRAZE! In medias res popáté: Konference Inmedias res je celodenní cyklus pøedná�eka workshopù, kam zveme zajímavé osob-nosti z oblasti vìdy a kultury i politiky. Le-tos ji zorganizovali studenti, resp. studentky,úplnì sami, jen s mírnou spoluprací pedago-gù. Dlouho pøipravovaná akce se konala 19.února a zúèastnili se jí sociolo�ka VladimíraDvoøáková, astrofyzik Jiøí Grygar, egypto-log Jiøí Janák, dokumentarista Janek Rube�,biolog Vladimír Vondrá�ka, zakladatelkaCesty domù Irena Závadová, choreografPetr Zuska, publicista Michael �antovský.Svou knihu Jezero pøedstavila nositelkaocenìní Magnesia Litera Bianca Bellová.Èásti programu se spolu se studenty zúèast-nili i rodièe a hosté z øad pøátel �koly.! Purimová sbírka: V rámci leto�ní puri-mové sbírky jsme se pøipojili ke sbírce Spo-leènosti �idovských �en pro nízkoprahovédenní �enské centrum v �itné ulici v Praze.Dìkujeme v�em, kteøí pøispìli, a nebylo jichmálo.! Náv�tìva rabiho Laua: U pøíle�itosti400. výroèí úmrtí významného pra�skéhorabína Efrajima Lunèice nav�tívil Prahuvrchní a�kenázský rabín David Lau. Zavítaltaké do Lauderových �kol. Ve �kolce zhlédlkrátké dìtské pøedstavení a promluvil kestudentùm základní �koly a gymnázia.! Úspìch v zemìpisné olympiádì: V okre-sním kole zemìpisné olympiády uspìliEduard Kostrub a Natanael Güttner, kteøíobsadili ve svých kategoriích krásná tøetímísta. Blahopøejeme Emì �t�astné z primy,která obstála v konkurenci základních �kola gymnázií na Praze 2: ve své kategorii zví-tìzila a postoupila do krajského kola. ip

PESACH 5779! První sederová veèeøe se koná v pátek19. dubna od 20.30 hodin a povede ji ra-bín K. E. Sidon. Druhý seder se koná v so-botu 20. dubna od 21.20 a povede ho ra-bín David Peter. Lístky lze zakoupitv pokladnì �OP, Maiselova 18, 2. patro.Ceny: dospìlý (èlen) 300 Kè; dítì (èlen)170 Kè; dospìlý (neèlen) 350 Kè; dítì (ne-èlen) 190 Kè; dospìlý (turista) 900 Kè;dítì (turista) 450 Kè.

Macesy, pesachová mouka a dal�í pesa-chové produkty budou v prodeji v prodejnì�OP v Maiselovì 18, P 1. Bli��í informacezískáte na rabinátì, tel. è. 224 800 849.

JOM HA-�OA! �idovská obec v Praze si dovoluje vása va�e pøátele pozvat na vzpomínkovou akcina obìti genocidy �idù u pøíle�itosti leto�ní-ho Dne �oa, Jom ha-�oa. Koná se ve ètvrtek2. kvìtna v 10.00 hodin v Pinkasovì syna-goze.

VEØEJNÉ ÈTENÍ OBÌTÍ �OA! Institut Terezínské iniciativy organizujeji� tradiènì veøejné ètení obìtí �oa. Loni seho zúèastnilo 16 mìst, letos jich bude 21;k novì zapojeným mìstùm patøí KarlovyVary, Mikulov, Nýrsko, Prostìjov a Teplice.Akce se koná 2. kvìtna, více informací vizpøí�tí èíslo Rch a www.terezinstudies.cz.

KULTUROU PROTI ANTISEMITISMU ! V nedìli 14. dubna se koná Pochod dob-ré vùle na protest proti antisemitismu. Zaèí-ná ve 14 hodin na námìstí Franze Kafky:pøipojte se k pietní vzpomínce na obìti ho-lokaustu a k pochodu na Malou Stranu, kte-rý je pokojnou a kulturní reakcí na projevyantisemitismu a nesná�enlivosti.

V 15 hodin zaèíná ve Vald�tejnské zahra-dì veøejné shromá�dìní s kulturním progra-mem za úèasti pamìtníkù. Pøipomene osud�idù v dobì holokaustu i jejich dal�í �ivotpo válce v Izraeli. Hlavní host: Hana Stern-lichtová. Vstup volný.

K triumfu zla postaèí, kdy� slu�ní lidé ne-budou dìlat nic.

Akce se koná pod zá�titou pøedsedy Se-nátu PÈR Jaroslava Kubery, pøedsedy po-slaneckého klubu KDU-ÈSL Jana Barto�kaa primátora hl. m. Prahy Zdeòka Høiba a po-øádá ji Mezinárodní køest�anské velvyslane-ctví Jeruzalém (ICEJ ÈR). Více informacínaleznete na www.vsichnijsmelidi.cz.

KULTURNÍ PROGRAM DSP HAGIBOR! 9. 4. v 14.30: Vystoupení �ákù SZU� ��kola pro radost Praha � Øeporyje.! 10. 4. od 14.00: Pìvecký sbor Kvìty �á-kové.! 12. 4. 10.30: �ansony v podání ZlatkyBarto�kové.! 24. 4. 14.30: Beseda s Rút Sidonovou

VZPOMÍNKANA RODINU BERMANNOVU! V dubnu si pøipomínáme 100. výroèí na-rození jindøichohradeckého rodáka, operní-ho pìvce Karla Bermana (viz str. 23), jeho�rodièe, Rudolf a Anna, a bratr Josef byli za-vra�dìni za holokaustu. Právì jim se spolekZikaron a Spolek pøátel starého Jindøichova

Hradce rozhodl vìnovat vzpomínku v podo-bì �kamenù zmizelých�. Pietní ulo�ení ka-menù probìhne v Nádra�ní ulici u è. p. 249,a to 18. dubna ve 14.30. Mlad�í bratr KarlaBermana by se právì toho dne do�il 95 let.Jste srdeènì zváni. Marta Leblová

VÝSTAVA ODRADEK! Spoleènost Franze Kafky zve na výstavufrancouzsko-izraelské malíøky Lely Migi-rov. Výstava nese název Odradek a je inspi-rována Kafkovou povídkou Starost hlavyrodiny. Probíhá do 3. øíjna v sále Spoleè-nosti Franze Kafky, �iroká 14, Praha 1,po�èt (kromì státních svátkù) 11� 15 hodin.

SEZNÁMENÍ! Vysoko�kolsky vzdìlaný mu� ve vìku 35let, uzavøené povahy, èlen �OP, by se rádseznámil s mladou �enou pøimìøenéhovìku. Kontakt: [email protected].! �výcar, akademik s èeskoslovenskýmikoøeny, 67 let, hledá �enu do 65 let. Vzdìla-nou, sportovnì zalo�enou se zájmem o kul-turu, umìní, cestování, nejlépe moderníhoortodoxního smìru. Kontakt: M. Danzig,tel. è. 0041 768050844, Scheideggstrasse22 8002 Curych, �výcarsko.

VÝZVA! Hledám jakékoli informace o rodinìFleischerovì, která �ila zøejmì a� do an�lusuve Vídni: Gerda Fleischerová, nar. 17. 9.1915, poslední bydli�tì pøed deportací: Brno(transport Ad, è. 463, 23. 3. 1942 do Terezí-na, transport Ar, è. 790, 28. 4. 1942 do Za-mo�èe), zahynula. Oskar Fleischer, nar.29. 4. 1902, poslední bydli�tì Brno (tran-sport Ad, è. 462, 23. 3. 1942 do Terezína,transport Ar, è. 791, 28. 4. 1942 do Zamo�-èe), zahynul. Jiøí Fleischer, narozen 23. 10.1937, poslední bydli�tì Brno (transport Ad,è. 464, 23. 3. 1942 do Terezína, transport Ar,è. 789, 28. 4. 1942 do Zamo�èe), zahynul.Dìkuji, B. Dvoøáèková, [email protected].

SYNAGOGA TURNOV � BRIGÁDA! Synagoga Turnov pøijme brigádníky nasezonní výpomoc na pozice prùvodce,vhodné nejlépe pro studenty a studentky od18 let (znalost cizího jazyka i praxe z jinýchpamátkových objektù vítána).

Nabízíme zajímavou práci v pøíjemnémprostøedí kulturní památky Synagogy Tur-nov; pracovní pomìr na základì dohodyo provedení práce; termíny èervenec a srpen2019. Po�adujeme pøíjemné vystupovánía komunikativnost, samostatnost a zodpo-vìdnost, ochotu uèit se novým vìcem.

�ádosti zasílejte do 30. dubna na adresu:[email protected]; nebo písemnì po�tou naadresu: Informaèní centrum, nám. Èeskéhoráje 26, 511 01 Turnov, nebo osobnì tamté�.

26 VÌSTNÍK 4/2019

VÝZVY, ZPRÁVYINZERCE

Page 27: ADAR II. NISAN - spekt a tolerance atd.). Kromì vlastních Łinností (organizovÆní cyklu judaistic-kých płednÆıek pro vełejnost, konferen-cí a workshopø) se centrum podílí

�NO BRATISLAVAV apríli oslávia narodeniny: pán AndrejBán � 55 rokov; pán Pavel Branko � 98rokov; pani Edita Breinerová � 82 rokov;pani Darina Brendzová � 65 rokov; pánJán Danko � 86 rokov; pán Vilém Färber �71 rokov; pani Elvíra Feldmarová � 82 ro-kov; pani Eugénia Grznáriková � 81 ro-kov; pani Lívia Herzová � 93 rokov; pánJuraj Hilvert � 82 rokov; pani Margita Ho-ráková � 96 rokov; pani Alica I�tvancová� 100 rokov; pán Pavel Kaiser � 80 rokov;pani Ing. Edita Kolesárová � 80 rokov;pán Pavel Kovár � 72 rokov; pán BorisKri�ka � 55 rokov; pani Amira Lagerová �70 rokov; pán Ing. Roman Lazar � 71 ro-kov; pani Zuzana Ledererová � 89 rokov;pani Mgr. Anna Mandelíková � 77 rokov;pani Ing. Lýdia Piovarcsyová � 86 rokov;pani Eva Rajeková � 86 rokov; pani EvaRedlichová � 81 rokov; pani MUDr. HildaSvátková � 84 rokov; pán Ing. Alexander�ebej � 87 rokov; pán Peter �pronc � 70rokov, a pani Zuzana Vitálová � 71 rokov.

Ad mea veesrim �ana!

ÚmrtieVo februári sme sa rozlúèili s panom Mila-nom Reitmannom, pani Helenou Borskou,pani Mariannou Deákovou a s pani MirouRadovou.

�NO BANSKÁ BYSTRICAV mesiaci apríl slávia sviatok svojich na-rodenín: pán Peter Galát, nar. 2.4. � 76 ro-kov, a pani Eva �t�astná, nar. 8.4. � 70 ro-kov. V�etkým úprimne prajeme ve¾azdravia, spokojnosti a pohody.

Ad mea veesrim �ana!

�O BRNOV dubnu oslaví narozeniny Dvora Blau,nar. 23. 4. � 12 let; pan Gilad Blau, nar.20. 4. � 46 let; pan Milan Bohorodèaner,nar. 24. 4. � 70 let; pan Petr Haimann, nar.29. 4. � 81 let; paní Hana Langová, nar. 6.4. � 71 let; paní Tereza Nepevná, nar. 5. 4.� 25 let; paní Vìra Páleníèková, nar. 22. 4.� 79 let; pan Jiøí Süss, nar. 21. 4. � 63 let;pan Jizchak Valenta, nar. 9. 4. � 66 let;paní Zo�a Vyoralová, nar. 9. 4. � 69 let,a pan Pavel Weisz, nar. 9. 4. � 84 let. Admea veesrim �ana!

�O KARLOVY VARYV dubnu oslaví narozeniny: pan Franti�ekKoudela, nar. 4.4. � 70 let, a paní Tat�ánaKoskubová, nar. 16.4. � 70 let.

Ad mea veesrim �ana!

�NO KO�ICEBlaho�eláme na�im èlenom, ktorí v aprílislávia sviatok narodenín: pani Ing. Anna

Burgerová � 68 rokov; pán Jozef Berger �34 rokov; pani Eva Balá�ová � 82 rokov;pán Jozef Klement � 66 rokov; pani EvaKlementová � 62 rokov; pán MUDr. JurajMoze� � 73 rokov; pán Ing. Peter Schwarz� 73 rokov; pani MUDr. Eva Stárková �70 rokov; pani Gertrúda Stiefelová � 91rokov; pán Ervin Szász � 72 rokov; pánRóbert Davidoviè � 70 rokov; pán Ing. Ti-bor Figu� � 98 rokov; pán Ing. Ondrej Fol-týn � 72 rokov; pani MUDr. Viera Galková� 61 rokov; pani Helena Horánová � 99 ro-kov; pani PhDr. Kubovská, CSc. � 63 ro-kov, a pán Ing. Oskar Winkler � 78 rokov.

Ad mea veesrim �ana!

�O LIBERECV dubnu oslaví narozeniny pan RobertVelimský, nar. 12.4. � 93 let, a Ing. PavelJelínek, nar. 27.4. � 84 let.

Ad mea veesrim �ana!

�O OLOMOUCV dubnu oslaví �ivotní jubileum: sleènaKlára Cvrkálová, nar. 11.4. � 16 let; panMgr. Pavel Deutsch, nar. 26. 4. � 42 let;paní Helena Vostrá, nar. 30.4. � 64 let; panKarel Wolf, nar. 11.4. � 93 let; sleèna Jose-fína Klime�ová, nar. 27.4. � 14 let; paníMUDr. Kateøina Klime�ová, nar. 23.4. �48 let, a sleèna Barbora Dra�anová, nar.29.4. � 26 let.

Ad mea veesrim �ana!

�O PLZEÒV dubnu oslavují: pan David Hájek � 19let; paní Eva Koko�ková � 61 let; pan Pa-vel Schwarz � 80 let; pan Jan �imandl �28 let; pan Roman �tix � 55 let, a paníHana Tvrská � 91 let.

Ad mea veesrim �ana!

�O PRAHAV dubnu oslavují narozeniny tito na�i èle-nové: paní Maya Breusova, nar. 9.4. � 81let; paní Doris Grozdanovièová, nar. 7.4. �93 let; paní Judita Hajná, nar. 8.4. � 90 let;paní Erika Juklová, nar. 19.4. � 92 let;

paní Eva Krabcová, nar. 12.4. � 81 let;paní Soòa Kubrová, nar. 5.4. � 95 let; panAdolf Novák, nar. 10.4. � 84 let; pan Ma-rio Petrovský, nar. 20.4. � 87 let; pan Alf-red Popper, nar. 12.4. � 87 let; paní RuthReiserová, nar. 11.4. � 93 let, a paní VìraSamohýlová, nar. 30.4. � 81 let.

Ad mea veesrim �ana!

ÚmrtíS lítostí oznamujeme, �e dne 26. února zem-øela ve vìku 87 let paní Eva Tamá�ová. Sezesnulou jsme se rozlouèili 28. února v ob-øadní síni Nového �idovského høbitova.

Dne 5. bøezna zemøela ve vìku 89 letpaní Soòa Horovièová. Se zesnulou jsmese rozlouèili 7. bøezna v obøadní síni No-vého �idovského høbitova.

Zichronan livracha!

�NO PRE�OVV apríli oslávia narodeniny: pani TatianaBolingerová � 67 rokov; pán Juraj Gutt-man, Ph.D. � 68 rokov; pani MUDr. Kata-rína Hrehorèáková � 77 rokov; pani Tatia-na Sekulová � 67 rokov; pani Al�betaSiváková � 68 rokov, a pán Ing. Peter �io-viè, Ph.D. � 61 rokov.

Ad mea veesrim �ana!

RIMAVSKÁ SOBOTAV mesiaci apríl oslavujú �ivotné jubilea:pani Anna Bokorová � 68 rokov; pani Má-ria Èi�máriková � 70 rokov; pán IvanHoffmann � 90 rokov (bývalý mauthau-senský väzeò); pani Margaréta Koreòová� 31 rokov; pani Katarína Kovácsováz Luèenca � 42 rokov, a pani Mária Ko-vácsová z Luèenca � 73 rokov.

Ad mea veesrim �ana!

�O TEPLICEV dubnu oslaví své narozeniny: paní Len-ka Krédlová, nar. 21.4. � 41 let; paní EvaVáòová, nar. 3.4. � 76 let; pan Ing. Jan Èa-pek, nar. 26.4. � 66 let, a pan Samuel Ap-pel, nar. 11.4. � 17 let. Hodnì zdravía spokojenosti ze srdce jim pøeje celá te-plická obec

Ad mea veesrim �ana!

�NO TRENÈÍNV apríli oslávi narodeniny: pani MariannaTrgiòová � 63 rokov; pani MUDr. Viera¼uptáková � 78 rokov; pán Ing. Milan Hé-ber � 72 rokov, a pán Ján Hanák � 71 rokov.

Ad mea veesrim �ana!

�O ÚSTÍ NAD LABEMV dubnu oslaví narozeniny pan Ing. Ros-tislav Lysonìk. Do dal�ích let mu pøejemepevné zdraví a osobní pohodu.

Ad mea veesrim �ana!

VÌSTNÍK 4/2019 27

ZPRÁVY Z OBCÍ

Page 28: ADAR II. NISAN - spekt a tolerance atd.). Kromì vlastních Łinností (organizovÆní cyklu judaistic-kých płednÆıek pro vełejnost, konferen-cí a workshopø) se centrum podílí

NEPOKOJE V GAZEDle zpravodajství ÈT probíhaly od19. bøezna na devíti místech ve mìstechv Pásmu Gazy a v uprchlických tábo-rech demonstrace namíøenému protivládnímu hnutí Hamás. Stovky lidí de-monstrovaly proti bídným �ivotnímpodmínkám, zpùsobeným egyptskoua izraelskou blokádou území ovládané-ho tímto teroristickým hnutím, kterésvým obyvatelùm nedoká�e zajistit zá-kladní �ivotní potøeby, elektøinu, vodu,práci a nedávno jim je�tì zvý�ilo danì.

Policejní jednotky Hamásu protestybrutálnì rozhánìly. Pøíslu�níci bezpeè-nostních slo�ek demonstranty bili a takéstøíleli do vzduchu. Zatkli desítky lidí,vèetnì aktivistù, novináøù a ochráncùlidských práv. Mnozí byli surovì zbiti èimuèeni. Hamás se sna�í získat populari-tu prostøednictvím útokù na Izraelce naZápadním bøehu Jordánu. Z Gazy byloodpáleno nìkolik raket na Tel Aviv, jed-na z nich zasáhla dùm u metropole, zce-la ho znièila a zranila sedm lidí. Pøi ata-ku v nedìli 17. bøezna zavra�dilpalestinský útoèník u osady Ariel vojá-ka Gala Keidana z Beer �evy a rabínaEchiada Ettingera z osady Eli, otce dva-nácti dìtí. Po útoku èást obyvatel Gazyoslavovala. Po náletu z Gazy následova-la izraelská odveta a poté dal�í støetymezi izraelskou armádou a hnutím Ha-más.

VATIKÁNSKÉ ARCHIVYNa dùkaz toho, �e se katolická církevnebojí historie, pape� Franti�ek rozhodlotevøít pro badatele vatikánské tajné ar-chivy z let 1939�1958, kdy byl v úøadupape� Pius XII. Ten bývá kritizován zato, �e toleroval vzestup nacistickéhoNìmecka a �e se nikdy veøejnì nevyjád-øil k holokaustu. O zpøístupnìní tajnýcharchivù usilují historikové ji� desítkylet. Dokumenty Svaté stolice (vèetnìkorespondence Pia XII.) se v�ak otevøoua� za rok, v bøeznu 2020. Doposud jsoupøístupné archivy z let 1922�1939.

MU�, KTERÝ ZATKLEICHMANNAV sobotu 23. bøezna zemøel v telavivskénemocnici ve vìku 92 let Rafi Eitan, izra-elský �pion a velitel týmu Mosadu, kterýroku 1960 zajal v Argentinì AdolfaEichmanna a dopravil ho do Izraele. V le-tech 1984�1985 Eitan pøijímal tajné ma-teriály od amerického zpravodajce Jonat-hana Pollarda. Po prozrazení kauzy ho

z výzvìdné slu�by propustili a stal se �é-fem Izraelských chemických závodù.V letech 2006�2009 byl poslancem Kne-setu za Stranu penzistù, ji� vedl. Eitan byltaké amatérský sochaø, vytvoøil na stoplastik. Jeho práci ocenil souèasný �éfMosadu Josi Cohen: �Rafi byl prvotøídníbojovník a velitel, byl nápaditý a odvá�nýa vedl nesèíslné mno�ství riskantnícha slo�itých akcí Mosadu, vèetnì zatèenínacistického zloèince Adolfa Eichmanna.O vìt�inì jeho operací nelze mluvit veøej-nì, proto�e jsou tajné, ale významnì pøi-spìl k bezpeènosti Státu Izrael.�

RUMUNSKO DO JERUZALÉMARumunská premiérka Viorica Dãncilãovápøi ka�doroèní konferenci AIPAC ve Was-hingtonu oznámila, �e její vláda rozhodlao pøestìhování velvyslanectví do Jeruzalé-ma. Prohlásila také, �e Rumunsko umo�nízískat obèanství i potomkùm �idù, kteøíbyli v dobì komunistického re�imu nuce-ni emigrovat, �e poskytne od�kodnìnípøe�iv�ím holokaust a zpøístupní státní ar-chivy tak, aby historici mohli prozkoumatstátní politiku vùèi �idùm v dobì nacismua komunismu. Pokud Rumunsko svouambasádu pøesune, bude to po USA a Gu-atemale ji� tøetí zemì. Se stìhovánímsvých ambasád z Tel Avivu do Jeruzalémasouhlasí pøedstavitelé Litvy, ÈR, Austráliea Brazílie; ÈR zde ji� otevøelo Èeskýdùm, Maïarsko obchodní misi a Hondu-ras její otevøení plánuje.

IRVINGÙV ZÁJEZDPolsko zøejmì nepovolí vstup do zemìbritskému popíraèi holokaustu Davidu Ir-vingovi. Ten na svých webových strán-kách pøipravuje na záøí zájezd po býva-lých nacistických �památkách�, vèetnìnacistických vyhlazovacích táborù v Pol-sku, a vybírá na nì od zájemcù zálohy.Polský ministr zahranièí v�ak oznámil, �eIrvingova náv�tìva se nesluèuje s polský-mi zákony a jeho pøítomnost není �ádoucí.

OCENÌNÝ ASTRONOMTempletonovu cenu (nazývanou Nobelo-vou cenou za nábo�enství) za rok 2019získal �edesátiletý brazilský �idovský fy-zik Marcelo Gleiser, profesor pøírodníchvìd, fyziky a astronomie na DartmouthCollege v New Hampshire. Je autoremvíce ne� 80 vìdeckých prací a tøí populár-nì-nauèných knih v angliètinì. V rodnéBrazílii publikoval 10 knih, vèetnì histo-rického románu o �ivotì Johannese Kep-lera. Hlavními tématy jeho výzkumu jsouotázky o pùvodu vesmíru, hmoty a �ivota.V èe�tinì vy�la roku 2012 jeho kniha Trh-lina ve stvoøení svìta.

ARCHIV LOU REEDAOddìlení múzických umìní Newyorskéveøejné knihovny zpøístupnilo v bøeznuarchiv umìlce spjatého se skupinou Vel-vet Underground, skladatele, zpìváka,básníka a fotografa Lou Reeda (1942�2013). U pøíle�itosti otevøení archivuuspoøádala knihovna výstavu a vydalaspeciální ètenáøskou kartu s Reedovýmportrétem. (am, ztis.cz)

Vydává Federace �idovských obcí v ÈR, Maiselova18, 110 01 Praha 1, IÈO: 00438341, www.fzo.cz Re-dakce a administrace: Izraelská 1, 130 00 Praha 3, te-lefon/fax 226 235 217, e-mail: roschodes @sefer.cz. Redakce: Alice Marxová (�éfredaktorka), Jiøí Da-níèek. Sekretariát a výtvarná spolupráce: Anna To-má�ková. Vychází mìsíènì, nevy�ádané rukopisy senevracejí. Èíslo indexu 47 680. Distribuci pro pøed-platitele provádí v zastoupení vydavatele spoleènostÈeská po�ta a. s. Objednávky na bezplatné infolinceÈeské po�ty 800 300 302 nebo 954 302 007 (16), pí-semnì na adrese: Èeská po�ta, s. p. oddìlení perio-dického tisku Ol�anská 38/9, 225 99 Praha 3, e-mail:[email protected]. Pøedplatné pro SlovenskoMAGNET press, Slovakia s.r.o. P.O. Box 169, 830 00Bratislava, tel.: 00421-2-67201931-33, fax: 00421-2-67201910 (20,30), e-mail: predplatne@ press.sk. Pøedplatné do zahranièí vyøizuje administrace Ro�chode�. MKÈR E922, ISSN 121074 68. Toto èíslovychází 1. 4. 2019. Cena 20 Kè (0,90 �)

28 VÌSTNÍK 4/2019

ZPRÁVY ZE

SVÌTA

Lou Reed by mìl radost�